Vláda schválila miliardy navíc pro výuku mediků: Peníze mají jít na platy i lepší vybavení učeben

V Česku budou v příštích letech chybět lékaři, vláda proto v úterý vyhradila necelých sedm miliard korun, aby mohlo na lékařských fakultách studovat o 15 procent více mediků. V roce 2020 totiž bude třetina všech lékařů v Česku starší 60 let a počty absolventů opouštějících fakulty v té době nestačí nahradit ani lékaře odcházející do důchodu. Další lékaři přitom odcházejí za lepším výdělkem do zahraničí.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) lékaři v Česku stárnou a není dostatek absolventů medicíny, kteří by je nahradili. „Kritickou se stává situace nejen v terénní a klinické praxi, ale i v oblasti pedagogů vzdělávajících budoucí lékaře na veřejných vysokých školách,“ stojí v dokumentu pro jednání ministrů.

Vláda proto v příštích 11 letech vyčlení celkem 6,8 miliardy korun navíc. „Každý rok při přijímačkách na lékařských fakultách zůstane přes dva tisíce úspěšných uchazečů takzvaně pod čarou. Byl zcela logický krok finančně fakulty podpořit, aby navýšily své kapacity,“ dodal ministr Vojtěch.

Podle dokumentu pro jednání vlády je třeba v první řadě zlepšit mzdové podmínky akademických pracovníků, ti totiž často odcházejí z finančních důvodů do klinické praxe. Podporovat je třeba zejména mladé pedagogy a postupně spolu s růstem počtu studentů navyšovat počty učitelů.

Podle Asociace děkanů lékařských fakult si lékaři-učitelé ve stejném věku a při stejném vzdělání přijdou asi na polovinu proti kolegům v nemocnicích.

Teď chybí na lékařských fakultách nejvíc učitelé anatomie, často jsou v důchodovém věku. Ve výuce je tak nahrazují absolventi přírodovědných oborů. Navíc se podle odhadů Ústavu zdravotnických informací a statistiky bude nedostatek lékařů i lékařů-učitelů prohlubovat.

Peníze z navýšení rozpočtů fakult by měly jít také na zlepšení technického zajištění výuky. Mohou se vynaložit na obnovu a doplnění inventáře, přístrojového a laboratorního vybavení nebo rozšíření výukových prostor.

Vysoké školy dostanou 12,5 miliardy na opravy či výstavbu budov

Babišova vláda v úterý kývla také na program rozvoje a obnovy infrastruktury vysokých škol. Do roku 2027 tak má jít na investice vysokých škol ze státního rozpočtu přibližně 12,5 miliardy korun. Z peněz by se měly financovat rekonstrukce starých budov nebo stavby nových a rovněž nákup lepšího vybavení.

„Program byl připravován ve spolupráci s vysokými školami a na základě jejich investičních a rozvojových potřeb. Jeho cílem je zkvalitnění a modernizace studijního a akademického zázemí pro studenty a jejich učitele,“ uvedl ministr školství Robert Plaga (ANO).

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle něj program otevře i cestu ke zlepšení stavu studentských kolejí a menz. Na jejich podporu bude z programu vyčleněno 2,5 miliardy korun a veřejné vysoké školy budou o tyto finanční prostředky soutěžit v postupně vyhlašovaných výzvách. První z nich lze podle ministerstva očekávat koncem letošního roku.

  • Univerzita Karlova letos zaplatí za rekonstrukce a stavby budov zhruba 1,7 miliardy korun z rozpočtu a další zhruba dvě miliardy z evropských dotací.
  • Masarykova univerzita v Brně si naplánovala investice za asi 1,4 miliardy korun.
  • Nové budovy se letos rozhodla stavět také Česká zemědělská univerzita v Praze, a to za více než 900 milionů korun.

Dotace by měly směřovat zejména na rekonstrukci budov a na stavbu a nákup nových prostor univerzit. Použít se budou moct také na opatření, která mají vést k úsporám energií, a na zavádění nových informačních a komunikačních technologií, nákup přístrojů a dalšího vybavení.

