Vláda stále počítá s koncem uhlí do roku 2033. Plán ale ohrožuje válka na Ukrajině

Nahrávám video

Plán skončit v Česku se spalováním uhlí do roku 2033 platí, shodují se představitelé vládní koalice. Také limity těžby podle zodpovědných ministerstev zůstávají neměnné. Do jejich záměru ale zasahuje Ruskem rozpoutaná válka na Ukrajině a s tím spojená nejistota ohledně dodávek plynu, který má surovinu částečně nahradit. Vláda by proto podle opozice měla říct, jaké zdroje bude využívat. Energetici připouští, že krátkodobé řešení může být zase v uhlí.

Uhelná komise předloni doporučila celkový útlum do roku 2038. Vláda Andreje Babiše (ANO) to vzala na vědomí a současný kabinet Petra Fialy (ODS) chce odklon od uhlí o pět let uspíšit.

Například v tepelné elektrárně v Mělníku společnost ČEZ již minulý rok odstavila svého času největší uhelný blok s výkonem pět set megawattů. Celou lokalitu chce kompletně proměnit, a to i s pomocí zemního plynu, jehož spalování produkuje oproti uhlí polovinu emisí. Strategie podle firmy platí, podrobněji ale své plány v současnosti komentovat nechce.

ČEZ zatím pouze oznámil, že bude jen déle než plánoval, využívat uhlí v elektrárně v Dětmarovicích. Skončit tam mělo už po příští zimě. „Bude to ještě nějaký rok dva, přesný termín bude stanoven až podle vývoje situace,“ informuje mluvčí ČEZ pro severní Moravu Vladislav Sobol.

„Jdeme tedy cestou nahradit uhlí hodně obnovitelnými zdroji, a plyn, který máme zatím z Ruska, nahradit odněkud jinud,“ plánuje ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL). Nejen konec uhlí posoudí nová státní energetická koncepce. Vláda ji chce předložit příští rok a aktualizovat v souladu s vývojem v Evropě.

OKD plánuje prodloužení těžby

Hospodářská komora dřívější termín akceptuje, Česko by si ale podle ní mělo vyjednat možnost nechat uhelné zdroje v záloze. „Pro stav nouze – a tam bych ani nemluvil o nějakém termínu, prostě tak dlouho, dokud to bude potřeba,“ navrhuje prezident komory Vladimír Dlouhý.

„Jestliže pouze marketingově a ideologicky prohlásím, že uhlí skončí o pět let dříve, tak k tomu musím říct to za B, a to je to, jaké zdroje budeme používat. To je to, co vláda vůbec neřekla,“ namítá místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).

Energetici nevylučují, že bude v nejbližší době potřeba více uhlí. Na prodloužení těžby se chystá například společnost OKD. „Krátkodobě se bohužel uhlí musí spálit víc, s tím se nedá nic dělat, ale nezachrání nás to dlouhodobě,“ upozorňuje však Jiří Koželouh, který je vedoucím energetického programu v environmentální nevládní organizaci Hnutí DUHA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 2 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
14:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 7 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 8 hhodinami

VideoVýnosy z EET pokryjí volební sliby, míní Pařil. Kovářová hovoří o mrhání penězi

Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil žádné úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Dolní komoře doporučil schválit předlohu tak, jak ji navrhla vláda. Má platit od začátku příštího roku. Vláda si od nové EET slibuje přínosy kolem čtrnácti miliard korun, což ale opozice zpochybňuje. „Je zásadní problém, že vláda místo podpory hospodářského růstu tyto výnosy z EET utratí na sliby voličům. Je to mrhání penězi a zvyšování deficitu státního rozpočtu,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Výnosy z EET pokryjí například školkovné, slevu na studenta i snížení DPH na nealkoholické nápoje, což jsou naše předvolební sliby voličům. My se tím netajíme a přiznáváme to. Pomůže to lidem,“ uvedl místopředseda stejného výboru Patrik Pařil (ANO). Pořadem provázela Tereza Řezníčková.
před 13 hhodinami

Živnostníkům se snižují zálohy, vzniká nárok na vrácení přeplatku

Živnostníkům s minimální zálohou na důchodové pojištění od července klesne platba o 822 korun v případě paušální daně, a o 715 korun u minimální zálohy. V účinnost vstupuje novela zákona, kterou již loni po volbách předložili představitelé vládní koalice. Týká se také podnikatelů využívajících první pásmo paušální daně. Zálohu stát snížil zpětně od ledna, lidem tak vznikne nárok na vrácení přeplatku.
před 17 hhodinami

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
včera v 15:04

Evropský pohled