O nákupu ústecké „díry“ zastupitelé hlasovali tajně a bez smlouvy. Primátor je překvapen, co podepsal

14 minut
Reportéři ČT: Díra
Zdroj: ČT24

Díra – tak se říká pozemku v centru Ústí nad Labem, kde měla původně stát kancelářská budova. Soukromý projekt budil od začátku řadu pochybností a nikdy se jej nepodařilo realizovat. Díra tak hyzdí město dál. Město nyní pozemek, který kdysi prodalo, kupuje zpět, ale za výrazně vyšší částku. Aby se zastupitelé vyhnuli riziku trestního stíhání, rozhodli se hlasovat tajně, aby nikdo nemohl zjistit, kdo byl pro. Případu se věnoval Karel Vrána z Reportérů ČT.

Obří díře, která hyzdí Mírové náměstí v centru města už patnáct let, začali obyvatelé Ústí nad Labem ironicky přezdívat ústecké metro. „Jeden čas se říkalo, že tady bude stanice metra, a mám pocit, že dnes, když se projdete podvečer a večer v Ústí nad Labem, tak jsou to pouze veřejné toalety zdarma,“ řekl politolog Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Petr Bláha.

Na místě v minulosti stával parčík. V letech 2008 až 2009 tam nechalo město za 35 milionů korun udělat rozsáhlý archeologický průzkum. V květnu 2011 pak magistrát pozemek prodal firmě UDES za 44 milionů.

Město tak z prodeje po odečtení nákladů na průzkum získalo jen přibližně 9 milionů. Firma slibovala, že tam postaví dům s kancelářemi a komerčními prostorami. Stavět sice začala, ale protože nezískala patřičná povolení, nemohla pokračovat.

Spojitost s kauzou ROP Severozápad

„Jsem přesvědčený o tom, že tady byl podnikatelský záměr, který vycházel z tehdejšího ústeckého podhoubí, které symbolizují manipulace s dotacemi kolem ROP Severozápad,“ uvedl senátor a zastupitel města Martin Krsek (PRO! Ústí).

Naráží na kauzu, která se stala jedním z největších dotačních podvodů v Česku s miliardovými škodami, a na informace médií, podle kterých byla společnost UDES v počátcích personálně propojena s firmami vlivného zákulisního hráče ODS Patrika Oulického. Ten bývá označován za severočeského kmotra.

„Jak byl ROP Severozápad potom objektem vyšetřování, a celé se to rozsypalo, najednou tento podnikatelský záměr krachoval. A už přestalo být tak ekonomicky výhodné tady něco postavit. Proto tady nic nestojí do dneška,“ míní Krsek.

Majiteli společnosti UDES Jiřímu Neymonovi Reportéři ČT zaslali žádost o rozhovor a otázky e-mailem. Pokusili se ho také vyhledat v sídle firmy, což se ale nepovedlo. Neymon se nakonec ozval s tím, že se nachází v zahraničí.

„Bohužel došlo k poklesu zájmu o pronájem nebytových prostor a zájem budoucích předjednaných nájemců, zejména v době po epidemii covidu značně klesl. Společnost tedy nebyla schopna deklarovat bance dostatečnou budoucí vytíženost objektu a tedy nedošlo k získání úvěru na dostavbu objektu,“ napsal Neymon v e-mailu. 

„Od data vydání stavebního povolení, od toho roku 2018 se nezměnilo prakticky nic. Ono se prakticky vůbec nic nezměnilo od roku 2011, kdy tady bylo postaveno to, co tady vidíte,“ uvedla zastupitelka města Karolína Žákovská (PRO! Ústí).

Smlouvu se společností UDES podepsal v roce 2011 tehdejší primátor za ČSSD Vít Mandík. Ten ale žádost o rozhovor odmítl. „Já vám děkuju, že jste si na mě vzpomněl, ale nezlobte se, ne,“ reagoval. 

Hlasování bez kupní smlouvy

Letos v červnu koaliční zastupitelé z ANO, SPD a dva přeběhlíci z ODS a Ústeckého fóra občanů rozhodli, že město pozemek odkoupí zpět, a to za výrazně vyšší částku, než za kterou ho kdysi prodalo, konkrétně za 73 milionů korun.

Podle znaleckého posudku, který si nechalo město letos na jaře vypracovat, cena v místě obvykle činí necelých 37 milionů korun. Dalších 35 milionů má mít hodnota nedokončené stavby.

Žákovská už na červnovém zastupitelstvu řekla, že nákup pozemku považuje za rizikový. Zastupitel Jiří Madar (Ústecké fórum občanů) zase poznamenal, že když město něco kupuje, měla by být součástí materiálu kupní smlouva, která však chyběla.

