Řecko v září požádalo Česko, aby přijalo 40 dětí bez doprovodu z tamních přeplněných uprchlických táborů. Iniciativa Češi pomáhají teď oznámila, že má seznam zhruba dvou stovek rodin, které by byly ochotny je přijmout. Vyzvala proto vládu, aby poskytnutí pomoci umožnila. Poslankyně za vládní ANO Helena Válková tuto solidaritu uvítala. „Nejdřív musíme vědět, jaké děti – ale vůbec bych je nerozlišovala podle státní příslušnosti,“ uvedla v Událostech, komentářích, kde o tématu debatovala s Ivanem Davidem (SPD) a Janem Lipavským (Piráti).
Válková: Řecká strana přijede o dětských uprchlících jednat v prosinci
Události, komentáře: Řecko žádá o pomoc s uprchlíky (zdroj: ČT24)
Válková coby členka sněmovního petičního výboru v říjnu Řecko navštívila a viděla i dva detenční tábory. Podle ní je Řecko v humanitární krizi. Nová vláda se prý ale snaží situaci řešit.
„Jde o nedoprovázené děti, 93 procent je ve věku 13 až 17 let a 94 procent jsou chlapci,“ citovala Válková údaje od řeckých úřadů. Řada z nich na své dramatické cestě do uprchlického tábora zažila traumatické události včetně znásilnění, potřebuje tedy odbornou psychologickou pomoc.
Podle bývalé ministryně spravedlnosti přijala řecká strana pozvání a její delegace navštíví Česko 10. a 11. prosince. Rozhodnutí o poskytnutí pomoci čtyřiceti dětem se tak bude řešit na půdě sněmovny.
David: Bylo by dobré znát identitu žadatelů
Europoslanec Ivan David, který vedl SPD do voleb do Evropského parlamentu, vyjadřoval Řekům sympatie. Je podle něj pochopitelné, že hledají nějakou příležitost k řešení.
„Každá imigrace je výrazem bývalého utrpení, protože lidé buď odcházejí za lepším, nebo aby se vyhnuli tomu nejhoršímu. Čili s těmi lidmi je třeba cítit. Otázka je, jaká pomoc je pro ně optimální, tak aby současně nevedla k ohrožení situace v jiných zemích,“ rozmýšlel David.
Podle něj by v případě přijetí těchto dětských uprchlíků bez doprovodu musely být splněny podmínky bezpečnosti. „Také by bylo dobré znát jejich identitu.“ David ale ve vysílání kritizoval, že mohou žadatelé odmítnout biologické testy, které Evropská komise považuje za nehumánní. „Takže se pak často spoléhá jen na deklaraci, kolik je jim let.“
Myslí si, že pomoc by se měla týkat mladších dětí ještě před dosažením puberty. „Z hlediska adaptace na jiné prostředí, tak aby proběhla hladce, je to zhruba do pubertálního věku. Po pubertě už je adaptace mnohem složitější. Víme, že existují dětští vojáci, že řada dětí se účastní vojenských operací nebo jimi byly zasaženy, což samozřejmě deformuje lidský charakter,“ uvedl David.
Místopředseda zahraničního výboru ve sněmovně Jan Lipavský (Piráti) však upozorňoval, že podle všech mezinárodních úmluv a konvencí jsou za děti považováni lidé až do věku 18 let. „Takže to není naše rozhodnutí, kdo je a není dítě. Položme si otázku, co z těch dětí asi vyroste, když nyní žijí v táborech v poměrně dost otřesných podmínkách.“
Podle něj by proto mělo Česko pomáhat konkrétním lidem, kteří se ocitli v tíživé situaci – i 40 dětem z řeckých uprchlických táborů. „Česko si v posledních letech – od té migrační krize v roce 2015 – vybudovalo řadu dobrých politik a mechanismů, jak migraci bránit. V tom můžeme říct, že jsme dobří. A teď bychom měli hledat i ty politiky, jak pomáhat konkrétním lidem, kteří se octli v tíživě situaci,“ prohlásil Lipavský.
Klíčový při rozhodování o přijetí konkrétních uprchlíků by měl být podle něj bezpečnostní aspekt, k čemuž se vyjadřují pověřené úřady. „Asi nikdo nepochybuje, že v 16 nebo 17 letech bude adaptace náročnější,“ dodal Lipavský.
Hamáček: Česko by se dokázalo postarat o sirotky
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) minulý týden vyzval Řecko, aby poskytlo seznam 40 konkrétních dětí bez doprovodu, které by Česko mohlo přijmout. Na základě seznamu by poté české úřady prověřily, jestli dotyčné děti nepředstavují bezpečnostní riziko. Hamáček zároveň upozorňoval, že podobnou žádost zaslal do Atén už loni v listopadu, nedostal ale odpověď.
„Česká republika by se určitě dokázala postarat o 40 syrských sirotků, pokud by se skutečně o takové sirotky jednalo. Podle oficiálních řeckých statistik se v řeckých táborech nachází primárně nezletilí z Afghánistánu a Pákistánu, přičemž drtivá většina je starší 14 let. Navíc se nejedná o sirotky, ale nezletilé bez doprovodu, kteří mají rodiče nebo příbuzné,“ uvedl rovněž Hamáček.