Ruský návrh budoucí podoby smlouvy s Ukrajinou o dodávkách a tranzitu ruského plynu je nepřijatelný, uvedl podle agentury Reuters tamní ministr energetiky Oleksij Oržel. Plynárenská společnost Gazprom v pondělí oznámila, že poslala Ukrajině dopis, ve kterém navrhuje buď prodloužení současné smlouvy, nebo podpis nové dohody, která bude platit rok. Podmínkou je ukončení všech právních sporů. Přes Ukrajinu putuje plyn i do České republiky.
„Návrh, který jsme obdrželi, je nepřijatelný vzhledem ke skutečnosti, že se máme vzdát arbitrážních rozhodnutí a podepsat dohodu pouze na jeden rok,“ uvedl ministr. Ukrajinská energetická společnost Naftogaz už dříve upozornila, že upřednostňuje dlouhodobou smlouvu a že s krátkodobou dohodou souhlasit nebude.
Současná desetiletá smlouva o dodávkách ruského plynu a tranzitu přes Ukrajinu do Evropy vyprší 31. prosince. Obě strany jsou kvůli ní ve sporu od ruské anexe Krymu v roce 2014.
Rusko potřebuje čas, aby mohlo dokončit výstavbu plynovodů, které obcházejí Ukrajinu. Díky nim bude moci pokračovat v dodávkách plynu do Evropy, která je největším odběratelem ruského plynu. Bez prodloužení dohody hrozí, že tisíce domácností v Evropě nebudou mít v zimním období dostatek plynu.
V Bruselu se již uskutečnilo několik kol rozhovorů o nové dohodě o dodávkách a tranzitu plynu. Jednání však zatím nepřinesla žádné hmatatelné výsledky.
Loni Gazprom dodal do Evropy více než 200 miliard metrů krychlových plynu, z toho 87 miliard metrů krychlových bylo dopraveno přes Ukrajinu. Pro Kyjev tranzit představuje významné příjmy, přes Ukrajinu putuje plyn i do České republiky.
Konflikty kvůli cenám dodávek se před 10 lety dotkly i Česka
První krize kolem dodávek plynu se rozhořela v roce 2009. Tehdy prvního ledna ráno ruský plynárenský koncern Gazprom zastavil dodávky plynu pro Ukrajinu. Stalo se tak po vypršení kontraktu, když ztroskotala jednání o nové dohodě. Gazprom proto Ukrajině přerušil dodávky, také s odkazem na její dluhy.
Přes Ukrajinu do Evropy putovalo 80 procent ruského plynu – přibližně čtvrtina evropské spotřeby. Moskva a Kyjev sice tehdy ujišťovaly, že dodrží dohodu o tranzitu plynu evropským zákazníkům, to se však nepodařilo. Hned 2. ledna 2009 v plynovodech na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Polsku začal klesat tlak. Gazprom obvinil Ukrajinu z neoprávněných odběrů plynu, ta argumentovala, že část musí odebírat z technických důvodů.
Pátého ledna objem plynu proudícího přes rusko-ukrajinské hranice klesl o pětinu. V Kyjevě jednala delegace Evropské komise a českého předsednictví EU v čele s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Římanem.
Šestého ledna Gazprom snížil dodávky už o 80 procent. Slovensko vyhlásilo stav nouze, zcela bez plynu se ocitla část Balkánu a Maďarsko. O den později Gazprom dal pokyn zcela ukončit dodávky plynu přes Ukrajinu. Moskva oznámila, že dodávky obnoví jen za tržní cenu a pod dohledem mezinárodních pozorovatelů.
O čtyři dny později tehdy předseda vlády Mirek Topolánek s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dojednal dohodu o monitorování dodávek, poté přivezl dohodu do Kyjeva, kde ji podepsali zástupci Ukrajiny. Ti k však k dohodě připojili jednostrannou deklaraci o svém pohledu na krizi, a Rusko proto smlouvu odmítlo.
Jedenáctého ledna slovenská vláda rozhodla o obnovení provozu druhého bloku jaderné elektrárny V1 v Jaslovských Bohunicích. Maďarská společnost Emfesz podala žalobu proti Ukrajině u Evropského soudního dvora.
Dvanáctého ledna pak EU, Rusko a Ukrajina podepsaly nový dokument o vytvoření kontrolního mechanismu, umožňujícího monitorování tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. O den později pak Gazprom začal obnovovat dodávky plynu přes Ukrajinu, do zemí EU se však plyn nedostal. Podle Kyjeva poslal Gazprom málo suroviny, podle Rusů naopak Ukrajina zcizila plyn zanechaný v tranzitním plynovodu.
Ve dnech 17. a 18. ledna premiéři Putin a Tymošenková dosáhli v nočních hodinách v Moskvě dohody a o den později, 19. ledna 2009, Rusko a Ukrajina v Moskvě podepsaly dohody o dodávkách ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu.
S dodávkami plynu byly problémy už dříve
Další krize kolem dodávek plynu pak zahrozila v únoru 2015. Tehdy ruský monopolní vývozce plynu Gazprom oznámil, že Ukrajina nezaplatila předem za dodávky a varoval, že existuje vážné riziko pro tranzit plynu do Evropy přes Ukrajinu. Firma uvedla, že pokud nepřijde nová platba, dodávky na Ukrajinu zastaví.
Přitom v té době platila dohoda z předchozího léta, kdy Gazprom přerušil dodávky zemního plynu na Ukrajinu kvůli vysokým nedoplatkům Naftogazu. Na konci října se pak obě stany za evropského zprostředkování dohodly na zimních dodávkách. Ukrajina byla bez plynu od června, kdy Moskva zavřela kohouty kvůli chronické neschopnosti ukrajinského Naftogazu splácet účty.
