Průmyslová výroba v Česku v srpnu zrychlila pokles na 5,5 procenta z červencových pěti procent. Výsledek byl ovlivněn vývojem koronavirové epidemie, ale také čerpáním dovolených. Meziměsíčně byla průmyslová produkce nižší o 0,9 procenta. Vyplývá to z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytiky výsledky průmyslové produkce lehce zklamaly, září by mělo být ale podle nich lepší. Stavebnictví v srpnu mírně zpomalilo propad na 9,7 procenta.
Průmyslová výroba v srpnu zrychlila pokles na 5,5 procenta
„Pokračoval pokles zakázek a o více než čtyři procenta v porovnání s minulým rokem klesl i počet zaměstnanců,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Iveta Danišová. Hodnota nových zakázek se meziročně snížila téměř o deset procent. Zahraniční zakázky klesly o 11,1 procenta, tuzemské o 6,6 procenta.
Podle analytiků průmyslová produkce v srpnu zklamala. „Stejně jako v případě německého průmyslu tak srpnové hodnoty zaostaly za očekáváním trhu,“ konstatoval hlavní analytik ING Bank Jakub Seidler.
Na druhou stranu není podle něho nutné výsledky přeceňovat, protože letní měsíce bývají méně vypovídající z důvodu celozávodních dovolených. Připomněl ale, že zotavování průmyslu ve zbytku roku bude brzdit druhá vlna pandemie.
Také analytik Komerční banky Michal Brožka označil srpnový výsledek za menší negativní překvapení. „Slabší výsledek již dopředu indikovaly horší výsledky průmyslu v sousedním Polsku a Německu. Srpen byl do značné míry negativně ovlivněn čerpáním dovolených a není dobré z tohoto údaje činit silné závěry,“ souhlasil ale se Seidlerem.
Meziroční dynamika průmyslu (v %)
Řada průmyslových odvětví tak nenavázala na příznivý červencový vývoj, což však podle analytiků mohlo být způsobeno zmíněným rozdílným meziročním rozložením celozávodních dovolených, které způsobily nad očekávání lepší červencová čísla a o to horší srpnová čísla.
„V průměru výroba automobilů byla za červenec a srpen meziročně nižší o šest procent, v případě zohlednění vlivu počtu pracovních dní pak o 4,4 procenta,“ dodal Seidler.
Výroba automobilů v ČR (meziročně, v%)
A nepotěšily podle něho ani nové zakázky v průmyslu, když jejich meziroční propad zesílil z červencových minus 3,6 procenta na téměř minus deset procent, což bylo taženo zejména zesílením propadu zahraničních objednávek (-11,1 % meziročně). „I zde se však mohl projevit efekt rozkolísaných letních měsíců a čísla je tak potřeba brát s určitou rezervou,“ uvedl Seidler.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáše Kovandy nelze však ani vyloučit, že zahraniční poptávka po české průmyslové produkci „ztrácí dech“, což by ztížilo oživování tuzemského průmyslu a vedlo k jeho vleklejší krizi. „Fakt, že německá průmyslová výroba v srpnu zklamala, tento výhled podporuje,“ dodává.
Ochlazení vyhlížené poptávky po tuzemské průmyslové produkci je patrné podle něho z poklesu zakázek zejména v autoprůmyslu, kovoprůmyslu a strojírenství.
„Firmy se sice rychle pustily do rozdělaných či odložených zakázek, avšak příliv nových objednávek se až na výjimky zatím nekoná. Nepřekvapí proto další tlak na snižování zaměstnanosti i pomalejší růst mezd, který od začátku pandemie nabral na síle,“ doplnil analytik ČSOB Petr Dufek.
Vývoj nových průmyslových zakázek (meziročně, v %)
Celkově produkce motorových vozidel byla ve srovnání s loňským srpnem nižší o 8,5 procenta. Výroba strojů klesla o 12,5 procenta a výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků o 7,5 procenta. Naopak o více než deset procent si polepšila výroba oděvů, vyšší bylo také zpracování dřeva a lepší bilance dosáhl rovněž ostatní zpracovatelský průmysl.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v srpnu meziročně snížil o 4,1 procenta. Jejich průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla o dvě procenta.
