Spotřebitelská důvěra v Británii prudce klesla, němečtí vývozci automobilů jsou pesimističtí

Spotřebitelská důvěra ve Velké Británii kvůli obavám z dopadů koronaviru zaznamenala nejprudší pokles za více než 45 let a dostala se na nejnižší úroveň od února 2009. Ukazují to výsledky mimořádného průzkumu společnosti GfK, který se uskutečnil ve druhé polovině března. S největším pesimismem od roku 2009 hledí do příštích měsíců také němečtí vývozci automobilů. Nová studie ale zároveň ukazuje, že tamní kurzarbeit by mohl prudce zmírnit dopady pandemie na německou ekonomiku.

„Spotřebitelská důvěra se v posledních dvou týdnech března zřítila z útesu,“ okomentoval Joe Staton z GfK fakt, že index důvěry se ve Spojeném království podle mimořádného průzkumu propadl na minus 34 bodů z minus devíti bodů, jak ukázala pravidelná březnová anketa GfK. 

Výrazný pokles vykázala ochota spotřebitelů k nákupům dražšího zboží, a to navzdory růstu poptávky po mrazácích či televizorech. Tento růst odráží připravenost spotřebitelů trávit kvůli koronaviru většinu času doma, uvedla agentura Reuters.

Evropská komise (EK) už mezitím schválila rozsáhlý záchranný balík, kterým chce britská vláda podpořit firmy strádající kvůli koronavirové pandemii. Brusel v pondělí oznámil, že v rámci uvolněných pravidel pro státní pomoc Londýnu povolil poskytnout velkým korporacím stejně jako malým a středním podnikům finanční pomoc 50 miliard liber (asi 1,57 bilionu korun).

Británie sice formálně Evropskou unii opustila na přelomu ledna a února, avšak během přechodného období pro ni do konce letošního roku platí stejná rozpočtová pravidla a omezení pro státní pomoc jako pro 27 unijních zemí. Londýn proto musel Komisi požádat o schválení balíku, který britská vláda naplánovala pro firmy z odvětví nejvíce zasažených hospodářským výpadkem nebo pro zdravotnictví a výzkum vakcín.

Pomoc bude mít širokou škálu podob, od přímých vládních grantů přes daňové úlevy po zvýhodněné úvěry.

Komise pravidla pro státní pomoc v rámci série koronavirových opatření uvolnila 19. března a od té doby schválila žádosti řady zemí, které plánují masivní podporu pro zasažené firmy. 

Němečtí autoexportéři jsou nejvíce pesimističtí od roku 2009

Kvůli koronoviru vzhlíží s obavami na další měsíce také němečtí vývozci aut. „Vyhlídky německého automobilového průmyslu se kvůli koronavirové krizi výrazně zhoršily,“ píše ve své v pondělí zveřejněné zprávě Ifo.

Březnový index očekávání obchodního vývoje na další měsíce v sektoru klesl na minus 33,7 z únorových minus 19,7 bodu. Očekávání ohledně vývoje samotného vývozu se pak propadla na minus 42,7 z minus 17,3 bodu v únoru - to je nejhorší hodnota od března 2009.

V německém automobilovém průmyslu hrozí kvůli koronavirové krizi zánik více než sto tisíc pracovních míst, uvedl podle agentury DPA odborník na automobilový průmysl Ferdinand Dudenhöffer. Výroba automobilů a automobilových součástek v Německu nyní zaměstnává zhruba 830 tisíc idí, připomíná agentura.

List Financial Times (FT) s odkazem na propočty majitele společnosti AutoAnalysis Iana Henryho zase uvedl, že pokud zůstanou továrny po obou stranách Atlantiku zavřené do konce dubna, evropští a američtí výrobci aut by mohli na tržbách přijít až o 100 miliard dolarů (2,6 bilionu korun).

V Evropě by se ztráty mohly vyšplhat na 66 miliard eur (1,8 bilionu korun), pokud by se neprodalo 2,6 milionu aut. Ve Spojených státech by mohly činit 52 miliard dolarů, když by se dotkly dvou milionů vozů.

Podle Henryho se výrobní ztráty odvětví každý týden, kdy evropské továrny na výrobu aut zůstanou zavřené, zvětší o osm miliard eur. Zavřené americké továrny podle něj generují každý týden ztrátu kolem 7,5 miliardy dolarů. Velcí výrobci aut zprvu očekávali, že se výrobny znovu otevřou koncem března nebo v dubnu. Teď ale mnohé z nich včetně Nissanu, Fordu a General Motors říkají, že zůstanou zavřené na neurčito. „Návrat k normálu vidím nejdříve v květnu,“ řekl Henry. 

