Nezaměstnanost poroste, stát ale nemá připravené rekvalifikační kurzy, varuje odborář Dufek

Nahrávám video
Události, komentáře: Pracovní místa v ohrožení
Zdroj: ČT24

Ekonomiku dál omezují koronavirové zákazy a není jisté, jestli vláda v neděli některé z nich zruší. Protiepidemická opatření tak prohlubují ztráty, některé firmy už propouštějí a podle jednatele společnosti Moore Czech Republic Radovana Hauka nezaměstanost poroste zhruba na pět až šest procent. Předseda Asociace samostatných odborů ČR Bohumír Dufek však v Událostech, komentářích varoval, že nejsou připraveny rekvalifikační kurzy, které by měly na zvýšené propouštění reagovat.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) připustil, že epidemie koronaviru neslábne tak rychle, jak se čekalo, a situace není jednoznačná. Podle původních odhadů by mohlo Česko přejít do třetího stupně rizika v systému PES v pondělí. Otevřely by se tak obchody, služby i restaurace. Zatím však jejich dveře zůstávají zavřené a protiepidemická opatření dále prohlubují ztráty.

Hlavně firmy v hotelnictví a dalších službách se zbavují pracovníků. V září a říjnu oznámilo hromadné propouštění celkem 41 zaměstnavatelů. „V tuto chvíli řada podniků propouští a uvažuje o změně podnikání. Na druhou stranu jsou tady podniky, které nabírají, které zoufale nemůžou najít zaměstnance. A tam je ten rozdíl ještě výrazně větší, než tomu bylo na jaře,“ uvedla hlavní analytička Hospodářské komory ČR Karina Kubelová.

„Já se domnívám, že to bude začátek. V současné době je nezaměstnanost na úrovni 3,7 procenta a určitě v těch dalších měsících můžeme očekávat nárůst. Jsou různé odhady, myslím si, že to bude mezi pěti až šesti procenty. Podobné názory mají i jiní odborníci, takže určitě na začátku roku, nebo spíš v prvním a druhém čtvrtletí, můžeme očekávat nárůst,“ uvedl ohledně vývoje nezaměstnanosti jednatel společnosti Moore Czech Republic Radovan Hauk.

Předseda Asociace samostatných odborů ČR Bohumír Dufek očekává podobné číslo, tedy kolem šesti procent. „A samozřejmě to je v tuto chvíli určitou nevýhodou, protože vůbec nejsou připravené rekvalifikační kurzy, které by měly na zvýšené propouštění reagovat,“ upozornil. Podle Dufka je však situace jiná u firem, které si připravují kurzy samy.

„Na našem serveru jsme propojeni přímo na hlavní Úřad práce, který nabízí volná pracovní místa. To je jenom nabídka. Myslím, že rekvalifikace je úplně o něčem jiném. Státu to nevychází a zaostává,“ dodal.

Hauk s nim souhlasí, i podle něho je aktuální úroveň rekvalifikací nedostatečná, což vyplývá i z čísel, která prezentuje ministerstvo práce a sociálních věcí.

„Před deseti lety se rekvalifikovalo přes sedmdesát tisíc lidí, byť byla větší nezaměstnanost. Ta čísla šla postupně dolů, v minulém roce to bylo 9,5 tisíce. Jestliže předpokládáme, že bude růst nezaměstnanost, bude docházet i k tomu, že desítky tisíc lidí budou muset změnit svoji profesi, tak je zcela zřejmé, že podíl rekvalifikací bude muset být v následujících dvou letech v řádu desítek tisíc. Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů předpokládá dokonce sto tisíc během následujících dvou let,“ konkretizuje Hauk.

Máme reaktivní, a ne proaktivní systém, upozorňuje Hauk

Podle něj je potřeba řada opatření. Například takové, aby byl systém do budoucna víc předvídatelný, což dnes není. „Je reaktivní, není proaktivní. Reaguje na danou situaci, která je, ale Česká republika by měla daleko více cílovat, jak by chtěla další vzdělávání řešit,“ přibližuje Hauk.

Rekvalifikace by se měly také zrychlit. Dnes podle něj trvají velmi dlouho a jsou i časově velmi náročné. Například v případě rekvalifikace kosmetičky jde o časovou dotaci ve výši tři sta hodin. „A určitě by do budoucna měla systému pomoci modularizace rekvalifikací, což znamená, aby se rekvalifikant zaměřoval pouze na tu část vzdělávání, kde skutečně kompetence potřebuje zlepšit,“ dodal.

Dufek v této souvislosti varoval, že prognózovat na deset let dopředu je poměrně dlouhá doba. „Ale na tři čtyři roky dopředu si myslím, že by to stát měl predikovat, protože podnikatelé tady požadují pracovní místa, která by rádi vykryli. Česká republika to řešila dovozem pracovníků z jiných zemí, což samozřejmě bylo v pořádku, protože to pomáhalo i jejímu rozvoji. Ale v tuto chvíli samozřejmě vidím jednoznačně smysl použít volnou pracovní sílu, která tady vznikne, protože se změní spousta profesí, nejen kvůli krizi s covidem,“ uvedl.

I podle Hauka platí, že nejvíce lidí se bude rekvalifikovat z oborů, které pandemie zasáhla nejtvrději, tedy z oblasti gastronomie, cestovního ruchu a lázeňství.

„Určitě to bude segment služeb, protože ten je v současné době hodně postižen a v podstatě je to i šedesát procent celkového hospodářství. A rekvalifikace by se měly zaměřit i na dlouhotrvající problémy, které tady jsou. To znamená, že tady máme už několik měsíců, možná i let, nedostatek technických profesí, nebo dělnických ve výrobě a chybí i kvalifikovaní řemeslníci. Tam je dlouhodobý deficit a je potřeba jej nějakým způsobem odstraňovat,“ uvedl.

Podle Dufka, který v televizi CNN Prima News v polovině listopadu prohlásil, že „hospod a restaurací je v Česku moc a že trhu prospěje, když ty špatné kvůli koronaviru zkrachují“, nyní doplnil, že problém není jenom covid. 

„Ubylo obrovské množství turistů, takže si myslím, že v tomto segmentu služeb by byly problémy, i kdyby tady nebyl covid. Služby jsou nejvíce postižený segment, protože jejich systém je závislý na prosperitě společnosti,“ uvedl. Například supermarkety si podle něho pochvalují, že volná pracovní síla ze služeb se přesouvá k nim, protože tam byl velký nedostatek.

Upozornil však, že to neznamená, že má Česko na určité služby rezignovat úplně. „Máte ale přechodné období v ekonomice, kdy prostě z jednoho segmentu trhu se zaměstnanci přesouvají do druhého. To bylo vidět třeba u nás po roce 1990,“ dodal.

Hauk také připomněl, že zatímco Česká republika má šedesátiprocentní podíl služeb, průměr Evropské unie nebo USA je vyšší. „Tam jsou čísla 73 a více procent. To znamená, že určitě je tady prostor, aby služby konzumovaly nebo spotřebovaly daleko více pracovníků,“ míní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 52 mminutami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 13 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 17 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...