„Za celý letošní rok v průměru tuzemský průmysl meziročně propadl o 12,2 procenta, celkový propad by se však měl navzdory druhé vlně do konce roku postupně snižovat pod deset procent,“ míní Seidler. Také podle Kovandy se bude celoroční pokles pohybovat kolem deseti procent. „Propad však může být o něco hlubší, pokud si v závěru roku svoji daň vybere závažný průběh druhé vlny koronavirové pandemie,“ doplnil.
Propad stavebnictví v srpnu mírně zpomalil
V srpnu naopak mírně zpomalil meziroční propad stavebnictví, a to na 9,7 procenta po červencovém poklesu o 10,4 procenta. Stejně jako v červenci si i v srpnu pohoršilo pozemní stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů, i inženýrské stavby, mezi něž patří hlavně dopravní infrastruktura.
Pokračující útlum stavební produkce pravděpodobně souvisí podle ekonoma Komerční banky (KB) Martina Gürtlera se stále vysokou mírou nejistoty ohledně dalšího vývoje koronavirové pandemie, především s ohledem na další možné uzavření ekonomiky.
Stavební výroba (v %)
„Neustálé přerušování stavebních projektů je pro firmy poměrně nákladné a s blížícím se zimním obdobím důležitost tohoto omezení ještě vzroste. Ve stavebnictví navíc stále chybí pracovníci ze zahraničí, což se odráží v poklesu zaměstnanosti v tomto odvětví přibližně o dvě procenta,“ konstatuje.
„Jak už naznačily předchozí průzkumy, stavební firmy netrápí ani tak nedostatek zakázek jako spíše chybějící pracovníci. Ne náhodou je profese pomocných stavebních dělníků jednou z nejhledanějších na trhu. Jde stále ještě o největší překážku návratu stavebnictví k růstu,“ souhlasil analytik ČSOB Petr Dufek.
Produkce pozemního stavitelství se proti loňskému srpnu snížila o 11,2 procenta, v červenci to bylo o 10,7 procenta. Inženýrské stavitelství v srpnu propad zmírnilo na 6,2 procenta z červencového poklesu o 9,9 procenta.
„Klesla také orientační hodnota stavebních povolení i počet zahájených a dokončených bytů,“ upozornila vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová. Stavební úřady vydaly v srpnu 7595 stavebních povolení, meziročně o tři procenta více. Orientační hodnota těchto staveb v meziročním porovnání klesla o 12 procent na 31,1 miliardy korun.
Počet zahájených bytů klesl v srpnu meziročně o tři procenta na 3198 bytů. Počet dokončených bytů činil v srpnu 2992 bytů, což je meziroční pokles o 1,7 procenta.
Praha se dlouhodobě potýká se nedostatkem nových bytů
„Od roku 2010 do konce roku 2019 se v Praze povolilo celkem 38 695 bytů, tedy necelé čtyři tisíce ročně. Dokončeno pak bylo 50 666 bytů, tedy zhruba pět tisíc ročně. Praha přitom potřebuje povolovat a stavět alespoň deset tisíc nových jednotek za rok, tedy dvakrát tolik než dnes,“ upozorňuje výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková. Problém je ale v příliš pomalém povolování staveb.
V posledních deseti letech je také vidět výrazný nepoměr počtu povolených a dokončených bytů. Dokončeno totiž bylo téměř o 12 tisíc bytů více, než se jich za toto období povolilo. Čerpalo se tedy ze zásob dříve povolených projektů. Ty ale postupně docházely, což se projevilo v omezení nabídky a následném prudkém růstu cen. „Do budoucna se dá očekávat i pokles v počtu nových dokončených bytů. Pokud se totiž nezrychlí povolování, nebude kde brát,“ varuje Tomášková.
