Česká armáda si musí zachovat zkušenosti z protiteroristických operací, primárně se ale musí chystat na války velkého rozsahu proti vyspělému protivníkovi. Na každoročním velitelském shromáždění to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Vystoupil zde také prezident Miloš Zeman, který zopakoval plnou podporu Ukrajině v boji s ruskou agresí. Zapomínat se ale podle něj nesmí ani na dalšího nepřítele, a to mezinárodní terorismus. Premiér Petr Fiala (ODS) prohlásil, že ruská agrese na Ukrajině je tvrdou lekcí kvůli kombinaci konvenčních a hybridních útoků a že tyto zkušenosti musí podle něj Česko využít při aktualizaci svých strategických dokumentů.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka na úvod prohlásil, že válka v Evropě se opět stala realitou a věčný mír je utopie. Kritizoval reakci Západu na první ruskou vojenskou agresi proti Ukrajině roku 2014. Západ podle něj doufal, že se situace sama uklidní. „Doufání není strategie,“ prohlásil Řehka.
Válce na Ukrajině podle něj nasvědčovala řada indicií, a to ještě před rokem 2014, kdy Rusko obsadilo Krym. „Naše západní společnosti to ale nechtěly vidět a těm, co to viděli, nechtěly naslouchat,“ poznamenal.
Řekl také, že pokud by došlo ke střetu mezi Ruskem a NATO, česká armáda by byla jeho aktivním účastníkem od první minuty. „Území České republiky, naše infrastruktura a naši spoluobčané budou cílem nepřátelského působení ve všech doménách,“ uvedl. „Je také dobré mít na paměti, že řada zbraňových systémů, které dnes ničí Ukrajinu, doletí i na naše území. Situace je vážná a my musíme reagovat,“ dodal.
Na tiskové konferenci později Řehka ale uvedl, že si nemyslí, že válka mezi NATO a Ruskem je pravděpodobná, ale neznamená to, že ji lze úplně vyloučit. Považuje ale za nutné se připravovat. „Ještě pár let zpátky jsme se chlácholili principem odložené potřeby. Tvrdili jsme, že ozbrojený konflikt vysoké intenzity a většího rozsahu v Evropě nehrozí a že kdyby hrozil, budeme mít dostatečnou varovací dobu deset až patnáct let, abychom se na něj začali připravovat,“ řekl Řehka. To už podle něj neplatí.
Válčení v budoucnosti
Řehka, pro kterého je úterní vystoupení na velitelském shromáždění prvním ve funkci náčelníka generálního štábu, označil za hlavní a jediný cíl armády její bojeschopnost. K ní chce směřovat v pěti prioritních oblastech, které již představil dříve. První je vojenská revize obrany. Prozkoumat chce reálnost obranných plánů a to, nakolik odpovídají současné situaci.
Dalším bodem podle Řehky je zpracování vize válčení budoucnosti pro českou armádu. Poznamenal, že když se nakupují zbraně, které budou v armádě sloužit další čtyři desítky let, je nezbytně nutné mít dobrou představu o podobě budoucího válčení.
Za nutné také považuje zrychlit modernizaci armády, a to od velení a řízení, zpravodajské podpory až po palbu nebo ochranu sil. Poznamenal, že je nutné využít současnou společenskou vůli investovat do obrany. „Zároveň ale musíme striktně prioritizovat a být brutálně efektivní. Pravda je totiž taková, že i přes nárůst rozpočtu nebudeme mít ani teď dostatek zdrojů pro ideální řešení všech problémů,“ řekl.
Jako poučení z války na Ukrajině vidí to, že se nelze jen spoléhat, že někdo přijde na pomoc, když daná země sama neudělá maximum. Řekl, že armáda získala cenné zkušenosti v protiteroristických a dalších operacích a musí si je zachovat. „Teď se ale musíme primárně chystat na ten nejobtížnější a nejnebezpečnější scénář - a tím je válka velkého rozsahu proti vyspělému protivníkovi,“ uvedl.
