Přestože globální ekonomika teď čelí recesi, která bude podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) zřejmě nejhlubší od velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století, mohla by později přijít další, ještě hlubší recese. Předpovídá to analytická firma Economist Intelligence Unit (EIU). Problémy se zakázkami má 80 procent českých exportérů, ale i řada hospod a restaurací. Zemědělci žádají nižší DPH a zařazení do programu COVID, chybí jim také zahraniční pracovníci. Rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová čeká letos schodek státního rozpočtu podstatně vyšší než schválených 200 miliard.
Vlády mnoha zemí teď vyčleňují biliony dolarů na podporu svých ekonomik. A právě hromadící se dluhy mohou světovou ekonomiku strhnout do druhé recese. MMF ve svém jarním výhledu světové ekonomiky v úterý uvedl, že letos očekává propad globální ekonomiky o tři procenta. A EIU varuje, že úvěrová krize vlád se slabou rozvahou může spustit druhou recesi.
„Mnoho evropských zemí, které patří k těm nejzasaženějším pandemií, jako je Itálie a Španělsko, mělo slabou fiskální pozici už před pandemií,“ konstatovala Agathe Demaraisová z EIU.
„Potenciální dluhová krize v jakékoli z těchto zemí by se rychle rozšířila do dalších rozvinutých zemí a rozvíjejících se ekonomik a strhla by světové hospodářství do dalšího poklesu, možná ještě horšího,“ dodala.
Analytická společnost EIU to sice nepovažuje za svůj hlavní scénář, ale po druhé nebo dokonce třetí vlně pandemie by byl realističtější.
Podle EIU je nepravděpodobné, že se spotřebitelská poptávka obnoví na úroveň před krizí hned po uvolnění sociálního odstupu a znovuotevření podniků. Dodavatelské řetězce mohou zůstat narušené, protože jednotlivé země budou restrikce uvolňovat v různou dobu. Globální ekonomika se tak bude zotavovat jen pozvolně, dodává EIU.
Nerudová očekává schodek podstatně vyšší než 200 miliard
Letošní schodek českého státního rozpočtu bude podstatně větší než je nyní schválených 200 miliard korun, uvedla v Interview ČT24 rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová, která je zároveň členkou občanské iniciativy KoroNERV-20 a předsedkyní vládní důchodové komise.
Za nejohroženější skupiny považuje malé a střední podniky, OSVĆ a některé skupiny obyvatel, jako jsou například samoživitelky. Nerudová se domnívá, že by se nyní mělo do ekonomiky dostat mnohem více finančních prostředků a za mnohem menší administrativy. Vládu pochválila za programy na podporu zaměstnanosti, zlepšit by se podle ní naopak mělo úvěrování malých a středních podniků. Ocenila, že vláda rozfázovala uvolňování pro různé druhy provozoven, ale dodala, že některá opatření jí nedávají smysl. Jako příklad uvedla dřívější otevření hobby marketů, zatímco otevření kadeřnictví bude až v poslední fázi.
Zmínila také, že stát by se měl starat, aby životní úroveň občanů výrazným způsobem neklesla.
Současná krize podle ní výrazně zasáhne například cestovní ruch, hotelnictví a pohostinství, zatímco dopředu půjdou nanotechnologie a všechny on-line služby. Je i pro podporu strategickým podnikům, ale za předem přesně vymezených podmínek a na určitou dobu. Měla by se také týkat jen opravdu strategických firem, které byly před krizí zdravé. Domnívá se, že takových případů by mělo být jen několik. Za strategickou firmu nepovažuje ČSA (Smartwings), o jejichž možném odkoupení hovořila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
ČNB v reakci na Babiše zdůraznila svou nezávislost na vládě
Česká národní banka se ve čtvrtek ohradila proti slovům premiéra Andreje Babiše (ANO), že by se mohla se státem podělit o svůj zisk a mohla dál snížit úrokové sazby. Zdůraznila, že je nezávislá na vládě. Reakci centrální banky na středeční vyjádření premiéra v České televizi poskytla mluvčí banky Markéta Fišerová.
Babiš ve středu mluvil o tom, jak bude stát získávat peníze na rozpočtové schodky, které vzniknou kvůli výdajům na podporu ekonomiky utlumené vládními opatřeními proti koronaviru. Ve vztahu k vydávání státních dluhopisů si pochvaloval, že v ČR se neplatí eurem a že české banky jsou ve skvělé kondici. „ČNB má obrovské rezervy, taky by se mohla trošku s námi podělit o ten zisk,“ řekl premiér. „Taky by možná ještě mohla snížit základní (úrokovou) sazbu,“ doplnil.
