Ukrajina a Rusko podepsaly dohody o dodávkách. Končí plynová krize?

Moskva - Delegace Ruska a Ukrajiny dnes v Moskvě podepsaly dohody o dodávkách ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu. Ruský premiér Vladimir Putin prohlásil, že Gazprom již dostal pokyn obnovit dodávky přes trasy zvolené Ukrajinou. Její premiérka Julija Tymošenková již dříve slíbila okamžité obnovení dodávek po podpisu dohod. Podle expertů se však může plyn v Evropské unii objevit nejdříve v noci z úterý na středu. Mohl by tak skončit vyhrocený spor, kvůli kterému od 7. ledna neproudí přes Ukrajinu k evropským odběratelům žádný ruský plyn.

„Počítám s tím, že v nejbližší době budou obnoveny dodávky evropským odběratelům,“ prohlásil ruský premiér Vladimir Putin poté, co šéfové firem Gazprom a Naftogaz podepsali kontrakty. Věří, že podpis znamená tečku za celým sporem. Také podle Tymošenkové mají desetileté kontrakty vyloučit opakování podobných krizí v budoucnu. „Dnes je historický okamžik - bude deset let klidu a předvídatelného chování v zajištění Evropy a Ukrajiny plynem,“ řekla ukrajinská premiérka, podle níž by vyřešení sporu o plyn mohlo pomoci k normalizaci vztahů s Ruskem i v dalších oblastech.

Podle Putina Gazprom dostal pokyn začít přepravou plynu v plném objemu přes trasy zvolené Ukrajinci, a splnit tak objednávku evropských zákazníků. „Očekáváme, že i ukrajinští partneři operativně obnoví práci své sítě plynovodů. Specialisté už pracují na místě,“ dodal Putin. Zdůraznil, že soucítí s Evropany, ale Rusko podle něj situaci nezavinilo.

3 minuty
Reportáž Josefa Pazderky a Michaly Hergetové
Zdroj: ČT24

Všeobecný optimismus však může zchladit ukrajinský prezident a vnitropolitický soupeř Tymošenkové Viktor Juščenko. Jeho poradce Bohdan Sokolovsky už vznesl proti dohodám námitky. Cena plynu pro Ukrajinu by podle něj za letošní rok měla činit 199 dolarů, přičemž cena stanovená dohodami se pohybuje mezi 235 a 250 dolary tisíc metrů krychlových plynu. Zachování poplatků za tranzit v loňské výši podle něj dále „porušuje princip parity ohledně tržních cen za plyn a tranzit.“


Evropská komise na zprávu o podepsání dohod reagovala prohlášením, že její experti budou tok monitorovat, až plyn začne skutečně proudit. Zároveň položila usmířeným stranám otázku, kdy přesně budou dodávky plynu obnoveny. Tymošenková již dříve přislíbila, že tranzit plynu nebudou Ukrajinci nijak zdržovat. Podle dřívějšího vyjádření Naftogazu se plyn může objevit v Evropě po 36 hodinách od otevření ruských kohoutů.

Tiskový mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský řekl, že pokud budou
zahájeny regulérní dodávky plynu přes Ukrajinu, budou poté zároveň zastaveny dodávky z ČR na Slovensko. „Během jedné až dvou hodin poté, co plyn dorazí na ukrajinsko-slovenské hranice, bude znovu upravena trasa tak, aby mohla přijímat dodávky z východu,“ dodal Chalupský. Společnost RWE Transgas zároveň předpokládá, že plyn by se k českým hranicím mohl z Ruska dostat za 50 hodin po otevření kohoutků.

Vývoj ve sporu o plyn mezi Ruskem a Ukrajinou:

1. ledna - Vypršel starý kontrakt na dodávky ruského plynu na Ukrajinu, na podmínkách nového nelze najít shodu. Gazprom proto Ukrajině přerušil dodávky, také s odkazem na její dluhy.
2. ledna - V plynovodech na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Polsku začal klesat tlak. Gazprom obvinil Ukrajinu z neoprávněných odběrů plynu, ta argumentovala, že část musí odebírat z technických důvodů.
3. ledna - Ke sporu se vyjadřuje české předsednictví. Považuje jej za obchodní a nehodlá jej rozhodovat.
5. ledna - Objem plynu proudícího přes rusko-ukrajinské hranice klesl o pětinu. v Kyjevě jednala delegace EK a českého předsednictví v čele s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Římanem.
6. ledna - Gazprom snížil dodávky už o 80 procent. Slovensko vyhlásilo stav nouze, zcela bez plynu se ocitla část Balkánu a Maďarsko.
7. ledna - Gazprom dal pokyn zcela ukončit dodávky plynu přes Ukrajinu. Moskva oznámila, že dodávky obnoví jen za tržní cenu a pod dohledem mezinárodních pozorovatelů.


10. ledna - Topolánek s Putinem dojednali dohodu o monitorování dodávek, poté přivezl dohodu do Kyjeva, kde ji podepsali zástupci Ukrajiny. Ti k však k dohodě připojili jednostrannou deklaraci o svém pohledu na krizi, a Rusko proto dohodu odvolalo.
11. ledna - Slovenská vláda rozhodla o obnovení provozu druhého bloku jaderné elektrárny V1 v Jaslovských Bohunicích. Maďarská společnost Emfesz podala žalobu proti Ukrajině u Evropského soudního dvora.
12. ledna - EU, Rusko a Ukrajina podepsaly nový dokument o vytvoření kontrolního mechanismu, umožňujícího monitorování tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu.
13. ledna - Gazprom začal obnovovat dodávky plynu přes Ukrajinu, do zemí EU se však plyn nedostal. Podle Kyjeva poslal Gazprom málo suroviny, podle Rusů naopak Ukrajina zcizila plyn zanechaný v tranzitním plynovodu.
17.-18. ledna - Premiéři Putin a Tymošenková dosáhli v nočních hodinách v Moskvě dohody.
19. ledna - Rusko a Ukrajina v Moskvě podepsaly dohody o dodávkách ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
12:42Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
před 11 hhodinami

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
včeraAktualizovánovčera v 21:36

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
včera v 21:17

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
včeraAktualizovánovčera v 18:15

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
včera v 15:03

Vojtěch chce zefektivnit systém zdravotnictví. I nesystémovým krokem

Na ministerstvo zdravotnictví se po čtyřech letech vrací Adam Vojtěch (za ANO). Staronový ministr se hodlá vypořádat s rostoucími výdaji na zdravotní péči zefektivněním systému, nikoli masivním navyšováním zdrojů. Významnou roli dle Vojtěcha sehrají zdravotní pojišťovny, zaměřit se chce také na podporu prevence, primární péče a digitalizaci. Naopak zvýšení odvodů na zdravotní pojištění by mohlo uškodit české ekonomice, řekl v 90′ ČT24 moderované Romanem Fojtou.
včera v 08:26
Načítání...