Vláda schválila miliardy navíc pro výuku mediků: Peníze mají jít na platy i lepší vybavení učeben

V Česku budou v příštích letech chybět lékaři, vláda proto v úterý vyhradila necelých sedm miliard korun, aby mohlo na lékařských fakultách studovat o 15 procent více mediků. V roce 2020 totiž bude třetina všech lékařů v Česku starší 60 let a počty absolventů opouštějících fakulty v té době nestačí nahradit ani lékaře odcházející do důchodu. Další lékaři přitom odcházejí za lepším výdělkem do zahraničí.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) lékaři v Česku stárnou a není dostatek absolventů medicíny, kteří by je nahradili. „Kritickou se stává situace nejen v terénní a klinické praxi, ale i v oblasti pedagogů vzdělávajících budoucí lékaře na veřejných vysokých školách,“ stojí v dokumentu pro jednání ministrů.

Vláda proto v příštích 11 letech vyčlení celkem 6,8 miliardy korun navíc. „Každý rok při přijímačkách na lékařských fakultách zůstane přes dva tisíce úspěšných uchazečů takzvaně pod čarou. Byl zcela logický krok finančně fakulty podpořit, aby navýšily své kapacity,“ dodal ministr Vojtěch.

Podle dokumentu pro jednání vlády je třeba v první řadě zlepšit mzdové podmínky akademických pracovníků, ti totiž často odcházejí z finančních důvodů do klinické praxe. Podporovat je třeba zejména mladé pedagogy a postupně spolu s růstem počtu studentů navyšovat počty učitelů.

Podle Asociace děkanů lékařských fakult si lékaři-učitelé ve stejném věku a při stejném vzdělání přijdou asi na polovinu proti kolegům v nemocnicích.

Teď chybí na lékařských fakultách nejvíc učitelé anatomie, často jsou v důchodovém věku. Ve výuce je tak nahrazují absolventi přírodovědných oborů. Navíc se podle odhadů Ústavu zdravotnických informací a statistiky bude nedostatek lékařů i lékařů-učitelů prohlubovat.

Peníze z navýšení rozpočtů fakult by měly jít také na zlepšení technického zajištění výuky. Mohou se vynaložit na obnovu a doplnění inventáře, přístrojového a laboratorního vybavení nebo rozšíření výukových prostor.

Vysoké školy dostanou 12,5 miliardy na opravy či výstavbu budov

Babišova vláda v úterý kývla také na program rozvoje a obnovy infrastruktury vysokých škol. Do roku 2027 tak má jít na investice vysokých škol ze státního rozpočtu přibližně 12,5 miliardy korun. Z peněz by se měly financovat rekonstrukce starých budov nebo stavby nových a rovněž nákup lepšího vybavení.

„Program byl připravován ve spolupráci s vysokými školami a na základě jejich investičních a rozvojových potřeb. Jeho cílem je zkvalitnění a modernizace studijního a akademického zázemí pro studenty a jejich učitele,“ uvedl ministr školství Robert Plaga (ANO).

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle něj program otevře i cestu ke zlepšení stavu studentských kolejí a menz. Na jejich podporu bude z programu vyčleněno 2,5 miliardy korun a veřejné vysoké školy budou o tyto finanční prostředky soutěžit v postupně vyhlašovaných výzvách. První z nich lze podle ministerstva očekávat koncem letošního roku.

  • Univerzita Karlova letos zaplatí za rekonstrukce a stavby budov zhruba 1,7 miliardy korun z rozpočtu a další zhruba dvě miliardy z evropských dotací.
  • Masarykova univerzita v Brně si naplánovala investice za asi 1,4 miliardy korun.
  • Nové budovy se letos rozhodla stavět také Česká zemědělská univerzita v Praze, a to za více než 900 milionů korun.

Dotace by měly směřovat zejména na rekonstrukci budov a na stavbu a nákup nových prostor univerzit. Použít se budou moct také na opatření, která mají vést k úsporám energií, a na zavádění nových informačních a komunikačních technologií, nákup přístrojů a dalšího vybavení.

Předseda České konference rektorů Tomáš Zima, který stojí i v čele Univerzity Karlovy, rozhodnutí vlády o investičním programu uvítal. „Je to poprvé po mnoha letech, kdy bude možné ze státního rozpočtu čerpat prostředky na rekonstrukce kolejí, a věřím, že to je další prvek, který umožní zkvalitnit průběh studia.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do Česka již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 mminutou

ŽivěSněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
14:15Aktualizovánopřed 32 mminutami

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 59 mminutami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
14:01Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 5 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 6 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 6 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...