„O smlouvě budeme jednat teprve poté, zda získáme dnešním schválením nebo neschválením mandát k tomu, abychom ten objekt koupili,“ řekl na jednání zastupitelů 5. června primátor Ústí nad Labem Petr Nedvědický (ANO). 

„Je zcela běžné, že ve chvíli, kdy se schvaluje nákup nebo prodej majetku, tak jsou už k dispozici kupní smlouvy v tom finálním znění, případně se tam doplňují už jen nějaké drobnosti,“ uvedl Petr Leyer z Transparency International. 

Tajné hlasování, žádná odpovědnost

O koupi pozemku se nakonec rozhodovalo v tajném hlasování. Opozice se ho odmítla zúčastnit a opustila jednací sál. „V Ústí nad Labem máme 37 zastupitelů. To znamená, že pro přijetí usnesení je potřeba devatenáct hlasů. A všech dvacet jejich koaličních zastupitelů se účastnilo tajného hlasování. Jeden z nich se zdržel, devatenáct bylo pro. Vzhledem k tomu, že to bylo tajné hlasování, není možné zjistit, jak kdo hlasoval, pokud se k tomu sami nepřiznají,“ konstatovala Žákovská.

„Vedení města samo avizovalo, že proto, aby se vyhnulo trestní odpovědnosti, dává hlasovat tajně, a to s tím, že pokud se v tajném hlasování jeden zdrží, tak není možné dohledat, kdo jak hlasoval. Tím pádem i práce policie je v tomto zhacená a je takřka nemožné tu trestní odpovědnost vyvodit,“ vysvětlil Leyer.

Každý ze zastupitelů, kteří se účastnili tajného hlasování, tak může tvrdit, že tím, kdo se zdržel, je právě on.

„Mám nárok být sklerotický“

Politici z Ústí nad Labem, které Reportéři ČT oslovili, odmítli prozradit, jak v červnu o koupi pozemku hlasovali. Například zastupitel Jaromír Hůla z SPD řekl, že si to nepamatuje. „Je mi 80 let, takže mám nárok být sklerotický,“ řekl.

Svůj názor odmítli říct například i zastupitelé ANO Tomáš Kirbs a Eva Nováková a řada dalších. Reportéři ČT nepochodili ani u primátora Nedvědického. „Tady šlo o nákup díry, tady přece nešlo o veřejné peníze,“ prohlásil.

Jenže tajným hlasováním peripetie s koupí pozemku neskončily. Na dalším zastupitelstvu 4. září opoziční zastupitelka a právnička Karolína Žákovcová zpochybnila platnost smlouvy, protože je přesvědčená, že obsahuje nepravdivé informace.

„Odstavec 1 říká: ‚Kupní smlouva podléhá předchozímu souhlasu zastupitelstva statutárního města Ústí nad Labem s jejím celým obsahem.‘ Smlouva byla schválena usnesením zastupitelstva ze dne 5. 6. 2023,“ řekla na zastupitelstvu v září.

Primátor je překvapen dokumentem, který podepsal

Jenže podle Žákovské zastupitelstvo smlouvu neschvalovalo. „To tvrzení, že byla schválena usnesením zastupitelstva ze dne 5. 6., je lživé. Tam byl pouze schválen nákup za nějakých podmínek, ale rozhodně nebyla schválena kupní smlouva. Takže podle mého názoru ta smlouva není platná,“ upozornila.

Formulací, že smlouvu schválilo zastupitelstvo s celým obsahem, byl překvapený i primátor. Ačkoliv ji sám předtím podepsal. „Ano, možná je to skutečně moje chyba, ale předpokládám, že při řízení tohoto města, když mám profesionální právní tým, takže mi důkladně připraví věci k podpisu,“ reagoval.

„Pokud celou záležitost nebo přímo tu kupní smlouvu někdo napadne, tak samozřejmě jsou s tím vždycky problémy, je potřeba takovou kupní smlouvu obhájit. A o tom, zda je všechno v pořádku, nebo dokonce zda ta smlouva je platná, nakonec vždycky rozhodne soud,“ řekl advokát Josef Skácel.

Nedvědický řekl, že smlouva bude zastupitelům předložena. „Ale v tento moment ta smlouva nenabyla právní moci, nabyde právní moci v zásadě v okamžiku, kdy dojde k zápisu na katastr nemovitostí, v tom okamžiku bude k dispozici všem zastupitelům,“ řekl. V tu chvíli s ní ale už nebudou moci nic dělat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 4 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 5 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...