Poslanci znovu schválili novelu zákona o financování politických stran, která zavádí limity na volební výdaje. Vrátili jim ji senátoři, sněmovna nyní přistoupila na jejich úpravy a zpřesnila pravidla podpory volebních uskupení ze strany nekandidujících občanů, sdružení nebo firem. Podobně sněmovna přistupovala k senátní verzi předlohy o prokázání původu majetku.
Senátní úpravy mají mimo jiné zabránit tomu, aby se náklady na kampaň nekandidujících „třetích osob“ nezapočítávaly do limitů kandidujících stran a hnutí bez jejich vědomí. Mohlo by se totiž stát, že by se do těchto limitů započítávala i negativní kampaň vedená proti těmto stranám, upozornil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Připomenul přitom kampaň, kterou proti němu rozjel podnikatel Radim Jančura na svých autobusech.
Koalice se s opozicí ve sněmovně přesto přes hodinu přela o to, zda nová pravidla budou v praxi skutečně účinná a nebude je možné obcházet. Podle Marka Bendy (ODS) například není zřejmé, zda se do limitu bude započítávat i dodatečné uhrazení dluhu za kampaň prezidentského kandidáta, jako tomu bylo u pozdějšího ministra financí Jana Fischera.
Nová pravidla podle Martina Plíška (TOP 09) nepamatují ani na případy, kdy kandidující politici budou vystupovat v reklamních spotech, jako tomu bylo v případě předsedy hnutí ANO Andreje Babiše a Vodňanského kuřete. ODS se marně pokoušela projednávání normy alespoň o týden odložit a sporná místa vyjasnit. Sněmovna by nicméně nemohla novelu vrácenou Senátem jakkoliv upravit. Musela ji pouze schválit, pokud chtěla dosáhnout jejího přijetí, neboť na znění volebních zákonů se musejí podle ústavy dolní a horní komora shodnout.
Zákon počítá s tím, že v případě voleb do sněmovny bude moci každé kandidující uskupení za kampaň utratit maximálně 90 milionů korun. V případě krajských voleb má být limit stanoven na sedm milionů korun na kraj. Kandidáti na senátora by podle návrhu nesměli dát za kampaň více než 2,5 milionu korun. Padesátimilionový strop pro evropské volby by nadále měli dodržovat i kandidáti na prezidenta.
Zavedení limitů se nebude týkat komunálních voleb ani voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy, byť plní roli krajského zastupitelstva. Limity budou mít ale také nekandidující osoby, a to podle senátní verze 1,8 milionu korun u voleb do sněmovny a nejvýše 50 tisíc korun na senátní obvod u voleb do horní komory.
Novela počítá také s povinným zřízením transparentních volebních účtů a podřízením dohledu nad hospodařením stran novému nezávislému úřadu.
Prokazování původu majetku od pěti milionů při vyzvání
Poslanci také potvrdili přísnější senátní verzi předlohy o prokazování původu majetku. Finanční správa tak bude moci vyzvat poplatníka při podezření, že rozdíl mezi nárůstem jeho jmění a vykázanými příjmy přesáhl pět milionů korun. Vláda původně navrhovala sedmimilionovou hranici. Norma přitom neznamená zavedení plošných majetkových přiznání.
Sedmimilionová hranice by byla podle senátorů hlavně z ČSSD příliš vysoká, jak aktuálně zopakoval před poslanci senátor Jan Hajda (ČSSD). Ministr financí Andrej Babiš (ANO) ji zdůvodňoval koaličním kompromisem, se snížením ale souhlasil. „Jde o parametrickou změnu,“ uvedl nyní ministr. Hranice bude podle něho dostatečně vysoká na to, aby nový nástroj nebyl používán zbytečně.
Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček (KSČM) poukazoval na to, že pětimilionovou hranici navrhoval už v dolní komoře, koalice to ale tehdy odmítla. Ondráček ocenil, že koaliční poslanci „myšlenkově dospěli“. Naopak Martin Plíšek z TOP 09 řekl, že spekulanti a podvodníci měli čas se na zákon připravit, nebude podle něho účinný. Norma podle něho povede jen k udávání a bonzování.
V případě, že by poplatník nebyl schopen prokázat původ svých příjmů, byla by mu daň vyměřena dodatečně včetně penále. Jeho výše má být 50 procent doměřené daně, nebo 100 procent v případě, že poplatník nebude s daňovým úřadem spolupracovat. Za porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku bude hrozit podle předlohy až tříletý trest vězení místo nynějšího jednoho roku. Bude možný i peněžitý trest.
