Zvýšení důchodů o 300 korun nad valorizaci sněmovna zrychleně schvalovat nebude. Opozice chce úpravy

8 minut
Události: Poslanci jednali o navýšení důchodů
Zdroj: ČT24

Vládní návrh na dodatečné zvýšení důchodů od ledna sněmovna zrychleně schvalovat nebude. Část opozice postup zablokovala a požaduje úpravy. Vláda navrhuje zvýšení starobních, invalidních, pozůstalostních a dalších důchodů o 300 korun nad zákonnou valorizaci. Některé opoziční strany už dříve avizovaly, že zrychlené projednání budou vetovat. Novelu tak čekají standardní tři čtení. Nyní ji posoudí sociální výbor.

Dolní komora kývla na požadavek Romana Sklenáka (ČSSD), aby výbor měl na projednání necelé dva týdny místo obvyklých dvou měsíců. Druhé čtení a možná i závěrečné hlasování by se tak mohlo odehrát už na řádné červencové schůzi pléna.

Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové by bylo nejlepší důchodovou novelu zamítnout. „Nemůžeme podpořit něco, co není vykompenzováno opravdovou snahou šetřit na výdajích,“ uvedla. Kabinet ANO a ČSSD podle ní dělá jen líbivé kroky, hlubší změnu důchodového systému ale nebyl schopen připravit. Řekla také, že pokud bude koalice Spolu vládnout, důchodovou reformu předloží.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) mimořádné přidání k penzím hájily. Podle Maláčové jde o investici do lidské důstojnosti a o jasný signál státu, že lidé, kteří celý život pracovali, budou mít aspoň trochu důstojný důchod.

Maláčová by také chtěla přilepšit k důchodu těm, kteří mají alespoň jedno dítě. V plánu má i dle programového prohlášení vlády dřívější odchod do důchodu pro lidi, kteří pracovali v těžkých profesích. Za každých deset odpracovaných let by šli do důchodu o jeden rok dříve, aniž by jim byl krácen důchod, uvedla v Událostech.

Schillerová uvedla, že návrh nepředstavuje zátěž, kterou by si státní rozpočet nemohl dovolit. „Kondice našich veřejných financí patří k nejlepším v Evropě,“ prohlásila.

Opozice navrhuje změny

Poslanec ODS Jan Bauer připomněl, že poslanci občanské demokracie v minulosti růst penzí nad zákonnou valorizaci s ohledem na mimořádný ekonomický růst podporovali. „Situace se dramaticky změnila,“ uvedl.

Podle šéfa lidovců Mariana Jurečky je za současné rozpočtové situace vyšší než zákonný růst penzí diskutabilní. Lidovci chtějí podle něj uplatnit pozměňovací návrhy na uzákonění příspěvku 500 korun k měsíčnímu důchodu za každé vychované dítě a na změnu výpočtu vdovských a vdoveckých penzí.

Hnutí SPD podle poslankyně Lucie Šafránkové zvyšování důchodů vždy podporovalo a podpoří je i nyní. Šafránková ale míní, že je navrhovaná částka nízká. 

Zvýšení nad valorizaci by stálo 10,6 miliardy

Měsíční penze by podle zákonných pravidel měly vzrůst od ledna v průměru o 450 korun. Dalších 300 korun navíc by mělo podle předlohy putovat do zásluhové části důchodu. Navýšení by tak bylo trvalé a částka by každý další rok při valorizaci o určité procento rostla. Ke konci letošního prvního čtvrtletí činil průměrný důchod 15 351 korun.

Dodatečné přidání by příští rok stálo podle podkladů 10,6 miliardy korun. O rok později by to bylo 10,9 miliardy a v následujícím roce až 11,1 miliardy korun, což velká část opozice v souvislosti se stavem veřejných financí a ekonomickou situací v Česku kritizuje.

Starobní, invalidní a pozůstalostní penze se podle zákona zvyšují vždy od ledna, a to o růst cen a polovinu růstu reálné mzdy. Valorizace tak už odráží zdražování za určité období i část navyšování výdělků. Mimořádné přidání ministerstvo zdůvodnilo v podkladech k novele tím, že očekávaný růst penzí bude nižší než v posledních letech. 

Proti třem stovkám jsou i ekonomové

Někteří opoziční poslanci už před středečním jednáním řekli, že novelu nepodpoří. Údajně nechtějí dál prohlubovat schodky rozpočtu, často hovoří také o předvolebním uplácení voličů. Proti jsou i ekonomové, podle kterých je návrh nesystémový a do budoucna ještě zhoršuje udržitelnost penzijní soustavy.

Podle ekonomky, rektorky Mendelovy univerzity v Brně a předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudové je navýšení důchodů o dalších 300 korun nad rámec zákonné valorizace nesystematické. „Nevím, proč paní ministryně Maláčová odmítala diskuzi o systémové změně důchodů a valorizaci, zvolená cesta jenom zavdává příčinu emocím,“ říká Nerudová.

47 minut
Devadesátka ČT24: Navýšení důchodů o dalších 300 korun
Zdroj: ČT24

Proti zvýšení důchodů by nic neměla, kdyby zároveň s ním vláda řekla, které výdaje v rozpočtu škrtne, aby nedošlo k dalšímu zvedání deficitu a zadlužování země. „V tuto chvíli jsem žádné osekávání státních výdajů neviděla, všichni mluví o zvedání daní, což považuji za skoro nemorální v situaci, kdy jsme rok zažívali, že stát nebyl schopen flexibilně pomoci těm, kteří to potřebovali,“ myslí si Nerudová.

Primárně by se ekonomka zabývala tím, jaké jsou opravdové výdaje státní správy, snažila by se ušetřit a teprve poté by řešila příjmovou stránku. „Tato diskuze bohužel v tuto chvíli neproběhla,“ hodnotí Nerudová.

Například Koalice Spolu plánuje rokovat o změně v penzích na základě zásluhovosti v péči o děti a o vdovských a vdoveckých důchodech. Změny chce i SPD. Předseda hnutí Tomio Okamura před jednáním sněmovny řekl, že penzisté by měli dostat přidáno všichni stejně, nikoli podle výše důchodů. Dlouhodobě SPD prosazuje zajištěné minimální penze.

Předsedkyně Rady seniorů ČR Lenka Desátová zvýšení důchodů kvituje a bere ho jako kompromis. Upozorňuje ale, že dlouhodobě podle ní bude ekonomicky nejvýhodnější podpora rodinných příslušníků ze strany státu, aby se mohli o seniora například pomáhat starat, ten nemusel do pečovatelského domu a oni si zároveň udrželi práci a odváděli peníze zpět do systému.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...