Ukrajina a Rusko podepsaly dohody o dodávkách. Končí plynová krize?

Moskva - Delegace Ruska a Ukrajiny dnes v Moskvě podepsaly dohody o dodávkách ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu. Ruský premiér Vladimir Putin prohlásil, že Gazprom již dostal pokyn obnovit dodávky přes trasy zvolené Ukrajinou. Její premiérka Julija Tymošenková již dříve slíbila okamžité obnovení dodávek po podpisu dohod. Podle expertů se však může plyn v Evropské unii objevit nejdříve v noci z úterý na středu. Mohl by tak skončit vyhrocený spor, kvůli kterému od 7. ledna neproudí přes Ukrajinu k evropským odběratelům žádný ruský plyn.

„Počítám s tím, že v nejbližší době budou obnoveny dodávky evropským odběratelům,“ prohlásil ruský premiér Vladimir Putin poté, co šéfové firem Gazprom a Naftogaz podepsali kontrakty. Věří, že podpis znamená tečku za celým sporem. Také podle Tymošenkové mají desetileté kontrakty vyloučit opakování podobných krizí v budoucnu. „Dnes je historický okamžik - bude deset let klidu a předvídatelného chování v zajištění Evropy a Ukrajiny plynem,“ řekla ukrajinská premiérka, podle níž by vyřešení sporu o plyn mohlo pomoci k normalizaci vztahů s Ruskem i v dalších oblastech.

Podle Putina Gazprom dostal pokyn začít přepravou plynu v plném objemu přes trasy zvolené Ukrajinci, a splnit tak objednávku evropských zákazníků. „Očekáváme, že i ukrajinští partneři operativně obnoví práci své sítě plynovodů. Specialisté už pracují na místě,“ dodal Putin. Zdůraznil, že soucítí s Evropany, ale Rusko podle něj situaci nezavinilo.

Nahrávám video

Všeobecný optimismus však může zchladit ukrajinský prezident a vnitropolitický soupeř Tymošenkové Viktor Juščenko. Jeho poradce Bohdan Sokolovsky už vznesl proti dohodám námitky. Cena plynu pro Ukrajinu by podle něj za letošní rok měla činit 199 dolarů, přičemž cena stanovená dohodami se pohybuje mezi 235 a 250 dolary tisíc metrů krychlových plynu. Zachování poplatků za tranzit v loňské výši podle něj dále „porušuje princip parity ohledně tržních cen za plyn a tranzit.“


Evropská komise na zprávu o podepsání dohod reagovala prohlášením, že její experti budou tok monitorovat, až plyn začne skutečně proudit. Zároveň položila usmířeným stranám otázku, kdy přesně budou dodávky plynu obnoveny. Tymošenková již dříve přislíbila, že tranzit plynu nebudou Ukrajinci nijak zdržovat. Podle dřívějšího vyjádření Naftogazu se plyn může objevit v Evropě po 36 hodinách od otevření ruských kohoutů.

Tiskový mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský řekl, že pokud budou
zahájeny regulérní dodávky plynu přes Ukrajinu, budou poté zároveň zastaveny dodávky z ČR na Slovensko. „Během jedné až dvou hodin poté, co plyn dorazí na ukrajinsko-slovenské hranice, bude znovu upravena trasa tak, aby mohla přijímat dodávky z východu,“ dodal Chalupský. Společnost RWE Transgas zároveň předpokládá, že plyn by se k českým hranicím mohl z Ruska dostat za 50 hodin po otevření kohoutků.

Vývoj ve sporu o plyn mezi Ruskem a Ukrajinou:

1. ledna - Vypršel starý kontrakt na dodávky ruského plynu na Ukrajinu, na podmínkách nového nelze najít shodu. Gazprom proto Ukrajině přerušil dodávky, také s odkazem na její dluhy.
2. ledna - V plynovodech na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Polsku začal klesat tlak. Gazprom obvinil Ukrajinu z neoprávněných odběrů plynu, ta argumentovala, že část musí odebírat z technických důvodů.
3. ledna - Ke sporu se vyjadřuje české předsednictví. Považuje jej za obchodní a nehodlá jej rozhodovat.
5. ledna - Objem plynu proudícího přes rusko-ukrajinské hranice klesl o pětinu. v Kyjevě jednala delegace EK a českého předsednictví v čele s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Římanem.
6. ledna - Gazprom snížil dodávky už o 80 procent. Slovensko vyhlásilo stav nouze, zcela bez plynu se ocitla část Balkánu a Maďarsko.
7. ledna - Gazprom dal pokyn zcela ukončit dodávky plynu přes Ukrajinu. Moskva oznámila, že dodávky obnoví jen za tržní cenu a pod dohledem mezinárodních pozorovatelů.


10. ledna - Topolánek s Putinem dojednali dohodu o monitorování dodávek, poté přivezl dohodu do Kyjeva, kde ji podepsali zástupci Ukrajiny. Ti k však k dohodě připojili jednostrannou deklaraci o svém pohledu na krizi, a Rusko proto dohodu odvolalo.
11. ledna - Slovenská vláda rozhodla o obnovení provozu druhého bloku jaderné elektrárny V1 v Jaslovských Bohunicích. Maďarská společnost Emfesz podala žalobu proti Ukrajině u Evropského soudního dvora.
12. ledna - EU, Rusko a Ukrajina podepsaly nový dokument o vytvoření kontrolního mechanismu, umožňujícího monitorování tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu.
13. ledna - Gazprom začal obnovovat dodávky plynu přes Ukrajinu, do zemí EU se však plyn nedostal. Podle Kyjeva poslal Gazprom málo suroviny, podle Rusů naopak Ukrajina zcizila plyn zanechaný v tranzitním plynovodu.
17.-18. ledna - Premiéři Putin a Tymošenková dosáhli v nočních hodinách v Moskvě dohody.
19. ledna - Rusko a Ukrajina v Moskvě podepsaly dohody o dodávkách ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
14:24Aktualizovánopřed 26 mminutami

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
před 56 mminutami

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
před 18 hhodinami

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
včera v 09:00‌‌

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.