Návrh důchodové reformy počítá se základním důchodem deset tisíc korun pro každého, kdo odpracoval 25 let a platil odvody. Nynější veřejný penzijní systém by se po reformě rozdělil na dva pilíře. Z nultého by se vyplácel základní důchod, z prvního zásluhová část penze za odpracované roky a vychované děti. Plán představily na tiskové konferenci ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová. Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) ovšem už ve čtvrtek prohlásila, že tato vláda důchodovou reformu předkládat nebude.
Maláčová navrhuje reformu penzí. Základní důchod by byl deset tisíc korun
Ministryně zmínila vedle udržitelnosti také další dva cíle reformy, a to spravedlnost a srozumitelnost. Vzniknout by měla kalkulačka, aby si každý mohl kdykoliv spočítat, jaký důchod by měl mít. Podle plánu by měla fungovat od roku 2023. Od té doby by se měl zavést také bonus za výchovu dětí. Hlavní pečující by měl dostávat měsíčně 500 korun za dítě. Nejvýš by pobíral navíc 1500 korun. Práce v důchodu by se měla ocenit daňovým zvýhodněním.
„Náš systém je velmi komplikovaný,“ vysvětlila Nerudová v Devadesátce s tím, že reforma by jej činila srozumitelný. „Dokonce zjednodušuje výpočet důchodů natolik, že umožňuje zavedení důchodové kalkulačky, která umožní občanům ve třiceti nebo ve čtyřiceti letech vědět, jaký budou mít důchodový nárok,“ dodala.
90’ ČT24: Plán reformy penzí podle Maláčové a Nerudové (zdroj: ČT24)
Podle Nerudové by navrhovaný zákon o reformě vláda měla dostat v únoru. Podle představ předkladatelů by se příští rok měl přijmout v parlamentu a k podpisu by ho měl dostat prezident. Od ledna 2022 by se měl zavést základní důchod, dodala Nerudová. Další kroky by se zaváděly postupně.
Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ovšem už ve čtvrtek v Senátu prohlásila, že tato vláda důchodovou reformu nepředloží. Dodala, že návrhy nejsou probrány na úrovni vlády a legislativní lhůty už vládě nedovolí prosadit zásadní změny, ke kterým je třeba širší shoda.
„Já jsem zaznamenala, že snad paní ministryně (Maláčová) představí nějaké návrhy, které nejsou probrány na úrovni vlády. Řeknu otevřeně a řekla jsem to mockrát: Tato vláda prostě už nepřipraví komplexní důchodovou reformu,“ prohlásila ve čtvrtek Schillerová. Dodala, že legislativní proces trvá v průměru rok a do voleb zbývá zhruba 11 měsíců.
Podle Maláčové má princip reformy podporu členů důchodové komise, v níž zasedají zástupci politických stran, odborů, zaměstnavatelů i dalších organizací. „Červená nitka, která se vinula komisí, je snaha o řešení na přípravu na stárnutí a změnu trhu práce po digitalizaci,“ uvedla Maláčová. Přiznala, že přípravy reformy nabraly zpoždění kvůli koronavirové nákaze.
„Důchodová reforma není to, co paní Maláčová a paní Nerudová představily všem občanům. Je to jakási korekce stávajícího důchodového systému, která je řešena v sedmi bodech,“ řekl v Událostech, komentářích člen výboru pro sociální politiku Aleš Juchelka (ANO). Podobně jako Schillerová sdělil, že je podle něj diskutabilní forma oznámení, které nebylo probráno na úrovni vlády a nemá širší podporu.
Nejde o první problém na koaliční úrovni, jejíž zástupci se již střetli ohledně superhrubé mzdy či schvalování rozpočtu. „Mě ten přístup mrzí a docela i překvapuje,“ uvedl v Událostech, komentářích další člen výboru pro sociální politiku Roman Sklenák (ČSSD). Podle něj návrh obsahuje to, co bylo diskutováno na důchodové komisi za shody napříč politickým spektrem. Na vládu se návrh podle něj nedostal kvůli vnějšímu připomínkovému řízení.
Návrh počítá s dřívější penzí pro lidi s náročnou profesí
Práce v důchodu by se měla ocenit také nižší daní z příjmu. Podle Nerudové v současnosti člověk s průměrnou penzí za odpracovaný rok navíc dostane 81 korun. „Myslím si, že to není dostatečná motivace,“ řekla ministryně. Nižší daň by podle plánu pracující důchodci měli mít od roku 2022.
