Letošní rychlé zadlužování státu, které způsobila hlavně koronavirová krize, výrazně prodraží splácení českého státního dluhu. Jen za úroky plánuje letos vláda zaplatit o 12 miliard víc než loni. Celkem to bude 52 miliard. To je částka, kterou stát utratí, aniž by za ni mohl cokoli pořídit. Důvodem je hlavně zvýšení plánovaného rozpočtového schodku na 500 miliard korun.
Splácení českého státního dluhu se prodraží. Na úrocích vláda letos zaplatí o 12 miliard víc než loni
Události: Státní dluh Česka a jeho splácení (zdroj: ČT24)
Jen na přímou podporu živnostníkům – formou kompenzačního bonusu – vyplatil stát skoro 22 miliard. Proplácení mezd ho vyšlo na 14,5 miliardy a například za ošetřovné vydal přes sedm miliard. K tomu firmám a lidem odpustil odvody za zhruba 40 miliard.
Celkem má hlavně kvůli koronaviru vypadnout z rozpočtu přes 213 miliard, výdaje mají vzrůst skoro o čtvrt miliardy.
Vláda proto letos už třikrát ve sněmovně prosadila růst schodku státního rozpočtu. Z původních 40 miliard by měl být na konci roku deficit půl bilionu korun.
Jenže na veškerou pomoc si letos musel kabinet půjčit. A právě proto letos vzrostou splátky úroků ze státního dluhu o 12 miliard. Je to vyšší částka, než kterou stát ročně zaplatí za všechny podpory v nezaměstnanosti.
„I když došlo k nárůstu, tak Česká republika díky tomu, v jaké je ekonomické kondici, si půjčuje peníze velmi levně,“ řekl k tomu vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Vývoj státního dluhu
Státní dluh stoupl během první poloviny roku víc než na dva biliony korun. To je největší číslo v české historii. Každý Čech včetně kojenců tak v průměru dluží 201 700 korun.
Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit krytí letošního schodku státního rozpočtu. Dalším důvodem je snaha ministerstva získat peníze na splátky dříve vydaných dluhopisů, které se uskuteční ve druhém pololetí.
- Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Celkově však ministerstvo financí očekává, že do konce letošního roku dojde k poklesu absolutní výše dluhu. Snížit by se mělo také relativní zadlužení vůči hrubému domácímu produktu.
„Relativní zadlužení na konci roku nebude vyšší než v roce 2013, kdy bylo zadlužení České republiky nejvyšší,“ uvedl resort.
Jak to vidí opozice
Část opozice vládě vyčítá, že nehospodařila dobře v době nedávné konjunktury nebo že nenavrhla žádné podstatnější škrty.
„Je to logický důsledek toho, že i v době růstu jsme hospodařili s rozpočtovými deficity a ty peníze pro stát skutečně nerostou na stromech,“ řekl místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.
Místopředsedkyně poslaneckého klubu STAN Věra Kovářová se pak domnívá, že určitě existují nespotřebované výdaje. „Takže doufám, že tam se najdou nějaké úspory,“ dodala.
„Hlavní riziko vidíme v tom, že pokud se státní finance nedají rychle do pořádku, tak nám narostou úrokové sazby a může tohle číslo raketově stoupat,“ řekl místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).