Na Masarykově nádraží v Praze oficiálně začala jeho přestavba. Vznikne platforma nad kolejištěm, nový vestibul a odpočinková plocha. Nádraží získá lepší spojení s Florencí a namísto dosavadních sedmi kolejí budou vlaky přijíždět na kolejí devět. Hotovo má být v roce 2027, přestavba vyjde na 3,39 miliardy korun. Na projekt získala Správa železnic (SŽ) téměř 84 procent financí z evropských fondů.
Začala přestavba Masarykova nádraží. Nejstarší pražský železniční uzel dělníci přebudují za provozu
Masarykovo nádraží je nejstarším nádražím v metropoli. Denně jím projde až 30 tisíc cestujících, vlaky přijíždějí každých pět minut. Po přestavbě trati z Prahy na Kladno a Letiště Václava Havla v Ruzyni bude výchozí stanicí dráhy na letiště.
„Jsme na začátku unikátní proměny nejenom samotného nádraží, ale unikátní proměny veřejného prostoru. Cílem je vytvořit kvalitní dopravní uzel, ale zároveň také místo, kde se lidem bude líbit. Rozhodli jsme se jej opravit za pochodu, protože bychom neměli kam dopravu vymístit,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
„Vytrhneme kolej, kam jezdily vlaky od Kladna, zbouráme stávající objekty a postavíme dvě nové koleje pro vlaky od Letiště Václava Havla,“ popsal správce stavby Martin Verner ze Správy železnic, podle kterého se počítá i s napojením na metro B.
Vizualizace Masarykova nádraží po přestavbě
Nejvýraznější změnou oproti nynějšímu stavu bude nová platforma, která překlene celé kolejiště. Lidem umožní přejít z Florence do Hybernské ulice a z Masarykova na hlavní nádraží. Vznikne rovněž nový vestibul pro cestující čekající na vlak. Z něj se dostanou eskalátory, schodišti a výtahy na jednotlivá nástupiště. Schodiště a rampa propojí nádraží s ochozem nedávno vybudovaného komplexu Masaryčka. Přístup bude možný rovněž do sousedního hotelu.
Část platformy osadí dělníci zelení a vznikne tak místo, kde budou moci obyvatelé metropole relaxovat. Osvětlení nebo místní rozhlas budou mít energii z fotovoltaických článků, které stavebníci zabudují do zastřešení platformy. Zeleň bude zavlažována dešťovou vodou, kterou budou zadržovat retenční nádrže.
Vizualizace Masarykova nádraží po přestavbě
Stavební práce nebudou mít podle SŽ výraznější vliv na železniční dopravu. První dílčí omezení provozu bude letos v létě o prázdninách, kdy vlaky ve směru od Vysočan nepojedou na Masarykovo, ale na hlavní nádraží. Dílčí mají být všechna omezení.
Stavbaře budou cestující potkávat hlavně od léta. „První rok a půl nebo první dva roky budou nejtěžší. Dojde k vyloučení několika kolejí současně, takže všechna doprava, která sem jede, se bude muset odbavit na nižším počtu kolejí,“ uvedl ředitel Strabag Rail Jakub Svoboda.
Přestavba nakonec vyjde na téměř tři a půl miliardy korun, což je více, než se původně počítalo. „Řada materiálů se zdražila, zdražila se taky práce. Technologické postupy stavební činnosti se musely přepracovat,“ uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.
Začala rozsáhlá rekonstrukce pražského Masarykova nádraží (zdroj: ČT24)
V provozu je nádraží téměř 180 let
První vlak přijel na Masarykovo nádraží slavnostně 20. srpna 1845. Předtím byla na dnešním území města konečná stanice koněspřežné dráhy z roku 1831. Nádraží postavilo konsorcium společností Vojtěcha Lanny a bratří Kleinů v letech 1844 až 1845. Polohu nádraží a kolejiště navrhl Jan Perner, budovy architekt Antonín Jüngling. Nádraží vzniklo jako konečná stanice dráhy z Olomouce a Vídně do Prahy.
Původním názvem nádraží byla pouze Praha, později Praha státní nádraží. V letech 1919 až 1940, 1945 až 1952 a od roku 1990 bylo pojmenováno po prvním československém prezidentovi – Masarykovo nádraží.
V současnosti je pro Prahu jedním z klíčových železničních uzlů především kvůli napojení na trať z Kladna, která není spojena s hlavním nádražím.