Měli bychom šetřit a pomoci nejohroženějším skupinám, říká ekonomka Horská

Nahrávám video
Helena Horská byla hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Plošná pomoc je špatná, protože inflaci těžko předhoníme, a budeme ji tak jen přiživovat a dorovnávat, myslí si hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka poradního sboru předsedy vlády Helena Horská. Trvá na konkrétní cílené pomoci zaměřené na nejohroženější skupiny obyvatel. Pokud čelíme krizím, jako jsou vysoké ceny energií, potravin, nedostatek materiálů, tak v této těžké situaci vždycky musíme volit, co musíme mít, a ne to, co je hezké mít, uvedla Horská v Interview ČT24.

„Vypadá to, že bohužel ani u březnové inflace v blízkosti třinácti procent neskončíme. My se budeme ještě během dalších dvou měsíců pohybovat směrem vzhůru, a jak říká i Česká národní banka, můžeme se klidně přiblížit k patnácti procentům. My tento vývoj můžeme velmi těžko odhadovat,“ konstatovala Horská.

Inflace by měla v druhé polovině roku zpomalovat, ale i základní scénář počítá pro příští rok s šesti procenty, což je podle ekonomky stále velmi vysoké číslo. A varuje, že pokud vláda zvolí plošnou pomoc, bude inflaci přiživovat. Přitom bude dál zvyšovat výdaje státu o částky, které nejsou úplně nutné z hlediska sociálního smíru.

Členka poradního sboru předsedy vlády dává přednost cíleným opatřením. Ta plošná totiž mají zpětný dopad na růst životních nákladů. Kritizovala předchozí vládu, že během covidu dala peníze lidem, kteří je nepotřebovali. Ti je pak utratili za spotřebu nebo uložili na účtech, což nyní pomáhá živit českou inflaci.

Jak pomoci domácnostem?

Nabízí opačný přístup: „Může se jít přes daňový systém, abyste peníze zbytečně nevybírala a pak je složitě nerozdělovala. Jedno z opatření, které je právě diskutováno, je daňový bonus. Pomůže nízkopříjmovým a zároveň je motivuje k práci.“

Diskutuje se také o tom, jestli zvýšit některé přídavky pro děti a rozložit dávky jinak, protože rodiny s více dětmi nebo samoživitelky patří k nejohroženějším skupinám. V případě důchodců Horská vzpomenula, že na ně pamatoval zákon o valorizaci penzí.  

Lidé podle ekonomky pocítí konkrétní kroky vlády ve svých peněženkách během léta, nejpozději na podzim.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 3 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...