Bonus pro seniory je tak evidentní předvolební krok, až je to úsměvné, tvrdí Dlouhý

Nahrávám video

Růst životní úrovně tuzemských penzistů je žádoucí podpořit, Česká republika by ale neměla opouštět rozpočtovou disciplínu. Myslí si to prezident české Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, který byl hostem Interview ČT24. Deklarovaný záměr vlády vyplatit seniorům jednorázový příspěvek až ve výši šesti tisíc korun jako takzvané rouškovné označil za průhledný tah před nadcházejícími krajskými volbami.

Vyplacení jednorázového bonusu českým penzistům by mělo proběhnout ještě před Vánoci, navrhuje ho jak předseda vlády Andrej Babiš (ANO), tak ministryně práce z koaliční sociální demokracie Jana Maláčová. Oba zmínili až šest tisíc, šéfka resortu financí Alena Schillerová (za ANO) upřednostňuje nižší, čtyřtisícový příspěvek. Státní kasu by vyšel na dvanáct miliard korun – jasno chce mít kabinet do týdne.

„Člověk, který řekne, že to je úplatek pro důchodce, si důchodce znepřátelí. Také si přeji, aby se této sociální skupině zvyšovaly příjmy, aby si mohla udržet solidní životní úroveň. Na druhé straně, před volbami je tak evidentní, že to je předvolební krok, že to je až úsměvné,“ komentoval vládní záměry Vladimír Dlouhý s tím, že v tuzemské ekonomice by byl příspěvek v této výši historický rekord.

Neztratit disciplínu

Vláda příspěvku přezdívá rouškovné a prezentuje ho jako podporu penzistických peněženek v čase pandemie. Naposledy v pondělí večer v Událostech, komentářích ministr kultury Lubomír Zaorálek uváděl, že „od března výrazně roste inflace, spotřební koš důchodců narostl o pět procent a reálná výše důchodu slábne.“ Současně si podle něj kabinet od příspěvku slibuje, že vyšší příjem podpoří spotřebu coby jeden z ekonomických pilířů.

Dlouhý se ovšem k argumentaci koronavirem staví spíše skepticky. „Nelíbí se mi to. Šest nebo čtyři tisíce v nárůstu zadluženosti za tento rok ještě uneseme, ale nesmí to být opakováno pravidelně jako předvolební nástroj nebo řešení problémů, které před nás postaví vnější šok.“

Hospodářská komora podle něj rozumí tomu, že si pandemie nemoci covid-19 žádá vysoké státní výdaje, společnost by si ale na bezednou státní kasu zvykat neměla. „Bojím se, aby všechny tyto kroky naši společnost neposunuly od toho, co máme od roku 1918 v genech. To znamená, že jsme spolu s Němci a Rakušany rozpočtově disciplinovaní,“ dodává s tím, že avizovaný bonus může u seniorů vytvořit očekávání, že se bude v dalších letech opakovat.

Připravit se na složité časy

Dlouhý současně vyzval k tomu, aby se tuzemská ekonomika připravila na útlum státní podpory. Reagoval tím na pondělní prodloužení podpůrného programu Antivirus do konce října. Podle šéfa Hospodářské komory se ale napříč Evropou mezi ekonomy ozývá, že „tato podpůrná opatření musejí přestat“ a „podnikatelé musí čelit daleko tvrdší situaci, aby se jí přizpůsobili.“

„Ekonomicky složitější časy přijdou v měsících říjen, listopad, prosinec a tam bude potřeba, aby byly připraveny garantované úvěry, aby se daly využít na investice. Musíme pomoct pracovnímu trhu,“ upozorňuje ekonom.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 11 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 14 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled