Zásobníky jsou plné, ale další topná sezona je stále nejistá, řekl předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský v pořadu Interview ČT24. Je optimistický v tom, že výhledově plyn bude, ale je otázka, za kolik. Podle něj bude trvat dva až tři roky, než si Evropa bude moct vybírat mezi dodavateli.
Přeje nám teplý podzim, další topná sezona ale už bude složitější, míní šéf Pražské plynárenské
29 minut
Interview ČT24: Martin Pacovský
„Naše zásobníky jsou naplněné. Zásobníky jsme plnili v době plného fungování plynovodu Nord Stream 1. Přeje nám teplý podzim. Září, říjen i listopad jsou teplotně nadprůměrné. Další topná sezona už bude složitější. Předpokládáme, že ruský plyn nepoteče, a další dodavatel ještě není zajištěn,“ řekl v úvodu pořadu Pacovský.
Pražská plynárenská palivo nakupuje přes velkododavatele z Německa. Dodávky má zajištěné na tři roky dopředu, ale smlouvy platí, pouze dokud plyn fyzicky existuje. Příští rok má být poněkud problematický, ale alternativní cesty budou, tvrdí předseda představenstva Pražské plynárenské.
Velkoobchodní cena plynu
Podle něj je potřeba oddělit ceny na spotovém trhu a připomíná, že existují také takzvané forwardové křivky, tedy ceny s dodávkou za jeden, dva nebo tři roky. Za spotové ceny se nakupuje plyn, který má pokrýt odchylky v počasí nebo ve spotřebě. Každý obchodník má jinou cenovou strategii, podotýká Pacovský a jako příklad uvádí Bohemia Energy, která nakupovala pouze za spotové ceny a vymstila se jí zvedající se cenová křivka.
Kompenzace
Pražská plynárenská bude prodávat za maximální cenu, kterou stanovila vláda. „Kdyby tato částka neexistovala, tak bychom prodávali dráž,“ přiznává Pacovský.
Upozorňuje, že stát sice stanovil maximální cenu, ale ještě nepředstavil kompenzační mechanismus. Podle Pacovského se ukazuje, že je složité kompenzace nastavit tak, aby nezvýhodňovaly určité hráče na trhu.
„Může to být cesta do pekel, ale zároveň může zachránit drobnější podnikatele. Jsme před koncem roku a nevíme, jak mechanismus bude vypadat,“ stěžuje si Pacovský.
obrázek
Evropský výběr mezi dodavateli
„Je vidět, že Německo vystavělo čtyři plovoucí terminály i ostatní přímořské země zrychlily stavební řízení. Jsem celkem optimistický, že plyn tady bude, ale je otázka kolik bude stát. Projevit se může i faktor hysterie. Evropa se k distribuci plynu postavila věcně,“ hodnotí dosavadní vývoj Pacovský.
Podle něj bude trvat dva až tři roky, než si Evropa bude moct vybírat mezi jednotlivými dodavateli. Bude potřeba vybudovat dostatek terminálů na LNG a propojek mezi zeměmi. Dosud plyn tekl od východu na západ, teď to bude naopak. Klíčový tranzit pro Českou republiku bude přes Německo.
Nejspolehlivějším dodavatelem by momentálně byly Spojené státy, domnívá se Pacovský, ale upozorňuje, že tamní dodavatelé potřebují dlouhodobé kontrakty, aby se jim vyplatilo investovat do infrastruktury. Evropa se je dle něj zdráhá nabídnout vzhledem ke klimatickým cílům.
Přechod na tepelná čerpadla
Podle Pacovského se do budoucna podíl zemního plynu bude nahrazovat vodíkem, takže jeho spotřeba bude klesat. Plyn má sloužit jako médium k přechodu do bezemisní ekonomiky do roku 2050, proto se Pražská plynárenská chce do budoucna zaměřit i na tepelná čerpadla, fotovoltaiky. Plyn by se měl používat především v průmyslu.
„Plánujeme v Praze vybudovat dvě velká tepelná čerpadla. Jedno má využívat zbytkové teplo z odpadních vod a druhé se bude nacházet na Rohanském ostrově. To jsou cesty, které mají nahradit fosilní paliva v topení. Jedná se o výrazný posun ve vytvoření klimaticky neutrální Prahy,“ popisuje plány Pražské plynárenské Pacovský.
