Sněmovna ve středu pokračovala ve schvalování daňového balíčku, který zvyšuje daně z tabáku, lihu nebo hazardu. I tentokrát ale debata skončila bez výsledku, opozice totiž přijetí balíčku blokuje. Nelíbí se jí hlavně zdanění technických rezerv pojišťoven. Vládě zároveň vytýká, že s výnosy počítá už v rozpočtu na příští rok. Šéf poslanců ANO neúspěšně navrhoval, aby mohla sněmovna hlasovat i po 14:00.
Poslanci opět hodiny debatovali o daňovém balíčku, ale bez výsledku. Opozice se ho snaží blokovat
Zdražení alkoholu a cigaret povede podle vlády k omezení jejich spotřeby. Opozice ale namítá, že jde jen o vyšší přísun peněz do rozpočtu. Zřejmě nejspornějším bodem předlohy je navrhované zdanění technických rezerv pojišťoven. Výtky opozice směřují také k zdvojnásobení poplatku za vklad do katastru nemovitostí.
Debatu o zvýšení části daní dosud tvořily především kritické projevy opozičních poslanců, které začaly už minulý týden. V úvodu středeční schůze vystoupil s obsáhlým příspěvkem předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Ten mimo jiné řekl, že jde o bezprecedentní jednorázové zdanění pojišťovacího sektoru.
Dopad by navíc podle něj nebyl rozložen rovnoměrně mezi jednotlivé pojišťovny, a mohlo by tak jít o daňovou diskriminaci. Poukazoval i na to, že tyto jednorázové příjmy vláda použije na opakované povinné výdaje rozpočtu a po dvou letech, na kdy je nově zdanění rozloženo, už peníze do rozpočtu nedostane.
Stanjurův projev nakonec trval asi 2,5 hodiny. Předseda klubu ANO Jaroslav Faltýnek poté navrhl, aby sněmovna mohla projednávat a případně i hlasovat o daňovém balíčku až do 19:00. Zdůvodnil to tím, že dolní komora bude mít na debatu dostatek času. Tento návrh ale jménem většiny opozičních klubů Stanjura vetoval, jak mu umožňuje jednací řád.
Místopředsedkyně klubu ČSSD Kateřina Valachová pak navrhovala, aby sněmovna mohla schvalovat daňový balíček a návrh na vyšší rodičovský příspěvek i ve čtvrtek od 9:00 do 19:00. I to ale vetovaly tři opoziční kluby. Schůze tak bude pokračovat v pátek.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dříve označila postup opozice za obstrukci. Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek k obviněním z obstrukcí vzkázal, že opozici jde o to přesvědčit koalici o výhodách některých pozměňovacích návrhů. „Jsme připraveni kdykoli v následujících týdnech zasednout k jednacímu stolu,“ dodal. Zároveň ujistil, že jsou opoziční poslanci o svých pozměňovacích návrzích „rozhodnuti přesvědčovat kolegy z vládních stran tak dlouho, než o nich budeme jednat a na některé z nich oni přistoupí“.
V koaličních řadách ale panuje k možnosti jednat skepse. „Vždycky je prostor pro jednání a určité úlevy jsou možné. Nicméně za současného stavu, kdy nejsme schopni dohodnout se ani na způsobu projednání, na délce jednacího dne, jsou veškerá jednání složitější,“ řekla v Událostech, komentářích poslankyně ANO Zuzana Ožanová.
Zbyněk Stanjura po jednání řekl, že ke zvyšování daní nevidí občanští demokraté žádný důvod. Místopředseda ČSSD Roman Onderka naopak míní, že má opozice zablokování daňového balíčku „jako svoji vlajkovou loď“.
Předseda klubu KDU-ČSL Jan Bartošek vytkl koalici to, že projednávání balíčku dostatečně neprosazovala už dříve, když ho vláda předložila sněmovně. Lidovecký poslanec Marian Jurečka dodal, že nemá takový problém se zvýšením spotřebních daní ani se zdaněním rezerv pojišťoven jako se zdražením poplatku za zápis do katastru.
U pojišťoven by ale podle něj bylo nejlepší nedanit je a raději jim zpřístupnit národní investiční fond. „Část tohoto zdanění zaplatí domácnosti. Přišlo by mně lepší, kdyby vláda umožnila pojišťovnám to, co bankám,“ řekl v Událostech, komentářích.
Komunisté vyzvali ANO a opozici, aby se dohodly
KSČM vyzvala ministerstvo financí a hnutí ANO, aby se s opozičními stranami na kompromisu ohledně daňového balíčku, dohodly. Je to důležité i kvůli státnímu rozpočtu, jehož návrh už s příjmy ze zvýšených daní počítá, řekl poslanec Jiří Dolejš.
Podle Dolejše jsou obstrukce legitimním prostředkem opozice, je ale třeba vnímat i to, že neschválení balíčku včas může způsobit významný výpadek příjmů, se kterými počítá návrh státního rozpočtu. „Obstrukce by měly skončit. Je odpovědností zejména ministerstva financí a ANO a zejména těch, kteří teď aktivně obstruují, aby hledali řešení,“ řekl.
Komunisté jsou podle Dolejše připraveni podpořit balíček jako celek. Podle něj je to v souladu s tím, že KSČM hlasovala v prvním čtení i pro návrh státního rozpočtu, který už s příjmy ze zvýšení daní počítá.
Na programu mimořádné schůze sněmovny je kromě návrhu na změnu daní také zvýšení rodičovského příspěvku z 220 tisíc na 300 tisíc korun. Vládní strany trvají na tom, že úprava rodičovského příspěvku, na které je v hrubých rysech shoda mezi všemi stranami, by se měla schválit až po potvrzení daňového balíčku.
Na místě je otázka, zda se vládě vůbec podaří balíček schválit tak, aby byl účinný od 1. ledna příštího roku, jak s tím vláda počítá. Ministryně financí ale zatím jinou možnost nepřipouští. „Senát má na vrácení 30 dnů, takže pořád tam lhůta, aby byl balíček účinný od 1. ledna 2020, je reálná,“ upozornila Schillerová. Podle předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslavy Vostré (za KSČM) ale již 1. listopadu – tedy v pátek – „by lhůty začaly být dost nahrnuté“.
ODS s dalšími opozičními stranami svolala na pátek další mimořádnou schůzi sněmovny, která by se měla zabývat pouze rodičovským příspěvkem. Komunistická poslankyně Hana Aulická Jírovcová ve středu uvedla, že se KSČM rozhodne až před schůzí, zda podpoří její program, nebo ne.