Nezávislost tisku, soudů a centrální banky je jedním ze znaků vyspělosti demokracie, uvedla ČNB. „Česká národní banka, bankovní rada ani žádný člen bankovní rady ze zákona nesmějí přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta, vlády, parlamentu, správních úřadů ani jiného subjektu,“ zdůraznila. Dodala, že nezávislost je vedle otevřenosti a odbornosti jedním ze tří základních principů fungování ČNB.
Centrální banka uvedla, že není jasné, jaký zisk měl Babiš na mysli. Poukázala na to, že bankovní rada ČNB rozhodla 19. března o tom, že loňský zisk 57,9 miliardy korun využije na úhradu části účetní ztráty z minulých let. „Toto rozhodnutí bankovní rady se opírá o zákonnou úpravu,“ uvedla banka. Dodala, že její loňský zisk měl převážně účetní charakter, protože z velké části vznikl přeceněním akcií v portfoliu ČNB na základě růstu akciových trhů.
Zemědělci chtějí nižší DPH a zařazení do COVID, chybí jim zahraniční pracovníci
V Česku by farmářům pomohlo, kdyby mohli být zařazení do státního programu bezúročných půjček COVID nebo snížení daně z přidané hodnoty pro plodiny, ve kterých Česko není soběstačné, ale má pro ně vhodné klimatické podmínky. Jde o ovoce, zeleninu nebo brambory. Potraviny jsou v ČR zatíženy sníženou 15procentní sazbou DPH, desetiprocentní mají mlýnské výrobky a kojenecká výživa.
A problémem je také chybějící pracovní síla ze zahraničí, a proto se jedná se zastupitelskými úřady na Ukrajině, potvrdil předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
Zemědělci neočekávají, že by zmíněné komodity na pultech obchodů chyběly, může jich ale být v celé Evropě nedostatek, a budou tak dražší. U zeleniny podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Petra Hanky může naopak dojít u některých komodit ke zlevnění, až budou na trhu čerstvé z letošní sklizně. Snížení cen pod úroveň posledních let ale neočekává. Pýcha chce také jednat s obchodníky, aby nabízeli v první řadě české plodiny, a až pokud budou vyprodané, tak brali dovozy.
Farmáři podle Pýchy mohou o peníze v programu COVID žádat pouze na nezemědělské činnosti, což by chtěl změnit. I když neočekává, že by peníze na účty přišly brzy, mělo by to pomoci cashflow podniků. Některé firmy podle něj byly odkázané na regionální trhy nebo jídelny, takže se jim nyní výrazně propadly tržby. Pokud by vláda zemědělce do programů COVID nezařadila, podle Pýchy by potřebovali provozní úvěry od Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, který spadá pod ministerstvo zemědělství.
Předseda také připomněl dlouholetá jednání o ochraně zemědělců před nepojistitelnými riziky, jako je mráz nebo sucho. Nedávné mrazy zasáhly ovocnáře, první dvě mrazové vlny přitom zničily úrodu meruněk se škodou mezi 50 až 80 miliony korun, poslední pak negativně ovlivnila třešně, višně, švestky a hrušky. Podle Pýchy je potřeba najít odvahu a zavést fond nepojistitelných rizik nebo podobné fondy na úrovni jednotlivých farem.
Spor primátora Hřiba a ministra Havlíčka o peníze pro pražské podnikatele
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nesplnilo slib daný ministrem a vicepremiérem Karlem Havlíčkem (za ANO), že do programu Prahy na garance bankovních půjček podnikatelům přidá 400 milionů korun. Půjde tak do něj jen 600 milionů korun z pražského operačního programu Praha - pól růstu, uvedl primátor Zdeněk Hřib (Piráti).
Pražské firmy nyní nemají přístup do vládního programu garancí COVID II - neumožňuje to evropská legislativa.
Havlíček současný stav zdůvodnil tím, že se COVID III, ve kterém budou moci žádat i pražské firmy, připravuje rychleji, než se předpokládalo. Oba programy by tak byly spuštěny souběžně. Navíc Praha má v uvolnění prostředků pro program zpoždění, reagoval ministr.
Výzva k podání by měla být vyhlášena příští pondělí a podnikatelé budou moci žádosti podávat od úterý prostřednictvím e-podatelny Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB), která bude stejně jako u vládního programu půjčky poskytovat.
Podnikatelé budou moci žádat u komerčních bank o bezúročné úvěry od 10 tisíc korun do 15 milionů korun či o příspěvek až milion korun na úhradu úroků. Praha bude za půjčky ručit až do výše 80 procent. Program se vztahuje na malé a střední podniky do 250 zaměstnanců a s ročním obratem do 50 milionů eur.
