Zóny národních parků v Krkonoších a na Šumavě se budou měnit. Správy obou parků se chystají rozšířit chráněná území, s některými změnami ale nesouhlasí tamní obce a podnikatelé. Nové zonace by měly platit v následujících patnácti letech.
V Březníku na Šumavě je dnes první zóna vytyčena kolem potoků, bystřin a mokřadů. Nově by mělo být nejpřísněji chráněno celé okolí. Naopak ve Filipově Huti je v současnosti několik malých prvních zón roztroušených kolem osady. Nově se některé zcelí a ty, co jsou nejblíže osady, naopak zmizí.
Sedmadvacet procent rozlohy šumavského parku má podle návrhu zaujmout nedotčená příroda. Dalších sedmadvacet procent pak území, které se do budoucna může stát nedotčenou přírodou. Skoro polovina rozlohy by mohla být zónou, kde se bude i nadále normálně hospodařit. I tam by se ale měl stav přírody zlepšit.
Ke konkrétní podobě nové zonace šumavského národního parku se každý může vyjádřit na webu správy parku. Čas na připomínky je do poloviny března.
Některé obce chtějí rozšířit kulturní krajinu
Možnost podat připomínku si rozhodně nenechají ujít některé šumavské obce. Pro rozvoj tamních sídel totiž zbývá necelé jedno procento plochy parku, zóna takzvané kulturní krajiny.
Vyjednávat se bude třeba v Borových Ladech. Hranice národního parku totiž prochází přímo touto obcí. Část je v chráněné krajinné oblasti a zóny se jí netýkají. Naopak druhá strana už stojí v národním parku a navíc není zařazena mezi zóny kulturní krajiny.
„Kde jinde by ta kulturní krajina měla být, když ne tam, kde žijí lidé a mají postavené rodinné domy?“ ptá se starostka Borových Lad Jana Hrazánková (nezávislá). Obec proto bude žádat o změnu na kulturní krajinu.
Radnice kritizují i samotnou rozlohu nejmenší zóny. Podle nich je ve skutečnosti ještě menší, než necelé jedno procento. „Někde se objevují vodní toky zařazené do kulturní krajiny. Na nich i v okolí, kde je ochranné pásmo, vlastně stejně nic dělat nemůžete,“ dodává starostka Hrazánková.
„Určitě budeme jednat o nějakých úpravách. Už dopředu vím, že návrhy nebudou masivní a že se rozhodně nedostaneme příliš nad ono jedno procento,“ vysvětluje ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.
Na diskuzi o Krkonoších je málo času, tvrdí kritici
Po čtvrt století mění zóny i Krkonošský národní park (KRNAP). Ta nejpřísněji chráněná má teď rozlohu bezmála sedm tisíc hektarů. Nahradí ji nová, která bude o 340 hektarů větší. Z nových zón KRNAPu mají ale obavy provozovatelé lyžařských areálů.
„Bylo by férové bavit se souběžně o všech problémech, které Krkonoše tíží. Na straně jedné nová zonace, klidová území, nové zásady péče a na straně druhé akumulace vody, doprava v klidu, parkování a samozřejmě přesun návštěvníků mezi lyžařskými areály,“ říká ředitel Ski resortu Černá hora – Pec Petr Hynek.
Obavy neskrývají ani obce. K podobě zón by se měly vyjádřit do března. „Nechci používat vyhrocené termíny, ale za tři měsíce je možné dohodnout maximálně bezpodmínečnou kapitulaci,“ myslí si místostarosta Trutnova Tomáš Eichler (Piráti).
„O nové zonaci se hovoří už od jara 2017 a všichni dotčení starostové i místní podnikatelé měli několikrát možnost se s ní seznámit,“ tvrdí mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Definitivní podoba zón v obou parcích by měla být známa po všech připomínkách v dubnu. Začít platit by mohla ještě letos.