Zeman ocenil nákup dronů
Účast českých vojáků na zahraničních misích je nezastupitelná, neboť Česko jako člen NATO nese spoluodpovědnost za světovou bezpečnost, řekl ve svém projevu prezident Zeman. „Netvrdím, že naše armáda má být výrazně expediční. Uznávám princip teritoriální obrany, ale pokud neseme spoluodpovědnost i jako členové NATO za světovou, a nikoli pouze vlastní bezpečnost, pak účast našich vojáků na těchto misích je nezastupitelná,“ dodal Zeman.
Prezident od počátku kritizoval odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu, po kterém loni radikální islamistické hnutí Taliban obsadilo prakticky celou zemi. „Čím dříve si uvědomíme, že tato porážka NATO, největší v jejích moderních soudobých dějinách, je skutečnou porážkou, a nikoli pouze taktickým ústupem, tím lépe pro světovou bezpečnost,“ poznamenal.
Prezident také uvedl, že několik let za sebou doporučoval dozbrojení armády bezpilotními prostředky, tedy drony. Podle něj je vidět i na současné situaci na Ukrajině, že jsou účinné. Ocenil tedy, že ministerstvo obrany chce koupit bojové drony Heron 1 z Izraele. Podle předběžných tržních konzultací budou stát 2,7 miliardy korun včetně DPH, řekla v srpnu ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Zeman při svém posledním vystoupení na velitelském shromáždění armády ve funkci prezidenta zavzpomínal mimo jiné i na své premiérské období. Uvedl, že po čtyři roky jeho vlády činily výdaje na obranu přes dvě procenta hrubého domácího produktu a armáda se profesionalizovala.
Fiala: Vždy je tu riziko eskalace konfliktu
Rusko v posledním desetiletí systematicky podkopávalo mezinárodní řád, mnohokrát porušilo nepsaná pravidla mezinárodních vztahů i konkrétní dohody, řekl premiér Fiala. „Současná agrese proti Ukrajině, která trvá už devět měsíců, to je něco zcela mimořádného,“ uvedl.
Česká pozice podle něj zůstává od počátku jasná – Ukrajině je nutné pomáhat a přispívat k tomu, aby ruská agrese skončila co nejdřív. „Je v našem zájmu, aby se oslabila ruská hrozba vůči Evropě,“ dodal.
Vojákům Fiala poděkoval za to, jak rychle dokázali zařídit dodávky zbraní a munice na Ukrajinu. „Především díky vám jsme se zařadili mezi nejvýznamnější podporovatele Ukrajiny v Evropě,“ uvedl. Zmínil také výcvik ukrajinských vojáků v ČR, který schválila minulý týden vláda. „Počítáme se sérií pěti rotací, pokaždé s kapacitou až osm set vojáků. Tato pomoc zatím vychází z bilaterální dohody mezi ČR a Ukrajinou, výhledově ji převedeme pod asistenční misi EU,“ dodal.
Ruská agrese na Ukrajině je podle něj tvrdou lekcí. „Ukazuje, že válčení na zemi, ve vzduchu a na moři není minulostí, jak někteří očekávali. Válka se nepřesunula, ale spíše rozšířila,“ uvedl Fiala. Paralelní jsou boje konvenčním i hybridním způsobem, pomocí ekonomického tlaku nebo špionáže, doplnil. Česko to musí promítnout do základních strategických dokumentů, které plánuje aktualizovat příští rok, zdůraznil.
Česko podle Fialy nemůže ani na minutu ztratit ostražitost, protože čelí nebývalé kombinaci hrozeb. „Vždy je tu riziko eskalace konfliktu, jak ukázal nedávný dopad raket na polské území,“ uvedl. Zmínil riziko útoků na kritickou infrastrukturu, ruské hybridní útoky a propagandu, ale také zneužívání migrace či destabilizaci trhu s energiemi.
Fiala také zdůraznil potřebu reagovat na všechna rizika a zvyšovat připravenost armády. Zopakoval odhodlání kabinetu vydávat na obranu dvě procenta HDP od roku 2024 a ministryni obrany Janě Černochové (ODS) poděkoval za osobní nasazení při urychlení armádních nákupů.
Spojení nejmodernějších zbraní se zbraněmi o generaci staršími
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že bezpečnost České republiky a celé Evropy je spjata s výsledkem války na Ukrajině. Bude proto pokračovat česká materiální i politická podpora Ukrajiny.