„Pro podání žádosti bude nutné mít potvrzení o poskytnutí úvěru od spolupracující komerční banky, proto doporučuji, aby jej podnikatelé již teď začali se svými bankéři řešit. Bližší informace včetně návodných videí, jak vyplnit žádost, se objeví na webu naší banky v nejbližších dnech,“ uvedl generální ředitel ČMZRB Jiří Jirásek.
Češi nechtějí nechat padnout hospody. Přispěli jim už sedm milionů
O snížení dopadů krize se snaží také různé iniciativy. Do jedné české s názvem Zachraň hospodu se zapojilo týden po ostrém spuštění dva tisíce podniků a tři tisíce lidí jim přispělo zakoupením voucheru sedmi miliony korun. Podpořených podniků je zatím 730, informovali organizátoři kampaně z Českého svazu pivovarů a sladoven.
Vláda zakázala vstup veřejnosti do restaurací a hospod v březnu. Od 25. května mohou být v provozu letní zahrádky u restaurací nebo bufetů s prodejem přes okénko. Vnitřní prostory restaurací a hospod nebo hotely a další ubytovací zařízení budou moci fungovat od 8. června.
„To znamená, že většina provozoven bude tři měsíce bez jakýchkoliv příjmů a řada z nich bude nucena bez další pomoci zavřít. Proto je extrémně důležité je v této době podpořit, abychom se v červnu měli vůbec kam vracet,“ uvedla výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová.
Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně se až čtyřicet procent z majitelů pivovarů rozhodne podnik zavřít nebo ho bude muset prodat. Zhoršil v tomto týdnu tak svůj březnový odhad, podle kterého byla nucena vzdát se svého podniku čtvrtina majitelů.
Pivovary navrhují vládě kompenzovat přímé škody pro výrobce piva i pro restaurace a odpuštění spotřební daně z čepovaného piva, které se bude muset kvůli vládním opatřením vylít. Tržby pivovarů v Česku klesly v důsledky epidemie o 40 procent, u minipivovarů přesahuje podle svazu snížení 80 procent. Šuráň řekl, že stát sektoru nepomohl a že mnoho z výrobců piva čekalo uvolnění opatření dříve.
Důvodem poklesu produkce je nejen zavření restaurací, ale také nižší export. V řadě evropských i světových států jsou omezení kvůli koronaviru podobná jako v Česku.
Potíže se zakázkami má 80 procent českých exportérů
Problémy se zahraničními zakázkami má kvůli opatřením proti šíření nového typu koronaviru osmdesát procent českých exportérů, vyplývá z aktuálního průzkumu Svazu průmyslu a dopravy. Všechny stávající zakázky z nich ztratila téměř pětina, 61 procent podniků se potýká s úbytkem objednávek. Naopak více než pětině firem zahraniční klienti nezrušili žádnou zakázku.
Žádné nové objednávky teď nedostává 43 procent českých firem, 45 procent podniků nové zakázky ze zahraničí dostává, ale je jich méně než před krizí. Vývozci přitom už dříve museli řešit potíže způsobené obecným zhoršováním podmínek pro obchod ve světě.
„Jednalo se o růst protekcionismu a obchodních sporů. Současná opatření proti šíření koronaviru mají hluboký přímý dopad na aktivitu českých exportních firem, které tyto problémy dále umocňují,“ uvedl ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu Lukáš Martin.
Kromě úbytku zakázek české podniky trápí také problémy s logistikou. Podle Martina jim práci komplikuje byrokracie, kontroly a dlouhé fronty na hranicích. Značným problémem je podle něj také omezení přeshraničního pohybu osob, protože podnikům chybějí zahraniční specialisté na servis výrobních zařízení, řekl dále.
Průzkum také ukázal, že velká část firem nemá dostatečné informace o státní podpoře, kterou by mohly čerpat. K dispozici je například program PROPEA ministerstva zahraničí, o jehož využití uvažují téměř tři čtvrtiny respondentů.
Podniky zasažené v souvislosti s koronavirem mohou využít pomoci Exportní garanční a pojišťovací společnosti. Žádost hodlá podat 12 procent firem, dalších 43 procent exportérů o tom přemýšlí. Bezplatné poradenství, které nyní nabízí státní agentura CzechTrade, chce využít více než třetina společností.
Po ukončení současných restrikcí by podle Martina vývozcům pomohla státní podpora na zahraničních veletrzích a výstavách, například formou rozšíření oficiální účasti nebo jako jednorázový finanční příspěvek. „Česká ekonomika je na exportu přímo závislá. Poměr hodnoty exportu a HDP je v České republice zhruba 80 procent,“ upozornil.
Kvůli dopadům šíření koronaviru zřejmě zanikne taky řada pracovních míst spjatých se službami v cestovním ruchu. Například jen v jižních Čechách půjde o 4200 pracovních míst, což je čtvrtina. Ve veřejných rozpočtech bude kvůli omezením scházet 3,4 miliardy korun z poplatků i daní, které stát nevybere. Vyplývá to ze studie, kterou si nechala zpracovat Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR). Ta počítá také s tím, že v červnu začnou turistické služby už fungovat.
