České podnikatele čeká v příštím roce řada změn. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) jim ale mnoho novinek pomůže. Na brífinku upozorňoval mimo jiné na zúžení změn legislativy na dva termíny v roce, zavedení on-line formulářů nebo rozšíření elektronické evidence tržeb na zbylé obory.
Rok 2020 ovlivní podnikatele. Sjednotí se termíny pro změny zákonů, rozšíří se EET
Ministerstvo pokračuje v digitalizaci. Zhruba 1400 formulářů najdou podnikatelé na jednom místě na oficiálním portálu pro podnikání. Od 1. ledna budou formuláře k dispozici v interaktivní podobě, bude tedy možné s nimi pracovat v elektronické podobě a odesílat je pomocí datové schránky. Podle ředitele odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání na resortu Pavla Vinklera se navíc připravuje na rok 2021 zcela nové řešení registru živnostenského podnikání.
Hospodářská komora ovšem vytýká, že ve výčtu změn chybí bezplatné zpřístupnění Právního elektronického systému (PES) pro podnikatele. Ministr průmyslu to údajně firmám a živnostníkům slíbil letos květnu, ale jednání v této věci stále příliš nepokročila, uvedl na dotaz ČTK mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.
PES má umožnit podnikatelům, aby spravovali přes internet a na jednom místě přehled svých povinností vyplývajících ze zákonů a prováděcích vyhlášek.
„S Hospodářskou komorou jejich systém PES pochopitelně řešíme. Je v několika věcech docela zajímavý. Víceméně koncentruje všechny povinnosti státu na jednom místě, není to úplně odlišné od toho, co my máme na businessinfo.cz,“ reagoval ministr.
Zejména malým firmám má pak ulevit, že od nového roku bude úprava legislativy omezena na dva termíny ročně, a to 1. ledna a 1. července. Podle Havlíčka totiž ročně dochází k padesáti až sto změnám – sjednocení termínu tak ulehčí sledování toho, kdy která novinka začíná platit.
„Děkuji panu ministrovi za uznání a za pozitivní PR. Návrh na zavedení dvou dnů pro účinnost zákonů jsme předložili a prosadili spolu s Markem Bendou,“ reagoval místopředseda opoziční ODS Martin Kupka.
Resort průmyslu také připomněl, že minimální zdravotní pojištění bude od příštího roku 2352 korun, tato částka měsíčně se bude odvádět od února, platí se totiž zpětně. Půjde o 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy.
„Od dubna se rovněž změní minimální výše záloh na pojistné na důchodové pojištění, nově se bude jednat o 2544 korun měsíčně, tedy 29,2 procenta ze čtvrtiny průměrné mzdy. S Novým rokem se rovněž zvýší minimální mzda, a to na 14 600 korun ze současných 13 350 korun,“ dodal Havlíček. Připomíná, že po letech odkladů také začne platit e-neschopenka.
Dokončení EET
Havlíček zmínil také květnové rozšíření EET, které se bude týkat například řemeslníků, advokátů, účetních, lékařů a taxikářů. Podnikatelé, kteří mají hotovostní tržby do 600 tisíc korun ročně, nejsou plátci DPH a nemají víc než dva zaměstnance, budou moct od 1. února požádat o výjimku a tržbu i nadále evidovat „papírově“.
Evidence v první vlně začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.
Podle Svazu průmyslu a dopravy musí EET fungovat ve prospěch podnikatelů a narovnávat podnikatelské prostředí. „Svaz průmyslu to podporoval s tím, že žádal, aby data získaná díky evidenci tržeb byla dostupná v nově připravovaném daňovém portálu ministerstva financí Moje daně, a podnikatelé mohli například využít předvyplněná přiznání. Toto zjednodušení ale určitě nepřijde příští rok,“ poznamenal ředitel sekce hospodářské politiky svazu Bohuslav Čížek.
Ministerstvo financí na konci listopadu uvedlo, že EET by měla příští rok do rozpočtu přinést 15,2 miliardy korun, z toho 2,4 miliardy korun souvisí s plánovaným rozšířením na zbývající obory, které jí dosud nepodléhaly.
Opoziční ODS už dříve uvedla, že u EET nevidí ani po třech letech fungování žádné pozitivní přínosy. Plánované navýšení příjmů se podle strany nezakládá na pravdě. Zároveň ODS zopakovala, že až bude ve vládě, elektronickou evidenci tržeb zruší.
Daňové změny. Na potvrzení u alkoholu a tabáku se ještě čeká
„Dojde rovněž k řadě daňových změn. Například se sníží DPH, od ledna na deset procent u tepla a chladu, od května pak dojde ke stejnému procentuálnímu snížení DPH u vodného, stočného, točeného piva, stravovacích služeb, podávání nealkoholických nápojů, domácí péče o děti, půjčování a nájmu knih,“ vyjmenoval Havlíček.
Ovšem některé daně se naopak mohou zvýšit. Sněmovna třeba projednává návrh na zvýšení spotřební daně u alkoholu a tabáku a daně z hazardu, který sice už v listopadu podpořila, ale Senát vládní novelu vrátil.
Ve druhém pololetí 2020 dojde ke zjednodušení a digitalizaci systému správy daní a bude umožněno komunikovat se správcem daně on-line.
V přípravě je pak podle Havlíčka na úrovni meziresortních jednání také zavedení paušální daně pro živnostníky a další podnikatele z řad OSVČ s obratem do jednoho milionu korun. „Podle plánu se má zavést v roce 2021,“ dodal.
Mýto na více místech
Firmy mohou pocítit rozšíření mýtného pro vozidla nad 3,5 tuny, které se od ledna bude týkat dalších 868 kilometrů silnic I. třídy. Nově budou zpoplatněné například silnice I/20 mezi Plzní a Českými Budějovicemi, I/3 od Benešova směrem na Tábor, I/35 z Hradce Králové směrem na Olomouc a také I/43 ze Svitav do Brna.
Také místo stávajících místních poplatků za lázeňský a rekreační pobyt a z ubytovací kapacity bude nově existovat už jen poplatek z pobytu. Zavést ho bude moct jakákoliv obec, týkat se bude pobytu na libovolném místě v obci bez ohledu na to, zda je ono místo k pobytu kolaudováno či ne.