Pražané mohou od úterý prostřednictvím pocitové mapy sdělit magistrátu či radnicím, kde se necítí bezpečně, jak se jim parkuje, kde chybí zeleň nebo jak by se měl proměnit veřejný prostor. Údaje město vyhodnotí na podzim, a začne s případným realizováním změn.
Jak se má měnit Praha? Lidé mohou své nápady a připomínky zanášet do pocitové mapy
„Jde o nástroj pro zpětnou vazbu od veřejnosti směrem k městu a městským částem. Ačkoliv se tradičně dělá fyzicky na fyzických setkáních, tak na základě současných opatření jsme se to rozhodli udělat celé digitálně. Je velmi intuitivní,“ řekl k pocitové mapě pražský radní Adam Zábranský (Piráti).
Každý návštěvník může do mapy připsat své pocity a odpovědět na konkrétní otázky, které se týkají bezpečnosti, zeleně, dopravy nebo samotné podoby města. V mapě je osm otázek týkajících se celoměstských témat. Každá městská část k nim přidala své konkrétní dotazy. Lidé nemusí vyplnit odpovědi na všechny otázky. K odpovědím mohou přidat také komentáře.
Pocitová mapa Prahy
Výsledky z mapy využije město, jednotlivé radnice, ale i jeho organizace, například Technická správa komunikací (TSK) či městská policie. Zkušenost s podobným projektem má mimo jiné Praha 10. „Využili jsme ji (mapu) před rokem a půl při tvorbě udržitelného plánu rozvoje Prahy 10. Získali jsme užitečná data, kde se lidé cítí dobře, kam by pozvali návštěvu, nebo naopak, kde se necítí bezpečně, což posloužilo i policii,“ uvedla starostka Prahy 10 Renata Chmelová (Vlasta).
Zkušenosti využijí i další kraje
Na rozdíl od dosavadních magistrátních aplikací se zaměřením na nahlášení akutních problémů, jako jsou třeba výmoly v silnicích nebo popadané větve, cílí pocitová mapa na dlouhodobá témata a problémy. Co do rozsahu byla v Praze použita poprvé v Česku, řekla Radka Švíková, která je manažerkou Národní sítě Zdravých měst, která chce po skončení pilotního projektu v Praze využít zkušenosti v dalších krajích.
Kdy se začne podle podnětů postupovat, zatím není jasné. Záležet bude na jejich charakteru a také na tom, kolik lidí se do projektu zapojí. „Do konce roku bychom chtěli mít data zpracována, a potom je předáme jednotlivým organizacím. Pak bude záležet na charakteru podnětu, jak rychle jej lze vyřešit,“ řekl Zábranský.
Rychle mohou být vyřešeny například problémy s místy pro handicapované, naopak delší dobu trvají opatření na zvýšení bezpečnosti, míní pražský radní.