O nákupu ústecké „díry“ zastupitelé hlasovali tajně a bez smlouvy. Primátor je překvapen, co podepsal

Nahrávám video
Reportéři ČT: Díra
Zdroj: ČT24

Díra – tak se říká pozemku v centru Ústí nad Labem, kde měla původně stát kancelářská budova. Soukromý projekt budil od začátku řadu pochybností a nikdy se jej nepodařilo realizovat. Díra tak hyzdí město dál. Město nyní pozemek, který kdysi prodalo, kupuje zpět, ale za výrazně vyšší částku. Aby se zastupitelé vyhnuli riziku trestního stíhání, rozhodli se hlasovat tajně, aby nikdo nemohl zjistit, kdo byl pro. Případu se věnoval Karel Vrána z Reportérů ČT.

Obří díře, která hyzdí Mírové náměstí v centru města už patnáct let, začali obyvatelé Ústí nad Labem ironicky přezdívat ústecké metro. „Jeden čas se říkalo, že tady bude stanice metra, a mám pocit, že dnes, když se projdete podvečer a večer v Ústí nad Labem, tak jsou to pouze veřejné toalety zdarma,“ řekl politolog Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Petr Bláha.

Na místě v minulosti stával parčík. V letech 2008 až 2009 tam nechalo město za 35 milionů korun udělat rozsáhlý archeologický průzkum. V květnu 2011 pak magistrát pozemek prodal firmě UDES za 44 milionů.

Město tak z prodeje po odečtení nákladů na průzkum získalo jen přibližně 9 milionů. Firma slibovala, že tam postaví dům s kancelářemi a komerčními prostorami. Stavět sice začala, ale protože nezískala patřičná povolení, nemohla pokračovat.

Spojitost s kauzou ROP Severozápad

„Jsem přesvědčený o tom, že tady byl podnikatelský záměr, který vycházel z tehdejšího ústeckého podhoubí, které symbolizují manipulace s dotacemi kolem ROP Severozápad,“ uvedl senátor a zastupitel města Martin Krsek (PRO! Ústí).

Naráží na kauzu, která se stala jedním z největších dotačních podvodů v Česku s miliardovými škodami, a na informace médií, podle kterých byla společnost UDES v počátcích personálně propojena s firmami vlivného zákulisního hráče ODS Patrika Oulického. Ten bývá označován za severočeského kmotra.

„Jak byl ROP Severozápad potom objektem vyšetřování, a celé se to rozsypalo, najednou tento podnikatelský záměr krachoval. A už přestalo být tak ekonomicky výhodné tady něco postavit. Proto tady nic nestojí do dneška,“ míní Krsek.

Majiteli společnosti UDES Jiřímu Neymonovi Reportéři ČT zaslali žádost o rozhovor a otázky e-mailem. Pokusili se ho také vyhledat v sídle firmy, což se ale nepovedlo. Neymon se nakonec ozval s tím, že se nachází v zahraničí.

„Bohužel došlo k poklesu zájmu o pronájem nebytových prostor a zájem budoucích předjednaných nájemců, zejména v době po epidemii covidu značně klesl. Společnost tedy nebyla schopna deklarovat bance dostatečnou budoucí vytíženost objektu a tedy nedošlo k získání úvěru na dostavbu objektu,“ napsal Neymon v e-mailu. 

„Od data vydání stavebního povolení, od toho roku 2018 se nezměnilo prakticky nic. Ono se prakticky vůbec nic nezměnilo od roku 2011, kdy tady bylo postaveno to, co tady vidíte,“ uvedla zastupitelka města Karolína Žákovská (PRO! Ústí).

Smlouvu se společností UDES podepsal v roce 2011 tehdejší primátor za ČSSD Vít Mandík. Ten ale žádost o rozhovor odmítl. „Já vám děkuju, že jste si na mě vzpomněl, ale nezlobte se, ne,“ reagoval. 

Hlasování bez kupní smlouvy

Letos v červnu koaliční zastupitelé z ANO, SPD a dva přeběhlíci z ODS a Ústeckého fóra občanů rozhodli, že město pozemek odkoupí zpět, a to za výrazně vyšší částku, než za kterou ho kdysi prodalo, konkrétně za 73 milionů korun.