Bytová výstavba v Praze v posledních deseti letech (2010–2019)
Letos se v Praze zatím povolilo 2668 bytů v bytových domech, z toho v srpnu 312. To je oproti stejnému období loni o deset procent méně. Nejvíce nových bytů připadá přitom na Prahu 9 a 10. Jedná se o části města, kde je velké množství brownfieldů po bývalých průmyslových podnicích. Dohromady tu vzniklo přes 21 tisíc bytů, ukazuje analýza Central Group.
Naopak nejméně se staví v centru, v Praze 1 a Praze 2, kde už téměř nejsou stavební pozemky. Od roku 2010 do konce loňského roku tu nedostal stavební povolení žádný nový bytový dům. Díky starším stavebním povolením tu ale dohromady za deset let přibylo alespoň 100 bytů v bytových domech.
„Nízkou bytovou výstavbu v Praze se stále více stavebních firem snaží řešit tím, že se zaměřují na Středočeský kraj,“ komentuje vývoj generální ředitel společnosti Ekospol Evžen Korec. Ten už v minulosti převzal hlavnímu městu první místo v žebříčku lídrů bytové výstavby. „A potvrzuje to i letos, kdy se zde začalo stavět už 3605 nových bytů, zatímco v Praze 2933. Té navíc na záda dýchá už i Jihomoravský kraj s 2871 zahájenými byty,“ dodává Korec.
Připomněl, že zásadním problémem celého stavebnictví je extrémně složitý a zdlouhavý proces povolování nových staveb. „Proto je tak nutné urychleně přijmout nový stavební zákon, který slibuje výrazné zkrácení všech lhůt a vydání stavebního povolení do jednoho roku. Bez něj bude české stavebnictví propadat hlouběji a hlouběji,“ uvedl.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se v srpnu meziročně snížil o 1,9 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční nominální mzda oproti loňskému srpnu vzrostla o 6,1 procenta.
Meziroční údaje o stavebnictví jsou očištěné. Meziměsíčně byla stavební výroba po vyloučení sezonních vlivů v srpnu nižší o 1,4 procenta.
V nejbližších měsících se stavebnictví podle analytiků neoživí
Výrazné oživení stavebnictví se v nejbližších měsících nedá podle analytiků očekávat. Oboru chybějí zaměstnanci, slabá je jak aktivita soukromého sektoru, tak státu. Pro letošek očekávají pokles oboru o pět až osm procent.
„Výhled do příštího roku je přitom nejistý. Zatímco velké infrastrukturní stavby snad budou pokračovat aspoň v letošním rozsahu, objem zakázek od soukromého sektoru, ale i z regionů či místních samospráv bude poznamenán finanční nejistotou,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek, který pro letošek očekává pokles stavebnictví o sedm až osm procent.
Podle analytika BH Securities Štěpána Křečka by měl stát naplno rozjet výstavbu dopravních komunikací. Jak uvedl, výrazný růst státních investic může stavební produkci stabilizovat a lépe fungující doprava navíc podpoří hospodářský rozvoj země.
Podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy zejména inženýrské stavitelství trpí rovněž tím, že vláda zatím svými činy zaostává za svým jarním příslibem, že se z koronavirové krize mohutně proinvestuje.
„Nejistota, která stavebnictví nyní svírá a snižuje produkci v něm, se bude projevovat trvaleji. Například nižší objem bytové výstavby výhledově, v době plnějšího ekonomického oživení, v důsledku zesílí tlak na růst cen příslušných nemovitostí a obecně bydlení. V letošním roce se stavebnictví propadne v rozsahu zhruba pěti procent,“ dodal Kovanda.
