Americký trh práce překvapil. Nezaměstnanost klesla na desetileté minimum

Ekonomika Spojených států v dubnu vytvořila zhruba 211 tisíc nových pracovních míst a míra nezaměstnanosti se snížila na desetileté minimum 4,4 procenta. Oznámilo to americké ministerstvo práce. Podíl lidí bez práce se ve Spojených státech daří snižovat od roku 2010, kdy míra nezaměstnanosti dosahovala desetiprocentní hranice v souvislosti s ekonomickou krizí.

Aktuální údaje podle analytiků naznačují, že zpomalení růstu americké ekonomiky v prvním čtvrtletí bylo pouze dočasné. V anketě agentury Reuters očekávali, že v dubnu vznikne 185 tisíc pracovních míst a míra nezaměstnanosti se naopak zvýší na 4,6 procenta. Nakonec míst vzniklo ještě o 26 tisíc více a nezaměstnanost zamířila dolů a vyrovnala minimum z roku 2007.

Tvorba pracovních míst výrazně zrychlila ve srovnání s březnem, kdy vzniklo jen 79 tisíc pracovních příležitostí, což bylo po přepočtení ještě méně než původně uváděných 98 tisíc pracovních míst. Už to bylo přitom nejmenší číslo za rok.

„Slabý březen byl tedy ještě slabší, ale duben přináší nápravu. Tvorba míst je aktuálně o dost silnější než přísun nové pracovní síly, takže to znamená další tlak na snižování nezaměstnanosti,“ uvedl analytik Tomáš Vlk z Patria Direct.

Sedm let snižování míry nezaměstnanosti

Pokud se v příštích měsících míra nezaměstnanosti v USA ještě sníží, vyrovná se už období okolo roku 2000. V roce 2007 totiž dosáhla míra v rámci cyklu nejnižší úrovně právě na 4,4 procenta, než následně začala strmě růst k deseti procentům s tím, jak na ekonomiku dopadla finanční krize vyvolaná hypoteční bublinou. Nejnižší míru nezaměstnanosti v posledních zhruba čtyřiceti letech vykázaly Spojené státy v dubnu 2000, a to bylo 3,8 procenta.

  • Nejvyšší míra nezaměstnanosti - listopad a prosinec 1982 - 10,8 %
  • Nejnižší míra nezaměstnanosti - květen a červen 1952 - 2,5 %

Příznivý vývoj na trhu práce podporuje očekávání, že by americká centrální banka (Fed) příští měsíc mohla přikročit k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Tento týden Fed nechal základní úrokovou sazbu beze změny, vyjádřil však optimismus ohledně dalšího vývoje americké ekonomiky.

Růst hrubého domácího produktu USA v prvním čtvrtletí zpomalil na 0,7 procenta z 2,1 procenta v předešlém kvartálu. Zpomalení růstu největší ekonomiky světa na začátku roku ale podle Fedu bylo zřejmě jen přechodné. Někteří ekonomové podle agentury AP předpovídají, že ve druhém čtvrtletí by tempo hospodářského růstu mohlo překročit tři procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 3 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 14 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 14 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026
Načítání...