Návrh počítá také s dřívější penzí pro lidi s náročnou profesí. Za každých deset let práce v rizikovém prostředí by mohli jít do důchodu o rok dřív. Týkalo by se to pracovníků v takzvané třetí a čtvrté kategorii, kde se překračují hygienické limity, musí se nosit ochranné pomůcky či je vysoké riziko poškození zdraví.
Podle dřívějších podkladů důchodové komise to v roce 2017 bylo 429 900 lidí. Patří mezi ně zedníci, brusiči, svářeči, pracovníci v dolech či sestry se specializací. Jejich zaměstnavatel by za ně platil o pět procentních bodů vyšší odvody.
Události: Důchodová reforma (zdroj: ČT24)
Pokrýt je nutné 25 miliard
Podle návrhu by reforma přinesla od roku 2022 do roku 2026 dodatečné příjmy 71,7 miliardy korun, a to po rozdělení pilířů a díky vyšším odvodům firem. Podle Nerudové by se měl základní důchod začít postupně z větší části financovat ze státního rozpočtu. Dodatečné výdaje by činily 96,7 miliardy korun. Peníze by putovaly do příspěvků za děti a dřívějších důchodů náročných profesí. Pokrýt je tak nutné 25 miliard. Podle Maláčové by se daly využít peníze z EU z plánu obnovy. Už dřív zmínila částku 18 miliard.
Na penze se letos vydá kolem půl bilionu korun, příští rok to bude o několik desítek miliard víc. Suma na důchody činí už nyní asi třicet procent výdajů státu. Česká společnost ale stárne. Zatímco na konci roku 2000 pobíralo starobní důchod podle údajů sociální správy 1,9 milionu lidí, letos v září 2,4 milionu. Do důchodů teď putuje asi devět procent hrubého domácího produktu (HDP), v polovině století by to mohlo být 14 procent.
Podle expertů a některých politiků není penzijní systém beze změn udržitelný a propadne do deficitů, a to až několika stovek miliard. Nerudová v pátek znovu řekla, že bez reformy by se k udržení stability musely penze za deset let snížit o jedenáct procent.
Změny penzí doporučuje Česku i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Radí mimo jiné systém zjednodušit a část penze hradit z daní, ale také pokračovat ve zvyšování důchodového věku podle prodlužování života. Odsouvání věkové hranice Maláčová odmítá. Podle ní už nyní mají padesátníci problém místo sehnat.
Uvedla, že pozdější odchod do důchodu není možný kvůli struktuře ekonomiky s průmyslovou výrobou a „těžkou fyzickou prací“. Maláčová a Nerudová předtím přitom zmínily, že reformu je třeba provést i kvůli změnám na trhu práce po nástupu digitalizace a robotizace.
Podle analytiků ale návrh důchodové reformy, tak jak jej představila ministryně práce Maláčová, neřeší dlouhodobou finanční udržitelnost systému. „Bez výrazného navýšení zadlužení České republiky, bez navýšení daňového a odvodového zatížení, nebo bez navýšení věku odchodu do důchodu, případně bez reformního zásahu kombinujícího toto vše, prostě není uskutečnitelný a není udržitelný,“ komentuje návrh ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda.
„Navrhované změny důchodového systému řeší mnohé, bohužel nikoli to nejdůležitější, dlouhodobou finanční udržitelnost. Rozdělení jednoho pilíře na dva více peněz nevytvoří,“ souhlasí rovněž analytik Deloitte David Marek. Ve všech variantách podle něj výrazně rostou výdaje na důchody v relaci k HDP, aniž by bylo uvedeno, jak tyto náklady budou pokryty. „Nejspíše se navrhovaný systém spoléhá na postupné parametrické úpravy, případně využití jiných daní. Bylo by poněkud ambiciózní navrhované změny pojmenovat jako reformu,“ dodal.
Podle komentátora Hospodářských novin Petra Honzejka obsahuje návrh řadu věcí, na kterých se politická scéna může shodnout, chybí však to, z čeho se to zaplatí. „Není možné si myslet, že to celé utáhne současný průběžný systém sociálního zabezpečení. Celá reforma bude muset být nějakým způsobem financována ze státního rozpočtu,“ uvedl České televizi s tím, že buď se tedy budou muset zvedat některé současné daně, nebo se zavést nové.