Víra v účinky kurzarbeitu

Využívání zkrácené pracovní doby označované jako kurzarbeit by ale mohl zmírnit propad německé ekonomiky způsobený koronavirovou krizí téměř o polovinu. Ukazují to výsledky studie, kterou vypracovala společnost IW Consult pro sdružení bavorského průmyslu.

Studie podle agentury DPA tvrdí, že při využití kurzarbeitu bude propad výkonu německé ekonomiky asi o 45 procent mírnější než v případě scénáře bez kurzarbeitu. To podle šéfa sdružení Bertrama Brossardta „působivě dokládá účinnost kurzarbeitu“.

Brossard uvedl, že systém kurzarbeitu se osvědčil už během globální finanční krize a že se osvědčí i během krize koronavirové. Dodal, že rozhodujícím pozitivním efektem kurzarbeitu bude rychlejší obnovení produkce po skončení krize. Podniky si totiž zachovají své zaměstnance, zatímco v zemích bez tohoto opatření je budou muset znovu přijímat.

„To stojí nejen čas, ale i mnoho peněz,“ upozornil Brossard. Kurzarbeit podle něj rovněž podporuje likviditu podniků a snižuje riziko insolvence a je nezbytný pro zabezpečení zaměstnanosti.

Na německém automobilovém průmyslu je závislá i řada českých podniků. Nicméně, německý automobilový koncern Volkswagen minulý týden prodloužil odstávku výroby v německých továrnách své hlavní značky VW kvůli koronaviru o dalších deset dnů, tedy až do 19. dubna. Česká dcera VW - automobilka Škoda Auto - ze stejného důvodu prodloužila odstávku výroby ve všech třech českých závodech nejméně do 20. dubna.

V pondělí ohlásil prodloužení odstávky v Evropě také Ford, a to až do 4. května. „Plány Fordu na obnovení produkce jsou silně závislé na vývoji pandemie nemoci COVID-19 v příštích týdnech, státních restriktivních opatřeních, problémech v dodavatelském řetězci a provozuschopnosti sítě našich prodejců,“ píše se ve zprávě automobilky.

Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) tento týden uvedlo, že dočasné uzavírky továren kvůli koronaviru se již dotkly více než 1,1 milionu Evropanů pracujících ve výrobě automobilů, včetně minimálně 45 tisíc pracovníků v České republice. 

Prodej aut klesl v březnu i v Británii, meziročně o 44,4 procenta na 254 684 vozů. To představuje nejhorší březnový výsledek od konce 90. let minulého století, oznámil to britský Svaz výrobců a prodejců automobilů (SMMT). Zároveň předpověděl, že v celém letošním roce prodej klesne zhruba o 25 procent na 1,73 milionu vozů. Výrazně tak zhoršil svou lednovou prognózu, podle které pokles odhadoval na 2,5 procenta, což by znamenalo 2,25 milionu prodaných vozů.  

Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny je na minimu

Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny se v dubnu zatím propadla nejníže od začátku sledování, jak ukázal průzkum, jehož výsledky v pondělí zveřejnila společnost Sentix a který byl mezi 1173 investory proveden ve dnech 2. a 4. dubna. Sentix uvádí, že hospodářství je kvůli koronaviru v hluboké recesi a že pandemie ekonomiku dusí.

Index důvěry investorů se propadl na minus 42,9 z březnových minus 17,1 bodu. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že index klesne pouze na minus 30,3 bodu.

Podle šéfa Sentixu Patricka Hussyho jsou dopady recese v dubnu mnohem silnější než v březnu. „Situace je… mnohem horší než v roce 2009,“ řekl Hussy. „Dosavadní hospodářské prognózy proces slábnutí podceňují. Recese bude mnohem hlubší a potrvá déle,“ pokračoval. „Hodnocení současné situace se během měsíce ještě nikdy nepropadlo tak hluboko ve všech světových regionech,“ dodal Hussy.

Přímo v Německu se index důvěry snížil na minus 36,0 z březnových minus 16,9 bodu. Je tak nejníže od března 2009. Dopady koronavirové krize na mnoho pracovníků tlumí podle Hussyho v největší evropské ekonomice německá síť sociálního zabezpečení. „To ale bude mít jen krátkodobý účinek,“ upozornil Hussy a dodal, že jasný obrat zatím není na dohled.

Francii letos čeká nejhorší recese od roku 1945, říká tamní ministr financí

Francouzské hospodářství letos čeká nejhorší recese od skončení druhé světové války, odhaduje francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Propad hrubého domácího produktu (HDP) by mohl přesáhnout 2,2 procenta, řekl v pondělí ministr na slyšení v komisi pro ekonomické záležitosti francouzského Senátu.

