Česko není podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) schopno samo zaplatit přechod na nízkoemisní ekonomiku, kterou plánuje Evropská unie k roku 2050. Od Unie proto žádá stovky miliard korun nad rámec dosavadních kohezních fondů. Brabec to uvedl na tiskové konferenci k pondělnímu summitu OSN o klimatu v Madridu a summitu EU na stejné téma v polovině prosince. Premiér Andrej Babiš (ANO) zopakoval, že Česko musí mít také právo samo rozhodovat o výstavbě jaderných zdrojů. Ty by měly v roce 2050 tvořit polovinu energetického mixu.
Česko chce od EU stovky miliard korun navíc. Bez nich nezvládne přechod na nízkoemisní ekonomiku, říká Brabec
„Jsme připraveni o tom diskutovat, ale nejsme schopni sami to financovat,“ uvedl Brabec k evropským plánům na uhlíkově neutrální ekonomiku. Česko přitom počítá s tím, že v cílovém roku bude pětinu zdrojů stále tvořit uhlí a plyn. Přechod bude podle Brabce znamenat revoluci ve všech odvětvích, například i v zemědělství a službách. Česko proto bude potřebovat pomoc ve financování, a to mimo stávající programy soudržnosti, kterými Evropa usiluje o dorovnání životní úrovně mezi regiony.
Peníze na přechod hospodářství na čistější energie by podle Brabce mělo Česko dostat v příštím programovacím období EU mezi lety 2021 a 2027, ale i v následujících letech.
Babiš v polovině října uvedl, že Praha musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu měla porušit evropské právo. Zdůraznil, že je třeba postavit nové bloky v obou nynějších jaderných elektrárnách, tedy v Dukovanech i v Temelíně. „Evropa nám musí umožnit, abychom postavili jaderné bloky. Máme jasný plán, jak chceme stavět, pro nás je jádro klíč,“ uvedl znova v pátek premiér.
Babiš také vyzval k setkání účastníky studentské stávky za klima, kteří se v pátek sešli nedaleko úřadu vlády. „Ti, kteří protestují, s námi nemluví. Já je vyzývám, že se rádi setkáme,“ řekl.
Brabec dodal, že páteční stávky se mu líbí, protože bývají vtipné a nejsou agresivní. „My jsme připraveni jednat, jen říkáme, počkejte chvíli, máme uhelnou komisi a zkoumáme, co je reálné,“ řekl. Konec uhelných elektráren v časovém rámci, který požadují stávkující, by podle Brabce znamenal „návrat na stromy“.
Babiš v pondělí vyráží na konferenci COP25, která bude v Madridu pokračovat do 13. prosince. Původně ji mělo hostit Chile, které se ale kvůli pokračujícím protivládním demonstracím pořadatelství koncem října vzdalo.
Konference je oficiální schůzkou stran, které přijaly Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu. Koná se většinou každoročně od roku 1995. Tématem letošní schůzky je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se zavádění pařížské klimatické dohody z roku 2015.
Klimatická dohoda má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, usiluje však o stanovení cíle na 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Současné nastavení by podle vědců mohlo vést k oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.
