Přímé platby nebudou mít strop, menší zemědělci z nich dostanou větší podíl

2 minuty
Události: Změny parametrů zemědělských dotací
Zdroj: ČT

Přímé platby zemědělcům nebudou mít omezení pro velké podniky, menší farmáři z nich ale dostanou větší podíl. Klesne také maximální výše investiční dotace. V úterý večer se na tom shodla koaliční rada, informoval ve středu mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Dosud resort v návrhu vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027 počítal se zastropováním dotací velkým zemědělským podnikům, v úterý večer proti tomu před Úřadem vlády protestovali lidé. Akci organizovala Agrární komora. Ta spolu se Zemědělským svazem ve středu uvedla, že úpravu dotací považují za výsměch. Naopak Asociace soukromých zemědělců dohodu uvítala jako kompromis a krok k potřebným změnám.

Na takzvanou redistributivní platbu, tedy dotaci na podporu prvních 150 hektarů u každé firmy, má jít podle nového návrhu 23 procent z celkové částky na přímé platby oproti deseti procentům v původním návrhu. V režimu ekologického zemědělství by podpora mohla být až dvacet tisíc korun na jeden hektar. Horní limit pro investiční dotaci na jeden projekt bude třicet milionů korun, v minulosti to přitom bylo až 150 milionů, z čehož podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) těžily především velké podniky.

„Zastropování s odpočtem mzdových nákladů má svoji logiku, pokud by redistributivní platba byla výrazně nižší, pokud by se pohybovala na úrovni deseti, dvanácti, patnácti procent,“ řekl Nekula s tím, že při 23 procentech určení maximální úrovně ztrácí smysl.

Nový návrh podle resortu umožní výrazně vyšší podporu malých a středních zemědělců. „Jsem rád, že se nám podařilo najít kompromis, který respektuje reálnou situaci v našem zemědělství. Výrazně podpoříme menší zemědělce a ty, kteří chtějí dělat něco navíc pro naši krajinu, současně ale bude zajištěna i dostatečná podpora pro větší podniky, které budou hospodařit v souladu s dotačními pravidly,“ uvedl Nekula.

Jde o podporu ekologického zemědělství, tvrdí ministr

Ministerstvo zemědělství návrh schválený na koaliční radě před odesláním Evropské komisi projedná s neziskovými organizacemi a dalšími partnery. Podle Bílého se koaliční rada také dohodla, že po prvním roce fungování nových parametrů jejich nastavení vyhodnotí a případně je upraví pro další období.

Míra spolufinancování Programu rozvoje venkova v příštím dotačním období bude podle návrhu 65 procent, což požadovaly téměř všechny zemědělské organizace, uvedl resort. V končícím programovém období to bylo 35 procent. Podpora tak bude podle ministerstva srovnatelná s dalšími státy Evropské unie a umožní českým zemědělcům zůstat konkurenceschopnými.

Do ekologického zemědělství se mohou zapojit všechny podniky bez rozdílu velikosti, bude tam směřovat výrazná část dotací, sdělil Nekula. Upravený návrh bude podle něj více podporovat ochranu vody, půdy a pestřejší krajinu. „Chceme, aby zemědělci dělali něco navíc, aby se ještě lépe starali o naši krajinu,“ dodal ministr, s tím, že jeho resort nechce jít metodou příkazů, ale motivace. 

Podpora na trvalé travní porosty už nebude v režimu přímých plateb, peníze půjdou z dotací na rozvoj venkova. „Tady se jedná o částku asi 2,1 miliardy korun. Po tom volali všichni zemědělci napříč celým spektrem,“ doplnil ministr.

Přímé platby zemědělcům a Program rozvoje venkova tvoří dva pilíře evropské zemědělské politiky.

