Spotřebitelská důvěra v Británii prudce klesla, němečtí vývozci automobilů jsou pesimističtí

Spotřebitelská důvěra ve Velké Británii kvůli obavám z dopadů koronaviru zaznamenala nejprudší pokles za více než 45 let a dostala se na nejnižší úroveň od února 2009. Ukazují to výsledky mimořádného průzkumu společnosti GfK, který se uskutečnil ve druhé polovině března. S největším pesimismem od roku 2009 hledí do příštích měsíců také němečtí vývozci automobilů. Nová studie ale zároveň ukazuje, že tamní kurzarbeit by mohl prudce zmírnit dopady pandemie na německou ekonomiku.

„Spotřebitelská důvěra se v posledních dvou týdnech března zřítila z útesu,“ okomentoval Joe Staton z GfK fakt, že index důvěry se ve Spojeném království podle mimořádného průzkumu propadl na minus 34 bodů z minus devíti bodů, jak ukázala pravidelná březnová anketa GfK. 

Výrazný pokles vykázala ochota spotřebitelů k nákupům dražšího zboží, a to navzdory růstu poptávky po mrazácích či televizorech. Tento růst odráží připravenost spotřebitelů trávit kvůli koronaviru většinu času doma, uvedla agentura Reuters.

Evropská komise (EK) už mezitím schválila rozsáhlý záchranný balík, kterým chce britská vláda podpořit firmy strádající kvůli koronavirové pandemii. Brusel v pondělí oznámil, že v rámci uvolněných pravidel pro státní pomoc Londýnu povolil poskytnout velkým korporacím stejně jako malým a středním podnikům finanční pomoc 50 miliard liber (asi 1,57 bilionu korun).

Británie sice formálně Evropskou unii opustila na přelomu ledna a února, avšak během přechodného období pro ni do konce letošního roku platí stejná rozpočtová pravidla a omezení pro státní pomoc jako pro 27 unijních zemí. Londýn proto musel Komisi požádat o schválení balíku, který britská vláda naplánovala pro firmy z odvětví nejvíce zasažených hospodářským výpadkem nebo pro zdravotnictví a výzkum vakcín.

Pomoc bude mít širokou škálu podob, od přímých vládních grantů přes daňové úlevy po zvýhodněné úvěry.

Komise pravidla pro státní pomoc v rámci série koronavirových opatření uvolnila 19. března a od té doby schválila žádosti řady zemí, které plánují masivní podporu pro zasažené firmy. 

Němečtí autoexportéři jsou nejvíce pesimističtí od roku 2009

Kvůli koronoviru vzhlíží s obavami na další měsíce také němečtí vývozci aut. „Vyhlídky německého automobilového průmyslu se kvůli koronavirové krizi výrazně zhoršily,“ píše ve své v pondělí zveřejněné zprávě Ifo.

Březnový index očekávání obchodního vývoje na další měsíce v sektoru klesl na minus 33,7 z únorových minus 19,7 bodu. Očekávání ohledně vývoje samotného vývozu se pak propadla na minus 42,7 z minus 17,3 bodu v únoru - to je nejhorší hodnota od března 2009.

V německém automobilovém průmyslu hrozí kvůli koronavirové krizi zánik více než sto tisíc pracovních míst, uvedl podle agentury DPA odborník na automobilový průmysl Ferdinand Dudenhöffer. Výroba automobilů a automobilových součástek v Německu nyní zaměstnává zhruba 830 tisíc idí, připomíná agentura.

List Financial Times (FT) s odkazem na propočty majitele společnosti AutoAnalysis Iana Henryho zase uvedl, že pokud zůstanou továrny po obou stranách Atlantiku zavřené do konce dubna, evropští a američtí výrobci aut by mohli na tržbách přijít až o 100 miliard dolarů (2,6 bilionu korun).

V Evropě by se ztráty mohly vyšplhat na 66 miliard eur (1,8 bilionu korun), pokud by se neprodalo 2,6 milionu aut. Ve Spojených státech by mohly činit 52 miliard dolarů, když by se dotkly dvou milionů vozů.

Podle Henryho se výrobní ztráty odvětví každý týden, kdy evropské továrny na výrobu aut zůstanou zavřené, zvětší o osm miliard eur. Zavřené americké továrny podle něj generují každý týden ztrátu kolem 7,5 miliardy dolarů. Velcí výrobci aut zprvu očekávali, že se výrobny znovu otevřou koncem března nebo v dubnu. Teď ale mnohé z nich včetně Nissanu, Fordu a General Motors říkají, že zůstanou zavřené na neurčito. „Návrat k normálu vidím nejdříve v květnu,“ řekl Henry. 

Víra v účinky kurzarbeitu

Využívání zkrácené pracovní doby označované jako kurzarbeit by ale mohl zmírnit propad německé ekonomiky způsobený koronavirovou krizí téměř o polovinu. Ukazují to výsledky studie, kterou vypracovala společnost IW Consult pro sdružení bavorského průmyslu.

