České domácnosti si příští rok mírně připlatí za elektřinu, cena plynu bude stagnovat, nebo může i klesnout. Vyplývá to z oznámení Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který část výsledné ceny energií stanovuje. Analytici odhadují, že případné zdražení elektřiny může činit řádově několik stokorun za rok, nedotkne se ale všech odběratelů.
U elektřiny tvoří regulovaná složka více než polovinu výsledné ceny, u plynu asi čtvrtinu. ERÚ uvedl, že regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti vzroste v roce 2020 v průměru o 1,3 procenta, u plynu pak regulovaná složka stoupne u domácností a maloodběratelů o 0,53 procenta.
„Ačkoliv regulovaná složka ceny elektřiny meziročně vzroste, průměrné tempo růstu bude výrazně pomalejší, než jakým rostou ceny v celé ekonomice. Proti loňskému cenovému rozhodnutí se průměrný nárůst regulované složky pro domácnosti podařilo snížit téměř o jeden procentní bod,“ uvedl předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Zbylou část ceny určují sami dodavatelé.
„Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu bude mít vliv na inflaci a povede ke zdražování elektřiny. Firmám vzrostou náklady na energie, což se odrazí v cenách výrobků, jejichž výroba je náročná na spotřebu elektřiny. Lidé se musí připravit na zdražování. Nejhůře na tom budou domácnosti, které elektřinu využívají i k vytápění,“ komentuje rozhodnutí hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Sami prodejci upozorňují, že velkoobchodní ceny elektřiny se drží na relativně vysokých úrovních a v posledních letech rostly. Řada z nich proto nevylučuje, že u některých produktů cenu takzvané silové elektřiny, kterou určují dodavatelé, opravdu navýší. Úpravy cen budou podle nich různorodé podle toho, jaký druh smlouvy mají lidé uzavřený a k čemu všemu danou komoditu využívají.
Cena plynu by se proti tomu příliš měnit neměla, podle úřadu může dokonce klesnout. „Kromě cenového rozhodnutí pro plynárenství, které stanoví regulovanou složku ceny, úřad na konci listopadu zveřejňuje také takzvané indikativní ceny plynu pro nadcházející čtvrtletí. Indikativní ceny plynu přitom zachycují očekávaný pokles neregulované, tržní složky konečné ceny, jejíž snížení by mělo již tak minimální nárůst regulované složky převážit a celkové ceny by mohly mírně klesnout,“ uvedl Trávníček.
Podle něj bude však záležet na tom, jak pokles velkoobchodních cen zohlední v cenách pro zákazníky samotní dodavatelé plynu.
„Ani my se pod tlakem velkoobchodních cen nevyhneme úpravám našich ceníků. Procentuální cenový nárůst lze však obtížně vyčíslit, vždy záleží na konkrétním produktu. U některého zůstane cena stejná, někde dojde k úpravě. Především se to bude týkat těch produktů, kde by výsledná cena ani nepokryla naše pořizovací náklady,“ konstatuje Aleš Pospíšil, manažer vnějších vztahů společnosti Centropol, která je dodavatelem plynu i energie.
A zároveň odhaduje, že v příštím roce se ještě více zvýrazní rozdíl v ceně elektřiny mezi dodavateli. „Už v tomto roce, kdy se ceny postupně zvyšovaly, se nám dařilo držet ceny pro naše zákazníky stabilní,“ doplňuje Pospíšil.
Cena plynu na Pražské energetické burze pro rok 2020, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, klesla meziročně o necelou pětinu na 17,4 eur (444 korun) za megawatthodinu (MWh). Cena elektřiny činí aktuálně kolem 50 eur (1277 korun) za MWh, podobně jako loni touto dobou. Během letních prázdnin cena vzrostla přes 55 eur (1400 korun) za MWh. Loni byl meziroční růst často i více než než poloviční.
Kromě části ceny pro domácnosti dnes ERÚ oznámil také výši regulované složky ceny energií pro podniky a další odběratele. V elektroenergetice regulovaná složka poroste příští rok v průměru o 0,7 procenta na hladině velmi vysokého napětí, o 1,7 procenta na hladině vysokého napětí a o 1,5 procenta na hladině nízkého napětí, z toho o 2,1 procenta pro malé podnikatele. V plynárenství pak vzroste regulovaná složka pro střední a velkoodběratele o 0,43 procenta, dodal úřad.
Elektřina pro domácnosti v Česku momentálně zdražuje čtvrtým nejrychlejším tempem v EU. „Jak plyne z údajů Eurostatu, vzrostla v letošním prvním pololetí cena elektřiny pro domácnosti v Česku meziročně o dvanáct procent. Výrazněji ve stejném období zdražovala v celé EU už pouze v Nizozemsku, na Kypru a v Litvě,“ konstatuje hlavní analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.
Zdražování navíc bude pokračovat podle něho i v příštích letech. V tom příštím by průměrná cena mohla růst o pět procent. „Domácnostem se tak může vyplatit si cenu elektřiny u svého dodavatele zafixovat a také poslední měsíce o fixaci mezi Čechy roste zájem,“ dodává.
Zafixovaný produkt zbavuje nejčastěji na jeden až tři roky odběratele možnosti měnit dodavatele, cena je však zato pevná, neměnná. „O to větší pak může být ovšem její nárůst, jakmile fixace skončí a odběratel čelí třeba i skokovému zdražení elektřiny,“ upozorňuje Kovanda.
Pozor na delší fixaci
Na pozoru je potřeba se podle něho ale mít před dodavateli, kteří nabídnou fixaci na dobu delší tří let. V horizontu více než tří let je třeba počítat s citelnějším ochlazením tuzemské ekonomiky, kdy část analytiků je přesvědčena, že ve Spojených státech v příštím roce udeří ekonomická recese.
„Ta by se zpožděním jednoho či dvou let mohla vyvolat závažné ekonomické zpomalení také v Evropě a České republice. Vlivem tohoto zpomalení by načas ochabla poptávka po elektřině, což by alespoň přechodně vedlo k její cenové stagnaci či dokonce poklesu. A to navzdory postupnému odstavování uhelných a zejména jaderných elektráren v Německu a dalšímu růstu cen emisních povolenek,“ konstatuje Kovanda. A připomíná, že právě zdražování povolenek představuje klíčovou příčinu současného zdražování takzvané silové elektřiny, od jejíž ceny se odvíjí cena elektřiny domácnostem.
