Poštu stál koronavirus 750 milionů korun, požádá o ně stát

Českou poštu stálo zajištění služeb během epidemie koronaviru 750 milionů korun navíc. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) potvrdil, že požádá premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministryni Alenu Schillerovou (za ANO) pro podnik o státní kompenzaci.

Dodatečné náklady 470 milionů korun vznikly podle generálního ředitele Romana Knapa na jaře, zbytek připadá na podzimní vlnu pandemie. I přes případnou kompenzaci těchto výdajů bude podnik letos hospodařit se ztrátou, což souvisí s klesajícím počtem listovních zásilek i jen částečnou úhradou nákladů na univerzální službu státem.

„Těch 750 milionů korun v souvislosti s covidem je něco, co si myslím, že splňuje kritéria na případnou pomoc od státu. Stát byl v minulosti ochoten kompenzovat ztráty v celé řadě odvětví, ať už to v poslední době bylo potravinářství nebo uzavření restaurací. Takže já se obrátím na paní ministryni financí a na pana premiéra s návrhem, aby i České poště tyto náklady byly kompenzovány, samozřejmě ideálně v té maximální výši, ale budeme o tom jednat,“ uvedl Hamáček.

Nahrávám video

Pošta by měla k 1. březnu kvůli restrukturalizaci propustit zhruba 1500 lidí. Z toho z provozních pozic by mělo odejít asi 700 zaměstnanců. Zhruba čtyřem stovkám lidí pošta nabídne rekvalifikaci do rostoucího segmentu balíkových služeb. Vedle toho odejde 200 lidí do důchodu, 200 pracovníků odejde z administrativy a 400 propouštěných budou tvořit nepoštovní zaměstnanci.

Celkově pošta zaměstnává 27 500 lidí a podle Knapa ji za posledních dva a půl roku přirozeným způsobem opustily asi tři tisíce lidí.

„Velká vlna redukce zaměstnanosti již proběhla. I nadále budeme využívat přirozené odchody zaměstnanců a jejich celkový počet se tak bude průběžně snižovat,“ doplnil Knap.

V současnosti na poště pokračuje kolektivní vyjednávání o mzdách na příští rok. Podnik pracuje s návrhem na růst mezd o pět procent, tedy stejně jako loni, pokud mu stát kompenzuje náklady spojené s koronavirem. Vedení pošty by si naopak příští rok mělo mzdy o pět procent snížit.

Podle předsedkyně největších odborů na poště Jindřišky Budweiserové odboráři věří tomu, že návrhy nejsou konečné. Podotkla, že průměrný plat na poště je o sedm tisíc korun nižší než průměrná mzda v Česku. Odborům se nelíbí ani masivní rušení pracovních pozic a budou požadovat sociálně citlivý přístup.

Snaha vedení podle Hamáčka směřuje k tomu, aby se pošta dostala z největších problémů v příštím roce. Pošta by měla jít cestou navyšování výnosů a snižování provozních nákladů, nikoliv personálních nákladů.

Česká pošta provozuje 3200 vlastních nebo partnerských poboček. Loni vykázala ztrátu 363 milionů korun. Do roku 2021 se chce podnik vrátit k zisku v řádu desítek milionů korun a zvýšit tržby o desetinu ze stávajících 18,8 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 6 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 9 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánovčera v 20:46

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
včera v 14:09

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled