Zdanění bank rozhodně bude, tvrdí Valachová. Vážně to poškodí ekonomiku, zní z ODS

Nahrávám video
Události, komentáře: Spory o bankovní daň
Zdroj: ČT24

Ve vládní koalici se vedou spory o zavedení bankovní daně. Tu prosazují sociální demokraté, premiér Andrej Babiš (ANO) už ale řekl, že i poslanecký návrh této daně může ukončit koalici. Na jejím zavedení ale dále trvá Kateřina Valachová (ČSSD), argumentuje nutností zajistit zdroje pro zdravotnictví i vzdělávání. V Událostech, komentářích jí oponoval Martin Kupka (ODS), podle nějž daň poškodí ekonomicky nejslabší.

O možnosti navržení bankovní daně cestou návrhu nikoli vládního, ale poslaneckého mluvila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) už v neděli. Šéf hnutí ANO posléze prohlásil, že pokud bude ČSSD trvat na zavedení daně, vypoví sociálním demokratům koaliční smlouvu.

Podle Kateřiny Valachové patří taková výměna názorů ke koaličnímu vládnutí. Sociální demokraté podle jejích slov se zdaněním bank počítají, získanými penězi chtějí zajistit a posílit zdroje do budoucna. Reakci premiéra považuje někdejší ministryně školství v Sobotkově vládě za radikální.

Valachová apeluje na klidné vyjednávání. Upozorňuje přitom na názory některých odborníků, podle nichž dochází k ochlazení ekonomiky. „Lidé od nás čekávají, že jim zajistíme dostupné sociální služby, zdravotnictví a bezplatné, kvalitní vzdělání jejich dětí. Na to musíme mít zdroje. Chceme brát tam, kde peníze jsou, velké banky peníze mají,“ je přesvědčena Valachová.

Příkladem podle ní mohou být Francie, Německo nebo Rakousko, kde bankovní daň funguje. „Zdanění bank rozhodně bude, moudré a poctivé,“ dodává Valachová.

Zdanění bank dopadne na nejslabší, varuje Kupka

Martin Kupka z opoziční ODS si vybírá jiné příklady, je podle něj třeba se dívat do zemí, které jsou Česku blíže. Slovensku, Maďarsku ani Polsku se dle jeho slov zavedení této daně nevyplatilo. „Znamenalo to tam například odchod bank, v jiných případech to znamenalo pokles tržeb v konkrétním sektoru a následně samozřejmě zdražení služeb,“ upozorňuje.

Sociální demokraté se tedy podle něj dopouštějí faulu na svých vlastních voličích. Zdanění bank by nakonec nejvíce postihlo ekonomicky nejslabší vrstvy společnosti, a v důsledku by mohlo dojít k vážnému poškození české ekonomiky, míní místopředseda občanských demokratů.

Kupka také připomíná varování Mezinárodního měnového fondu o tom, že podobný krok by snížil atraktivitu Česka pro investory. Argumentem pro něj není ani to, že jen v minulém roce banky z vydělaných 82 miliard korun odvedly 36 miliard do zahraničí.

„Banky tady významně přispěly do státního rozpočtu nejenom zdaněním svých zisků, ale tím, že zaplatily za cenu práce svých lidí. To je významný odvod do státního pojištění,“ tvrdí Kupka a doplňuje, že banky jsou důležité i z hlediska stability České republiky.

Vládní hnutí ANO sektorovou daň dlouhodobě odmítá. Místo zdanění bank Babiš v minulosti navrhl zvláštní fond, do něhož by banky přispěly sedmi miliardami. V září podepsali zástupci vlády memorandum o vzniku fondu se čtyřmi největšími bankovními institucemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
před 30 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 20 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 23 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
včera v 06:30

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
včera v 04:47

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...