Podle znaleckého posudku, který si nechalo město letos na jaře vypracovat, cena v místě obvykle činí necelých 37 milionů korun. Dalších 35 milionů má mít hodnota nedokončené stavby.

Žákovská už na červnovém zastupitelstvu řekla, že nákup pozemku považuje za rizikový. Zastupitel Jiří Madar (Ústecké fórum občanů) zase poznamenal, že když město něco kupuje, měla by být součástí materiálu kupní smlouva, která však chyběla.

„O smlouvě budeme jednat teprve poté, zda získáme dnešním schválením nebo neschválením mandát k tomu, abychom ten objekt koupili,“ řekl na jednání zastupitelů 5. června primátor Ústí nad Labem Petr Nedvědický (ANO). 

„Je zcela běžné, že ve chvíli, kdy se schvaluje nákup nebo prodej majetku, tak jsou už k dispozici kupní smlouvy v tom finálním znění, případně se tam doplňují už jen nějaké drobnosti,“ uvedl Petr Leyer z Transparency International. 

Tajné hlasování, žádná odpovědnost

O koupi pozemku se nakonec rozhodovalo v tajném hlasování. Opozice se ho odmítla zúčastnit a opustila jednací sál. „V Ústí nad Labem máme 37 zastupitelů. To znamená, že pro přijetí usnesení je potřeba devatenáct hlasů. A všech dvacet jejich koaličních zastupitelů se účastnilo tajného hlasování. Jeden z nich se zdržel, devatenáct bylo pro. Vzhledem k tomu, že to bylo tajné hlasování, není možné zjistit, jak kdo hlasoval, pokud se k tomu sami nepřiznají,“ konstatovala Žákovská.

„Vedení města samo avizovalo, že proto, aby se vyhnulo trestní odpovědnosti, dává hlasovat tajně, a to s tím, že pokud se v tajném hlasování jeden zdrží, tak není možné dohledat, kdo jak hlasoval. Tím pádem i práce policie je v tomto zhacená a je takřka nemožné tu trestní odpovědnost vyvodit,“ vysvětlil Leyer.

Každý ze zastupitelů, kteří se účastnili tajného hlasování, tak může tvrdit, že tím, kdo se zdržel, je právě on.

„Mám nárok být sklerotický“

Politici z Ústí nad Labem, které Reportéři ČT oslovili, odmítli prozradit, jak v červnu o koupi pozemku hlasovali. Například zastupitel Jaromír Hůla z SPD řekl, že si to nepamatuje. „Je mi 80 let, takže mám nárok být sklerotický,“ řekl.

Svůj názor odmítli říct například i zastupitelé ANO Tomáš Kirbs a Eva Nováková a řada dalších. Reportéři ČT nepochodili ani u primátora Nedvědického. „Tady šlo o nákup díry, tady přece nešlo o veřejné peníze,“ prohlásil.

Jenže tajným hlasováním peripetie s koupí pozemku neskončily. Na dalším zastupitelstvu 4. září opoziční zastupitelka a právnička Karolína Žákovcová zpochybnila platnost smlouvy, protože je přesvědčená, že obsahuje nepravdivé informace.

„Odstavec 1 říká: ‚Kupní smlouva podléhá předchozímu souhlasu zastupitelstva statutárního města Ústí nad Labem s jejím celým obsahem.‘ Smlouva byla schválena usnesením zastupitelstva ze dne 5. 6. 2023,“ řekla na zastupitelstvu v září.

Primátor je překvapen dokumentem, který podepsal

Jenže podle Žákovské zastupitelstvo smlouvu neschvalovalo. „To tvrzení, že byla schválena usnesením zastupitelstva ze dne 5. 6., je lživé. Tam byl pouze schválen nákup za nějakých podmínek, ale rozhodně nebyla schválena kupní smlouva. Takže podle mého názoru ta smlouva není platná,“ upozornila.

Formulací, že smlouvu schválilo zastupitelstvo s celým obsahem, byl překvapený i primátor. Ačkoliv ji sám předtím podepsal. „Ano, možná je to skutečně moje chyba, ale předpokládám, že při řízení tohoto města, když mám profesionální právní tým, takže mi důkladně připraví věci k podpisu,“ reagoval.

„Pokud celou záležitost nebo přímo tu kupní smlouvu někdo napadne, tak samozřejmě jsou s tím vždycky problémy, je potřeba takovou kupní smlouvu obhájit. A o tom, zda je všechno v pořádku, nebo dokonce zda ta smlouva je platná, nakonec vždycky rozhodne soud,“ řekl advokát Josef Skácel.

