Česko chce od EU stovky miliard korun navíc. Bez nich nezvládne přechod na nízkoemisní ekonomiku, říká Brabec

Česko není podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) schopno samo zaplatit přechod na nízkoemisní ekonomiku, kterou plánuje Evropská unie k roku 2050. Od Unie proto žádá stovky miliard korun nad rámec dosavadních kohezních fondů. Brabec to uvedl na tiskové konferenci k pondělnímu summitu OSN o klimatu v Madridu a summitu EU na stejné téma v polovině prosince. Premiér Andrej Babiš (ANO) zopakoval, že Česko musí mít také právo samo rozhodovat o výstavbě jaderných zdrojů. Ty by měly v roce 2050 tvořit polovinu energetického mixu.

„Jsme připraveni o tom diskutovat, ale nejsme schopni sami to financovat,“ uvedl Brabec k evropským plánům na uhlíkově neutrální ekonomiku. Česko přitom počítá s tím, že v cílovém roku bude pětinu zdrojů stále tvořit uhlí a plyn. Přechod bude podle Brabce znamenat revoluci ve všech odvětvích, například i v zemědělství a službách. Česko proto bude potřebovat pomoc ve financování, a to mimo stávající programy soudržnosti, kterými Evropa usiluje o dorovnání životní úrovně mezi regiony.

Peníze na přechod hospodářství na čistější energie by podle Brabce mělo Česko dostat v příštím programovacím období EU mezi lety 2021 a 2027, ale i v následujících letech.

Babiš v polovině října uvedl, že Praha musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu měla porušit evropské právo. Zdůraznil, že je třeba postavit nové bloky v obou nynějších jaderných elektrárnách, tedy v Dukovanech i v Temelíně. „Evropa nám musí umožnit, abychom postavili jaderné bloky. Máme jasný plán, jak chceme stavět, pro nás je jádro klíč,“ uvedl znova v pátek premiér.

Babiš také vyzval k setkání účastníky studentské stávky za klima, kteří se v pátek sešli nedaleko úřadu vlády. „Ti, kteří protestují, s námi nemluví. Já je vyzývám, že se rádi setkáme,“ řekl.

Brabec dodal, že páteční stávky se mu líbí, protože bývají vtipné a nejsou agresivní. „My jsme připraveni jednat, jen říkáme, počkejte chvíli, máme uhelnou komisi a zkoumáme, co je reálné,“ řekl. Konec uhelných elektráren v časovém rámci, který požadují stávkující, by podle Brabce znamenal „návrat na stromy“.

Babiš v pondělí vyráží na konferenci COP25, která bude v Madridu pokračovat do 13. prosince. Původně ji mělo hostit Chile, které se ale kvůli pokračujícím protivládním demonstracím pořadatelství koncem října vzdalo.

Konference je oficiální schůzkou stran, které přijaly Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu. Koná se většinou každoročně od roku 1995. Tématem letošní schůzky je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se zavádění pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Klimatická dohoda má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, usiluje však o stanovení cíle na 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Současné nastavení by podle vědců mohlo vést k oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 18 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...