K úpravě v rozpočtovém určení daní měst a obcí dojde, řekl Stanjura

Nahrávám video

K úpravě v rozpočtovém určení daní měst a obcí podle ministra financí Zbyňka Stajnury (ODS) rozhodně dojde. Jakým způsobem se rozdělování vybraných daní mezi státem a samosprávami změní, by měli v úterý dořešit koaliční lídři se zástupci měst a obcí, poté také s Asociací krajů. Samosprávy jsou připraveny debatovat o úpravě dělby výnosu, který plyne z daně z přijmu fyzických a právnických osob. V případě daně z nemovitosti ovšem žádají, aby zůstala dál výlučně jejich příjmem. Loni takto získaly přes dvanáct miliard korun.

„Budeme si vyměňovat názory a uvidíme, zda dojdeme k nějaké shodě na tom, jak případně tyto zákony změnit. Do rozpočtového určení daní měst a obcí beze sporu vstupovat budeme, protože to je součástí našeho ozdravného balíčku. My vedeme dlouhodobě, zhruba ty dva roky, jednání s Asociací krajů a budeme zítra (v úterý, pozn. red.) debatovat s jejich zástupci, zda jsme schopni případné změny zákona dát ještě ve druhém čtení do ozdravného balíčku, nebo ne,“ řekl Stanjura ČT.

Podle šéfa státní kasy jde o to, zda daň z nemovitosti zůstane plně příjmem obecních rozpočtů, nebo ne. „Podle mě jsou obě varianty na stole. Právě proto budeme jednat, abychom věděli, zda nalezneme shodu, nebo ne,“ doplnil. Jednání se zástupci obcí má podle informací ČTK naplánované na úterní dopoledne.

K debatě o konsolidačním balíčku se stranické špičky vrací po vládních prázdninách. Kabinet nyní chystá pozměňovací návrhy – stejně jako opozice. Sněmovní rozpočtový výbor stanovil jako nejzazší termín pro podání návrhů na změny 25. srpen. Balíček by měl začít platit příští rok.

Člen sněmovního rozpočtového výboru Jiří Havránek (ODS) dříve v pondělí uvedl, že koaliční špičky mají v plánu jednání se zástupci měst, obcí a krajů už v pondělí. „Týká se rozpočtového určení daní,“ přiblížil. Další schůzka bude podle něj následovat ještě v příštím týdnu. „Takže opravdu věřím, že na začátku příštího týdne bude hotovo,“ dodal. V případě obcí a měst podle Havránka debata s vládou směřuje k dohodě. „Kraje a navýšení rozpočtového učení daní, to je složitější případ, i co se týče vzájemné dohody mezi kraji,“ podotkl.

Nahrávám video

To, aby daně z nemovitosti zůstaly obcím, chce hnutí STAN. V médiích už se objevily informace, že na tom panuje shoda. „Je zde ještě řada věcí, které se svými partnery musíme předjednat, a pokud opravdu není dojednáno vše, tak, jak se říká, není dojednáno nic,“ okomentoval v rozhovoru pro ČT poslanec a místopředseda STAN Lukáš Vlček.

Daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů

Kabinet ještě čeká také jednání s odbory a zaměstnavatelskými svazy. V této debatě jde z velké části o daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v neděli naznačil, že jednání by mohlo směřovat ke kompromisu. Zda u některých benefitů daňové zvýhodnění zůstane, zatím Havránek nechtěl předjímat. „U návrhů zaměstnaneckých a zaměstnavatelských svazů jsme ještě na začátku diskuse. Věřím, že dokážeme najít kompromisy. Ale pro mě je důležité, aby se nezměnilo finální číslo úspor, které konsolidační balíček má přinést, protože to je klíčové i pro budoucnost České republiky,“ řekl.

Také předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob považuje za zásadní to, aby celková úspora za příští dva roky skutečně dosáhla 150 miliard. „A aby se snižoval strukturální deficit státního rozpočtu,“ dodal. Návrhy zaměstnavatelů a odborů jsou podle Jakoba k diskusi. „Nicméně řada těch návrhů směřuje k tomu, že by nakonec ta úspora nebyla taková, jak předpokládáme a jak ji chceme, aby byla,“ upozornil.

Nahrávám video

Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalé šéfky státní kasy Aleny Schillerové by daňové zvýhodnění mělo zůstat alespoň u některých zaměstnaneckých benefitů. „Domnívám se, že pokud toto daňové zvýhodnění benefitů bude zrušeno, to znamená bude tam prosazen návrh, který je v daňovém balíčku, tak v podstatě končí. Co by motivovalo zaměstnavatele, aby je poskytovali, když za to nemají adekvátní daňové zvýhodnění?“ táže se.

Podle bývalé šéfky státní kasy by měl zůstat minimálně stravenkový paušál. Varovala také před omezením peněz z fondu kulturních a sociálních potřeb. „Chci upozornit, že se může s vaničkou vylít i dítě, protože mnoho zaměstnavatelů poskytuje díky fondu kulturních a sociálních potřeb příspěvek i na důchodové spoření,“ zdůraznila.

Havránek nicméně věří, že i bez daňového zvýhodnění benefity zůstanou. „Na to jsou odbory poměrně silné a já věřím, že drtivá většina těch výdobytků, na které jsou zaměstnanci zvyklí, zůstane zachována,“ řekl.