Přebytek zahraničního obchodu klesl
Zahraniční obchod České republiky skončil letos v srpnu přebytkem 7,6 miliardy korun, meziročně tak přebytek klesl o 1,6 miliardy, vyplývá dále z údajů ČSÚ. Na zhoršení bilance zahraničního obchodu ve srovnání s loňským srpnem se podle statistiků podepsal pokles přebytku ve zpracovatelském průmyslu.
„Meziročně je to mírně horší výsledek. Negativní vývoj zaznamenal především vývoz, ale poklesl i dovoz, který padá dokonce už osmý měsíc v řadě,“ sdělil k celkovým výsledkům vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Stanislav Konvička. „Bilance zahraničního obchodu se mírně zhoršila se všemi sousedními zeměmi s výjimkou Slovenska,“ doplnil.
Zahraniční obchod (v %)
Oproti loňskému srpnu klesl celkový objem vývozu o 5,4 procenta na 261,7 miliardy korun. Dovoz se snížil o 4,9 procenta na 254,1 miliardy. Ve srovnání s letošním červencem klesl v srpnu vývoz o 2,7 procenta a dovoz o 0,2 procenta.
Bilanci zahraničního obchodu Česka podle statistiků nepříznivě ovlivnil meziroční pokles přebytku v obchodu s výrobky zpracovatelského průmyslu o šest miliard korun. Na něm se nejvíc podílel pokles přebytku u motorových vozidel o pět miliard a meziroční zvýšení schodku v obchodu s počítači a elektronickými a optickými přístroji o 4,6 miliardy.
Poklesl naopak deficit v obchodu s ropou a zemním plynem o 3,8 miliardy a také schodek bilance základních kovů o 2,6 miliardy. Zároveň vzrostl přebytek obchodu se stroji a zařízeními o 1,4 miliardy.
Růst výroby aut podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta v srpnu nepokračoval. Meziročně podle něj klesly také registrace automobilů v tuzemsku i u důležitých obchodních partnerů, jako například v Německu, uvedl. Horší výsledky obchodu s motorovými vozidly přičítá ekonom Deloitte Václav Franče celozávodní dovolené společnosti Škoda Auto.
Vyšší dovoz počítačů a elektroniky způsobila podle ekonoma Petra Bartoně z Natlandu pokračující adaptace na práci z domu a také příprava mnoha rodin na možnost uzavření škol a zahájení domácí výuky, řekl.
Ekonom UniCredit Bank Jiří Pour dále upozornil, že u položek typických pro spotřebu domácností jako jsou potraviny nebo oděvy jsou znát nanejvýš jen mírné poklesy dovozu. Svědčí to podle něj o tom, že domácnosti zatím spotřebu příliš neomezovaly, respektive že se obchodníci tohoto omezování do budoucna příliš neobávají, uvedl.
Závěr roku může výsledky poznamenat nejen pandemie, ale třeba i americké volby či brexit
V dalších měsících bude podle analytiků Komerční banky ale zahraniční obchod své ztráty umazávat, pokud ovšem situaci nezhorší další uzavření domácí ekonomiky. „Za celý letošní rok tak očekáváme přebytek na úrovni 122 miliard korun, což by bylo ve srovnání s loňským rokem o dvacet miliard méně,“ konstatuje ekonomka KB Jana Steckerová s tím, že aktuální výsledek však pro odhad představuje riziko ve směru horšího výsledku.
Výsledky v závěru roku podle místopředsedy Asociace exportérů Otty Daňka nepoznamená jen pandemie, ale také americké volby, brexit a přechod k elekromobilitě. „Na druhé straně by mohla exportérům na podzim pomoci slabá koruna, která se dostala v září nad 27 korun za euro a prostor, i vzhledem k uvedeným rizikům, na její další oslabení, tu zcela jistě je,“ dodal.
Přebytek zahraničního obchodu Česka se státy Evropské unie se v srpnu meziročně snížil o 1,5 miliardy korun na 44,2 miliardy. Zhoršila se také mírně i bilance obchodu se státy mimo EU, kde se prohloubil schodek o 0,3 miliardy korun na 35,3 miliardy.