Ministryně poznamenala, že po útoku Ruska na Ukrajinu je mnohem kratší doba varování. Poukázala na to, že charakter války na Ukrajině v sobě spojuje využívání nejmodernějších technologií se zbraněmi o generaci staršími. Průběh války podle ní ukazuje, že na bojišti budoucnosti bude mít vedle dronů své místo nejen obrněná technika, ale i lehké pěší síly. Zmínila také, že skokově vzrostl význam kybernetické domény, a to v působení na nepřítele, ale i při získávání veřejného mínění.
„Celkově tak lze konstatovat, že úspěch na bojišti nepřináší nové technologické řešení v jedné z domén, ale dovedné využití dostupných prostředků ve všech pěti bojových doménách,“ řekla. Tomu podle ní musí odpovídat i rozvoj české armády.
Připravené zálohy
Černochová dále řekla, že válka na Ukrajině ukázala mimořádnou důležitost početné, motivované a po všech stránkách připravené armádní zálohy. Chce proto v příštích letech klást důraz nejen na zvyšování velikosti aktivní zálohy i jejich schopností, ale i na využívání dalších nástrojů sloužících k růstu schopnosti a ochoty občanů pro obranu země, jako jsou dobrovolná vojenská cvičení a nově chystané dobrovolné převzetí branné povinnosti.
Stát podle ní musí mít také připravené nejen odpovídající množství zbraní a munice, ale musí také disponovat schopností část těchto zbraní a munice vyrábět i zajistit jim servis. Pro obě dvě tyto činnosti je úloha českého obranného průmyslu zcela nezastupitelná, dodala. Zdůraznila také důležitost motivovaných a připravených ozbrojených sil. Zmínila i potřebu rychlé modernizace například těžké brigády, budování výsadkového pluku i generační obměnu stíhacích letadel.
Příští rok by armáda měla dostat, nebo začít dostávat zbraně z velkých zakázek poslední doby – tanky, vrtulníky, kolové obrněnce, děla nebo protiletadlové komplety. Ještě letos v listopadu chce resort obrany požádat Švédsko o nabídku na pásová bojová vozidla pěchoty a s Američany už vyjednává o F-35 jako možné náhradě za gripeny.
Opoziční hnutí ANO modernizaci armády podporuje. „Naprosto souhlasíme s urychlením modernizace armády a s dobudováním schopností, které potřebuje,“ reagoval na úterní vyjádření bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). Proti je však SPD. „Teď je potřeba naopak podle našeho názoru veškeré prostředky vrhnout na to, abychom pomohli českým občanům a firmám,“ míní předseda opoziční strany Tomio Okamura.
Velitelské špičky se setkávají na ministerstvu obrany dvakrát ročně. Zatímco na počátku roku hodnotí uplynulé období, na jeho konci se zabývají plány na rok příští. Podobu jednání v poslední době ovlivňovala přísná protikoronavirová opatření, kvůli kterým byla na ministerstvu přítomna jen část velitelů, další se připojili z generálního štábu nebo z velitelství pozemních sil v Olomouci.
Rozpočet obrany
Obrana je jednou z mála oblastí, která příští rok dostane ze státního rozpočtu víc peněz. Bude to téměř 112 miliard korun, což je zhruba 1,5 procenta HDP. Za pět let vystoupaly armádní výdaje skoro na dvojnásobek.
Brigádní generál v záloze František Mičánek si myslí, že s posílením financování armády je potřeba investice v budoucnosti také stabilizovat. „Potřebujeme dvě procenta rozpočtu na obranu držet nad touto úrovní dalších pět až deset let, abychom dokázali vyrovnat dluh armádě, který se nám akumuloval od roku 1999, tedy našeho vstupu do NATO,“ uvedl v pořadu 90' ČT24.
Postupně rovněž přibývá vojáků z povolání. Vloni už se jejich počet přiblížil sedmadvaceti tisícům. Armádě podle posledního průzkumu agentury CVVM důvěřují skoro tři čtvrtiny obyvatel. Opačný názor zastává jen každý pátý respondent. Třetina oslovených si myslí, že náklady na armádu zbytečně zatěžují státní rozpočet. Naopak většina dotázaných uvedla, že si vojsko peníze zaslouží.
