Německá ekonomika se v letošním druhém čtvrtletí kvůli koronavirové krizi propadla proti předchozím třem měsícům o 10,1 procenta. Zaznamenala tak nejvýraznější pokles od roku 1970, kdy se začaly čtvrtletní údaje sledovat, oznámil spolkový statistický úřad. Pokles byl výraznější, než očekávali analytici.
Německá ekonomika se ve druhém čtvrtletí propadla o 10,1 procenta
Ekonomové podle agentury Reuters předpokládali, že hrubý domácí produkt (HDP) Německa se sníží o devět procent. V meziročním srovnání ekonomika klesla o 11,7 procenta, i to je horší výsledek, neboť analytici očekávali pokles o 11,3 procenta. „Tak teď je to oficiální. Je to recese století,“ poznamenal k údajům ekonom Andreas Scheuerle ze společnosti DekaBank.
Hospodářský propad ve druhém čtvrtletí vrátil výkon německé ekonomiky téměř o deset let zpátky. Statistický úřad rovněž upozornil, že propad byl mnohem výraznější než nejprudší čtvrtletní pokles z období globální finanční krize v roce 2009, kdy činil 4,7 procenta.
Tempo hospodářského poklesu za první čtvrtletí statistický úřad zpřesnil na dvě procenta, zatímco původně hlásil 2,2 procenta. Pandemie nemoci covid-19 výrazně zasáhla spotřebitelské výdaje, podnikové investice i zahraniční obchod.
Německá vláda představila rozsáhlá opatření, která mají zmírnit negativní dopady koronavirové krize na ekonomiku. Rozhodla se například na půl roku snížit daň z přidané hodnoty (DPH) a poskytnout rodinám jednorázový příspěvek 300 eur (zhruba 8000 korun) na každé dítě.
Analytici předpokládají, že německá ekonomika se ve druhé polovině roku vrátí k růstu. Například institut Ifo tento týden předpověděl, že HDP za třetí čtvrtletí vykáže růst o 6,9 procenta.
„Ačkoli tak aktuálním číslem o propadu HDP ve druhém čtvrtletí dostala současná koronakrize jasnější rozměr, jde vlastně o čísla stará a tudíž pro další vývoj méně podstatná. To, že propad ekonomik bude ve druhém čtvrtletí dvouciferný, bylo zřejmé již od zveřejnění vývoje HDP za první čtvrtletí,“ upozornil hlavní ekonom ING v Praze Jakub Seidler. Nyní podle něj bude podstatné, jak rychle se začne ekonomika zotavovat. Současná data přitom podle něj naznačují, že německé ekonomice se v tomto ohledu daří relativně dobře.
„Pro řadu ekonomik, včetně německé či tuzemské, platí však totéž. Zatímco z pohledu vývoje HDP je to nejhorší za námi, řada ukazatelů v ekonomice reaguje se zpožděním a největší problémy například na trhu práce jsou teprve před námi,“ dodal Seidler.
Ekonom Carsten Brzeski z banky ING ve čtvrtek uvedl, že nynější recese by mohla být nejhlubší, ale zároveň nejkratší v historii. „Všechny měsíční indikátory už od května signalizují silné oživení ekonomické aktivity,“ dodal.
Evropská komise tento měsíc předpověděla, že německá ekonomika letos klesne o 6,3 procenta. Na příští rok už počítá s růstem, který odhaduje na 5,3 procenta. Německo je největší ekonomikou v Evropě a zároveň největším obchodním partnerem České republiky.
Český statistický úřad zveřejní předběžný odhad vývoje hrubého domácího produktu České republiky za druhé čtvrtletí v pátek. Ekonomové očekávají pokles proti předchozímu čtvrtletí od 7,4 do 14 procent. V prvním čtvrtletí se HDP proti předchozím třem měsícům snížil o 3,4 procenta.
Inflace v Německu v červenci stagnovala, je nejníže za čtyři roky
Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v červenci kvůli pandemii stagnoval, zatímco v červnu zrychlil na 0,8 procenta, jak vyplývá z předběžných údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie, které zveřejnil německý statistický úřad. Inflace tak i nadále zůstává hluboko pod cílovou úrovní Evropské centrální banky (ECB).
Červencová inflace byla tak nižší, než očekávali analytici. Ti podle průzkumu agentury Reuters v průměru předpokládali, že meziroční růst spotřebitelských cen zpomalí na 0,4 procenta. Aktuální hodnota je nejnižší od května 2016.
Proti předchozímu měsíci se spotřebitelské ceny snížily o 0,5 procenta. Analytici čekali pokles o 0,2 procenta.
Německo je největší ekonomikou, kde se používá jednotná evropská měna euro. ECB usiluje o to, aby se inflace v eurozóně pohybovala těsně pod dvěma procenty.
Míra nezaměstnanosti v EU v červnu vystoupila na 7,1 procenta
Počet lidí bez práce se v Německu pak v červenci zvýšil obvyklým způsobem, který nastává na začátku letní přestávky. Nárůst související s koronavirem tak zatím tento měsíc nepokračoval, píší německá média.
Počet nezaměstnaných byl o 57 tisíc vyšší než v předchozím měsíci, ale po sezonním očištění se snížil o 18 tisíc. Míra nezaměstnanosti vzrostla o 0,1 procentního bodu na 6,3 procenta, píší německá média. ČTK původně informovala, že míra stagnovala na 6,4 procenta.
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii pak v červnu podle sezonně přepočtených údajů vystoupila na 7,1 procenta, zatímco v květnu byla o desetinu procentního bodu nižší. Ve své konečné zprávě to ve čtvrtek uvedl statistický úřad Eurostat. V eurozóně se nezaměstnanost zvýšila na 7,8 procenta, což je rovněž nárůst o desetinu bodu. Nadále se přitom zvyšuje nezaměstnanost mezi mladými lidmi do 25 let.
Většina zemí EU v červnu zmírňovala restriktivní opatření zavedená proti šíření nového koronaviru.
Ekonomové v anketě agentury Reuters v průměru předpokládali, že míra nezaměstnanosti v eurozóně v červnu dosáhne 7,7 procenta. Nezaměstnanost za květen přitom byla po revizi dat v EU i v eurozóně o 0,2 procentního bodu vyšší, než uváděla předběžná zpráva.
V České republice míra nezaměstnanosti v červnu vystoupila na 2,6 z květnové hodnoty 2,4 procenta. Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v České republice v červnu vystoupila na 3,7 z květnových 3,6 procenta. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce pak z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.
Eurostat odhaduje, že v EU bylo v červnu bez práce 15,023 milionu lidí, z toho 12,685 milionu v eurozóně. Ve srovnání s květnem se jejich počet v EU zvýšil o 281 tisíc, z toho v eurozóně o 203 tisíc.
Problémem nadále zůstává nezaměstnanost mezi mladými lidmi do 25 let, kde v červnu v celé unii činila 16,8 procenta. Zvýšila se tak z 16,2 procenta, kde byla v květnu. Bez práce bylo celkem 2,962 milionu lidí do 25 let. V eurozóně pak míra nezaměstnanosti mezi mladými vystoupila na 17 z květnových 16,5 procenta, bez práce jich bylo 2,36 milionu.