Volkswagen zatím gigafactory ve východní Evropě nepostaví, píše Financial Times

Nahrávám video

Volkswagen odkládá plány vystavět závod na výrobu baterií ve východní Evropě. Jako o jedné z možností přitom firma uvažovala o České republice. Informuje o tom list Financial Times (FT). Automobilka se chce nyní soustředit na výstavbu podobné gigafactory v Severní Americe, kde by na ni mohla získat pobídky ve výši deseti miliard eur (235 miliard korun), píše FT. Podle české vlády ale rozhodnutí o továrně v Americe bylo v plánu dlouhodobě a s továrnou v Evropě nesouvisí. Ve stejném duchu se vyjádřila i společnost Škoda Auto.

O závod Volkswagenu za 120 miliard korun stojí česká vláda, která možnou investici považuje za klíčovou pro transformaci českého autoprůmyslu. Počítá s tím, že by továrna stála v Líni na Plzeňsku. Zaměstnat by měla až čtyři tisíce lidí. Podle ministerstva průmyslu a obchodu jednání zástupců vlády s koncernem Volkswagenu nadále pokračují, stejně jako technická příprava. 

Plzeň výstavbu továrny odmítá. Primátor Roman Zarzycký (ANO) před pár dny zopakoval, že projekt není pro region vhodný, je nepřipravený a vláda ho chce prosadit na sílu. Dopad, který by stavba na město měla, vyčíslila Plzeň na dvanáct miliard korun. „Pokud by se ukázalo, že to je pravda, tak to jenom potvrzuje to, že celý projekt je nepřipraven, neprojednán v místě dotčeném, a pokud by to byla pravda, tak z toho mám radost,“ komentoval zprávu Zarzycký.

„Zásadní projekt“

Podle hejtmana Plzeňského kraje Rudolfa Špotáka (Piráti) by však přesun výroby baterií do Severní Ameriky znamenal pro Česko zásadní ztrátu šance na rozvoj průmyslu i dalších oblastí, které na obor automotive navazují. „Jde o zásadní projekt, jehož ztráta by se Plzeňskému kraji mohla při transformaci světové ekonomiky vymstít,“ míní hejtman.

Pokud se rozhodnutí koncernu Volkswagen potvrdí, přišel by Plzeňský kraj podle Špotáka o uvažované investice do infrastruktury a rozvoje regionu v řádu desítek miliard korun. „Nemohu se ubránit obavám, že se nám naše chování vrátí jako bumerang. Nechat odejít silné investory do jiných částí světa, v tom se mi zdá být Evropa nepoučitelná,“ dodal.

Nový Green Deal

Automobilový koncern se měl do června vyjádřit, zda si pro investici vybere Česko, Polsko, Slovensko či Maďarsko. Nyní ale Volkswagen vyčkává, jak bude Evropská unie reagovat na masivní podporu Washingtonu pro zelenou energetiku, která dosahuje 369 miliard dolarů (8,25 bilionu korun), píše deník, který se odvolává na osobu obeznámenou s rozhodováním automobilky.

Podle zpravodaje ČT Petra Obrovského EU oznámí své plány příští týden. Ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela ve středu řekl, že by chtěl mít jasno do konce března. Podle všeho ale definitivní verdikt automobilka oznámí mnohem později s ohledem na to, jak se v Evropě bude vyvíjet situace kolem nákladných energií.

O tom, že bude Volkswagen potřebovat na rozhodnutí o gigafactory více času, mluvil před týdnem i předseda představenstva Škody Auto Klaus Zellmer. „Česko má nyní v rámci kandidátských zemí skvělou pozici k získání gigafactory. Je ale nyní potřeba počkat, co přinese takzvaný nový Green Deal. Koncern jej musí zhodnotit i z hlediska dotací a investičních pobídek,“ uvedl Zellmer.

„Volkswagen prověřuje pro stavbu svých gigafactory různé lokality v různých světových regionech. Tyto rozhodovací procesy jsou na sobě nezávislé. Neexistuje žádná souvislost mezi rozhodnutím o umístění gigafactory v Severní Americe a rozhodnutím o umístění v Evropě. Zároveň nelze mluvit o upřednostnění Severní Ameriky před Evropou. Ideální výrobní proces s ohledem na životní prostředí předpokládá synergické seskupení výroby elektromobilů a bateriových článků, zejména s přihlédnutím k počtu závodů na výrobu automobilů ve východní Evropě,“ uvedla ve středu Škoda Auto.

Před investováním miliard eur bude koncern znovu pečlivě posuzovat plány pro jednotlivé regiony. Není potřeba učinit rozhodnutí okamžitě, protože doposud učiněné kroky zaručují pokrytí dodávek baterií do roku 2028.

Podle zdroje FT plány v Severní Americe pokročily rychleji, než se čekalo, a předběhly rozhodování v Evropě. I samotný list však píše, že Volkswagen nadále počítá s výstavbou továren na baterie i v Evropě. Jsou k tomu ale podle koncernu potřeba „správné rámcové podmínky“. Volkswagen i další evropští výrobci baterií volají po větší podpoře podobných projektů ze strany EU i členských zemí.

„Páteční rozhodnutí dozorčí rady o výstavbě továrny gigafactory bylo dlouhodobě plánované a byli jsme ujištěni, že s továrnou v Evropě nesouvisí. Společnost Volkswagen nás informovala, že finální rozhodnutí o výstavbě gigafactory v Evropě, o kterou se ČR uchází, chce oznámit až poté, co bude znám postoj Evropské komise k americkému protiinflačnímu zákonu,“ sdělil mluvčí vlády Václav Smolka.

„My tomu (přesunu do USA) nevěříme. Podle nás je to jenom informace pro média, řekněme pro uklidnění davů, protože v článku (Financial Times) je na konci napsáno, že jednají dál. V podstatě je to vytváření tlaku na Evropskou unii, potažmo na českou vládu,“ komentuje vývoj Michal Švihla, zástupce leteckých škol z Líní a Evropské asociace pro rozvoj všeobecného letectví, spolku EAGA, který chce záložní armádní letiště v Líních rozvíjet a udržet jeho fungování.

Automobilka Volkswagen měla loni navzdory mnoha krizím větší zisk než o rok dříve. Zisk po zdanění meziročně stoupl o tři procenta na 15,84 miliardy eur (zhruba 372 miliard korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
před 7 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 15 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 17 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
před 23 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánovčera v 13:25

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.