K úpravě v rozpočtovém určení daní měst a obcí dojde, řekl Stanjura

Nahrávám video

K úpravě v rozpočtovém určení daní měst a obcí podle ministra financí Zbyňka Stajnury (ODS) rozhodně dojde. Jakým způsobem se rozdělování vybraných daní mezi státem a samosprávami změní, by měli v úterý dořešit koaliční lídři se zástupci měst a obcí, poté také s Asociací krajů. Samosprávy jsou připraveny debatovat o úpravě dělby výnosu, který plyne z daně z přijmu fyzických a právnických osob. V případě daně z nemovitosti ovšem žádají, aby zůstala dál výlučně jejich příjmem. Loni takto získaly přes dvanáct miliard korun.

„Budeme si vyměňovat názory a uvidíme, zda dojdeme k nějaké shodě na tom, jak případně tyto zákony změnit. Do rozpočtového určení daní měst a obcí beze sporu vstupovat budeme, protože to je součástí našeho ozdravného balíčku. My vedeme dlouhodobě, zhruba ty dva roky, jednání s Asociací krajů a budeme zítra (v úterý, pozn. red.) debatovat s jejich zástupci, zda jsme schopni případné změny zákona dát ještě ve druhém čtení do ozdravného balíčku, nebo ne,“ řekl Stanjura ČT.

Podle šéfa státní kasy jde o to, zda daň z nemovitosti zůstane plně příjmem obecních rozpočtů, nebo ne. „Podle mě jsou obě varianty na stole. Právě proto budeme jednat, abychom věděli, zda nalezneme shodu, nebo ne,“ doplnil. Jednání se zástupci obcí má podle informací ČTK naplánované na úterní dopoledne.

K debatě o konsolidačním balíčku se stranické špičky vrací po vládních prázdninách. Kabinet nyní chystá pozměňovací návrhy – stejně jako opozice. Sněmovní rozpočtový výbor stanovil jako nejzazší termín pro podání návrhů na změny 25. srpen. Balíček by měl začít platit příští rok.

Člen sněmovního rozpočtového výboru Jiří Havránek (ODS) dříve v pondělí uvedl, že koaliční špičky mají v plánu jednání se zástupci měst, obcí a krajů už v pondělí. „Týká se rozpočtového určení daní,“ přiblížil. Další schůzka bude podle něj následovat ještě v příštím týdnu. „Takže opravdu věřím, že na začátku příštího týdne bude hotovo,“ dodal. V případě obcí a měst podle Havránka debata s vládou směřuje k dohodě. „Kraje a navýšení rozpočtového učení daní, to je složitější případ, i co se týče vzájemné dohody mezi kraji,“ podotkl.

Nahrávám video

To, aby daně z nemovitosti zůstaly obcím, chce hnutí STAN. V médiích už se objevily informace, že na tom panuje shoda. „Je zde ještě řada věcí, které se svými partnery musíme předjednat, a pokud opravdu není dojednáno vše, tak, jak se říká, není dojednáno nic,“ okomentoval v rozhovoru pro ČT poslanec a místopředseda STAN Lukáš Vlček.

Daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů

Kabinet ještě čeká také jednání s odbory a zaměstnavatelskými svazy. V této debatě jde z velké části o daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v neděli naznačil, že jednání by mohlo směřovat ke kompromisu. Zda u některých benefitů daňové zvýhodnění zůstane, zatím Havránek nechtěl předjímat. „U návrhů zaměstnaneckých a zaměstnavatelských svazů jsme ještě na začátku diskuse. Věřím, že dokážeme najít kompromisy. Ale pro mě je důležité, aby se nezměnilo finální číslo úspor, které konsolidační balíček má přinést, protože to je klíčové i pro budoucnost České republiky,“ řekl.

Také předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob považuje za zásadní to, aby celková úspora za příští dva roky skutečně dosáhla 150 miliard. „A aby se snižoval strukturální deficit státního rozpočtu,“ dodal. Návrhy zaměstnavatelů a odborů jsou podle Jakoba k diskusi. „Nicméně řada těch návrhů směřuje k tomu, že by nakonec ta úspora nebyla taková, jak předpokládáme a jak ji chceme, aby byla,“ upozornil.

Nahrávám video

Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalé šéfky státní kasy Aleny Schillerové by daňové zvýhodnění mělo zůstat alespoň u některých zaměstnaneckých benefitů. „Domnívám se, že pokud toto daňové zvýhodnění benefitů bude zrušeno, to znamená bude tam prosazen návrh, který je v daňovém balíčku, tak v podstatě končí. Co by motivovalo zaměstnavatele, aby je poskytovali, když za to nemají adekvátní daňové zvýhodnění?“ táže se.

Podle bývalé šéfky státní kasy by měl zůstat minimálně stravenkový paušál. Varovala také před omezením peněz z fondu kulturních a sociálních potřeb. „Chci upozornit, že se může s vaničkou vylít i dítě, protože mnoho zaměstnavatelů poskytuje díky fondu kulturních a sociálních potřeb příspěvek i na důchodové spoření,“ zdůraznila.

Havránek nicméně věří, že i bez daňového zvýhodnění benefity zůstanou. „Na to jsou odbory poměrně silné a já věřím, že drtivá většina těch výdobytků, na které jsou zaměstnanci zvyklí, zůstane zachována,“ řekl.

