Posouzení fúze Agrofertu a První žatecké se protahuje

Brno - Antimonopolní úřad bude posuzovat kontroverzní fúzi skupiny Agrofert Holding s První žateckou déle než zákonem stanovených pět měsíců. Nyní pozastavil běžící lhůty a vyžádal si od Agrofertu další podklady. Kdy verdikt padne, nyní nelze s určitostí říci. Případ vyvolal zájem médií poté, co se šéf úřadu Martin Pecina sešel v Praze v autosalonu s majitelem Agrofertu Andrejem Babišem.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) většinu fúzí vyhodnotí během kratší, měsíční lhůty. Pět měsíců si vyžádá jen ojediněle, na složitější případy. Spojení jedné z největších tuzemských zemědělských a potravinářských skupin a První žatecké je podle všeho komplikovanější než většina ostatních případů z poslední doby. ÚOHS ji posuzuje od ledna. Babišův holding v minulosti skoupil řadu menších podniků a úřad chce nyní pečlivě zvážit, zda by další posílení skupiny nemohlo poškodit trh.

„Firma už na některých trzích dosáhla takové velikosti, že by to mohl být problém,“ uvedl nedávno šéf sekce hospodářské soutěže ÚOHS Robert Neruda. Naznačil také, že pokud úřad fúzi povolí, bude to zřejmě s podmínkami, které zajistí rovnováhu na trhu. K tomu ÚOHS přistupuje jen velmi zřídka. Naprostou většinu z více než 150 posuzovaných fúzí za poslední skoro tři roky povolil bez podmínek.

Sám Babiš si prý několikrát stěžoval na průtahy v řízení, také proto se s ním Martin Pecina začátkem července sešel. Vysloužil si ostrou kritiku, zejména za to, že ke schůzce došlo mimo půdu úřadu. Šéf ÚOHS ale tvrdí, že schůzky mimo úřad jsou běžnou součástí jeho programu.

Agrofertu klesají zisky, přesto expanduje

Skupině Agrofert loni podle auditovaných výsledků klesl čistý zisk z 1,215 miliardy na 861,25 milionu korun. Její tržby naopak vzrostly z 15,94 miliardy korun v roce 2006 na 17,69 miliardy korun. Podle Babiše jsou za horším hospodářským výsledkem vysoké ceny energií a surovin. Dodal, že zisky skupiny, která značnou část produkce vyváží, snižuje i posilující koruna. „Výsledky, kterých jsme dosáhli, proto považuji za velký úspěch. V budoucnosti asi bude problém takovéto výsledky zopakovat,“ uvedl již dříve Babiš.

Skupina Agrofert loni přitom pokračovala v expanzi a koupila například druhou polovinu firmy Agrobohemia, dále společnosti Agrotec a Agri CS, OSEVA a Kostelecké uzeniny. V zahraničí Agrofert získal tři německé společnosti změřené na nákup zemědělských komodit, které by měly od příštího roku zásobovat řepkou nový provoz na její zpracování v Lovochemii Lovosice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
před 10 hhodinami

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.