Vláda stále počítá s koncem uhlí do roku 2033. Plán ale ohrožuje válka na Ukrajině

Nahrávám video
Události: Vláda stále počítá s koncem uhlí do roku 2033
Zdroj: ČT24

Plán skončit v Česku se spalováním uhlí do roku 2033 platí, shodují se představitelé vládní koalice. Také limity těžby podle zodpovědných ministerstev zůstávají neměnné. Do jejich záměru ale zasahuje Ruskem rozpoutaná válka na Ukrajině a s tím spojená nejistota ohledně dodávek plynu, který má surovinu částečně nahradit. Vláda by proto podle opozice měla říct, jaké zdroje bude využívat. Energetici připouští, že krátkodobé řešení může být zase v uhlí.

Uhelná komise předloni doporučila celkový útlum do roku 2038. Vláda Andreje Babiše (ANO) to vzala na vědomí a současný kabinet Petra Fialy (ODS) chce odklon od uhlí o pět let uspíšit.

Například v tepelné elektrárně v Mělníku společnost ČEZ již minulý rok odstavila svého času největší uhelný blok s výkonem pět set megawattů. Celou lokalitu chce kompletně proměnit, a to i s pomocí zemního plynu, jehož spalování produkuje oproti uhlí polovinu emisí. Strategie podle firmy platí, podrobněji ale své plány v současnosti komentovat nechce.

ČEZ zatím pouze oznámil, že bude jen déle než plánoval, využívat uhlí v elektrárně v Dětmarovicích. Skončit tam mělo už po příští zimě. „Bude to ještě nějaký rok dva, přesný termín bude stanoven až podle vývoje situace,“ informuje mluvčí ČEZ pro severní Moravu Vladislav Sobol.

„Jdeme tedy cestou nahradit uhlí hodně obnovitelnými zdroji, a plyn, který máme zatím z Ruska, nahradit odněkud jinud,“ plánuje ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL). Nejen konec uhlí posoudí nová státní energetická koncepce. Vláda ji chce předložit příští rok a aktualizovat v souladu s vývojem v Evropě.

OKD plánuje prodloužení těžby

Hospodářská komora dřívější termín akceptuje, Česko by si ale podle ní mělo vyjednat možnost nechat uhelné zdroje v záloze. „Pro stav nouze – a tam bych ani nemluvil o nějakém termínu, prostě tak dlouho, dokud to bude potřeba,“ navrhuje prezident komory Vladimír Dlouhý.

„Jestliže pouze marketingově a ideologicky prohlásím, že uhlí skončí o pět let dříve, tak k tomu musím říct to za B, a to je to, jaké zdroje budeme používat. To je to, co vláda vůbec neřekla,“ namítá místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).

Energetici nevylučují, že bude v nejbližší době potřeba více uhlí. Na prodloužení těžby se chystá například společnost OKD. „Krátkodobě se bohužel uhlí musí spálit víc, s tím se nedá nic dělat, ale nezachrání nás to dlouhodobě,“ upozorňuje však Jiří Koželouh, který je vedoucím energetického programu v environmentální nevládní organizaci Hnutí DUHA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 1 hhodinou

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 6 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
včera v 20:35

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánovčera v 18:23

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánovčera v 16:16

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...