Předseda České konference rektorů Tomáš Zima, který stojí i v čele Univerzity Karlovy, rozhodnutí vlády o investičním programu uvítal. „Je to poprvé po mnoha letech, kdy bude možné ze státního rozpočtu čerpat prostředky na rekonstrukce kolejí, a věřím, že to je další prvek, který umožní zkvalitnit průběh studia.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoStátní vyznamenání ukazují, na co mohou být Češi hrdí, míní Burýšek

Předávání státních vyznamenání ukazuje, na co mohou být Češi hrdí, míní youtuber Jiří Burýšek, který 28. října dostal medaili Za zásluhy v oblasti médií a vzdělávání. „Je kolem nás spousta lidí, kteří dělají úžasné věci,“ dodal v pořadu 90' ČT24, ve kterém vystoupil spolu s dalšími nositeli medaile Za zásluhy. Hovořila i ředitelka organizace Nedoklubko Lucie Žáčková a manželé Katarína a Ondřej Vlčkovi. V pořadu Interview ČT24 mluvil o své práci průkopník moderní léčby srdečních arytmií Petr Neužil. V pořadu Události, komentáře vystoupila sociální pracovnice a lidskoprávní aktivistka Elena Gorolová, kterou ocenil prezident Petr Pavel řádem Tomáše Garrigua Masaryka. Podle Hradu se zásadně zasloužila o odškodnění žen, které byly protiprávně sterilizovány.
před 7 hhodinami

Debatu o rušení poplatků pro ČT a ČRo přerušil sněmovní výbor do prosince

Sněmovní výbor pro média a kulturu přerušil projednávání sporného vládního návrhu, který ruší poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas a místo nich zavádí financování ze státního rozpočtu. Členové výboru nyní mají čas na předkládání pozměňovacích návrhů ve výboru, který se plánuje k projednávání vrátit 10. prosince. Pracovníci ČT a ČRo kvůli návrhu ohlásili na 3. listopad celodenní stávku. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek o něm ve čtvrtek jednal s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoZa zastřelení loveckého psa dostal myslivec tříletý zákaz činnosti

Přišel o zbraň a následující tři roky nesmí vykonávat myslivost. Takový je nepravomocný rozsudek, který vynesl Okresní soud ve Žďáře nad Sázavou nad 54letým myslivcem z Blízkova, který zastřelil loveckého psa. Navíc musí majiteli zvířete uhradit způsobenou škodu. Odsouzený se hájil tím, že na něj pes vrčel a on se bránil, což ale pitva vyvrátila.
před 10 hhodinami

Kvůli nálezu ostatků v Postoloprtech zahájila policie úkony trestního řízení

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zahájil úkony trestního řízení kvůli nálezu lidských ostatků v areálu bývalých kasáren v Postoloprtech na Lounsku. Věc prověřuje pro podezření ze spáchání trestného činu vraždy podle starého trestního zákona. Policejní orgán se zatím zabývá nálezem části jedné končetiny, řekla náměstkyně krajské státní zástupkyně Kateřina Doušová.
před 13 hhodinami

„Významný milník ve vztazích.“ Vlády Česka a Maďarska poprvé zasedaly společně

V pražské Kramářově vile ve čtvrtek poprvé společně jednaly tuzemská a maďarská vláda. Mezivládní konzultace využili k bilaterální schůzce premiéři Andrej Babiš (ANO) a Péter Magyar, separátní jednání se svými protějšky měli na programu i další ministři. Podle Babiše čtvrteční setkání představuje „významný milník ve vzájemných vztazích“. Jednání označil za přínosné a konkrétní. Oznámil také, že Praha a Budapešť budou usilovat o finance z evropského rozpočtu na příštích sedm let na budování vysokorychlostních tratí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Arnika: Čistírna u Pardubic meziročně vypustila násobně víc věčných chemikálií

Biologická čistírna odpadních vod v Rybitví u Pardubic loni vypustila do vody meziročně téměř sedmkrát více takzvaných věčných chemikálií (PFAS). Tyto látky se v přírodě téměř nerozkládají a některé mohou škodit lidskému zdraví. Zatím není jasné, zda pocházejí převážně z městských odpadních vod, nebo z chemických provozů. Uvedli to zástupci spolku Arnika, který zveřejnil žebříčky největších znečišťovatelů v tuzemsku. Nejčastěji se v nich umisťovaly provozy z Ústeckého kraje, následované Moravskoslezským a Pardubickým.
před 14 hhodinami

KHNP se nedohodla na smlouvě na stavební práce v Dukovanech

Korejská společnost KHNP ukončila jednání o smlouvě na stavební práce na projektu nových jaderných bloků v Dukovanech s konsorciem korejských firem Daewoo Engineering & Construction a Doosan Enerbility, a to bez dohody. Důvodem jsou podle KHNP rozdílné postoje k zásadním podmínkám. Korejci nyní zváží další kroky. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) harmonogram výstavby bloků není ohrožen. KHNP bude podle něj jednat s dalšími zájemci, kterých má být dost.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Brambor bude v tuzemsku letos o pětinu méně než loni, roli hraje i změna klimatu

Brambory tvoří jeden ze základů českého jídelníčku. Letos ale byla z více důvodů jejich sklizeň velmi nízká, což nejspíš povede ke zvýšení jejich ceny.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.