Volkswagen zatím gigafactory ve východní Evropě nepostaví, píše Financial Times

Nahrávám video
Události: Gigafactory v Česku zatím není jisté
Zdroj: ČT24

Volkswagen odkládá plány vystavět závod na výrobu baterií ve východní Evropě. Jako o jedné z možností přitom firma uvažovala o České republice. Informuje o tom list Financial Times (FT). Automobilka se chce nyní soustředit na výstavbu podobné gigafactory v Severní Americe, kde by na ni mohla získat pobídky ve výši deseti miliard eur (235 miliard korun), píše FT. Podle české vlády ale rozhodnutí o továrně v Americe bylo v plánu dlouhodobě a s továrnou v Evropě nesouvisí. Ve stejném duchu se vyjádřila i společnost Škoda Auto.

O závod Volkswagenu za 120 miliard korun stojí česká vláda, která možnou investici považuje za klíčovou pro transformaci českého autoprůmyslu. Počítá s tím, že by továrna stála v Líni na Plzeňsku. Zaměstnat by měla až čtyři tisíce lidí. Podle ministerstva průmyslu a obchodu jednání zástupců vlády s koncernem Volkswagenu nadále pokračují, stejně jako technická příprava. 

Plzeň výstavbu továrny odmítá. Primátor Roman Zarzycký (ANO) před pár dny zopakoval, že projekt není pro region vhodný, je nepřipravený a vláda ho chce prosadit na sílu. Dopad, který by stavba na město měla, vyčíslila Plzeň na dvanáct miliard korun. „Pokud by se ukázalo, že to je pravda, tak to jenom potvrzuje to, že celý projekt je nepřipraven, neprojednán v místě dotčeném, a pokud by to byla pravda, tak z toho mám radost,“ komentoval zprávu Zarzycký.

„Zásadní projekt“

Podle hejtmana Plzeňského kraje Rudolfa Špotáka (Piráti) by však přesun výroby baterií do Severní Ameriky znamenal pro Česko zásadní ztrátu šance na rozvoj průmyslu i dalších oblastí, které na obor automotive navazují. „Jde o zásadní projekt, jehož ztráta by se Plzeňskému kraji mohla při transformaci světové ekonomiky vymstít,“ míní hejtman.

Pokud se rozhodnutí koncernu Volkswagen potvrdí, přišel by Plzeňský kraj podle Špotáka o uvažované investice do infrastruktury a rozvoje regionu v řádu desítek miliard korun. „Nemohu se ubránit obavám, že se nám naše chování vrátí jako bumerang. Nechat odejít silné investory do jiných částí světa, v tom se mi zdá být Evropa nepoučitelná,“ dodal.

Nový Green Deal

Automobilový koncern se měl do června vyjádřit, zda si pro investici vybere Česko, Polsko, Slovensko či Maďarsko. Nyní ale Volkswagen vyčkává, jak bude Evropská unie reagovat na masivní podporu Washingtonu pro zelenou energetiku, která dosahuje 369 miliard dolarů (8,25 bilionu korun), píše deník, který se odvolává na osobu obeznámenou s rozhodováním automobilky.

Podle zpravodaje ČT Petra Obrovského EU oznámí své plány příští týden. Ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela ve středu řekl, že by chtěl mít jasno do konce března. Podle všeho ale definitivní verdikt automobilka oznámí mnohem později s ohledem na to, jak se v Evropě bude vyvíjet situace kolem nákladných energií.

O tom, že bude Volkswagen potřebovat na rozhodnutí o gigafactory více času, mluvil před týdnem i předseda představenstva Škody Auto Klaus Zellmer. „Česko má nyní v rámci kandidátských zemí skvělou pozici k získání gigafactory. Je ale nyní potřeba počkat, co přinese takzvaný nový Green Deal. Koncern jej musí zhodnotit i z hlediska dotací a investičních pobídek,“ uvedl Zellmer.

„Volkswagen prověřuje pro stavbu svých gigafactory různé lokality v různých světových regionech. Tyto rozhodovací procesy jsou na sobě nezávislé. Neexistuje žádná souvislost mezi rozhodnutím o umístění gigafactory v Severní Americe a rozhodnutím o umístění v Evropě. Zároveň nelze mluvit o upřednostnění Severní Ameriky před Evropou. Ideální výrobní proces s ohledem na životní prostředí předpokládá synergické seskupení výroby elektromobilů a bateriových článků, zejména s přihlédnutím k počtu závodů na výrobu automobilů ve východní Evropě,“ uvedla ve středu Škoda Auto.

Před investováním miliard eur bude koncern znovu pečlivě posuzovat plány pro jednotlivé regiony. Není potřeba učinit rozhodnutí okamžitě, protože doposud učiněné kroky zaručují pokrytí dodávek baterií do roku 2028.

Podle zdroje FT plány v Severní Americe pokročily rychleji, než se čekalo, a předběhly rozhodování v Evropě. I samotný list však píše, že Volkswagen nadále počítá s výstavbou továren na baterie i v Evropě. Jsou k tomu ale podle koncernu potřeba „správné rámcové podmínky“. Volkswagen i další evropští výrobci baterií volají po větší podpoře podobných projektů ze strany EU i členských zemí.

„Páteční rozhodnutí dozorčí rady o výstavbě továrny gigafactory bylo dlouhodobě plánované a byli jsme ujištěni, že s továrnou v Evropě nesouvisí. Společnost Volkswagen nás informovala, že finální rozhodnutí o výstavbě gigafactory v Evropě, o kterou se ČR uchází, chce oznámit až poté, co bude znám postoj Evropské komise k americkému protiinflačnímu zákonu,“ sdělil mluvčí vlády Václav Smolka.

„My tomu (přesunu do USA) nevěříme. Podle nás je to jenom informace pro média, řekněme pro uklidnění davů, protože v článku (Financial Times) je na konci napsáno, že jednají dál. V podstatě je to vytváření tlaku na Evropskou unii, potažmo na českou vládu,“ komentuje vývoj Michal Švihla, zástupce leteckých škol z Líní a Evropské asociace pro rozvoj všeobecného letectví, spolku EAGA, který chce záložní armádní letiště v Líních rozvíjet a udržet jeho fungování.

Automobilka Volkswagen měla loni navzdory mnoha krizím větší zisk než o rok dříve. Zisk po zdanění meziročně stoupl o tři procenta na 15,84 miliardy eur (zhruba 372 miliard korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Poslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
před 2 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 11 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 12 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 21 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026
Načítání...