Nedvědický řekl, že smlouva bude zastupitelům předložena. „Ale v tento moment ta smlouva nenabyla právní moci, nabyde právní moci v zásadě v okamžiku, kdy dojde k zápisu na katastr nemovitostí, v tom okamžiku bude k dispozici všem zastupitelům,“ řekl. V tu chvíli s ní ale už nebudou moci nic dělat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Olomouc koupí od Výstaviště Flora skleníky

Olomoucká radnice koupí od společnosti Výstaviště Flora sbírkové skleníky ve Smetanových sadech. Prodej schválilo městské zastupitelstvo. Budovy jsou ve špatném technickém stavu a výstaviště, které patří městu, nemá peníze na jejich nákladnou opravu. Rekonstrukce skleníků si v příštích letech vyžádá zhruba 230 milionů korun, opravu zajistí město. Kupní cenu za všechny skleníky stanovili znalci na 34 milionů korun, magistrát ji zaplatí postupně do roku 2035.
14:26Aktualizovánopřed 12 mminutami

VideoU vysílače na Klínovci plánují připomínku srpna 1968

Na Klínovci by mohla vzniknout připomínka událostí ze srpna 1968. Tamní vysílač teď získal ocenění Evropské dědictví. Dokumentaristé organizace Paměť národa přiblížili, že tam rozhlasové a televizní vysílání silou ukončila vojska Varšavské smlouvy. Klínovec je tak součástí sítě čtrnácti míst v Česku, kde lidé bojovali za svobodu projevu.
před 11 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 12 hhodinami

Více než polovina poslanců kumuluje funkce

Více než polovina poslanců působí vedle celostátní politiky i v té regionální. Většinou na pozicích zastupitelů. Sedmadvacet členů sněmovny ale radnice přímo vede. Další dva pak stojí v čele krajů. Řada stran a hnutí přitom kumulaci funkcí před volbami kritizovala.
před 13 hhodinami

VideoDokončení páteřní dálniční sítě je prioritou, říká Bednárik

Lepší propojení mezi regiony, s evropskými zeměmi i kratší cestovní vzdálenosti – to vše přinese dokončení páteřní dálniční sítě. Právě to označil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) v Událostech, komentářích z ekonomiky za jednu z největších priorit. Nejdůležitější je podle něj dobudování páteřní sítě dálnic a silnic prvních tříd. „Když už nedokončit do konce volebního období, tak aspoň je připravit tak, aby se daly dokončit do roku 2035,“ klade si za cíl Bednárik. Senátor Ondřej Lochman (STAN) považuje za prioritní práci na dálnici D0 označované jako Pražský okruh a dálnici D52 a D3. Dokončená dálniční síť bude mít podle obou diskutujících pozitivní vliv na českou ekonomiku. „Investice do toho, že budeme mít novou dálniční síť, která nám přinese vyšší HDP, znamená, že stát bude mít reálně více peněz a potom se bude lépe žít občanům,“ uvedl Lochman. Debatou provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
včera v 13:36

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
včera v 08:08

VideoPřed třiceti lety se začal psát konec kladenské Poldi

Před třiceti lety se začal psát definitivní konec kladenské Poldi. Na přelomu února a března 1996 vyvrcholil spor mezi státem a firmou Bohemia Art, která ocelárny zprivatizovala. Podnik vedený Vladimírem Stehlíkem se propadal do stamilionových dluhů, neměl na energie a nezaplatil ani celou kupní cenu. O rok později skončil v konkurzu a tisíce lidí musely hledat novou práci. V roce 2019 soud potvrdil, že Stehlík způsobil ocelárně škodu – místo 117 milionů ale jen necelých 600 tisíc korun.
včera v 06:30

Zbrojařská firma chce v Ralsku výcvikové centrum. Část místních se projektu obává

Zbrojařská společnost DSS, zapojená do muniční iniciativy, plánuje v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku vybudovat výcvikové centrum pro policii, armádu a NATO. Někteří místní obyvatelé se ale obávají, že by v areálu mohl vzniknout také muniční sklad. Radnice projekt obhajuje jako výhodný.
7. 3. 2026
Načítání...