Analytik ČSOB Petr Dufek považuje představené změny jen za korekci současného průběžného systému a nakonec povedou k posílení jeho závislosti na daňových příjmech, míní. „A čím rychleji bude tato populace stárnout, což nebude dlouho trvat, tím více peněz podle něj bude třeba na financování penzí. K hodnocení této 'reformy' je třeba vidět její rozpočtový dopad, protože základním kamenem každé penzijní reformy by měla být udržitelnost veřejných rozpočtů,“ podotkl.
Důchodová reforma byla vládní prioritou
Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů si důchodovou reformu v programovém prohlášení zvolila jako první ze svých šesti hlavních strategických směrů. Uvedla, že chce v reformě „konkrétní kroky bez zdlouhavých a neplodných diskusí“. Podle Schillerové reforma vyžaduje debatu napříč stranami. „Bude to úkol pro příští vládu. Na druhé straně se to třicet let nepovedlo, nepovede se to ani teď,“ řekla ve čtvrtek ministryně financí.
Podle Maláčové je důležité programové prohlášení vlády dodržet. „Návrh není koaličně projednaný, protože o to 2,5 roku ani premiér, ani ministryně financí neprojevili zájem. Dodnes netuším, co hnutí ANO chce nebo nechce,“ sdělila ve čtvrtek Maláčová.
Kritika ze strany opozice
Část opozice návrh důchodové reformy odmítá. Skepticky na webu ODS na něj reagoval poslanec občanských demokratů a člen důchodové komise Jan Bauer. Maláčová podle něj ve svých návrzích sice respektuje některé závěry důchodové komise, neřeší ale příjmovou stránku důchodového účtu a nemotivuje občany k dlouhodobému spoření. Návrh považuje za nouzový marketing, nikoli za vážný pokus o reformu penzí.
Podle pirátské poslankyně Olgy Richterové může být hlavním přínosem minimální důchod, pomůže podle ní také větší výhodnost postupného odchodu do penze u těch, kdo chtějí. „Tu jsme i aktivně prosazovali. Ovšem nejde o reformu, ale o úpravu. Udržitelnost po roce 2030 tento návrh neřeší, přitom důstojný důchod si zaslouží i dnešní pracující,“ poznamenala.
Předsedkyně TOP 09 a členka důchodové komise Markéta Pekarová Adamová reformu označila za „absolutně bezzubý návrh“, protože neřeší, kde na financování důchodů vzít peníze. To považuje za největší problém systému. Maláčová podle ní absolutně selhala, protože „s velkou pompou“ představuje něco, co nemá podporu ani v koalici.
Podle šéfa STAN Víta Rakušana nemá smysl se o návrhu bavit, protože nemá koaliční podporu, nebyl probrán s opozicí a teprve zamíří k připomínkování na ministerstva. „Každý soudně uvažující člověk naprosto jasně rozumí, že je to zoufalý marketingový tah zoufalé ministryně Maláčové a jen ukazuje míru paniky v řadách ČSSD,“ uvedl. Návrh podle něj měla ministryně předložit v první polovině volebního období.
Předseda SPD Tomio Okamura kritizuje minimální hranici důchodu na částce 10 tisíc korun, považuje ji za „strašně nízkou“. Poukázal na návrh SPD, podle kterého by minimální důchod měl být na úrovni hranice chudoby, tedy asi 13 tisíc korun.
Kladně se k reformě naopak staví lidovci. „Myslíme si, že už je potřeba, aby se toto dostalo i do fáze legislativního procesu,“ řekl jejich předseda Marian Jurečka. Návrh podle něj obsahuje většinu lidoveckých priorit. Nelíbí se mu ale například, že zásluhovost za výchovu dětí je omezena jen na tři děti. Chtěl by, aby bylo zohledněno, když lidé vychovají více dětí. Tyto změny bude chtít navrhnout v legislativním procesu. „Ale obecně, jak je to postaveno, si myslím, že je to pozitivní posun,“ dodal.
Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že podrobnosti důchodové reformy zatím nezná a nemůže ji proto komentovat. Podobně se vyjádřil i předseda komunistů Vojtěch Filip, který návrh studuje. Komunistický poslanec Jiří Dolejš, který stranu zastupuje v důchodové komisi, s návrhem „konceptuálně souhlasí“. „Problém je ale účinnost jednotlivých kroků, přechodné režimy a financování v rámci postpandemické konsolidace veřejných financí. Musí to řešit hlavně koalice, která se v této věci štěpí,“ napsal.