Škoda Auto dodala loni kvůli koronaviru skoro o pětinu aut méně

Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto dodala v loňském roce kvůli pandemii koronaviru meziročně skoro o pětinu aut méně. Svým zákazníkům po celém světě dodala 1 004 800 vozů, což je o 19,1 procenta méně než v roce 2019, kdy dodala 1 242 800 vozidel. Největší propad mezi modely nastal u Fabie. Prodeje kvůli koronaviru poklesly i u dalších aut značek Volkswagen, tam o patnáct procent, a také Audi, a to o 8,3 procenta.

Za poklesem dodávek mladoboleslavské automobilky, která také patří do skupiny Volkswagen, stojí například 39 dní trvající uzavření výrobních závodů a dočasné přerušení prodejních kanálů ve druhém čtvrtletí kvůli pandemii koronaviru.  

Nejvyšší meziroční propad mezi modely zaznamenala Fabia, jejíž dodávky klesly o 39 procent na 105 500 vozů. Vzrostly naopak dodávky modelů Scala a Kamiq, a to o 61,7 procenta na 63 200 vozů, respektive o 99 procent na 128 500 vozů.

„Více než jeden milion dodaných vozů zákazníkům na celém světě je pro Škoda Auto velký úspěch. Zejména pak v souvislosti s pandemií koronaviru a s tím spojeným pětitýdenním přerušením výroby během první vlny na jaře uplynulého roku. Rád bych poděkoval celému prodejnímu týmu, našim importérům a dealerům za toto společně vynaložené úsilí. Stejný dík patří i našim kolegyním a kolegům z výroby, řízení kvality a všem dalším škodovákům, kteří bojovali o každý vyrobený vůz,“ řekl předseda představenstva Thomas Schäfer.

V Číně prodej poklesl skoro o čtyřicet procent

Na českém trhu klesly dodávky zákazníkům v loňském roce o 11,6 procenta na 83 200 aut. V Číně, na svém celosvětově největším trhu, propadla Škoda meziročně o 38,7 procenta na 173 tisíc dodaných aut.

V západní Evropě zaznamenala automobilka v roce 2020 celkem 434 500 dodávek zákazníkům, meziročně o 16,5 procenta méně. V Německu, na druhém největším trhu značky, bylo zákazníkům za loňský rok dodáno celkem 161 800 vozidel, což představuje meziroční pokles o 15,4 procenta.

Ve střední Evropě dodala Škoda Auto od ledna do prosince roku 2020 zákazníkům celkem 181 900 vozů, tedy o 15,7 procenta méně.

Ve východní Evropě bez Ruska zaznamenala Škoda propad o 20,8 procenta na 39 800 vozů, v Rusku naopak automobilka posílila o 6,8 procenta na 94 600 vozů.

Nejvíce se prodává Octavia

Nejprodávanějším modelem byla tradičně Octavia, kterých firma dodala 257 400, což představuje meziroční pokles o 29,2 procenta. Na druhém a třetím místě se umístily SUV Karoq a Kodiaq. Většího modelu Kodiaq dodala Škoda 131 600, meziročně o 23,4 procenta méně. Menšího SUV Karoq dodala Škoda zákazníkům 137 200 kusů, což představuje ve srovnání s rokem 2019 pokles o 10,1 procenta.

Škoda Auto provozuje tři výrobní závody v České republice, vyrábí v Číně, Rusku, na Slovensku a v Indii, většinou prostřednictvím koncernových partnerství, dále na Ukrajině a v Kazachstánu ve spolupráci s lokálními partnery. Je aktivní na více než sto trzích. Zaměstnává téměř 39 tisíc lidí, z toho v Česku téměř 34 tisíc.

Prodeje klesaly i dalším značkám

Kvůli pandemii loni klesly i prodeje hlavní, stejnojmenné značky německé automobilky Volkswagen i luxusní značky Audi. Prodej hlavní značky VW se snížil o patnáct procent na 5,3 milionu a prodej Audi pak o 8,3 procenta na 1,69 milionu vozů, vyplývá z údajů automobilek.

Konkrétně v západní Evropě se prodej značky Volkswagen snížil o 23,4 procenta a v Severní Americe o 17,1 procenta. Nejnižší pokles zaznamenala Čína, kde byl odbyt nižší o 9,9 procenta.

Prodej elektrických vozů Volkswagen se však zvýšil o 158 procent na 212 tisíc. „Jsme na cestě k tomu, abychom splnili náš cíl – stát se lídrem trhu s bateriovými elektrickými vozy,“ řekl ředitel značky Volkswagen Ralf Brandstätter.

Značce Audi se však podařilo zhruba o pět procent zvýšit prodej na svém nejdůležitějším trhu, kterým je Čína. V Evropě však odbyt aut klesl o 19,5 procenta, v USA pak o 16,7 procenta. V Německu se odbyt propadl o 21,1 procenta.

Automobilka Audi ale upozornila na mimořádný výkon v posledním čtvrtletí loňského roku. Poprvé její čtvrtletní prodej překonal 500 tisíc vozů, uvedla agentura DPA.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 6 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...