Ukrajina a Rusko podepsaly dohody o dodávkách. Končí plynová krize?

Moskva - Delegace Ruska a Ukrajiny dnes v Moskvě podepsaly dohody o dodávkách ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu. Ruský premiér Vladimir Putin prohlásil, že Gazprom již dostal pokyn obnovit dodávky přes trasy zvolené Ukrajinou. Její premiérka Julija Tymošenková již dříve slíbila okamžité obnovení dodávek po podpisu dohod. Podle expertů se však může plyn v Evropské unii objevit nejdříve v noci z úterý na středu. Mohl by tak skončit vyhrocený spor, kvůli kterému od 7. ledna neproudí přes Ukrajinu k evropským odběratelům žádný ruský plyn.

„Počítám s tím, že v nejbližší době budou obnoveny dodávky evropským odběratelům,“ prohlásil ruský premiér Vladimir Putin poté, co šéfové firem Gazprom a Naftogaz podepsali kontrakty. Věří, že podpis znamená tečku za celým sporem. Také podle Tymošenkové mají desetileté kontrakty vyloučit opakování podobných krizí v budoucnu. „Dnes je historický okamžik - bude deset let klidu a předvídatelného chování v zajištění Evropy a Ukrajiny plynem,“ řekla ukrajinská premiérka, podle níž by vyřešení sporu o plyn mohlo pomoci k normalizaci vztahů s Ruskem i v dalších oblastech.

Podle Putina Gazprom dostal pokyn začít přepravou plynu v plném objemu přes trasy zvolené Ukrajinci, a splnit tak objednávku evropských zákazníků. „Očekáváme, že i ukrajinští partneři operativně obnoví práci své sítě plynovodů. Specialisté už pracují na místě,“ dodal Putin. Zdůraznil, že soucítí s Evropany, ale Rusko podle něj situaci nezavinilo.

3 minuty
Reportáž Josefa Pazderky a Michaly Hergetové
Zdroj: ČT24

Všeobecný optimismus však může zchladit ukrajinský prezident a vnitropolitický soupeř Tymošenkové Viktor Juščenko. Jeho poradce Bohdan Sokolovsky už vznesl proti dohodám námitky. Cena plynu pro Ukrajinu by podle něj za letošní rok měla činit 199 dolarů, přičemž cena stanovená dohodami se pohybuje mezi 235 a 250 dolary tisíc metrů krychlových plynu. Zachování poplatků za tranzit v loňské výši podle něj dále „porušuje princip parity ohledně tržních cen za plyn a tranzit.“


Evropská komise na zprávu o podepsání dohod reagovala prohlášením, že její experti budou tok monitorovat, až plyn začne skutečně proudit. Zároveň položila usmířeným stranám otázku, kdy přesně budou dodávky plynu obnoveny. Tymošenková již dříve přislíbila, že tranzit plynu nebudou Ukrajinci nijak zdržovat. Podle dřívějšího vyjádření Naftogazu se plyn může objevit v Evropě po 36 hodinách od otevření ruských kohoutů.

Tiskový mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský řekl, že pokud budou
zahájeny regulérní dodávky plynu přes Ukrajinu, budou poté zároveň zastaveny dodávky z ČR na Slovensko. „Během jedné až dvou hodin poté, co plyn dorazí na ukrajinsko-slovenské hranice, bude znovu upravena trasa tak, aby mohla přijímat dodávky z východu,“ dodal Chalupský. Společnost RWE Transgas zároveň předpokládá, že plyn by se k českým hranicím mohl z Ruska dostat za 50 hodin po otevření kohoutků.

Vývoj ve sporu o plyn mezi Ruskem a Ukrajinou:

1. ledna - Vypršel starý kontrakt na dodávky ruského plynu na Ukrajinu, na podmínkách nového nelze najít shodu. Gazprom proto Ukrajině přerušil dodávky, také s odkazem na její dluhy.
2. ledna - V plynovodech na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Polsku začal klesat tlak. Gazprom obvinil Ukrajinu z neoprávněných odběrů plynu, ta argumentovala, že část musí odebírat z technických důvodů.
3. ledna - Ke sporu se vyjadřuje české předsednictví. Považuje jej za obchodní a nehodlá jej rozhodovat.
5. ledna - Objem plynu proudícího přes rusko-ukrajinské hranice klesl o pětinu. v Kyjevě jednala delegace EK a českého předsednictví v čele s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Římanem.
6. ledna - Gazprom snížil dodávky už o 80 procent. Slovensko vyhlásilo stav nouze, zcela bez plynu se ocitla část Balkánu a Maďarsko.
7. ledna - Gazprom dal pokyn zcela ukončit dodávky plynu přes Ukrajinu. Moskva oznámila, že dodávky obnoví jen za tržní cenu a pod dohledem mezinárodních pozorovatelů.


10. ledna - Topolánek s Putinem dojednali dohodu o monitorování dodávek, poté přivezl dohodu do Kyjeva, kde ji podepsali zástupci Ukrajiny. Ti k však k dohodě připojili jednostrannou deklaraci o svém pohledu na krizi, a Rusko proto dohodu odvolalo.
11. ledna - Slovenská vláda rozhodla o obnovení provozu druhého bloku jaderné elektrárny V1 v Jaslovských Bohunicích. Maďarská společnost Emfesz podala žalobu proti Ukrajině u Evropského soudního dvora.
12. ledna - EU, Rusko a Ukrajina podepsaly nový dokument o vytvoření kontrolního mechanismu, umožňujícího monitorování tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu.
13. ledna - Gazprom začal obnovovat dodávky plynu přes Ukrajinu, do zemí EU se však plyn nedostal. Podle Kyjeva poslal Gazprom málo suroviny, podle Rusů naopak Ukrajina zcizila plyn zanechaný v tranzitním plynovodu.
17.-18. ledna - Premiéři Putin a Tymošenková dosáhli v nočních hodinách v Moskvě dohody.
19. ledna - Rusko a Ukrajina v Moskvě podepsaly dohody o dodávkách ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
před 5 hhodinami

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
včera v 19:32

Inspekce: Prodej alkoholu nezletilým je na vánočních trzích nejčastějším prohřeškem

Desítky kontrol na vánočních trzích naplánovala před koncem roku Česká obchodní inspekce. Zaměřuje se při nich hlavně na prodej alkoholu nezletilým, který je podle inspektorů nejčastějším problémem, ale i na poctivost stánkařů.
18. 12. 2025

Nebude to hned, ale chceme k tomu směřovat, řekl Mach o vyrovnaném rozpočtu

Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce směřovat k vyrovnanému rozpočtu, zdůraznil ve čtvrtečním Interview ČT24 budoucí náměstek na ministerstvu financí Petr Mach (SPD). Cíle lze podle něj navíc dosáhnout bez zvyšování daní.
18. 12. 2025

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
18. 12. 2025Aktualizováno18. 12. 2025

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025
Načítání...