Odbory přicházejí také s návrhem týkajícím se toho, aby nebyla zvýšena nemovitostní daň pro zemědělské pozemky. Havránek podotkl, že tento podnět zaznívá i od politiků ze zemědělského výboru. „Myslím si, že je na místě se o tom bavit. Na druhou stranu problémem drahých potravin nebude ta zvýšená daň, ale vidíme to na ziscích jednotlivých velkých potravinářských konglomerátů v loňském roce, že opravdu tam byla spíše navýšena marže,“ uvedl. Zrovna v tomto bodě si ale kompromis dokáže představit – pokud se úspory najdou jinde.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula očekává pozvání k jednacímu stolu v tomto týdnu. V pondělí řekl, že odbory mají širší okruh připomínek než obce a kraje.

Co se týče návrhu STAN na snížení spotřební daně na e-cigarety proti původní verzi, to Havránek považuje za správné. Podle něj totiž navržené zdanění nikotinových sáčků a e-cigaret bylo velmi vysoké. STAN také požaduje přesunutí novin do snížení sazby DPH.

Pozměňující návrhy

Ve hře je podle Havránka to, že koalice předloží ve sněmovně souhrnný návrh nebo nějaké nižší číslo. „Neočekávám, že by kolegové z koalice předkládali velké množství pozměňujících návrhů,“ uvedl.

Jakob předpokládá, že se pětikoalice dohodne na jednom komplexním pozměňovacím návrhu. Podle Vlčka už se nyní jedná spíše o technických věcech „Osobně věřím, že zbývá poslední schůzka, kde dosáhneme konečné dohody na tom důležitém robustním balíčku ve výši minimálně 150 miliard korun,“ řekl Vlček. To potvrdil i Jakob. „My jsme v těch jednáních významně pokročili, na základních úpravách máme v rámci koalice shodu. V příštích dnech a týdnech budeme ještě ta jednání finalizovat,“ přiblížil.

Stejně mluví i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Vypadá to, že bychom už v zásadě měli být na většině věcí domluveni. To znamená, že předpokládám, že příští týden by se mělo jednání uzavřít,“ řekl.

Nahrávám video

Schillerová řekla, že je z vlády zklamaná. „Jsem zklamaná z toho, že jsme 27 hodin projednávali daňový balíček v prvním čtení a teď vlastně nevíme, na jakém společném pozměňovacím návrhu se vláda hodlá dohodnout. To prostě pořád nevíme, máme jenom nějaké střípky z médií,“ vytkla.

Pozměňovací návrhy nicméně připravuje i opozice. „Na kterých se ještě politicky budeme domlouvat tento a příští týden. Ale zejména doufáme, že se snad najdou i mezi koaličními poslanci takoví, kteří hodí ten paskvil ministrovi Stanjurovi na hlavu,“ řekla. Z velké části pozměňovací návrhy podle ní opozice připravené má, nyní o nich bude diskutovat.

Nahrávám video

Schillerová také vyjádřila obavy z dopadů balíčku na ekonomickou situaci v zemi. „Mám vážné obavy, že se opět staneme úkazem ve světě – takovým ostrovem sebevrahů, podobně jako to bylo před deseti lety, kdy pravicová vláda ODS stejným způsobem zvýšila daně, snížila důchody a my jsme se dostali do druhé opakované recese, teď jsme ve stagnaci. Takže za mě je to velmi špatně,“ dodala Schillerová.

Kritizovala také, že vláda nepředstavila úspory na výdajové straně. „Kde je vláda má? Kde je těch 54,4 miliardy škrtů na dotacích? Neviděli jsme zatím ani čárku, jenom kouřovou clonu,“ říká.

Balíček šesti desítek novel má příští rok zmírnit propad státního rozpočtu téměř o 98 miliard korun, během dvou let pak v součtu o více než 150. A to pomocí rušení daňových výjimek a úlev, omezením národních dotací nebo zvýšením daně z příjmů firem. Balíček podle Vlčka také zásadně zjednodušuje daňové a dotační prostředí České republiky.

Koaliční lídři v širším formátu takzvané K15 se budou změnami zabývat příští týden, koncem srpna pak balíček projedná pětice sněmovních výborů, začátkem září se pak k němu vrátí samotné plénum. Na 31. srpna je svolán hospodářský výbor a také rozpočtový už svolal jeho předseda Josef Bernard (STAN). Ten spolu s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) v pondělí také potvrdil, že širší koaliční jednání se má uskutečnit v příštím týdnu. 

Opozice konsolidační balíček kritizovala a navrhovala jeho zamítnutí, které ale neprosadila. Pozměňovacích návrhů se ve sněmovním systému sešly zatím tři desítky. Nejaktivnější jsou poslanci SPD. Například Jiří Kobza navrhuje vypustit zvýšení minimálního ročního vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění pro podnikatele. Skupina poslanců ANO v čele s Josefem Kottem navrhuje zachovat sníženou sazbu daně z přidané hodnoty pro řezané květiny a dekorativního listoví.

Pouze jeden návrh zatím pochází z koaličních řad – jde o návrh předsedy pirátského klubu Jakuba Michálka namířený proti zvýšení renty bývalých prezidentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 15 hhodinami

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
včera v 19:38

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
včeraAktualizovánovčera v 12:23

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
včera v 08:00

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026
Načítání...