Ukrajina a Rusko podepsaly dohody o dodávkách. Končí plynová krize?

Moskva - Delegace Ruska a Ukrajiny dnes v Moskvě podepsaly dohody o dodávkách ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu. Ruský premiér Vladimir Putin prohlásil, že Gazprom již dostal pokyn obnovit dodávky přes trasy zvolené Ukrajinou. Její premiérka Julija Tymošenková již dříve slíbila okamžité obnovení dodávek po podpisu dohod. Podle expertů se však může plyn v Evropské unii objevit nejdříve v noci z úterý na středu. Mohl by tak skončit vyhrocený spor, kvůli kterému od 7. ledna neproudí přes Ukrajinu k evropským odběratelům žádný ruský plyn.

„Počítám s tím, že v nejbližší době budou obnoveny dodávky evropským odběratelům,“ prohlásil ruský premiér Vladimir Putin poté, co šéfové firem Gazprom a Naftogaz podepsali kontrakty. Věří, že podpis znamená tečku za celým sporem. Také podle Tymošenkové mají desetileté kontrakty vyloučit opakování podobných krizí v budoucnu. „Dnes je historický okamžik - bude deset let klidu a předvídatelného chování v zajištění Evropy a Ukrajiny plynem,“ řekla ukrajinská premiérka, podle níž by vyřešení sporu o plyn mohlo pomoci k normalizaci vztahů s Ruskem i v dalších oblastech.

Podle Putina Gazprom dostal pokyn začít přepravou plynu v plném objemu přes trasy zvolené Ukrajinci, a splnit tak objednávku evropských zákazníků. „Očekáváme, že i ukrajinští partneři operativně obnoví práci své sítě plynovodů. Specialisté už pracují na místě,“ dodal Putin. Zdůraznil, že soucítí s Evropany, ale Rusko podle něj situaci nezavinilo.

3 minuty
Reportáž Josefa Pazderky a Michaly Hergetové
Zdroj: ČT24

Všeobecný optimismus však může zchladit ukrajinský prezident a vnitropolitický soupeř Tymošenkové Viktor Juščenko. Jeho poradce Bohdan Sokolovsky už vznesl proti dohodám námitky. Cena plynu pro Ukrajinu by podle něj za letošní rok měla činit 199 dolarů, přičemž cena stanovená dohodami se pohybuje mezi 235 a 250 dolary tisíc metrů krychlových plynu. Zachování poplatků za tranzit v loňské výši podle něj dále „porušuje princip parity ohledně tržních cen za plyn a tranzit.“


Evropská komise na zprávu o podepsání dohod reagovala prohlášením, že její experti budou tok monitorovat, až plyn začne skutečně proudit. Zároveň položila usmířeným stranám otázku, kdy přesně budou dodávky plynu obnoveny. Tymošenková již dříve přislíbila, že tranzit plynu nebudou Ukrajinci nijak zdržovat. Podle dřívějšího vyjádření Naftogazu se plyn může objevit v Evropě po 36 hodinách od otevření ruských kohoutů.

Tiskový mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský řekl, že pokud budou
zahájeny regulérní dodávky plynu přes Ukrajinu, budou poté zároveň zastaveny dodávky z ČR na Slovensko. „Během jedné až dvou hodin poté, co plyn dorazí na ukrajinsko-slovenské hranice, bude znovu upravena trasa tak, aby mohla přijímat dodávky z východu,“ dodal Chalupský. Společnost RWE Transgas zároveň předpokládá, že plyn by se k českým hranicím mohl z Ruska dostat za 50 hodin po otevření kohoutků.

Vývoj ve sporu o plyn mezi Ruskem a Ukrajinou:

1. ledna - Vypršel starý kontrakt na dodávky ruského plynu na Ukrajinu, na podmínkách nového nelze najít shodu. Gazprom proto Ukrajině přerušil dodávky, také s odkazem na její dluhy.
2. ledna - V plynovodech na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Polsku začal klesat tlak. Gazprom obvinil Ukrajinu z neoprávněných odběrů plynu, ta argumentovala, že část musí odebírat z technických důvodů.
3. ledna - Ke sporu se vyjadřuje české předsednictví. Považuje jej za obchodní a nehodlá jej rozhodovat.
5. ledna - Objem plynu proudícího přes rusko-ukrajinské hranice klesl o pětinu. v Kyjevě jednala delegace EK a českého předsednictví v čele s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Římanem.
6. ledna - Gazprom snížil dodávky už o 80 procent. Slovensko vyhlásilo stav nouze, zcela bez plynu se ocitla část Balkánu a Maďarsko.
7. ledna - Gazprom dal pokyn zcela ukončit dodávky plynu přes Ukrajinu. Moskva oznámila, že dodávky obnoví jen za tržní cenu a pod dohledem mezinárodních pozorovatelů.


