Zákon o liniových stavbách jde špatným směrem, varovala šéfka výboru pro životní prostředí

Nahrávám video

Zákon o liniových stavbách tak, jak jej vláda posílá do Poslanecké sněmovny, nadělá více škody než dobra, obává se předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti). Domnívá se, že problémy, které se snaží vyřešit, nejsou těmi, které přípravu staveb zdržují nejvíce. Dana Balcarová hovořila o zákonu o liniových stavbách, ale i o plánech na útlum spalování uhlí v Interview ČT24.

Vláda v pondělí na druhý pokus schválila takzvaný zákon o liniových stavbách, který má zjednodušit přípravu výstavby významné infrastruktury včetně dálnic či vysokorychlostních tratí. Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) si od zákona slibuje až tříleté urychlení příprav.

Předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová je ale k legislativě, která nyní míří k poslancům, kritická. Domnívá se, že ministerstvo dopravy v ní zacílilo špatně.

„Jde o to najít správný nástroj a místa, kvůli čemu to trvá tak dlouho. To, co nám bylo předloženo jako návrh o urychlení liniových staveb, jde spíš opačným směrem. Snaží se zrychlit, ale na úkor kvality rozhodování s tím, že rozhodovací orgány nebudou mít úplnou dokumentaci,“ varovala.

Obává se, že k výraznému urychlení nakonec nedojde. „Co se týká třeba výkupu pozemků dotčených stavbou, bude tam mechanismus, který se mně jeví neuvěřitelný. Stát najme agenturu, která vlastníkovi pošle smlouvu, kde mu nabídne peníze, a tím veškerá komunikace státu s majitelem končí. To mně přijde nezodpovědné, a hlavně to nebude fungovat. Majitelé se budou odvolávat, budou si chtít vyjednat lepší cenu, budou chtít záruky,“ varovala opoziční poslankyně.

Zákon o liniových stavbách ve znění, které vláda předkládá sněmovně, považuje za výsledek toho, že si část politiků představuje největší problém tam, kde není. „Často se to svádí na občanskou společnost, že lidé něco blokují. To je v minimu případů. Samozřejmě, někdy se to děje. Někdy zase dělá obstrukce obec, někdy se stát nechce s někým bavit,“ poukázala.

Hlavní problém vidí Dana Balcarová jinde – v nekvalitních podkladech, se kterými úředníci pracují. Jedním z kroků, které vláda navrhla, je zjednodušení schvalovacího procesu. „Tím, jak je to teď navrženo, se to nezlepší. Podklady budou jednodušší, ale to přece neznamená, že budou kvalitnější,“ podotkla.

„Už můžeme začít zavírat uhelné elektrárny“

Jako šéfku poslaneckého výboru pro životní prostředí zajímá Danu Balcarovou nejenom to, jaký vliv na prostředí mají dopravní stavby, ale také dopady energetiky založené na uhlí. K přístupu české vlády k postupnému útlumu spalování uhlí je velmi kritická.

„Už můžeme začít nějaké uhelné elektrárny zavírat. Máme potenciál snížit emise skleníkových plynů mnohem rychleji. Že pan premiér Babiš řekl, že rok 2050 je moc ambiciózní, já se za to stydím. My jsme jedni z největších vypouštěčů skleníkových plynů v Evropě – jsme pátí. Máme pátý nejvyšší objem vypouštění skleníkových plynů na hlavu,“ poukázala.

Dodala, že v celosvětovém měřítku je Česko dvacátým největším producentem emisí v přepočtu na počet obyvatel. Zpochybnila přitom časté tvrzení kritiků ekologických opatření, že Evropa sama nic nezmůže, protože například Čína podobné ambice nemá. Podle Balcarová je však má a je to vidět i ve statistice.

„My vypouštíme více skleníkových plynů na hlavu než Čína. My jsme větší znečišťovatel, než je Čína vzhledem k naší velikosti,“ srovnala poslankyně.

Ocenila však, že vláda sestavila uhelnou komisi, která by měla sestavit harmonogram útlumu uhelné energetiky. Za zásadní ale považuje, jaké budou její závěry – které mají přijít na svět zhruba za rok – a hlavně jak se k nim postaví vláda.

Kabinet přitom viní Dana Balcarová z toho, že činí kroky, které jsou podle ní v rozporu s posláním uhelné komise. „Vláda ve chvíli, kdy zřídila komisi, současně prodloužila těžbu na Dolu Bílina. V současné době, kdy běží práce uhelné komise, bude ČEZ zřejmě prodávat elektrárnu Počerady – největší uhelnou elektrárnu, která je zastaralá,“ konstatovala.

