Českou poštu stálo zajištění služeb během epidemie koronaviru 750 milionů korun navíc. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) potvrdil, že požádá premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministryni Alenu Schillerovou (za ANO) pro podnik o státní kompenzaci.
Poštu stál koronavirus 750 milionů korun, požádá o ně stát
Dodatečné náklady 470 milionů korun vznikly podle generálního ředitele Romana Knapa na jaře, zbytek připadá na podzimní vlnu pandemie. I přes případnou kompenzaci těchto výdajů bude podnik letos hospodařit se ztrátou, což souvisí s klesajícím počtem listovních zásilek i jen částečnou úhradou nákladů na univerzální službu státem.
„Těch 750 milionů korun v souvislosti s covidem je něco, co si myslím, že splňuje kritéria na případnou pomoc od státu. Stát byl v minulosti ochoten kompenzovat ztráty v celé řadě odvětví, ať už to v poslední době bylo potravinářství nebo uzavření restaurací. Takže já se obrátím na paní ministryni financí a na pana premiéra s návrhem, aby i České poště tyto náklady byly kompenzovány, samozřejmě ideálně v té maximální výši, ale budeme o tom jednat,“ uvedl Hamáček.
Pošta by měla k 1. březnu kvůli restrukturalizaci propustit zhruba 1500 lidí. Z toho z provozních pozic by mělo odejít asi 700 zaměstnanců. Zhruba čtyřem stovkám lidí pošta nabídne rekvalifikaci do rostoucího segmentu balíkových služeb. Vedle toho odejde 200 lidí do důchodu, 200 pracovníků odejde z administrativy a 400 propouštěných budou tvořit nepoštovní zaměstnanci.
Celkově pošta zaměstnává 27 500 lidí a podle Knapa ji za posledních dva a půl roku přirozeným způsobem opustily asi tři tisíce lidí.
„Velká vlna redukce zaměstnanosti již proběhla. I nadále budeme využívat přirozené odchody zaměstnanců a jejich celkový počet se tak bude průběžně snižovat,“ doplnil Knap.
V současnosti na poště pokračuje kolektivní vyjednávání o mzdách na příští rok. Podnik pracuje s návrhem na růst mezd o pět procent, tedy stejně jako loni, pokud mu stát kompenzuje náklady spojené s koronavirem. Vedení pošty by si naopak příští rok mělo mzdy o pět procent snížit.
Podle předsedkyně největších odborů na poště Jindřišky Budweiserové odboráři věří tomu, že návrhy nejsou konečné. Podotkla, že průměrný plat na poště je o sedm tisíc korun nižší než průměrná mzda v Česku. Odborům se nelíbí ani masivní rušení pracovních pozic a budou požadovat sociálně citlivý přístup.
Snaha vedení podle Hamáčka směřuje k tomu, aby se pošta dostala z největších problémů v příštím roce. Pošta by měla jít cestou navyšování výnosů a snižování provozních nákladů, nikoliv personálních nákladů.
Česká pošta provozuje 3200 vlastních nebo partnerských poboček. Loni vykázala ztrátu 363 milionů korun. Do roku 2021 se chce podnik vrátit k zisku v řádu desítek milionů korun a zvýšit tržby o desetinu ze stávajících 18,8 miliardy korun.