Cenu literární kritiky získali Borkovec za prózu a Kauer za poezii

Cenu literární kritiky za rok 2025 získali Petr Borkovec za prózu Nějaká Cécile a jiné a Aleš Kauer za básnickou sbírku Lebka hoří neonovým snem. Pro vítězné knihy hlasovala dvacetičlenná kolegia literárních kritiků pro prózu a poezii na základě nominací vybraných odbornými porotami. Ocenění vyhlásili v pražském Centru současného umění DOX.

V případě sbírky krátkých próz Nějaká Cécile a jiné porotce Kryštof Eder ocenil, že Borkovec převrací naruby klasickou představu o próze, pro niž je zásadní příběh, a to podstatné se u něj děje naopak v jazyce a popisu prostředí.

Básně překladatele a publicisty Borkovce byly přeloženy téměř do všech evropských jazyků, knižně publikoval v Rakousku a Itálii. Sám překládá převážně z ruské poezie 20. století.

Kauerova sbírka je dle poroty vzdorem proti světu

U Kauerovy sbírky Lebka hoří neonovým snem porotkyně Jitka Bret Srbová vyzdvihla, jak básník burcuje ke změně postoje k velkým krizím současného světa. „O utrpení obětí píše Kauer veden soucitem, o válce sužován pochybnostmi, zda jazyk poezie má k tomu právo – výsledkem je osobní manifest, kniha-protest, kniha-pochodeň. Vzdor proti veřejnému světu, který nenabízí smysl a často ani naději,“ uvedla Srbová.

Básník a výtvarník Kauer v roce 2007 založil v Šumperku nakladatelství Adolescent. Spolu se Zdeňkem Stejskalem stál u zrodu Divadelního studia D 123, kde následně působil i herecky.

Na vítěze kromě finanční odměny 50 tisíc korun čeká také signovaný print od výtvarníka Petra Síse a možnost měsíčního stipendijního pobytu v Mikulově.

Cena literární kritiky si klade za cíl sledovat a propagovat literární díla vydaná v příslušném roce, ale zároveň také rozvíjet a podporovat myšlení o literatuře. Ceny uděluje stejnojmenný spolek sdružující literární časopisy A2, Host, Souvislosti, Prostor a Tvar.

Laureátkami prvního ročníku Ceny literární kritiky za rok 2024 v kategorii próza se stala Emma Kausc a v kategorii poezie Iryna Zahladko.

Cenu organizátoři vymysleli jako protiváhu Magnesia Litery. Úkolem výročních knižních cen Magnesia Litera je podle jejich organizátorů propagovat kvalitní literaturu a dobré knihy. Chtějí tak činit bez omezení a bez ohledu na žánry – proto bylo ocenění rozvrženo do devíti kategorií, porotu k nim delegují oborově příslušné obce a organizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 18 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 20 hhodinami

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.