Zákon o liniových stavbách jde špatným směrem, varovala šéfka výboru pro životní prostředí

Nahrávám video
Dana Balcarová v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Zákon o liniových stavbách tak, jak jej vláda posílá do Poslanecké sněmovny, nadělá více škody než dobra, obává se předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti). Domnívá se, že problémy, které se snaží vyřešit, nejsou těmi, které přípravu staveb zdržují nejvíce. Dana Balcarová hovořila o zákonu o liniových stavbách, ale i o plánech na útlum spalování uhlí v Interview ČT24.

Vláda v pondělí na druhý pokus schválila takzvaný zákon o liniových stavbách, který má zjednodušit přípravu výstavby významné infrastruktury včetně dálnic či vysokorychlostních tratí. Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) si od zákona slibuje až tříleté urychlení příprav.

Předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová je ale k legislativě, která nyní míří k poslancům, kritická. Domnívá se, že ministerstvo dopravy v ní zacílilo špatně.

„Jde o to najít správný nástroj a místa, kvůli čemu to trvá tak dlouho. To, co nám bylo předloženo jako návrh o urychlení liniových staveb, jde spíš opačným směrem. Snaží se zrychlit, ale na úkor kvality rozhodování s tím, že rozhodovací orgány nebudou mít úplnou dokumentaci,“ varovala.

Obává se, že k výraznému urychlení nakonec nedojde. „Co se týká třeba výkupu pozemků dotčených stavbou, bude tam mechanismus, který se mně jeví neuvěřitelný. Stát najme agenturu, která vlastníkovi pošle smlouvu, kde mu nabídne peníze, a tím veškerá komunikace státu s majitelem končí. To mně přijde nezodpovědné, a hlavně to nebude fungovat. Majitelé se budou odvolávat, budou si chtít vyjednat lepší cenu, budou chtít záruky,“ varovala opoziční poslankyně.

Zákon o liniových stavbách ve znění, které vláda předkládá sněmovně, považuje za výsledek toho, že si část politiků představuje největší problém tam, kde není. „Často se to svádí na občanskou společnost, že lidé něco blokují. To je v minimu případů. Samozřejmě, někdy se to děje. Někdy zase dělá obstrukce obec, někdy se stát nechce s někým bavit,“ poukázala.

Hlavní problém vidí Dana Balcarová jinde – v nekvalitních podkladech, se kterými úředníci pracují. Jedním z kroků, které vláda navrhla, je zjednodušení schvalovacího procesu. „Tím, jak je to teď navrženo, se to nezlepší. Podklady budou jednodušší, ale to přece neznamená, že budou kvalitnější,“ podotkla.

„Už můžeme začít zavírat uhelné elektrárny“

Jako šéfku poslaneckého výboru pro životní prostředí zajímá Danu Balcarovou nejenom to, jaký vliv na prostředí mají dopravní stavby, ale také dopady energetiky založené na uhlí. K přístupu české vlády k postupnému útlumu spalování uhlí je velmi kritická.

„Už můžeme začít nějaké uhelné elektrárny zavírat. Máme potenciál snížit emise skleníkových plynů mnohem rychleji. Že pan premiér Babiš řekl, že rok 2050 je moc ambiciózní, já se za to stydím. My jsme jedni z největších vypouštěčů skleníkových plynů v Evropě – jsme pátí. Máme pátý nejvyšší objem vypouštění skleníkových plynů na hlavu,“ poukázala.

Dodala, že v celosvětovém měřítku je Česko dvacátým největším producentem emisí v přepočtu na počet obyvatel. Zpochybnila přitom časté tvrzení kritiků ekologických opatření, že Evropa sama nic nezmůže, protože například Čína podobné ambice nemá. Podle Balcarová je však má a je to vidět i ve statistice.

„My vypouštíme více skleníkových plynů na hlavu než Čína. My jsme větší znečišťovatel, než je Čína vzhledem k naší velikosti,“ srovnala poslankyně.

Ocenila však, že vláda sestavila uhelnou komisi, která by měla sestavit harmonogram útlumu uhelné energetiky. Za zásadní ale považuje, jaké budou její závěry – které mají přijít na svět zhruba za rok – a hlavně jak se k nim postaví vláda.

Kabinet přitom viní Dana Balcarová z toho, že činí kroky, které jsou podle ní v rozporu s posláním uhelné komise. „Vláda ve chvíli, kdy zřídila komisi, současně prodloužila těžbu na Dolu Bílina. V současné době, kdy běží práce uhelné komise, bude ČEZ zřejmě prodávat elektrárnu Počerady – největší uhelnou elektrárnu, která je zastaralá,“ konstatovala.

Potenciál přinejmenším pro omezení role uhlí v energetice přitom v Česku vidí. Vhodné by podle ní bylo uzpůsobit tomu vývoz elektřiny a zároveň omezit jejím plýtváním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na post náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, uvedl Zůna

Na nového náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, řekl v Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Konkrétní jména však neuvedl. Informoval o nich ale už premiéra Andreje Babiše (ANO), s kandidáty se sešel i předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura. Ve středu bude Zůna o výběru šéfa armády jednat s prezidentem Petrem Pavlem.
před 6 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 7 hhodinami

Propojenost severu a jihu je zásadní pro odolnost a bezpečnost Evropy, míní Pavel

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 9 hhodinami
Načítání...