Potenciál přinejmenším pro omezení role uhlí v energetice přitom v Česku vidí. Vhodné by podle ní bylo uzpůsobit tomu vývoz elektřiny a zároveň omezit jejím plýtváním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sokolům se vrátí pět milionů ze zpronevěřené částky, píše iRozhlas

České obci sokolské (ČOS) vrátí policisté pět milionů korun, o které organizace přišla v souvislosti s podvodem, při němž ji její bývalá zaměstnankyně dle vyšetřování připravila o desítky milionů korun, a které policie zajistila ženě na účtech. Serveru iRozhlas.cz to řekli policejní mluvčí Jan Daněk a starosta ČOS Martin Chlumský.
před 2 hhodinami

Minutu po minutěLidé hlasují v druhém kole senátních voleb

V Česku v sobotu pokračuje druhé kolo letošní obměny třetiny Senátu, v němž bude zvoleno zbývajících 22 senátorů či senátorek z dvojnásobného počtu finalistů. Pět senátorů bylo nově či opětovně vybráno před týdnem v prvním kole, znovu už proto nehlasují voliči na Strakonicku, Děčínsku, Rychnovsku, Trutnovsku a Vyškovsku. Volební místnosti se v sobotu otevřely v 8:00. Možnost volit lidé mají do 14:00.
před 4 hhodinami

Skončil první den druhého kola senátních voleb

Voliči v pátek první den rozhodovali ve druhém kole o svých zástupcích ve 22 senátních obvodech. Volební účast se večer pohybovala nejčastěji mezi deseti až patnácti procenty. Bez ohledu na výsledek druhého kola je jisté, že v horní parlamentní komoře si sněmovní opozice udrží většinu, neboť v prvním kole získala pět z 27 letos obsazovaných křesel v celkově jednaosmdesátičlenném Senátu. Možnost volit budou mít lidé ještě v sobotu od osmi do čtrnácti hodin.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoPříští vedení Pardubic chce prověřit nákup vozů Tesla pro strážníky

Zástupci budoucího vedení Pardubic plánují prověřit zakázku na pořízení nových aut pro městskou policii. Objednávka zahrnuje dva vozy Tesla v prémiové výbavě, předem se za ně zaplatily tři miliony korun. „Kdyby z toho vyšla škodovka, podle mě by to nikdo neřešil a cena by mohla být ještě vyšší,“ reagoval současný pardubický primátor Jan Nadrchal (ANO). Tendru se účastnila jediná firma, která podle zjištění Českého rozhlasu dluží na daních a má odstavený majetek. V tendru strážníci předepsali například dojezd 550 kilometrů nebo kufr s objemem 700 litrů. „Působí to tak, že to zadání bylo s cílem vybrat konkrétní značku auta,“ uvedl nově zvolený zastupitel Filip Sedlák (Naše Pardubice). Rovněž vyjádřil obavy, že by město mohlo o peníze přijít. Městská policie očekává, že jí vozidla budou dodaná v lednu.
před 15 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Česko a další státy prosadily do závěrů summitu EU nové požadavky na ETS 2

Několika členským státům EU včetně Česka se do závěrů summitu EU podařilo dostat novou výzvu Evropské komisi (EK), aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS 2. Vyplývá to z konečných závěrů prvního dne jednání, který proběhl ve čtvrtek. Evropská rada rovněž nově výslovně zdůraznila, že v rámci přezkumu systému ETS je třeba omezit kolísání cen povolenek a zmírnit jejich dopad na ceny elektřiny. Premiér Andrej Babiš (ANO) se také vyjádřil k přípravě budoucího víceletého rozpočtu EU.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Opomíjení hrdinové odboje. Výstava přibližuje osudy romských partyzánů a vojáků

Romové se během druhé světové války aktivně zapojovali do odboje proti nacistům. Působili v partyzánských oddílech, některým dokonce veleli, nebo bojovali v řadách československé armády pod velením Ludvíka Svobody. Jejich osudy a dosud opomíjenou historii připomíná nově otevřené Muzeum romského národního obrození v Praze výstavou nazvanou Partyzáni a vojáci ve 2. světové válce.
před 19 hhodinami

Pavel oznámil, že dal statisíce za Maroko a návrat k volbám z vlastních peněz

Prezident Petr Pavel zaplatil za cestu na dovolenou v Maroku 3750 eur (91 tisíc korun) a za zpáteční let kvůli účasti v komunálních volbách 15 tisíc eur (365 tisíc korun) ze svých vlastních peněz. Uvedl to v prohlášení, které zveřejnila Kancelář prezidenta republiky (KPR). Pavel zdůraznil, že KPR jeho soukromou cestu neplatila ani neorganizovala. Do Česka se vrátil běžnou linkou ve čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.