Deficit státního rozpočtu činil těsně před koncem roku 265 miliard korun. Vyplývá to z údajů ministerstva financí, které resort 20. prosince poslal rozpočtovému výboru. Jde o poslední dostupný údaj a naznačuje, že vláda udrží plánovaný schodek rozpočtu 295 miliard. V polovině měsíce pomohly mimo jiné další zálohy na daň z neočekávaných zisků, které zaplatily energetické firmy a banky. Opozice kritizuje vládu, že část výdajů vyvedla z rozpočtu do fondu dopravní infrastruktury.
„Slyšeli jsme od března nebo od dubna od opozice stokrát, že bude potřeba novela státního rozpočtu pro rok 2023 a jak bude vysoký deficit. Ukázalo se, že (novela) nebyla potřeba a že deficit dodržíme,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Schodek bude nižší než loni. Deficit celých veřejných financí, kam patří vedle státního rozpočtu i ty krajské, obecní a také účty zdravotních pojišťoven a mimorozpočtových fondů, ale přesto vzroste. Podle ministerstva financí z 3,2 procenta HDP na 3,6 procenta.
Stát letos vybírá na DPH zhruba o šest procent více než loni díky růstu cen ve službách i obchodech. „Listopad byl úspěšnější než v loňském roce, uvidíme, jaký bude trend v prosinci,“ poznamenal Stanjura. Celkem vláda za prvních jedenáct měsíců letoška získala do rozpočtu na DPH o zhruba osmnáct miliard vyšší částku než loni. Na konci roku by mohl být rozdíl kolem dvaceti miliard.
Výrazně více peněz než loni kabinet získal i díky evropským fondům – nárůst je zatím 65 miliard. Roste i výběr sociálního pojištění a také daně z příjmu firem i lidí. „Je velmi silné plnění daně z příjmu právnických osob, máme také mimořádné příjmy, jak windfall tax, tak odvod z každé vyrobené megawatthodiny,“ přiblížil Stanjura.
Právě fakt, že vláda letos pravděpodobně zvýší celkové rozpočtové příjmy o zhruba tři sta miliard, je hlavním důvodem, proč by měla bez větších problémů dodržet plánovaný schodek. A to i přes rychle rostoucí výdaje na důchody nebo pomoc lidem s vysokými cenami energií.
Deficit bude vyšší, míní opozice
Sněmovní opozice tvrdí, že skutečný deficit bude nakonec vyšší. „Musíte k tomu přičíst osmnáct miliard, což je částka mimorozpočtové půjčky na Státním fondu dopravní infrastruktury, což mělo být součástí rozpočtu,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Pan ministr Stanjura už nám ukázal, že dokáže schovat i část schodku do mimorozpočtových fondů,“ tvrdí místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
Koaliční politici ale podobné výtky odmítají. „Myslím si, že ten schodek jako takový se podaří v této chvíli udržet. Myslím si, že jednoznačně ukazujeme, že to naše hospodaření je zodpovědné,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka čísla mluví jasně. „Oproti minulé vládě se nám podařilo snížit zadlužení státu,“ řekl.
Ministerstvo financí plánuje snižování schodku státního rozpočtu i v dalších letech. V příštím roce má deficit poklesnout z letošních plánovaných 295 miliard na 252 miliard korun.
S ohledem na vývoj hospodaření státu v prosinci je pravděpodobné, že finální schodek vzroste směrem k plánovaným 295 miliardám. Definitivní výsledky vláda zveřejní příští čtvrtek.
Dosud nejvyšší schodek připadá na rok 2021, tedy po začátku pandemie, ale také po razantním snížení daní zaměstnanců. Od té doby sumy postupně klesají. Deficit celých veřejných financí se zlepšoval od roku 2020, kdy dosáhl bezmála šesti procent HDP. Trend narušil letošek, ale v příštím roce má číslo klesnout výrazně pod tři procenta. Česko tak po pěti letech začne znovu plnit jedno z důležitých kritérií pro případné přijetí eura.
