Vládní návrh na dodatečné zvýšení důchodů od ledna sněmovna zrychleně schvalovat nebude. Část opozice postup zablokovala a požaduje úpravy. Vláda navrhuje zvýšení starobních, invalidních, pozůstalostních a dalších důchodů o 300 korun nad zákonnou valorizaci. Některé opoziční strany už dříve avizovaly, že zrychlené projednání budou vetovat. Novelu tak čekají standardní tři čtení. Nyní ji posoudí sociální výbor.
Zvýšení důchodů o 300 korun nad valorizaci sněmovna zrychleně schvalovat nebude. Opozice chce úpravy
Události: Poslanci jednali o navýšení důchodů (zdroj: ČT24)
Dolní komora kývla na požadavek Romana Sklenáka (ČSSD), aby výbor měl na projednání necelé dva týdny místo obvyklých dvou měsíců. Druhé čtení a možná i závěrečné hlasování by se tak mohlo odehrát už na řádné červencové schůzi pléna.
Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové by bylo nejlepší důchodovou novelu zamítnout. „Nemůžeme podpořit něco, co není vykompenzováno opravdovou snahou šetřit na výdajích,“ uvedla. Kabinet ANO a ČSSD podle ní dělá jen líbivé kroky, hlubší změnu důchodového systému ale nebyl schopen připravit. Řekla také, že pokud bude koalice Spolu vládnout, důchodovou reformu předloží.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) mimořádné přidání k penzím hájily. Podle Maláčové jde o investici do lidské důstojnosti a o jasný signál státu, že lidé, kteří celý život pracovali, budou mít aspoň trochu důstojný důchod.
Maláčová by také chtěla přilepšit k důchodu těm, kteří mají alespoň jedno dítě. V plánu má i dle programového prohlášení vlády dřívější odchod do důchodu pro lidi, kteří pracovali v těžkých profesích. Za každých deset odpracovaných let by šli do důchodu o jeden rok dříve, aniž by jim byl krácen důchod, uvedla v Událostech.
Schillerová uvedla, že návrh nepředstavuje zátěž, kterou by si státní rozpočet nemohl dovolit. „Kondice našich veřejných financí patří k nejlepším v Evropě,“ prohlásila.
Opozice navrhuje změny
Poslanec ODS Jan Bauer připomněl, že poslanci občanské demokracie v minulosti růst penzí nad zákonnou valorizaci s ohledem na mimořádný ekonomický růst podporovali. „Situace se dramaticky změnila,“ uvedl.
Podle šéfa lidovců Mariana Jurečky je za současné rozpočtové situace vyšší než zákonný růst penzí diskutabilní. Lidovci chtějí podle něj uplatnit pozměňovací návrhy na uzákonění příspěvku 500 korun k měsíčnímu důchodu za každé vychované dítě a na změnu výpočtu vdovských a vdoveckých penzí.
Hnutí SPD podle poslankyně Lucie Šafránkové zvyšování důchodů vždy podporovalo a podpoří je i nyní. Šafránková ale míní, že je navrhovaná částka nízká.
Zvýšení nad valorizaci by stálo 10,6 miliardy
Měsíční penze by podle zákonných pravidel měly vzrůst od ledna v průměru o 450 korun. Dalších 300 korun navíc by mělo podle předlohy putovat do zásluhové části důchodu. Navýšení by tak bylo trvalé a částka by každý další rok při valorizaci o určité procento rostla. Ke konci letošního prvního čtvrtletí činil průměrný důchod 15 351 korun.
Dodatečné přidání by příští rok stálo podle podkladů 10,6 miliardy korun. O rok později by to bylo 10,9 miliardy a v následujícím roce až 11,1 miliardy korun, což velká část opozice v souvislosti se stavem veřejných financí a ekonomickou situací v Česku kritizuje.
Starobní, invalidní a pozůstalostní penze se podle zákona zvyšují vždy od ledna, a to o růst cen a polovinu růstu reálné mzdy. Valorizace tak už odráží zdražování za určité období i část navyšování výdělků. Mimořádné přidání ministerstvo zdůvodnilo v podkladech k novele tím, že očekávaný růst penzí bude nižší než v posledních letech.
Proti třem stovkám jsou i ekonomové
Někteří opoziční poslanci už před středečním jednáním řekli, že novelu nepodpoří. Údajně nechtějí dál prohlubovat schodky rozpočtu, často hovoří také o předvolebním uplácení voličů. Proti jsou i ekonomové, podle kterých je návrh nesystémový a do budoucna ještě zhoršuje udržitelnost penzijní soustavy.
Podle ekonomky, rektorky Mendelovy univerzity v Brně a předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudové je navýšení důchodů o dalších 300 korun nad rámec zákonné valorizace nesystematické. „Nevím, proč paní ministryně Maláčová odmítala diskuzi o systémové změně důchodů a valorizaci, zvolená cesta jenom zavdává příčinu emocím,“ říká Nerudová.
Devadesátka ČT24: Navýšení důchodů o dalších 300 korun (zdroj: ČT24)
Proti zvýšení důchodů by nic neměla, kdyby zároveň s ním vláda řekla, které výdaje v rozpočtu škrtne, aby nedošlo k dalšímu zvedání deficitu a zadlužování země. „V tuto chvíli jsem žádné osekávání státních výdajů neviděla, všichni mluví o zvedání daní, což považuji za skoro nemorální v situaci, kdy jsme rok zažívali, že stát nebyl schopen flexibilně pomoci těm, kteří to potřebovali,“ myslí si Nerudová.
Primárně by se ekonomka zabývala tím, jaké jsou opravdové výdaje státní správy, snažila by se ušetřit a teprve poté by řešila příjmovou stránku. „Tato diskuze bohužel v tuto chvíli neproběhla,“ hodnotí Nerudová.
Například Koalice Spolu plánuje rokovat o změně v penzích na základě zásluhovosti v péči o děti a o vdovských a vdoveckých důchodech. Změny chce i SPD. Předseda hnutí Tomio Okamura před jednáním sněmovny řekl, že penzisté by měli dostat přidáno všichni stejně, nikoli podle výše důchodů. Dlouhodobě SPD prosazuje zajištěné minimální penze.
Předsedkyně Rady seniorů ČR Lenka Desátová zvýšení důchodů kvituje a bere ho jako kompromis. Upozorňuje ale, že dlouhodobě podle ní bude ekonomicky nejvýhodnější podpora rodinných příslušníků ze strany státu, aby se mohli o seniora například pomáhat starat, ten nemusel do pečovatelského domu a oni si zároveň udrželi práci a odváděli peníze zpět do systému.