Zákon o liniových stavbách tak, jak jej vláda posílá do Poslanecké sněmovny, nadělá více škody než dobra, obává se předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti). Domnívá se, že problémy, které se snaží vyřešit, nejsou těmi, které přípravu staveb zdržují nejvíce. Dana Balcarová hovořila o zákonu o liniových stavbách, ale i o plánech na útlum spalování uhlí v Interview ČT24.
Zákon o liniových stavbách jde špatným směrem, varovala šéfka výboru pro životní prostředí
Dana Balcarová v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Vláda v pondělí na druhý pokus schválila takzvaný zákon o liniových stavbách, který má zjednodušit přípravu výstavby významné infrastruktury včetně dálnic či vysokorychlostních tratí. Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) si od zákona slibuje až tříleté urychlení příprav.
Předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová je ale k legislativě, která nyní míří k poslancům, kritická. Domnívá se, že ministerstvo dopravy v ní zacílilo špatně.
„Jde o to najít správný nástroj a místa, kvůli čemu to trvá tak dlouho. To, co nám bylo předloženo jako návrh o urychlení liniových staveb, jde spíš opačným směrem. Snaží se zrychlit, ale na úkor kvality rozhodování s tím, že rozhodovací orgány nebudou mít úplnou dokumentaci,“ varovala.
Obává se, že k výraznému urychlení nakonec nedojde. „Co se týká třeba výkupu pozemků dotčených stavbou, bude tam mechanismus, který se mně jeví neuvěřitelný. Stát najme agenturu, která vlastníkovi pošle smlouvu, kde mu nabídne peníze, a tím veškerá komunikace státu s majitelem končí. To mně přijde nezodpovědné, a hlavně to nebude fungovat. Majitelé se budou odvolávat, budou si chtít vyjednat lepší cenu, budou chtít záruky,“ varovala opoziční poslankyně.
Zákon o liniových stavbách ve znění, které vláda předkládá sněmovně, považuje za výsledek toho, že si část politiků představuje největší problém tam, kde není. „Často se to svádí na občanskou společnost, že lidé něco blokují. To je v minimu případů. Samozřejmě, někdy se to děje. Někdy zase dělá obstrukce obec, někdy se stát nechce s někým bavit,“ poukázala.
Hlavní problém vidí Dana Balcarová jinde – v nekvalitních podkladech, se kterými úředníci pracují. Jedním z kroků, které vláda navrhla, je zjednodušení schvalovacího procesu. „Tím, jak je to teď navrženo, se to nezlepší. Podklady budou jednodušší, ale to přece neznamená, že budou kvalitnější,“ podotkla.
„Už můžeme začít zavírat uhelné elektrárny“
Jako šéfku poslaneckého výboru pro životní prostředí zajímá Danu Balcarovou nejenom to, jaký vliv na prostředí mají dopravní stavby, ale také dopady energetiky založené na uhlí. K přístupu české vlády k postupnému útlumu spalování uhlí je velmi kritická.
„Už můžeme začít nějaké uhelné elektrárny zavírat. Máme potenciál snížit emise skleníkových plynů mnohem rychleji. Že pan premiér Babiš řekl, že rok 2050 je moc ambiciózní, já se za to stydím. My jsme jedni z největších vypouštěčů skleníkových plynů v Evropě – jsme pátí. Máme pátý nejvyšší objem vypouštění skleníkových plynů na hlavu,“ poukázala.
Dodala, že v celosvětovém měřítku je Česko dvacátým největším producentem emisí v přepočtu na počet obyvatel. Zpochybnila přitom časté tvrzení kritiků ekologických opatření, že Evropa sama nic nezmůže, protože například Čína podobné ambice nemá. Podle Balcarová je však má a je to vidět i ve statistice.
„My vypouštíme více skleníkových plynů na hlavu než Čína. My jsme větší znečišťovatel, než je Čína vzhledem k naší velikosti,“ srovnala poslankyně.
Ocenila však, že vláda sestavila uhelnou komisi, která by měla sestavit harmonogram útlumu uhelné energetiky. Za zásadní ale považuje, jaké budou její závěry – které mají přijít na svět zhruba za rok – a hlavně jak se k nim postaví vláda.
Kabinet přitom viní Dana Balcarová z toho, že činí kroky, které jsou podle ní v rozporu s posláním uhelné komise. „Vláda ve chvíli, kdy zřídila komisi, současně prodloužila těžbu na Dolu Bílina. V současné době, kdy běží práce uhelné komise, bude ČEZ zřejmě prodávat elektrárnu Počerady – největší uhelnou elektrárnu, která je zastaralá,“ konstatovala.
Potenciál přinejmenším pro omezení role uhlí v energetice přitom v Česku vidí. Vhodné by podle ní bylo uzpůsobit tomu vývoz elektřiny a zároveň omezit jejím plýtváním.