„Nejhorší růst od roku 1945 vykázala Francie v roce 2009 po velké finanční krizi z roku 2008, a to minus 2,2 procenta. Letos se pravděpodobně dostaneme hluboko pod minus 2,2 procenta,“ uvedl Le Maire, kterého citovala agentura AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Saúdská Arábie exportuje ropu přes Omán. Některé dodávky do Evropy ruší

Saúdská Arábie nabízí odběratelům z Asie více ropy k nakládce prostřednictvím přepravy z lodi na loď u ománského přístavu Suhár. S odkazem na zdroje z odvětví to ve středu uvedla agentura Reuters. Rijád tak reaguje na útoky dronů, které poškodily jeho klíčový ropovod vedoucí k Rudému moři. Saúdská Arábie už informovala evropské zákazníky, že některé dodávky ropy s plánovanou zářijovou nakládkou budou zrušeny. Významným odběratelem saúdské ropy je i polská společnost Orlen, která provozuje rafinerie mimo jiné v Česku. Ta si zajistila dodatečné dodávky.
14:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Objem hypoték se v srpnu meziměsíčně snížil

Banky a stavební spořitelny poskytly v srpnu hypoteční úvěry za 34,5 miliardy korun. Ve srovnání s loňským srpnem to znamená nárůst o čtyři procenta, proti červenci se ale objem hypoték snížil o patnáct procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o třináct procent na 26,8 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na pět procent z červencových 4,9 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor, data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
08:00Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoKarenční doba by přinesla úspory, míní Murová. Kovářová vítá, že se nevrátí

Návrat karenční doby by podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) přinesl úsporu zhruba devět miliard korun. „Z toho polovinu bychom uspořili my jako stát na sociálních dávkách nebo nemocenských. Polovinu by uspořili zaměstnavatelé,“ uvedla v Událostech, komentářích. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) naopak uvítala, že koaliční Motoristé návrat neplacených prvních tří dnů nemoci neprosadili. Podle ní si zaměstnanci kompenzaci mzdy hradí ze svého pojištění a současný systém může zároveň ušetřit náklady zdravotnictví, pokud lidé nemoc řádně vyleží. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 12 hhodinami

VideoChmelaři hlásí rekordně nízkou úrodu. První velký pivovar už zdražuje

Česko zažívá jednu z historicky nejhorších sklizní chmele. Podle svazu pěstitelů bude až o čtvrtinu nižší než v jiných letech. Úrodu ovlivnily vysoké teploty, výrazné sucho, ale i nepříznivé povětrnostní podmínky. Chmelu tak chybí pivovarsky důležité látky, které ovlivňují jeho kvalitu. To může společně se zvyšujícími se náklady na energie, přepravu nebo obaly ovlivnit i cenu piva. Už nyní kvůli vyšším výdajům na výrobu ohlásil zdražení první velký podnik. Další se zřejmě přidají. Zdražovat by mohly i menší pivovary, které jsou na cenové výkyvy vstupů citlivější.
před 14 hhodinami

Velké podniky se děsí zdražování energií. Může dojít k zavírání provozů

Růst cen energií je pro českou ekonomiku špatnou zprávou. Některé velké podniky varují, že pokud bude energie zdražovat i nadále, budou muset uzavřít své provozy. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) České televizi řekl, že stát chystá opatření na pomoc. Jedná se třeba o plošné zastropování ceny elektřiny a plynu – u výrobců i dodavatelů. Nejvíce zasažená budou podle Svazu průmyslu odvětví jako ocelářství, chemický průmysl, sklářství nebo výrobci stavebnin. V tuto chvíli ale ještě podle Havlíčka není situace kritická.
před 15 hhodinami

Europoslanci schválili úpravu systému ETS 2

Poslanci Evropského parlamentu schválili úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability. To má růst cen omezit. Úprava vstoupí v platnost poté, co ji schválí také členské státy. Europoslanci rovněž navrhli změnu návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Chtějí zachovat rušení emisních povolenek.
včeraAktualizovánovčera v 18:01

Na návratu karenční doby se koalice neshodla, řekl ministr Šťastný

Vládní koalice se nedohodla na znovuzavedení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemoci bez náhrady výdělku. Proti byla část ANO a SPD, uvedl pro Českou televizi ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). S obnovením nesouhlasili ani zástupci opozice nebo odbory, kteří vyzvali vládu i premiéra, aby záměr odmítl. Karenční doba přestala platit v roce 2019 poté, co ji zrušila tehdejší vláda Andreje Babiše.
včeraAktualizovánovčera v 14:30

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.