Americký Fed letos podruhé zvýšil úrokové sazby

Americká centrální banka (Fed) opět zpřísňuje měnovou politiku. Základní úrokovou sazbu, která určuje úvěrové náklady v největší světové ekonomice, zvýšil měnový výbor Fedu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 1,00-1,25 procenta. Výbor také po svém dvoudenním zasedání oznámil, že ještě letos začne omezovat své portfolio dluhopisů, které nakupoval v minulých letech na podporu ekonomiky.

Fed zopakoval, že v tomto roce chce zvýšit základní sazbu celkem třikrát. Trajektorii dalšího vývoje sazeb od příštího roku nezměnil. Fed začal zvyšovat úrokové sazby z téměř nuly v prosinci 2015 a nyní jde již o čtvrté zvýšení.

K pozvolnému přitvrzování měnové politiky Fed nutí zejména vývoj na stále napjatějším trhu práce, kde míra nezaměstnanosti klesla na šestnáctileté minimum 4,3 procenta. Po slabém prvním čtvrtletí se v poslední době objevily i známky zrychlení ekonomického růstu, což by potvrzovalo předpoklady Fedu o dočasném charakteru zimního útlumu. Fed aktuálně konstatoval, že ekonomika roste umírněným tempem, trh práce je stále silnější a nedávné oslabení inflace je pouze přechodné.

Šéfka Fedu Janet Yellenová vyjádřila na tiskové konferenci po zasedání důvěru v příznivý vývoj ekonomiky, který by měl umožnit další normalizaci měnové politiky po éře rekordně nízkých úroků a masivních podpůrných nákupů dluhopisů. „Vývoj ekonomiky by měl nadále opravňovat ke zvyšování sazeb,“ řekla.

Inflace zůstává pod cílovou úrovní Fedu a její meziroční míra minulý měsíc podle nejnovějších statistik poprvé za šest měsíců sestoupila pod dvě procenta. Spolu se slabými údaji o spotřebitelské poptávce to podle analytiků naznačilo, že další zdražování úvěrů by mohlo být pomalejší.

Centrální banka začne omezovat své portfolio s dluhopisy

Fed se nyní vrátil do širšího pásma, v němž obvykle operoval v minulých desetiletích, než základní sazbu za finanční krize v roce 2008 srazil v podstatě na nulu a začal ekonomiku podporovat i nákupy dluhopisů. Od té doby se hodnota federálních dluhopisů a dalších cenných papírů v bilanci Fedu rozrostla na zhruba čtyřnásobných 4,2 bilionu dolarů (asi 98 bilionů korun).

Teď Fed předložil plán snižování této bilance formou postupného ukončování dosavadní praxe reinvestic příjmů ze splacených dluhopisů do nákupů dalších cenných papírů. Zpočátku se toto portfolio bude snižovat maximálně o deset miliard dolarů měsíčně a do 12 měsíců se tempo jeho omezování zvýší až na 50 miliard dolarů, uvedl Fed.

Ekonomové Fedu ve středu rovněž předložili nejnovější makroekonomické prognózy. Ekonomika USA by letos měla vykázat růst o 2,2 procenta, což je mírně rychlejší tempo, než Fed čekal v březnu. Odhad inflace však Fed snížil na 1,7 procenta z dosavadních 1,9 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 9 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...