Zeman by vetoval zákon o sňatcích lidí stejného pohlaví

Prezident Miloš Zeman by vetoval novelu občanského zákoníku, podle které by stejnopohlavní páry od poloviny příštího roku měly mít možnost uzavírat manželství. To přitom předpokládá ohlášená novela, kterou v úterý obdržela Poslanecká sněmovna. Pod návrh nepřipojili své podpisy poslanci z KDU-ČSL a SPD.

Lidé stejného pohlaví by podle návrhu měli mít v manželství stejná práva a povinnosti, jako mají ve svazku žena a muž. Možnost uzavřít registrované partnerství by tak v případě přijetí novely zanikla. 

„Chtěl bych vám oznámit, že pokud opravdu takový zákon dostanu na stůl, budu ho vetovat, protože nejen z jazykového hlediska slovo manželství implikuje, že jde o svazek muže a ženy,“ uvedl prezident Miloš Zeman na tiskové konferenci s maďarskou hlavou státu Katalin Novákovou. 

Prezident doplnil, že podle něj stejnopohlavním párům náleží všechny výhody v rámci registrovaného partnerství. „Rodina je svazek muže a ženy. Tečka,“ řekl.

Dalším argumentem pro případné vetování zákona je podle Zemana původ termínu „rodina“, který je odvozený od slova „rodit“. „Zatím jsem si nevšiml, že by ve stejnopohlavních párech k rození dětí docházelo,“ podotkl.

Stejná práva a povinnosti

Novelu občanského zákoníku, která by umožnila manželství stejnopohlavních párů, obdržela sněmovna, podepsalo ji po jednom poslanci z klubů STAN, TOP 09, Pirátů, ODS a ANO.

Manželé stejného pohlaví by měli podle předlohy stejná práva a povinnosti jako manželé opačného pohlaví. Jde například o vznik společného jmění, nárok na vdovský a vdovecký důchod, o práva a povinnosti k dětem, které vychovávají, a o přístup k náhradní rodinné péči. 

„Základním principem navrhované právní úpravy je poskytnout stejnopohlavním párům a jejich dětem stejnou důstojnost a stejnou ochranu rodinného života, jaká je zákonem poskytována manželům a jejich dětem, a zajistit jim tak rovné postavení nejen ve společnosti, ale i v právu,“ píšou předkladatelé v čele s Josefem Bernardem (STAN) v důvodové zprávě.   

Podle předsedkyně dolní komory a spolupředkladatelky příslušné novely Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) není Zemanův negativní postoj k uzákonění manželství i pro homosexuály příliš významný. Projednávání předlohy podle ní patrně přesáhne jeho mandát. Podobně se vyjádřil i Bernard.

„Všichni platíme daně a musíme dbát svých povinností. Proto nedává smysl, aby část občanů neměla i stejná práva,“ reagovala na výroky prezidenta spolupředkladatelka návrhu za Piráty Olga Richterová. Upozornila, že registrovaným partnerům a jejich dětem nyní chybí jistoty, které mají manželské páry automaticky. Nejde pouze o majetkové aspekty a společné jmění manželů, ale i o nejistotu ve vztahu k dětem nebo nerovnost nároků na pracovní volno či vdovský a vdovecký důchod.

Za ODS, která v tématu nemá jednotný postoj, návrh podepsal ministr kultury Martin Baxa. K prezidentovu pohledu sdělil, že respektuje, že na institut manželství pro všechny existují rozdílné názory a že štěpení v této věci jde napříč politickými stranami i názorovými proudy. Je ale přesvědčený o tom, že zákon bude prospěšný. „Podle mého názoru povede k plnému zrovnoprávnění osob stejného pohlaví. Protože pevný láskyplný svazek mezi lidmi by měl být rovnocenný pro všechny,“ uvedl.

Předlohu před projednáváním v zákonodárných sborech posoudí vláda, která na to má měsíc. Politické strany zpravidla nechávají v obdobných záležitostech svým poslancům volné hlasování. V minulém volebním období dolní komora o uzákonění manželství i pro homosexuály nerozhodla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
07:12Aktualizovánopřed 22 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...