Studie podle agentury DPA tvrdí, že při využití kurzarbeitu bude propad výkonu německé ekonomiky asi o 45 procent mírnější než v případě scénáře bez kurzarbeitu. To podle šéfa sdružení Bertrama Brossardta „působivě dokládá účinnost kurzarbeitu“.

Brossard uvedl, že systém kurzarbeitu se osvědčil už během globální finanční krize a že se osvědčí i během krize koronavirové. Dodal, že rozhodujícím pozitivním efektem kurzarbeitu bude rychlejší obnovení produkce po skončení krize. Podniky si totiž zachovají své zaměstnance, zatímco v zemích bez tohoto opatření je budou muset znovu přijímat.

„To stojí nejen čas, ale i mnoho peněz,“ upozornil Brossard. Kurzarbeit podle něj rovněž podporuje likviditu podniků a snižuje riziko insolvence a je nezbytný pro zabezpečení zaměstnanosti.

Na německém automobilovém průmyslu je závislá i řada českých podniků. Nicméně, německý automobilový koncern Volkswagen minulý týden prodloužil odstávku výroby v německých továrnách své hlavní značky VW kvůli koronaviru o dalších deset dnů, tedy až do 19. dubna. Česká dcera VW - automobilka Škoda Auto - ze stejného důvodu prodloužila odstávku výroby ve všech třech českých závodech nejméně do 20. dubna.

V pondělí ohlásil prodloužení odstávky v Evropě také Ford, a to až do 4. května. „Plány Fordu na obnovení produkce jsou silně závislé na vývoji pandemie nemoci COVID-19 v příštích týdnech, státních restriktivních opatřeních, problémech v dodavatelském řetězci a provozuschopnosti sítě našich prodejců,“ píše se ve zprávě automobilky.

Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) tento týden uvedlo, že dočasné uzavírky továren kvůli koronaviru se již dotkly více než 1,1 milionu Evropanů pracujících ve výrobě automobilů, včetně minimálně 45 tisíc pracovníků v České republice. 

Prodej aut klesl v březnu i v Británii, meziročně o 44,4 procenta na 254 684 vozů. To představuje nejhorší březnový výsledek od konce 90. let minulého století, oznámil to britský Svaz výrobců a prodejců automobilů (SMMT). Zároveň předpověděl, že v celém letošním roce prodej klesne zhruba o 25 procent na 1,73 milionu vozů. Výrazně tak zhoršil svou lednovou prognózu, podle které pokles odhadoval na 2,5 procenta, což by znamenalo 2,25 milionu prodaných vozů.  

Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny je na minimu

Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny se v dubnu zatím propadla nejníže od začátku sledování, jak ukázal průzkum, jehož výsledky v pondělí zveřejnila společnost Sentix a který byl mezi 1173 investory proveden ve dnech 2. a 4. dubna. Sentix uvádí, že hospodářství je kvůli koronaviru v hluboké recesi a že pandemie ekonomiku dusí.

Index důvěry investorů se propadl na minus 42,9 z březnových minus 17,1 bodu. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že index klesne pouze na minus 30,3 bodu.

Podle šéfa Sentixu Patricka Hussyho jsou dopady recese v dubnu mnohem silnější než v březnu. „Situace je… mnohem horší než v roce 2009,“ řekl Hussy. „Dosavadní hospodářské prognózy proces slábnutí podceňují. Recese bude mnohem hlubší a potrvá déle,“ pokračoval. „Hodnocení současné situace se během měsíce ještě nikdy nepropadlo tak hluboko ve všech světových regionech,“ dodal Hussy.

Přímo v Německu se index důvěry snížil na minus 36,0 z březnových minus 16,9 bodu. Je tak nejníže od března 2009. Dopady koronavirové krize na mnoho pracovníků tlumí podle Hussyho v největší evropské ekonomice německá síť sociálního zabezpečení. „To ale bude mít jen krátkodobý účinek,“ upozornil Hussy a dodal, že jasný obrat zatím není na dohled.

Francii letos čeká nejhorší recese od roku 1945, říká tamní ministr financí

Francouzské hospodářství letos čeká nejhorší recese od skončení druhé světové války, odhaduje francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Propad hrubého domácího produktu (HDP) by mohl přesáhnout 2,2 procenta, řekl v pondělí ministr na slyšení v komisi pro ekonomické záležitosti francouzského Senátu.

„Nejhorší růst od roku 1945 vykázala Francie v roce 2009 po velké finanční krizi z roku 2008, a to minus 2,2 procenta. Letos se pravděpodobně dostaneme hluboko pod minus 2,2 procenta,“ uvedl Le Maire, kterého citovala agentura AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 10 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 12 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
včera v 06:30

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
21. 5. 2026

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
21. 5. 2026
Načítání...