Na Ukrajinu přestal proudit zemní plyn z Ruska. Podle Gazpromu obdržel Kyjev takové množství, jaké si zaplatil. Pro Ukrajinu to ale žádný velký problém není, protože se snaží omezit energetickou závislost na Rusku a v rámci toho má dostatek jiných zdrojů zemního plynu. Kyjev navíc podle premiéra Arsenije Jaceňuka zakáže státní energetické firmě Naftogaz nakupovat další plyn z Ruska.
Gazprom v souvislosti se zastavním dodávek zemního plynu vyjádřil znepokojení nad údajně nedostatečnou úrovní zásob v podzemních zásobnících na ukrajinském území, určených k zajištění bezpečného tranzitu ruského plynu dál do Evropy.
„Odmítnutí nakupovat ruský plyn vytváří vážné nebezpečí ohledně dodávek plynu do Evropy přes ukrajinské území a ohledně zajištění potřeb plynu ukrajinských spotřebitelů během nadcházející zimy,“ uvedla ruská plynárenská skupina. Český distributor plynu, RWE, nicméně nečeká problémy. Zásobníky má totiž plné a na evropském trhu je plynu dost. Žádný problém pro české zákazníky nehrozí ani podle společnosti MND, která plyn v Česku také skladuje.
„Je to příběh, který se opakuje v zásadě každý rok, pokračují různé dohady mezi Ruskem a Ukrajinou, pokud jde o objem dodávek a cenu dodávek plynu,“ komentoval krok Moskvy premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Zásobování do Evropy by mohlo být ohroženo, pokud by došlo k tomu, že by Ukrajina začala odebírat plyn z podzemních úložišť, což by nastalo, pokud by neměla peníze, nebo by se ekonomicky zhroutila, pravděpodobné to ale není. Minulou zimu byla situace totožná, Ukrajina na tom byla ještě o něco hůř, ale zvládla to,“ okomentoval redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup.
Podle poradce v oboru plynárenství Vratislava Ludvíka je cílem Ruska vyřadit Kyjev postupně z plynárenské mapy Evropy. Nasvědčují tomu ostatně i plány na stavby plynovodů, které Ukrajinu obcházejí. „Snahou je Ukrajinu úplně vytlačit a připravit ji jak o tranzitní poplatky, které dělají asi jednu miliardu dolarů ročně, tak i o možnost zavřít kohouty v případě, že by se Ukrajina chtěla ve vztahu k Rusku nějakým způsobem vymezit,“ uvedl Ludvík.
I když Česku nedostatek plynu nehrozí, přerušení dodávek plynu přes Ukrajinu není podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) dobrou zprávou. „Podporujeme stanovisko slovenské vlády a pana premiéra (Roberta) Fica, že tranzit přes Ukrajinu by měl být zachován,“ uvedl. Možné omezení přepravy plynu přes Ukrajinu by totiž v budoucnu způsobilo pokles příjmů Slovenska z poplatků za tranzit ruského plynu dále do západní Evropy.
Nová dohoda o plynu byla sjednána s pomocí EU
Ukrajina naposledy přestala odebírat plyn od července s tím, že ho zatím nepotřebuje. V červnu se totiž s Ruskem neshodly na ceně za ruský plyn. Ministři energetiky obou zemí ale na konci září za pomoci Evropské unie sjednali předběžnou dohodu o dodávkách ruského plynu na Ukrajinu v nadcházejícím zimním období. Dohoda je platná od 1. října do konce března příštího roku. Konečnou dohodu o dodávkách plynu během zimního období stvrdily Gazprom a Naftogaz 12. října.
Podle analytiků by situace neměla Ukrajinu výrazně ohrozit, omezuje totiž svoji závislost na ruském plynu. „Zvýšila těžbu z původních 20 na 25 miliard krychlových ročně, takže jí v současné době stačí maximálně 15 miliard, které může dostat zpátky ze Slovenska,“ zmínil poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík.
Spotřeba plynu na Ukrajině se obvykle pohybuje kolem 50 miliard krychlových metrů ročně. Podle dřívějších údajů ukrajinské státní společnosti Ukrtransgaz měl loni ruský plyn na celkové spotřebě podíl 36 procent a plyn z domácích zdrojů 51 procent. Zbývajících 13 procent tvořil plyn dovezený z Evropské unie.
Kvůli Krymu by nemuselo být uhlí
Rusko podle tamního ministra energetiky Alexandra Novaka nevylučuje, že Ukrajině přestane dodávat uhlí pro tepelné elektrárny, a to v odvetě za přerušení dodávek elektrické energie na dvoumilionový poloostrov Krym, který Rusko v minulém roce anektovalo.
Energetická blokáda Krymu podle ruského prezidenta Vladimira Putina začala s mlčenlivým souhlasem Kyjeva, který se obyvatelům poloostrova vysmívá.
Více než polovina lidí je tam nadále bez proudu v důsledku přerušení dálkového vedení. To o víkendu v Chersonské oblasti severně od anektovaného poloostrova poškodili patrně militantní protiruští aktivisté z hnutí Blokáda Krymu a krymští Tataři, rozhořčení postupem ruských úřadů proti tatarské menšině na Krymu.
Mluvčí ukrajinské energetické společnosti Ukrenergo Zinovij Buc oznámil, že oprava jednoho ze dvou poškozených sloupů dálkového vedení začala a během dne by mohla být z velké části dokončena. Přístup k poškozeným sloupům v jihoukrajinské Chersonské oblasti dosud blokovali protiruští aktivisté, kteří žádají propuštění ukrajinských politických vězňů internovaných na okupovaném Krymu a v Rusku.
