Koalice se shodla na zavedení stravenkového paušálu. Zrušení superhrubé mzdy posoudí později

Nahrávám video

Debatu o zrušení superhrubé mzdy vládní koalice v úterý odložila do projednávání návrhu rozpočtu na příští rok. ČSSD a hnutí ANO se tak k záměru ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) vrátí zřejmě na jaře. Koalice však podpořila návrh ministryně na zavedení stravenkového paušálu. Zaměstnanec by tak mohl dostávat peníze na stravu přímo – současný režim (závodní stravování, papírové stravenky) by ale fungoval dál. Koalice se také shodla, že zálohové výživné bude stát vyplácet nanejvýš dva roky. Maximálně dostane rodič, kterému partner dluží, 3000 korun měsíčně.

Zaměstnanci by u stravenkového paušálu dostávali peníze na stravování přímo a tyto peníze by nepodléhaly zdanění. Šlo by o možnou alternativu k současnému systému, nikoliv o jeho nahrazení.

Nyní stravenky dostává zhruba 1,5 milionu zaměstnanců.

Ministerstvo financí s touto změnou počítá podle dřívějších informací v připravované novele zákona o daních z příjmů, která by v ideálním případě – schválení parlamentem – platila od roku 2021. 

  • Daňové zvýhodnění stravenkového paušálu by mělo zůstat stejné jako u stravenek. Tedy  jako například u nejčastější stokorunové stravenky, kde zaměstnavatel hradí zaměstnanci 55 korun za každý odpracovaný den, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Zaměstnanci by částku měli dostávat vyúčtovanou samostatně, protože by neměla na rozdíl od mzdy podléhat povinným odvodům a daním.

S návrhem ministerstva financí na stravenkový paušál nesouhlasí například odboráři a Asociace provozovatelů poukázkových systémů. Naproti tomu má podporu Asociace hotelů a restaurací ČR a Asociace českého tradičního obchodu.

Předseda ČSSD Jan Hamáček ještě v neděli řekl, že jeho strana stravenky rušit nechce. Je to podle něj jen zavedení další daňové výjimky. Schillerová pro ČT v úterý uvedla, že nyní je milion zaměstnanců bez tohoto benefitu, protože si to zaměstnavatel nemůže dovolit. 

Změna má být součástí daňového balíčku, který by měl platit od roku 2021 a který má podle Schillerové přispět ke zjednodušení administrativy a odstranění daňových výjimek. Přidat k daňově zvýhodněným stravenkám či obědu v kantýně i příspěvek zaměstnavatele navrhuje v posledních letech Asociace hotelů a restaurací ČR.

Proti záměru se staví Českomoravská konfederace odborových svazů. „Je to opakovaná snaha ministerstva financí bombardovat funkční, zavedený a oblíbený systém,“ uvedl již dříve předák Josef Středula. Pokud by podle něj plánovaný paušál byl daňově zvýhodněný, stát by jistě jeho využití kontroloval.

„Nechápu potom, jak může paní ministryně hovořit o zmírnění administrativy, neboť zaměstnavatelé budou zahlceni účtenkami za jednotlivé obědy zaměstnanců pro případnou kontrolu finanční správy. Jestliže by stát toto nekontroloval, tak nedává smysl, aby cokoliv dotoval,“ řekl Středula. Obává se, že návrh směřuje ke zrušení stravenek.

Podle mluvčího odborů veřejného sektoru Pavla Bednáře by zaměstnanci paušál využívali nejspíš na jiné účely než na stravování.

Zrušení daně by zasáhlo rozpočet

Koalice v úterý debatovala rovněž o zrušení superhrubé mzdy. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) uvedl, že sociální demokracie se záměrem souhlasí, nesmí mít ale dopad do rozpočtu. Podle předběžných propočtů by výpadek v příjmech státního rozpočtu představoval 25 miliard korun. Takže by podle sociální demokracie chyběly peníze ve školství, zdravotnictví nebo na zvyšování důchodů.

„Budeme o tom jednat v rámci sestavování rozpočtu,“ uvedl předseda ČSSD Jan Hamáček. Sociální demokraté jsou k věci skeptičtí, i když také oni dlouhodobě o zrušení superhrubé mzdy hovoří. 

„Očekáváme, že ministerstvo financí předloží konkrétní návrh řešení, jak pokrýt schodek 25 miliard. ČSSD souhlasí se zrušením superhrubé mzdy, ale ministerstvo financí musí jasně říci, kde vezme peníze na vykrytí výpadku příjmů,“ uvedla ČSSD.

Co chystá ministryně Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová plánuje navrhnout zrušení superhrubé mzdy v daňovém balíčku pro rok 2021. Nyní mzdy a platy zaměstnanců podléhají sazbě daně z příjmů 15 procent, ale do základu se započítává i sociální a zdravotní pojistné odváděné zaměstnavatelem.

V případě zrušení superhrubé mzdy by se podle Schillerové zavedla daň 19 procent. Nyní je podle ní efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Podle jejího dřívějšího vyjádření to má však svá problematická místa, protože některým poplatníkům by se tak zvýšily daně.

Zrušení superhrubé mzdy podporuje a prosazuje opoziční ODS. Samostatný návrh předložila již dříve ve sněmovně, neúspěšně se ho pokoušela vložit v roce 2018 do tehdy projednávaného daňového balíčku.

Pravidla pro zálohované výživné

Zálohované výživné bude stát vyplácet nanejvýš dva roky, a to rodičům, jimž partner neposlal celé soudem stanovené výživné po čtyři měsíce. Podmínkou bude také podané trestní oznámení na neplacení výživného a návrh na exekuci. Stát by měl vyplácet celou částku přiznanou soudem, maximálně však dostane rodič, kterému partner dluží, 3000 korun měsíčně. Shodla se na tom vládní koalice. Novinářům to řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Do sněmovny podle Maláčové vláda pošle v souvislosti s výživným dva zákony. Jeden o zálohovaném výživném, druhý o zlepšení vymáhání z dílny ministerstva spravedlnosti. Ten má posílit sankce pro neplatiče.

Žádosti o vyplácení zálohovaného výživného budou podle ministryně zpracovávat úřady práce. Na vyřízení budou mít měsíc. Po roce vyplácení dávky stát situaci přezkoumá.

Systém zálohového výživného přijde státní rozpočet asi na 434 milionů korun ročně, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO).

Jak dál s důchodovou reformou

Koalice chce zapojit do debaty o změně důchodů experty z praxe, například ředitele České správy sociálního zabezpečení a úředníky, kteří se problematikou dlouhodobě zabývají. Prioritně hodlá podle premiéra Andreje Babiše (ANO) řešit změny, které budou mít rozpočtový dopad v nejbližších letech. „Reforma si vyžádá delší čas,“ uvedl Babiš po úterním jednání koaličních lídrů. Nevyloučil, že do konce volebního období vláda s důchodovou reformou nepřijde. Znovu se bude koalice tématem zabývat příští týden.

O konturách variant důchodové reformy jednala minulý pátek komise pro spravedlivé důchody, ve které je zastoupena vedle expertů i opozice. Na Babiše ale působí příliš teoreticky. Chce jednat nejprve o důchodech žen a penzích pro náročné profese.

„Chceme dřívější odchod do důchodu, prezentovali jsme varianty, ke kterým se vrátíme,“ uvedla po jednání ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) k penzím náročných profesí. Řešit bude koalice také zvýhodnění pečujících lidí, a to fiktivním vyměřovacím základem nebo bonusem za péči.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 4 hhodinami

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nafta už je dražší skoro o pět korun

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 13 hhodinami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 16 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
22. 7. 2026

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.