Velké armádní zakázky by podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) nebylo možné vytvářet společně se zeměmi Visegrádské skupiny (V4). Ministr míní, že by se na tom země nedokázaly domluvit, řekl to v Interview ČT24. Metnar zároveň vyzdvihl čtvrteční bezpečnostní konferenci, na které premiér Andrej Babiš (ANO) slíbil, že do armády se bude výrazně investovat.
Premiér Babiš ve čtvrtek uvedl, že vláda navzdory pandemii nebude šetřit na bezpečnosti a armádě. Zároveň prohlásil, že armádu si nevyzbrojujeme jenom kvůli NATO, ale také kvůli tomu, že ji potřebujeme kvůli sobě. Zároveň nicméně zdůraznil, že NATO je důležité. Z pohledu ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) je ale klíčová také Evropská unie.
„Základním pilířem je NATO, ale je tady další podpůrný pilíř Evropské unie, který by měl doplňovat ty aktivity, ne tvořit duplicity. Mělo by se jednat o doplnění a zkvalitnění evropské a alianční obrany,“ upozornil Metnar.
Čtvrteční konferenci Metnar uvítal. Šéf kabinetu tam mimo jiné uvedl, že do armády se bude nyní masivně investovat. Podle Metnara je nutné o vyzbrojování nejenom mluvit, ale také ho realizovat.
Na otázku, proč premiér změnil v souvislosti s vyzbrojováním armády názor, když chtěl ještě nedávno nákupy odkládat, Metnar nedokázal odpovědět. „Nevím, možná jsem ho přesvědčil o nutnosti a potřebě, aby tyto strategické projekty byly realizovány. Tady nejde jen o plnění závazků v rámci Aliance, ale i o schopnosti naší armády,“ upozornil.
To bylo možné podle ministra obrany pozorovat v době koronavirové pandemie, kdy armáda přijela na hranice se zastaralou technikou. Je tak údajně nutné zajistit, aby byli vojáci vždy v případě potřeby schopni vyjet a pomoct.
Nákupy budou financovány z rozpočtu ministerstva obrany
Premiér ve čtvrtek uvedl, že stát nakoupí děla, radary, protiletadlové komplety, bojová vozidla pěchoty nebo drony. Podle Metnara by mohla mít armáda tuto techniku k dispozici zhruba v roce 2026, stát by mohla až 75 miliard korun.
Smlouvy na vrtulníky jsou už podepsané a za tři roky by je mohla armáda převzít. Metnar věří, že nejde jenom o sliby a že všechny projekty budou dotaženy do konce.
Šéf resortu přiblížil, že našel s premiérem shodu v tom, že se jednotlivé platby rozdělí až do roku 2027 tak, aby bylo vše možné financovat z rozpočtu ministerstva obrany. Rozpočet resortu na příští rok by měl být 85 miliard korun. Pokud se podle Metnara bude dodržovat i střednědobý dvouletý výhled, podaří se vše ufinancovat.
Menší zakázky se zeměmi V4
Metnar připomněl, že se s ministry obrany zemí V4 domluvil na společném nákupu malorážní munice. Pokud však jde o větší projekty, je domluva s jinými zeměmi obtížnější. „Ty obrovské, mega projekty jsou utopie, protože se ty země nikdy nemohou domluvit,“ podotkl.
Na středečním setkání zástupců ministerstev obrany zemí V4 v Praze se podle Metnara řešilo zejména ukončení českého předsednictví a předání štafety Polsku nebo vznik evropských bojových skupin. „Řešilo se i vybudované společné logistické centrum v Polsku a řešili jsme i reakce našich armád a pomoci v době pandemie,“ doplnil.
Prezident Miloš Zeman dlouhodobě prosazuje u armádních zakázek zapojení tuzemského průmyslu. Třicetiprocentní účast měla být naříklad u zmíněných vrtulníků. Podle Metnara je toto zapojení českých firem deklarováno. „Bude to na servis, na školení nebo na opravy,“ nastínil.
