Spotřebitelská důvěra v Británii prudce klesla, němečtí vývozci automobilů jsou pesimističtí

Spotřebitelská důvěra ve Velké Británii kvůli obavám z dopadů koronaviru zaznamenala nejprudší pokles za více než 45 let a dostala se na nejnižší úroveň od února 2009. Ukazují to výsledky mimořádného průzkumu společnosti GfK, který se uskutečnil ve druhé polovině března. S největším pesimismem od roku 2009 hledí do příštích měsíců také němečtí vývozci automobilů. Nová studie ale zároveň ukazuje, že tamní kurzarbeit by mohl prudce zmírnit dopady pandemie na německou ekonomiku.

„Spotřebitelská důvěra se v posledních dvou týdnech března zřítila z útesu,“ okomentoval Joe Staton z GfK fakt, že index důvěry se ve Spojeném království podle mimořádného průzkumu propadl na minus 34 bodů z minus devíti bodů, jak ukázala pravidelná březnová anketa GfK. 

Výrazný pokles vykázala ochota spotřebitelů k nákupům dražšího zboží, a to navzdory růstu poptávky po mrazácích či televizorech. Tento růst odráží připravenost spotřebitelů trávit kvůli koronaviru většinu času doma, uvedla agentura Reuters.

Evropská komise (EK) už mezitím schválila rozsáhlý záchranný balík, kterým chce britská vláda podpořit firmy strádající kvůli koronavirové pandemii. Brusel v pondělí oznámil, že v rámci uvolněných pravidel pro státní pomoc Londýnu povolil poskytnout velkým korporacím stejně jako malým a středním podnikům finanční pomoc 50 miliard liber (asi 1,57 bilionu korun).

Británie sice formálně Evropskou unii opustila na přelomu ledna a února, avšak během přechodného období pro ni do konce letošního roku platí stejná rozpočtová pravidla a omezení pro státní pomoc jako pro 27 unijních zemí. Londýn proto musel Komisi požádat o schválení balíku, který britská vláda naplánovala pro firmy z odvětví nejvíce zasažených hospodářským výpadkem nebo pro zdravotnictví a výzkum vakcín.

Pomoc bude mít širokou škálu podob, od přímých vládních grantů přes daňové úlevy po zvýhodněné úvěry.

Komise pravidla pro státní pomoc v rámci série koronavirových opatření uvolnila 19. března a od té doby schválila žádosti řady zemí, které plánují masivní podporu pro zasažené firmy. 

Němečtí autoexportéři jsou nejvíce pesimističtí od roku 2009

Kvůli koronoviru vzhlíží s obavami na další měsíce také němečtí vývozci aut. „Vyhlídky německého automobilového průmyslu se kvůli koronavirové krizi výrazně zhoršily,“ píše ve své v pondělí zveřejněné zprávě Ifo.

Březnový index očekávání obchodního vývoje na další měsíce v sektoru klesl na minus 33,7 z únorových minus 19,7 bodu. Očekávání ohledně vývoje samotného vývozu se pak propadla na minus 42,7 z minus 17,3 bodu v únoru - to je nejhorší hodnota od března 2009.

V německém automobilovém průmyslu hrozí kvůli koronavirové krizi zánik více než sto tisíc pracovních míst, uvedl podle agentury DPA odborník na automobilový průmysl Ferdinand Dudenhöffer. Výroba automobilů a automobilových součástek v Německu nyní zaměstnává zhruba 830 tisíc idí, připomíná agentura.

List Financial Times (FT) s odkazem na propočty majitele společnosti AutoAnalysis Iana Henryho zase uvedl, že pokud zůstanou továrny po obou stranách Atlantiku zavřené do konce dubna, evropští a američtí výrobci aut by mohli na tržbách přijít až o 100 miliard dolarů (2,6 bilionu korun).

V Evropě by se ztráty mohly vyšplhat na 66 miliard eur (1,8 bilionu korun), pokud by se neprodalo 2,6 milionu aut. Ve Spojených státech by mohly činit 52 miliard dolarů, když by se dotkly dvou milionů vozů.

Podle Henryho se výrobní ztráty odvětví každý týden, kdy evropské továrny na výrobu aut zůstanou zavřené, zvětší o osm miliard eur. Zavřené americké továrny podle něj generují každý týden ztrátu kolem 7,5 miliardy dolarů. Velcí výrobci aut zprvu očekávali, že se výrobny znovu otevřou koncem března nebo v dubnu. Teď ale mnohé z nich včetně Nissanu, Fordu a General Motors říkají, že zůstanou zavřené na neurčito. „Návrat k normálu vidím nejdříve v květnu,“ řekl Henry. 

Víra v účinky kurzarbeitu

Využívání zkrácené pracovní doby označované jako kurzarbeit by ale mohl zmírnit propad německé ekonomiky způsobený koronavirovou krizí téměř o polovinu. Ukazují to výsledky studie, kterou vypracovala společnost IW Consult pro sdružení bavorského průmyslu.