Dohoda poškodí drobné podniky, ozývá se z komory a svazu

Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR dohodu považují za výsměch. Vznikla podle nich bez konzultací s hlavními organizacemi v oboru. „Nová vláda rozhodla na základě dojmů či kusých a zkreslených informací a především po tlaku organizací, které zastupují marginální část zemědělské veřejnosti. Bez nadsázky lze říci, že prohráli zemědělci, které skutečně živí péče o krajinu, půdu a zvířata, a naopak vyhráli velcí vlastníci půdy,“ tvrdí prezident komory Jan Doležal. Na rozhodnutí podle něj nejvíce doplatí rodinné podniky, které už nyní bojují o přežití.

Organizace kritizovaly například to, že na dotaci na podporu prvních 150 hektarů u každé firmy má jít podle nového návrhu 23 procent z celkové částky na přímé platby. V původním návrhu to bylo deset procent. „To znamená nejvyšší úroveň ze všech členských států Evropské unie,“ uvedly. Kabinet tím podle nich poškodí budoucí vývoj českého zemědělství a produkci kvalitních levných potravin pro obyvatele za dostupné ceny.

Problém může být údajně také nastavení podmínek dotace na podporu prvních 150 hektarů. „To by mohl být problém z hlediska toho, že to v České republice není zatím podmíněno vůbec žádnou produkcí. To znamená, že budeme platit na hektary, ale nebudeme platit za produkci,“ uvedl Jan Doležal.

 „Navrženou změnu považujeme za výsměch všem zemědělcům. Takzvaně kompromisní návrh redistributivní platby a zastropování je kompromis z kompromisu, který znevýhodní všechny zemědělce nad 150 hektarů,“ dodal předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.

Agrární komora a Zemědělský svaz svolají další mimořádné jednání vedení obou organizací. Pokud vláda nezmění svůj přístup a nepřizve hlavní zemědělské organizace k rozhodování o zásadních změnách zemědělské politiky, obrátí se na Evropskou komisi. Hrozí také dalšími protesty.

Koalice se také shodla na tom, že míra spolufinancování Programu rozvoje venkova v příštím dotačním období bude 65 procent, což podle ministerstva požadovaly téměř všechny zemědělské organizace. V končícím programovém období to bylo 35 procent. Potravinářská komora ČR návrh přivítala. Nižší kofinancování by podle ní snižovalo konkurenceschopnost a dále znevýhodňovalo české zemědělce a potravináře proti zbytku EU.

Agrární komora by ale chtěla daleko vyšší podporu potravinářskému a zpracovatelskému průmyslu, co se týče investic do zpracování domácí suroviny. Navrhovaná výše projektu na úrovni 30 milionů korun je podle ní nedostatečná i pro malé a střední podniky, částka by měla být přinejmenším dvojnásobná.

Asociace soukromého zemědělství změny vítá

Asociace soukromého zemědělství hodnotí změny v zemědělských dotacích jako správný krok k potřebným změnám. Její zástupci uvedli, že 23 procent z peněz na takzvanou redistributivní platbu vidí jako kompromis. Za lepší by považovali třicet procent.

Místopředseda asociace Jan Štefl uvedl, že třicetiprocentní redistribuce řeší, aby někteří nedostávali výrazně více a někteří výrazně méně. „Tohle všechno vychází z dat Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Vyšlo to především z faktů, které tady na stole dlouhodobě leží a nikdo s tím doteď nic nedělal,“ sdělil. Asociace dle jeho slov zastřešuje 7500 zemědělců. Úterní demonstraci označila za nespontánní akci s cílem ukázat sílu.

Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Jaroslava Šebka změna pomůže drtivé většině zemědělských podniků, zejména těch menších. „Je to správný trend. Zároveň to nijak zásadně nepřipraví o peníze ty super velké podniky,“ myslí si. 

Nový systém vítají také někteří malí zemědělci. Roman Koutek hospodaří na zhruba 80 hektarech půdy. Specializuje se na pěstování sóji. České televizi řekl, že za navýšení plateb na první hektary z 10 na 23 procent je rád. 

