Rubl sílí nehledě na další sankce. Polská vláda zakázala dovoz ruského uhlí

Kvůli mezinárodním sankcím vůči Rusku pozastavuje své aktivity v zemi i francouzský prodejce sportovního oblečení a vybavení Decathlon. Firma ve svém prohlášení uvedla, že má problémy s dodávkami. K podobnému kroku přistoupil i americký farmaceutický koncern Johnson & Johnson, který přestane do země dodávat kosmetické výrobky. Bude ale dál zásobovat Rusko léky a zdravotnickými potřebami. Polská vláda schválila návrh zákona, který zakazuje dovoz uhlí z Ruska. Británie také poprvé ve svých vodách zadržela superjachtu, informoval zpravodajský server BBC. Rubl se dostal na nejsilnější úroveň za více než měsíc

Decathlon uvedl, že kvůli mezinárodním sankcím má problémy s dodávkami, které mu neumožňují pokračovat v činnosti v Rusku. Musí proto pozastavit provoz svých prodejen. Nadále však hodlá podporovat svých 2500 ruských zaměstnanců.

Řetězec čelí silné kritice za to, že navzdory invazi na Ukrajinu nepřerušil své podnikání v Rusku. Příspěvky na sociálních sítích vyzývají k bojkotu francouzské společnosti, která má v největší zemi světa šedesát obchodů. Také ukrajinský ministr zahraniční vyzval k tomu, aby lidé přestali v Decathlonu nakupovat, upozornil server BBC.

Decathlon vlastní francouzský maloobchodní gigant Association Familiale Mulliez (AFM), holdingová firma rodiny Mulliezových. Firma provozuje také supermarkety Auchan, které v Rusku podle svých internetových stránek mají 311 obchodů a 41 tisíc zaměstnanců. Také celý holding čelí kritice kvůli své neochotě ukončit podnikání v Rusku.

Auchan o víkendu svůj postoj v Rusku obhajoval. „Naším úkolem je udělat vše, abychom zajistili obyvatelům v zemích, ve kterých působíme, přístup ke kvalitním potravinám za přijatelnou cenu, a uspokojili tak základní potravinové potřeby civilního obyvatelstva,“ konstatovala firma v prohlášení a dodala, že nehodlá opustit své zaměstnance, jejich rodiny a své zákazníky. Oznámila ale také, že zastavila investice v Rusku a nevytváří v zemi zisk.

Minulý týden ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu ve francouzském parlamentu vyzval francouzské společnosti, včetně Auchanu a automobilky Renault, aby se stáhly z Ruska. Renault později oznámil, že pozastavuje práci v továrně v Moskvě.

Johnson & Johnson nebude dodávat kosmetické výrobky, OBI otevře prodejny

Americký farmaceutický koncern Johnson & Johnson přestane do Ruska dodávat kosmetické výrobky. J&J prodává řadu produktů zaměřených na zdraví pleti, krásu a péči o ústní dutinu. Stojí za značkami, jako jsou Neutrogena, Aveeno nebo Listerine.

Společnost spolu s několika dalšími výrobci léků jako Eli Lilly and Company a Pfizer začátkem tohoto měsíce oznámila, že zastaví reklamu, registraci do klinických studií a veškeré další investice v Rusku. Registrace zastavuje i na Ukrajině a v Bělorusku. Do celého regionu bude ale dál dodávat léky a zdravotnický materiál.

Koncern také oznámil, že zdvojnásobil pomoc svým zaměstnancům na Ukrajině na deset milionů dolarů (téměř 220 milionů korun).

Z Ruska se na protest proti jeho vojenské invazi na Ukrajinu stáhlo mnoho západních firem. Giganti spotřebního zboží, jako jsou PepsiCo, Procter & Gamble či Nestlé, ale uvedli, že svou přítomnost v zemi jen omezí, aby mohli poskytovat základní položky pro výživu a hygienu, jako je mléko a plenky. Některé jiné podniky se pak už do země znovu vracejí – příští týden se podle serveru rbc.ru chystají znovu otevřít pobočky německého obchodního řetězce OBI.

Británie zabavila jachtu ruského oligarchy

Polská vláda schválila návrh zákona zakazující dovoz uhlí z Ruska. Země dováží asi pětinu uhlí, jež spotřebovává, většina importu pochází právě z Ruska. „Nemůžeme déle čekat na rozhodnutí Evropské unie,“ řekl mluvčí vlády Piotr Müller. Polsko patří mezi ty země, které se v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu snaží v Evropské unii prosadit zákaz dovozu energetických surovin z Ruska, nenašlo však pro to dostatečnou podporu.

Kvůli mezinárodním sankcím zadržela Británie ve svých vodách jachtu za 38 milionů liber (1,1 miliardy korun), která patří nejmenovanému ruskému podnikateli. Vlastnictví téměř šedesát metrů dlouhého plavidla Phi je podle vlády záměrně dobře utajené.

Ministr dopravy Grant Shapps podotkl, že tento krok je „jasným a důrazným varováním Putinovi a jeho blízkým“. Londýn jachtu, která disponuje sladkovodním bazénem i vinným sklepem, poprvé identifikoval jako potenciální ruské plavidlo 13. března.

Společnost, na kterou je loď registrovaná, sídlí na ostrovech Svatý Kryštof a Nevis. Podle úřadů ale plula pod maltskou vlajkou, aby skryla svůj původ.

Británie na Rusko uvalila řadu sankcí. Spolu se Spojenými státy a Evropskou unií také prohlásila, že se zaměří na superjachty, které vlastní movití Rusové. Úřady ve Francii, Itálii a Španělsku už zabavily nejméně osm takových plavidel spojovaných s oligarchy.

Další luxusní jachty se plaví po světě nebo kotví na místech, která jsou v současné době mimo dosah sankcí, například na Maledivách.

Britský premiér Boris Johnson v úterý také prohlásil, že případná dohoda o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou by nestačila k tomu, aby jeho vláda sankce zrušila. „Řekl, že je třeba zvýšit tlak na Putina, jak dalšími ekonomickými opatřeními, tak poskytnutím vojenské pomoci, aby Rusko zcela změnilo svůj kurz,“ uvedl Johnsonův mluvčí.

Rubl se dostal na nejsilnější úroveň za více než měsíc

Ruský rubl v úterý v Moskvě zpevnil o více než sedm procent na zhruba 83 RUB/USD. Dostal se tak na nejsilnější úroveň od 25. února, tedy od druhého dne války na Ukrajině. Později nicméně o část zisků přišel a pohyboval se v blízkosti 86 RUB/USD. Podle analytiků nyní ruskou měnu podporuje záměr prodávat ruský plyn za rubly a povinnost ruských podniků směňovat za rubly 80 procent devizových příjmů, napsala agentura Reuters.

Ruské akcie uzavřely  středční obchodování smíšeně. Hlavní index moskevské burzy MOEX klesl o 0,9 procenta. Index RTS, v němž jsou zastoupeny stejné tituly jako v MOEX, jen se jejich ceny vyjadřují v dolarech, naopak posílil o 7,1 procenta. Výrazný nárůst zaznamenaly například akcie ruské vlajkové letecké společnosti Aeroflot, které si připsaly přes 16 procent. Posilovaly také akcie největší ruské ropné společnosti Rosněfť či největší ruské banky Sberbank, píše Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 14 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...