Rozvoji oboru by kromě jiného pomohlo, kdyby památkáři zlevnili vstupné. ČTK to řekl Ředitel JCCR Jaromír Polášek.
Německé automobilky začnou obnovovat výrobu od příštího týdne
Německé automobilky, včetně Volkswagenu a Mercedes-Benz, od příštího týdne začínají obnovovat výrobu v některých svých továrnách v Německu. Umožní jim to zmírnění vládních omezení, jejichž cílem bylo zastavit šíření nemoci způsobené koronavirem. Německo, na rozdíl třeba od Itálie či Španělska, výrobu aut nezakázalo. Výroba v továrnách se ale zastavila, když úřady omezily pohyb osob a nařídily uzavřít autosalony, což se negativně promítlo do poptávky, uvedla agentura Reuters.
Volkswagen uvedl, že zahájí výrobu aut své hlavní značky 20. dubna v německém Cvikově (Zwickau) a v Bratislavě. Továrny v Rusku, Španělsku, Portugalsku a ve Spojených státech začnou zvyšovat výrobu od 27. dubna, v květnu se k nim připojí závody v Jihoafrické republice, Argentině, Brazílii a Mexiku.
Volkswagen upravil výrobu, aby bylo zajištěno, že pracovníci budou od sebe vzdáleni 1,5 metru, a navrhl další opatření, která mají chránit zdraví zaměstnanců. Podobná zdravotní opatření zavedl Volkswagen v Číně, kde již obnovilo výrobu 32 z jeho 33 závodů a zatím tam žádný zaměstnanec nebyl nakažen nemocí covid-19.
Automobilka Daimler, která je mateřskou firmou značky Mercedes-Benz, hodlá příští týden obnovit výrobu v továrnách v Hamburku, Berlíně a Untertürkheimu. Vyrábět se bude nejprve na jednu směnu. Závody v Sindelfingenu a Brémách se také začínají připravovat na zvyšování výroby, dodal Daimler.
Další německá automobilka BMW uvedla, že zatím nemá časový plán pro obnovení výroby. Automobilka sídlící v Mnichově přerušila výrobu do konce dubna.
Společnost Audi ze skupiny Volkswagen už obnovila výrobu ve svém závodě v Maďarsku a 20. dubna plánuje obnovit výrobu v závodech v německém Neckarsulmu a v belgické metropoli Bruselu. Volkswagen postupně zahájí od 27. dubna také výrobu užitkových vozů v závodech v Hannoveru a v Polsku. Výrobce sportovních aut Porsche, další značka ze skupiny Volkswagen, zatím obnovení výroby neplánuje. Závody ve Stuttgartu-Zuffenahusenu a Lipsku tak zůstanou zavřené nejméně další týden. Důvodem jsou problémy s dodávkami, které zatím zahájení výroby neumožňují, řekl agentuře DPA mluvčí Porsche.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto, která patří rovněž do skupiny Volkswagen, minulý týden oznámila, že odstávku výroby ve všech třech svých českých závodech prodlouží do 27. dubna. Původně se měla výroba obnovit v pondělí 6. dubna.
Studie poradenské firmy PwC přdpovídá, že prodej nových osobních aut letos kvůli epidemii klesne o dvacet procent na zhruba 198 tisíc vozů. Půjde o dosud největší meziroční pokles v rámci České republiky. Původní odhad prodejů v letošním roce byl kolem 245 tisíc aut. Někteří prodejci předpovídají letošní pokles trhu až o 30 procent.
O dávky v nezaměstnanosti v USA požádalo dalších 5,2 milionu lidí
O podporu v nezaměstnanosti si minulý týden ve Spojených státech zažádalo dalších 5,2 milionu lidí. Je to skoro o 1,4 milionu lidí méně než v předchozím týdnu a trochu méně, než čekali analytici, i tak je to ale výrazně nad dlouhodobým průměrem, oznámilo americké ministerstvo práce. Od začátku krize, kterou vyvolala pandemie způsobená koronavirem, už přišlo v USA za poslední měsíc o práci více než 21 milionů lidí.
Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že o podporu si za minulý týden zažádá zhruba 5,1 milionu lidí. Někteří z nich se domnívali, že počet nových žádostí by se mohl vyšplhat i na osm milionů.
Někteří ekonomové odhadují, že míra nezaměstnanosti by se v dubnu mohla vyšplhat na 20 procent. Byla by tak nejvyšší od časů velké hospodářské krize ze 30. let minulého století a zároveň by byla dvakrát vyšší než za finanční krize let 2008 a 2009.
