Fond ohrožených dětí začal jednat o svém dalším osudu. Nové vedení se sešlo s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ), aby našly cestu, jak smazat dvacetimilionový dluh. Většina zaměstnanců si také rozmyslela výpovědi. Reagovali tak na sobotní výměnu předsednictva a přijetí nových stanov, které mají zachránit Klokánky. Bývalá ředitelka fondu Marie Vodičková ale stále tvrdí, že chyba je na straně státu. V Interview ČT24 upozornila, že pokud se nepřijme novela zákona, který podle ní stojí za špatnou situací Klokánků, fondu z dluhů nepomohou ani změny ve vedení ani prodej majetku.
Ve Fondu ohrožených dětí v současné době pracuje 450 zaměstnanců. Zhruba polovina z nich byla rozhodnuta, že k pondělí 15. června podá výpověď, pokud by fond nepřistoupil k navrhovaným změnám. Sobotní shromáždění nakonec přijalo kroky, které politici doporučovali. Z vedení fondu po čtvrtstoletí odešla i jeho zakladatelka Marie Vodičková. „Odstoupila jsem, protože mi pracovnice orgánu péče o dítě řekly, že pokud neodstoupím, tak se hned v pondělí začnou podávat návrhy na přemísťování dětí do dětských domovů a bude dokončena exekuce… Byla jsem z toho celkem překvapená,“ řekla v Interview ČT24.
Vodičková dál tvrdí, že do špatné situace dostal Klokánky stát, když v lednu 2013 po zavedení nového systému přestal vyplácet příspěvky na děti. Například na ty, které překračovaly povolený počet 28 dětí na jedno zařízení. Vysoký počet dětí v zařízeních ale podle Vodičkové vznikal i tím, že stát mezi umístěné v Klokánku počítal i ty, které už v nich fyzicky nebyly (byly například v náhradních rodinách), ale čekalo se ještě na rozhodnutí soudu. Děti, které přišly na jejich místa, pak byly podle Vodičkové podle zákona nadbytečné. „Stát nám potom neplatil na děti, které nám sám svěřil,“ poznamenala.
V roce 2014 byla podle Vodičkové situace ještě únosná, fond plnil i splátkový kalendář. „Ke konci roku 2014 už jsme ale nebyli schopni platit běžné odvody a ČSSZ nám kalendář zrušila. Tím pádem jsme nedostali vyplacené ani dotace ve výši 11 milionů korun… Dluhy, které máme na odvodech, jsou téměř totožné s odebranými státními příspěvky za děti, o které jsme pečovali,“ tvrdí Vodičková.
Kritici bývalé šéfce fondu vyčítají, že špatně hospodařila a místo šetření například stavěla nové Klokánky. Že by její ambice byly přehnané, si ale Vodičková nemyslí: „Špatná jsou bohužel ta pravidla. Jestliže je zákon špatný, tak by se měl změnit… Na podzim jsem jednala se sociálním výborem a bylo mi přislíbeno, že bude podaná novela, která by to napravila.“ V této souvislosti upozorňuje, že prodat některé Klokánky, jak navrhují politici, nebude stačit. „Musí tu být skutečně novela a stát by měl platit na děti, o které se někdo stará, a také na prázdná lůžka, jako je to u dětských domovů. My musíme být stále přichystaní někoho přijmout. Provozovat prázdná lůžka zadarmo ale není dlouhodobě možné,“ dodává.
Vodičková: Krátkodobá pěstounská péče není pro děti dobrá
Vodičková se v Interview ČT24 ohradila i vůči prosazované krátkodobé pěstounské péči. Pro děti podle ní není dobré, aby někde navazovaly vztahy, které budou brzy přetrhané: „Když už v nějaké rodině dítě naváže vztahy, chce tam zůstat. Je tu ale nedostatek dlouhodobých pěstounů, protože většina má zájem o přechodnou péči, která je hmotně poměrně dobře zajištěná.“ A jaký je tedy podle Vodičkové nejlepší model? „Dítě bude nejprve někde přechodně, což není úplná rodina. Ono ví, že je to pouze přechodné. Když už ale půjde do rodiny, měla by to být ta trvalá.“
Marie Vodičková má do konce ledna příštího roku pracovní smlouvu na vedoucí Klokánku Kbely. S Fondem ohrožených dětí by coby zakladatelka Klokánků ráda spolupracovala dál. „Ale to tak úplně nezáleží na mně,“ uzavřela.
