Volkswagen zatím gigafactory ve východní Evropě nepostaví, píše Financial Times

Nahrávám video
Události: Gigafactory v Česku zatím není jisté
Zdroj: ČT24

Volkswagen odkládá plány vystavět závod na výrobu baterií ve východní Evropě. Jako o jedné z možností přitom firma uvažovala o České republice. Informuje o tom list Financial Times (FT). Automobilka se chce nyní soustředit na výstavbu podobné gigafactory v Severní Americe, kde by na ni mohla získat pobídky ve výši deseti miliard eur (235 miliard korun), píše FT. Podle české vlády ale rozhodnutí o továrně v Americe bylo v plánu dlouhodobě a s továrnou v Evropě nesouvisí. Ve stejném duchu se vyjádřila i společnost Škoda Auto.

O závod Volkswagenu za 120 miliard korun stojí česká vláda, která možnou investici považuje za klíčovou pro transformaci českého autoprůmyslu. Počítá s tím, že by továrna stála v Líni na Plzeňsku. Zaměstnat by měla až čtyři tisíce lidí. Podle ministerstva průmyslu a obchodu jednání zástupců vlády s koncernem Volkswagenu nadále pokračují, stejně jako technická příprava. 

Plzeň výstavbu továrny odmítá. Primátor Roman Zarzycký (ANO) před pár dny zopakoval, že projekt není pro region vhodný, je nepřipravený a vláda ho chce prosadit na sílu. Dopad, který by stavba na město měla, vyčíslila Plzeň na dvanáct miliard korun. „Pokud by se ukázalo, že to je pravda, tak to jenom potvrzuje to, že celý projekt je nepřipraven, neprojednán v místě dotčeném, a pokud by to byla pravda, tak z toho mám radost,“ komentoval zprávu Zarzycký.

„Zásadní projekt“

Podle hejtmana Plzeňského kraje Rudolfa Špotáka (Piráti) by však přesun výroby baterií do Severní Ameriky znamenal pro Česko zásadní ztrátu šance na rozvoj průmyslu i dalších oblastí, které na obor automotive navazují. „Jde o zásadní projekt, jehož ztráta by se Plzeňskému kraji mohla při transformaci světové ekonomiky vymstít,“ míní hejtman.

Pokud se rozhodnutí koncernu Volkswagen potvrdí, přišel by Plzeňský kraj podle Špotáka o uvažované investice do infrastruktury a rozvoje regionu v řádu desítek miliard korun. „Nemohu se ubránit obavám, že se nám naše chování vrátí jako bumerang. Nechat odejít silné investory do jiných částí světa, v tom se mi zdá být Evropa nepoučitelná,“ dodal.

Nový Green Deal

Automobilový koncern se měl do června vyjádřit, zda si pro investici vybere Česko, Polsko, Slovensko či Maďarsko. Nyní ale Volkswagen vyčkává, jak bude Evropská unie reagovat na masivní podporu Washingtonu pro zelenou energetiku, která dosahuje 369 miliard dolarů (8,25 bilionu korun), píše deník, který se odvolává na osobu obeznámenou s rozhodováním automobilky.

Podle zpravodaje ČT Petra Obrovského EU oznámí své plány příští týden. Ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela ve středu řekl, že by chtěl mít jasno do konce března. Podle všeho ale definitivní verdikt automobilka oznámí mnohem později s ohledem na to, jak se v Evropě bude vyvíjet situace kolem nákladných energií.

O tom, že bude Volkswagen potřebovat na rozhodnutí o gigafactory více času, mluvil před týdnem i předseda představenstva Škody Auto Klaus Zellmer. „Česko má nyní v rámci kandidátských zemí skvělou pozici k získání gigafactory. Je ale nyní potřeba počkat, co přinese takzvaný nový Green Deal. Koncern jej musí zhodnotit i z hlediska dotací a investičních pobídek,“ uvedl Zellmer.

„Volkswagen prověřuje pro stavbu svých gigafactory různé lokality v různých světových regionech. Tyto rozhodovací procesy jsou na sobě nezávislé. Neexistuje žádná souvislost mezi rozhodnutím o umístění gigafactory v Severní Americe a rozhodnutím o umístění v Evropě. Zároveň nelze mluvit o upřednostnění Severní Ameriky před Evropou. Ideální výrobní proces s ohledem na životní prostředí předpokládá synergické seskupení výroby elektromobilů a bateriových článků, zejména s přihlédnutím k počtu závodů na výrobu automobilů ve východní Evropě,“ uvedla ve středu Škoda Auto.

Před investováním miliard eur bude koncern znovu pečlivě posuzovat plány pro jednotlivé regiony. Není potřeba učinit rozhodnutí okamžitě, protože doposud učiněné kroky zaručují pokrytí dodávek baterií do roku 2028.

Podle zdroje FT plány v Severní Americe pokročily rychleji, než se čekalo, a předběhly rozhodování v Evropě. I samotný list však píše, že Volkswagen nadále počítá s výstavbou továren na baterie i v Evropě. Jsou k tomu ale podle koncernu potřeba „správné rámcové podmínky“. Volkswagen i další evropští výrobci baterií volají po větší podpoře podobných projektů ze strany EU i členských zemí.

„Páteční rozhodnutí dozorčí rady o výstavbě továrny gigafactory bylo dlouhodobě plánované a byli jsme ujištěni, že s továrnou v Evropě nesouvisí. Společnost Volkswagen nás informovala, že finální rozhodnutí o výstavbě gigafactory v Evropě, o kterou se ČR uchází, chce oznámit až poté, co bude znám postoj Evropské komise k americkému protiinflačnímu zákonu,“ sdělil mluvčí vlády Václav Smolka.

„My tomu (přesunu do USA) nevěříme. Podle nás je to jenom informace pro média, řekněme pro uklidnění davů, protože v článku (Financial Times) je na konci napsáno, že jednají dál. V podstatě je to vytváření tlaku na Evropskou unii, potažmo na českou vládu,“ komentuje vývoj Michal Švihla, zástupce leteckých škol z Líní a Evropské asociace pro rozvoj všeobecného letectví, spolku EAGA, který chce záložní armádní letiště v Líních rozvíjet a udržet jeho fungování.

Automobilka Volkswagen měla loni navzdory mnoha krizím větší zisk než o rok dříve. Zisk po zdanění meziročně stoupl o tři procenta na 15,84 miliardy eur (zhruba 372 miliard korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 14 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 17 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...