Odbory přicházejí také s návrhem týkajícím se toho, aby nebyla zvýšena nemovitostní daň pro zemědělské pozemky. Havránek podotkl, že tento podnět zaznívá i od politiků ze zemědělského výboru. „Myslím si, že je na místě se o tom bavit. Na druhou stranu problémem drahých potravin nebude ta zvýšená daň, ale vidíme to na ziscích jednotlivých velkých potravinářských konglomerátů v loňském roce, že opravdu tam byla spíše navýšena marže,“ uvedl. Zrovna v tomto bodě si ale kompromis dokáže představit – pokud se úspory najdou jinde.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula očekává pozvání k jednacímu stolu v tomto týdnu. V pondělí řekl, že odbory mají širší okruh připomínek než obce a kraje.

Co se týče návrhu STAN na snížení spotřební daně na e-cigarety proti původní verzi, to Havránek považuje za správné. Podle něj totiž navržené zdanění nikotinových sáčků a e-cigaret bylo velmi vysoké. STAN také požaduje přesunutí novin do snížení sazby DPH.

Pozměňující návrhy

Ve hře je podle Havránka to, že koalice předloží ve sněmovně souhrnný návrh nebo nějaké nižší číslo. „Neočekávám, že by kolegové z koalice předkládali velké množství pozměňujících návrhů,“ uvedl.

Jakob předpokládá, že se pětikoalice dohodne na jednom komplexním pozměňovacím návrhu. Podle Vlčka už se nyní jedná spíše o technických věcech „Osobně věřím, že zbývá poslední schůzka, kde dosáhneme konečné dohody na tom důležitém robustním balíčku ve výši minimálně 150 miliard korun,“ řekl Vlček. To potvrdil i Jakob. „My jsme v těch jednáních významně pokročili, na základních úpravách máme v rámci koalice shodu. V příštích dnech a týdnech budeme ještě ta jednání finalizovat,“ přiblížil.

Stejně mluví i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Vypadá to, že bychom už v zásadě měli být na většině věcí domluveni. To znamená, že předpokládám, že příští týden by se mělo jednání uzavřít,“ řekl.

Nahrávám video

Schillerová řekla, že je z vlády zklamaná. „Jsem zklamaná z toho, že jsme 27 hodin projednávali daňový balíček v prvním čtení a teď vlastně nevíme, na jakém společném pozměňovacím návrhu se vláda hodlá dohodnout. To prostě pořád nevíme, máme jenom nějaké střípky z médií,“ vytkla.

Pozměňovací návrhy nicméně připravuje i opozice. „Na kterých se ještě politicky budeme domlouvat tento a příští týden. Ale zejména doufáme, že se snad najdou i mezi koaličními poslanci takoví, kteří hodí ten paskvil ministrovi Stanjurovi na hlavu,“ řekla. Z velké části pozměňovací návrhy podle ní opozice připravené má, nyní o nich bude diskutovat.

Nahrávám video

Schillerová také vyjádřila obavy z dopadů balíčku na ekonomickou situaci v zemi. „Mám vážné obavy, že se opět staneme úkazem ve světě – takovým ostrovem sebevrahů, podobně jako to bylo před deseti lety, kdy pravicová vláda ODS stejným způsobem zvýšila daně, snížila důchody a my jsme se dostali do druhé opakované recese, teď jsme ve stagnaci. Takže za mě je to velmi špatně,“ dodala Schillerová.

Kritizovala také, že vláda nepředstavila úspory na výdajové straně. „Kde je vláda má? Kde je těch 54,4 miliardy škrtů na dotacích? Neviděli jsme zatím ani čárku, jenom kouřovou clonu,“ říká.

Balíček šesti desítek novel má příští rok zmírnit propad státního rozpočtu téměř o 98 miliard korun, během dvou let pak v součtu o více než 150. A to pomocí rušení daňových výjimek a úlev, omezením národních dotací nebo zvýšením daně z příjmů firem. Balíček podle Vlčka také zásadně zjednodušuje daňové a dotační prostředí České republiky.

Koaliční lídři v širším formátu takzvané K15 se budou změnami zabývat příští týden, koncem srpna pak balíček projedná pětice sněmovních výborů, začátkem září se pak k němu vrátí samotné plénum. Na 31. srpna je svolán hospodářský výbor a také rozpočtový už svolal jeho předseda Josef Bernard (STAN). Ten spolu s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) v pondělí také potvrdil, že širší koaliční jednání se má uskutečnit v příštím týdnu. 

Opozice konsolidační balíček kritizovala a navrhovala jeho zamítnutí, které ale neprosadila. Pozměňovacích návrhů se ve sněmovním systému sešly zatím tři desítky. Nejaktivnější jsou poslanci SPD. Například Jiří Kobza navrhuje vypustit zvýšení minimálního ročního vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění pro podnikatele. Skupina poslanců ANO v čele s Josefem Kottem navrhuje zachovat sníženou sazbu daně z přidané hodnoty pro řezané květiny a dekorativního listoví.

Pouze jeden návrh zatím pochází z koaličních řad – jde o návrh předsedy pirátského klubu Jakuba Michálka namířený proti zvýšení renty bývalých prezidentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 4 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 6 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
před 20 hhodinami

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
21. 5. 2026

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
21. 5. 2026
Načítání...