Poštu stál koronavirus 750 milionů korun, požádá o ně stát

Českou poštu stálo zajištění služeb během epidemie koronaviru 750 milionů korun navíc. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) potvrdil, že požádá premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministryni Alenu Schillerovou (za ANO) pro podnik o státní kompenzaci.

Dodatečné náklady 470 milionů korun vznikly podle generálního ředitele Romana Knapa na jaře, zbytek připadá na podzimní vlnu pandemie. I přes případnou kompenzaci těchto výdajů bude podnik letos hospodařit se ztrátou, což souvisí s klesajícím počtem listovních zásilek i jen částečnou úhradou nákladů na univerzální službu státem.

„Těch 750 milionů korun v souvislosti s covidem je něco, co si myslím, že splňuje kritéria na případnou pomoc od státu. Stát byl v minulosti ochoten kompenzovat ztráty v celé řadě odvětví, ať už to v poslední době bylo potravinářství nebo uzavření restaurací. Takže já se obrátím na paní ministryni financí a na pana premiéra s návrhem, aby i České poště tyto náklady byly kompenzovány, samozřejmě ideálně v té maximální výši, ale budeme o tom jednat,“ uvedl Hamáček.

Nahrávám video

Pošta by měla k 1. březnu kvůli restrukturalizaci propustit zhruba 1500 lidí. Z toho z provozních pozic by mělo odejít asi 700 zaměstnanců. Zhruba čtyřem stovkám lidí pošta nabídne rekvalifikaci do rostoucího segmentu balíkových služeb. Vedle toho odejde 200 lidí do důchodu, 200 pracovníků odejde z administrativy a 400 propouštěných budou tvořit nepoštovní zaměstnanci.

Celkově pošta zaměstnává 27 500 lidí a podle Knapa ji za posledních dva a půl roku přirozeným způsobem opustily asi tři tisíce lidí.

„Velká vlna redukce zaměstnanosti již proběhla. I nadále budeme využívat přirozené odchody zaměstnanců a jejich celkový počet se tak bude průběžně snižovat,“ doplnil Knap.

V současnosti na poště pokračuje kolektivní vyjednávání o mzdách na příští rok. Podnik pracuje s návrhem na růst mezd o pět procent, tedy stejně jako loni, pokud mu stát kompenzuje náklady spojené s koronavirem. Vedení pošty by si naopak příští rok mělo mzdy o pět procent snížit.

Podle předsedkyně největších odborů na poště Jindřišky Budweiserové odboráři věří tomu, že návrhy nejsou konečné. Podotkla, že průměrný plat na poště je o sedm tisíc korun nižší než průměrná mzda v Česku. Odborům se nelíbí ani masivní rušení pracovních pozic a budou požadovat sociálně citlivý přístup.

Snaha vedení podle Hamáčka směřuje k tomu, aby se pošta dostala z největších problémů v příštím roce. Pošta by měla jít cestou navyšování výnosů a snižování provozních nákladů, nikoliv personálních nákladů.

Česká pošta provozuje 3200 vlastních nebo partnerských poboček. Loni vykázala ztrátu 363 milionů korun. Do roku 2021 se chce podnik vrátit k zisku v řádu desítek milionů korun a zvýšit tržby o desetinu ze stávajících 18,8 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
včera v 08:00

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026

VideoÚspora tří miliard je dílčí úspěch, říká k rozpočtu Doležal. Svobodová: Je to výsměch

Vláda po jednání v koalici schválila nový návrh státního rozpočtu. Deficit se oproti původnímu návrhu snížil o tři miliardy na 386 miliard. I tak je ale druhý nejhlubší za dobu samostatného Česka. „Tři miliardy jsou malý dílčí úspěch, za velký úspěch bych to nepovažoval,“ sdělil poslanec Tomáš Doležal (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Podle poslankyně Jany Murové (ANO) by pro větší změny bylo potřeba změnit legislativu, a to vyžaduje čas. Poslankyně Vendula Svobodová (Piráti) věřila, že se úspor najde více. „Tři miliardy je ostuda, je to výsměch, nepřináší to vůbec nic,“ říká. Poslanec Michal Kučera (TOP 09) zdůraznil, že konsolidovat by měla vláda už v prvním roce vládnutí.
22. 9. 2026

Spor o dva miliardáře blokuje dohodu EU na prodloužení protiruských sankcí

Členské státy EU překvapivě nestvrdily dříve avizovanou dohodu na prodloužení protiruských sankcí. Velvyslanci se znovu sejdou v úterý ráno. Slovensko totiž požadovalo vyškrtnutí ruského miliardáře Ališera Usmanova, podpořila ho Francie. Lucembursko poté přišlo s žádostí o vyškrtnutí Michaila Fridmana, který má v této zemi zmrazeno 16 miliard dolarů. S vyškrtnutím obou nesouhlasí Lotyšsko, píše Reuters. Čas na obnovení sankcí je do půlnoci na středu, pokud se to nepovede, přestanou platit pro tisíce Rusů podporujících režim.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.