Ceny literární kritiky zveřejnily kompletní nominace. Jména autorů nominovaných za prózu doplnily nominace za poezii. Ocenění udělí pořádají spolek kritiků napříč literárními časopisy 25. března.
O Cenu literární kritiky (CLK) za poezii se budou letos ucházet básnické sbírky Marie Iljašenko Zvířata přicházejí do města, Aleše Kauera Lebka hoří neonovým snem a Kláry Goldstein Birán.
Iljašenko podle porotců píše návodnou až didaktickou poezii, často se jedná o básnické povídky. „Až na výjimky nepoužívá takzvané básnické prostředky, spíše vypráví příběh svého setkávání se zvířaty, navíc uprostřed války, která ničí lidi i zvířata a které možná všichni společně rozumí stejně málo,“ uvedl literární kritik Jiří Zizler. Iljašenko byla už nominována na cenu Magnesia Litera za svůj debut Osip míří na jih z roku 2015.
Birán, jak pojmenovala svou sbírku Goldstein, je malým městem na Kubě, v němž se narodili Fidel a Raúl Castrovi. Autorka se podle poroty dříve věnovala jiným velkým postavám, patří mezi ně skladatel Gustav Mahler nebo chilský básník Pablo Neruda. Jejich prostřednictvím a skrze postavu Fidela Castra Goldstein zkoumá především téma svobody. Goldstein získala v kategorii poezie v roce 2022 finálovou nominaci na Magnesii Literu za sbírku Falkenfrau.
Kauerova sbírka tematizuje podle porotců hněv a také probíhající válku, a to jak na ukrajinské frontě, tak válku dezinformační. Hněv v ní není destruktivní, ale mísí se se smutkem nad ztrátou světa.
Prózy o existenciální úzkosti i ztrátě kontroly
Třemi finálovými prozaickými knihami, které porota vybrala před týdnem, jsou tituly Petra Borkovce Nějaká Cécile a jiné, Dory Kaprálové Mariborská hypnóza a Portrét vědce v systému postindustriální společnosti od Josefa Pánka. Nominované prózy se podle odborníků věnují motivům existenciální úzkosti, ztráty kontroly či pocitu vlastní bezmoci.
U krátkých textů Borkovce vydaných s názvem Nějaká Cécile a jiné porota vyzdvihla estetizaci ošklivosti. Autor podle ní rozvíjel mystifikaci, afekty i nenaplněná očekávání a vylíčil a zachytil tak podvojnost krásy a odpornosti v živém světě.
Kaprálová svou Mariborskou hypnózu koncipovala jako specifický záznam pobytu ve slovinském městě. Noří se při něm do minulosti a postavy, s nimiž se setkala, se mísí s těmi, které patrně vymyslela a které se často pohybují na okraji.
Pánek v Portrétu vědce v systému postindustriální společnosti vyslal astrofyzika na konferenci do Irska, kde hlavního a jediného hrdinu urazí přístup kolegů. Místo sezení na konferenci se tak potuluje po irských městech včetně Dublinu a vede monology v hovorovém jazyce. Snaží se podle odborníků pojmenovat stav vědy, potažmo světa, v němž se smysl těžko hledá.
Protiváha k Magnesii Liteře
Cílem CLK, které se poprvé udělovaly loni, je rozvíjet a podporovat myšlení o literatuře. Ceny vznikly jako určitá protiváha širokým cenám Magnesia Litera. Týkají se jen prózy a poezie. Ceny uděluje spolek kritiků z literárních časopisů A2, Host, Souvislosti, Prostor a Tvar.
Loni si Cenu literární kritiky za prózu odnesla Emma Kausc s titulem Narušení naděje a za poezii Iryna Zahladko se sbírkou Jak se líčit v nemoci.