10. ledna - Topolánek s Putinem dojednali dohodu o monitorování dodávek, poté přivezl dohodu do Kyjeva, kde ji podepsali zástupci Ukrajiny. Ti k však k dohodě připojili jednostrannou deklaraci o svém pohledu na krizi, a Rusko proto dohodu odvolalo.
11. ledna - Slovenská vláda rozhodla o obnovení provozu druhého bloku jaderné elektrárny V1 v Jaslovských Bohunicích. Maďarská společnost Emfesz podala žalobu proti Ukrajině u Evropského soudního dvora.
12. ledna - EU, Rusko a Ukrajina podepsaly nový dokument o vytvoření kontrolního mechanismu, umožňujícího monitorování tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu.
13. ledna - Gazprom začal obnovovat dodávky plynu přes Ukrajinu, do zemí EU se však plyn nedostal. Podle Kyjeva poslal Gazprom málo suroviny, podle Rusů naopak Ukrajina zcizila plyn zanechaný v tranzitním plynovodu.
17.-18. ledna - Premiéři Putin a Tymošenková dosáhli v nočních hodinách v Moskvě dohody.
19. ledna - Rusko a Ukrajina v Moskvě podepsaly dohody o dodávkách ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sestavit rozpočet bude v budoucnu těžší a těžší, míní ekonom Hampl

Když vidím požadavky všech resortů, sestavení rozpočtu bude už v příštím roce velmi obtížné, míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Podle něj bude každý další rozpočet komplikovanější. I političtí představitelé se v Otázkách Václava Moravce shodli, že veřejné finance nejsou v dobrém stavu. „Jsou dlouhodobě neudržitelné,“ míní místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka a místopředsedy SPD Radima Fialy je nutné skončit s dotační politikou.
před 14 hhodinami

Velké baterie umožní zefektivnit využívání elektřiny

Přibývání velkých baterií v tuzemsku má od října umožnit novela známá jako Lex OZE 3. Využívat je půjde pro stabilizaci sítě i obchodně. A zájem investorů je obrovský. „Kdo nastoupí do trhu služeb výkonové rovnováhy nejdřív, vydělá na tom nejvíc, protože ceny budou klesat,“ míní specialista na baterie Ivo Apfel. Podle zástupců oboru ale ještě zbývá dořešit problémy s jejich připojováním k soustavě.
včera v 07:30

Novela zákoníku práce přináší brigády pro čtrnáctileté nebo kratší výpovědní dobu

V Česku začne od června platit zásadní reforma pracovních předpisů. Dopadne mimo jiné na firmy i jejich zaměstnance. Vláda si od ní slibuje zpružnění trhu – třeba lidem, kteří se vrací z rodičovské dovolené, garantuje původní pozici, dává možnost prodloužit zkušební dobu nebo upravuje tu výpovědní.
31. 5. 2025

O volbách či dostupnosti bydlení diskutovali hosté Politického spektra

O sněmovních volbách, platech ve státní sféře, indexu prosperity a finančního zdraví, dostupnosti bydlení či výdajích na obranu debatovali hosté Politického spektra s moderátorem Bohumilem Klepetkem. Diskuse se zúčastnili zástupce občanského hnutí Přísaha Pavel Černý, předseda hnutí Hlas Petr Hrdý a Radek Pileček z hnutí Jihočeši 2012.
31. 5. 2025

Trump plánuje zdvojnásobit cla na ocel a hliník na padesát procent

Americký prezident Donald Trump plánuje zvýšit clo na dovoz ocele do Spojených států na 50 procent ze současných 25 procent. Řekl to na setkání se zaměstnanci ocelárny U.S. Steel v Pensylvánii. Zvýšení cla má podle něj posílit americký ocelářský průmysl. Později na své sociální síti Truth Social napsal, že vyšší clo se bude vztahovat i na hliník a vstoupí v platnost 4. června.
31. 5. 2025Aktualizováno31. 5. 2025

Zkraje: Hazard přináší obcím i státu prostředky, problémem je však závislost

Hazard je pro některé občasnou zábavou, pro jiné velkým problémem. Je sice zdrojem příjmů pro veřejné rozpočty, zároveň však působí společenské náklady v miliardách korun. O problematice hazardu diskutovali v pořadu Zkraje starosta obce Holubice Jiří Horňák (nestr.), ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb, zastupitel města Brna a občanský aktivista Matěj Hollan, bývalý profesionální fotbalista Petr Švancara, vedoucí oddělení metodiky hazardu na sekci právní z Generálního ředitelství cel Tomáš Hamouz, tajemník z Institutu pro regulaci hazardních her Petr Kozák a adiktoložka Jana Dominika Šatánková ze společnosti Podané ruce.
31. 5. 2025

Je snazší zjistit, že peníze jsou špinavého původu než čistého, říká odborník na kryptoměnu

Bitcoiny si máme tendenci představovat jako zlaté kovové mince, ve skutečnosti jde ale o jakýsi přístup k digitální účetní knize, vysvětlil v pořadu Události, komentáře odborník na kryptoměnu z Vysoké školy ekonomické v Praze Kareem Abdallah. Pokud člověk ve skutečném a kryptoměnovém světě své identity odděluje, podle Abdallaha je těžké ho odhalit, ačkoliv pro to existuje několik nástrojů. „Je snazší zjistit, že peníze jsou špinavého původu než čistého,“ sdělil moderátorovi Danielu Takáčovi.
31. 5. 2025

Inspekce pokutovala obchodníky za slevy, které nebyly slevami

Česká obchodní inspekce uskutečnila v prvním čtvrtletí přes pět set kontrol, ve kterých se zaměřila na slevy v obchodech. Nedostatky zjistila ve více než polovině případů. Nejčastěji šlo o chyby na cenovkách. Právě u zboží v akci porušují obchodníci zákon opakovaně, bez ohledu na četnost kontrol.
30. 5. 2025
Načítání...