Studie podle agentury DPA tvrdí, že při využití kurzarbeitu bude propad výkonu německé ekonomiky asi o 45 procent mírnější než v případě scénáře bez kurzarbeitu. To podle šéfa sdružení Bertrama Brossardta „působivě dokládá účinnost kurzarbeitu“.

Brossard uvedl, že systém kurzarbeitu se osvědčil už během globální finanční krize a že se osvědčí i během krize koronavirové. Dodal, že rozhodujícím pozitivním efektem kurzarbeitu bude rychlejší obnovení produkce po skončení krize. Podniky si totiž zachovají své zaměstnance, zatímco v zemích bez tohoto opatření je budou muset znovu přijímat.

„To stojí nejen čas, ale i mnoho peněz,“ upozornil Brossard. Kurzarbeit podle něj rovněž podporuje likviditu podniků a snižuje riziko insolvence a je nezbytný pro zabezpečení zaměstnanosti.

Na německém automobilovém průmyslu je závislá i řada českých podniků. Nicméně, německý automobilový koncern Volkswagen minulý týden prodloužil odstávku výroby v německých továrnách své hlavní značky VW kvůli koronaviru o dalších deset dnů, tedy až do 19. dubna. Česká dcera VW - automobilka Škoda Auto - ze stejného důvodu prodloužila odstávku výroby ve všech třech českých závodech nejméně do 20. dubna.

V pondělí ohlásil prodloužení odstávky v Evropě také Ford, a to až do 4. května. „Plány Fordu na obnovení produkce jsou silně závislé na vývoji pandemie nemoci COVID-19 v příštích týdnech, státních restriktivních opatřeních, problémech v dodavatelském řetězci a provozuschopnosti sítě našich prodejců,“ píše se ve zprávě automobilky.

Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) tento týden uvedlo, že dočasné uzavírky továren kvůli koronaviru se již dotkly více než 1,1 milionu Evropanů pracujících ve výrobě automobilů, včetně minimálně 45 tisíc pracovníků v České republice. 

Prodej aut klesl v březnu i v Británii, meziročně o 44,4 procenta na 254 684 vozů. To představuje nejhorší březnový výsledek od konce 90. let minulého století, oznámil to britský Svaz výrobců a prodejců automobilů (SMMT). Zároveň předpověděl, že v celém letošním roce prodej klesne zhruba o 25 procent na 1,73 milionu vozů. Výrazně tak zhoršil svou lednovou prognózu, podle které pokles odhadoval na 2,5 procenta, což by znamenalo 2,25 milionu prodaných vozů.  

Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny je na minimu

Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny se v dubnu zatím propadla nejníže od začátku sledování, jak ukázal průzkum, jehož výsledky v pondělí zveřejnila společnost Sentix a který byl mezi 1173 investory proveden ve dnech 2. a 4. dubna. Sentix uvádí, že hospodářství je kvůli koronaviru v hluboké recesi a že pandemie ekonomiku dusí.

Index důvěry investorů se propadl na minus 42,9 z březnových minus 17,1 bodu. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že index klesne pouze na minus 30,3 bodu.

Podle šéfa Sentixu Patricka Hussyho jsou dopady recese v dubnu mnohem silnější než v březnu. „Situace je… mnohem horší než v roce 2009,“ řekl Hussy. „Dosavadní hospodářské prognózy proces slábnutí podceňují. Recese bude mnohem hlubší a potrvá déle,“ pokračoval. „Hodnocení současné situace se během měsíce ještě nikdy nepropadlo tak hluboko ve všech světových regionech,“ dodal Hussy.

Přímo v Německu se index důvěry snížil na minus 36,0 z březnových minus 16,9 bodu. Je tak nejníže od března 2009. Dopady koronavirové krize na mnoho pracovníků tlumí podle Hussyho v největší evropské ekonomice německá síť sociálního zabezpečení. „To ale bude mít jen krátkodobý účinek,“ upozornil Hussy a dodal, že jasný obrat zatím není na dohled.

Francii letos čeká nejhorší recese od roku 1945, říká tamní ministr financí

Francouzské hospodářství letos čeká nejhorší recese od skončení druhé světové války, odhaduje francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Propad hrubého domácího produktu (HDP) by mohl přesáhnout 2,2 procenta, řekl v pondělí ministr na slyšení v komisi pro ekonomické záležitosti francouzského Senátu.

„Nejhorší růst od roku 1945 vykázala Francie v roce 2009 po velké finanční krizi z roku 2008, a to minus 2,2 procenta. Letos se pravděpodobně dostaneme hluboko pod minus 2,2 procenta,“ uvedl Le Maire, kterého citovala agentura AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 5 mminutami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 3 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 13 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 20 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026
Načítání...