„Nemám to přímo spočítáno, ale pokud se budeme bavit o tom, že ta redistribuční platba bude 23 procent, tak je to velice dobrý příspěvek,“ pochvaluje si zemědělec s tím, že kvůli navýšení podpory ekologickému zemědělství by si také rád vyzkoušel zhruba na třetině své půdy hospodařit ekologicky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda chce od KHNP garanci zapojení českých firem do dostavby Dukovan

Český kabinet bude po korejské společnosti KHNP, která by měla v Dukovanech postavit dva jaderné reaktory, ještě před uzavřením finální smlouvy k projektu žádat garanci alespoň třicetiprocentního podílu českých firem na stavbě, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Celkově pak platí požadavek na zapojení českého průmyslu na šedesáti procentech projektu.
13:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ČNB loni zadržela na dva a půl tisíce padělaných bankovek a mincí

Česká národní banka (ČNB) loni zadržela 2358 padělaných a pozměněných bankovek a mincí. Znamená to výrazný pokles proti roku 2023 s počtem 4305. Zhruba polovinu padělků tvořily zahraniční měny. U korun odhalila ČNB 704 padělaných bankovek a 454 mincí, což je přibližně třetina předloňského počtu. Informovala o tom členka bankovní rady ČNB Karina Kubelková.
před 5 hhodinami

Rostou náklady na bydlení a s nimi i vyplacená státní podpora

Náklady na bydlení loni rostly rychleji než výdělky. Stát vyplatil na příspěvcích přes dvacet miliard, jde o rekordní sumu pro rekordní počet domácností. Dávku na konci minulého roku pobíralo 286 tisíc žadatelů, jejich nárůst ale proti předchozím rokům zpomalil.
před 11 hhodinami

Mařiče energií jsou „úchylné“, shodli se Drábová a Miko

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) navrhuje zakázat používání zařízení na maření přebytečné elektřiny. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a prezidentův poradce a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko (LES) se v Otázkách Václava Moravce shodli, že takové mařiče jsou absurdní a až „úchylné“. Smysluplnější by prý bylo budovat radši zařízení na uložení energie, tedy hlavně bateriová úložiště.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Důchodový účet zůstává v minusu, deficit se ale snižuje

Důchodový účet zůstává v hlubokém minusu. Vláda si loni musela na penze seniorů půjčit přes padesát miliard. I přesto jde o 22 miliard lepší výsledek než v roce předchozím. Podle kabinetu je postupné snižování i zásluhou opatření, která včetně zpomalení růstu penzí prosadila vládní většina. Opozice je vůči změnám kritická. Systém bude ztrátový i letos.
včera v 07:00

Na rekvalifikaci může přispět Úřad práce, je ale třeba přihlásit se včas

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.
22. 2. 2025

Smrskflace reaguje i na demografii, lidé nechtějí velká balení, zaznělo v debatě

Ceny rostou, obaly se zmenšují. Jde o chipsy, čokolády či jogurty, jejichž objemy klesají. Za takzvanou „smrskflací“ je snaha producentů potravin promítnout zvýšené náklady do gramáže, shodli se v Událostech, komentářích agrární analytik Petr Havel a člen zemědělského výboru David Pražák (ANO). Výrobce ale k trikům mohou ponoukat i demografické změny.
21. 2. 2025

Svaz: Závazné dohody k dostavbě Dukovan zatím nejsou, jde jen o sliby

Žádné závazné dohody mezi českými firmami a korejskou společností KHNP, preferovaným dodavatelem nových jaderných bloků v Dukovanech, dosud uzavřeny nebyly. Uvedl to prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Varoval, že účast českých firem na projektu může být velmi omezená. Šéf KHNP Whang Joo-ho v rozhovoru pro ČT na začátku roku uvedl, že předpokládá zapojení českého průmyslu do dostavby Dukovan ve „značné míře“. Deklarovaných šedesát procent dle něj platí, nebude to však hned od začátku.
19. 2. 2025Aktualizováno19. 2. 2025
Načítání...