V pátek přibylo v Česku 8559 potvrzených případů covidu, to je o 500 víc než před týdnem. Počet zemřelých s koronovirem přesáhl hranici sedmnáct tisíc. Index PES stoupl o dva body na 73 a nadále odpovídá čtvrtému stupni. Do Česka dorazila první várka vakcín firmy AstraZeneca. Pravidelné testování zaměstnanců ve firmách by mohlo začít ještě v únoru.
V pátek přibylo podle testů 8559 nakažených, do Česka dorazila vakcína AstraZeneca
Do distribučního centra v Říčanech u Prahy dodávka vakcín AstraZeneca dorazila v sobotu ráno, jde o 19 200 dávek. Distribuci, která odstartuje v pondělí, zajistí firma Avenier ze skupiny Agel podnikatele Tomáše Chrenka do doby, než zdravotní pojišťovny ve výběrovém řízení určí oficiálního distributora.
Česko si od AstraZenecy objednalo tři miliony dávek vakcíny, v únoru by jich podle koordinátorky očkování Kateřiny Baťhové mělo dorazit 130 tisíc. Ředitelka zdravotní péče firmy AstraZeneca pro Českou republiku Jarmila Dolečková v rozhovoru pro MF Dnes řekla, že firma by během února měla dodat zhruba 170 tisíc dávek.
AstraZeneca má být díky svému jednoduššímu skladování určena i k očkování praktickými lékaři v ordinacích nebo u svých pacientů doma. Podává se ve dvou dávkách do svalu v horní části paže, a to s odstupem čtyř až dvanácti týdnů. Právě s delším intervalem se ukazuje být nejúčinnější, kvituje místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová.
„Můžeme stále nabírat na první dávku a zvyšovat počty očkovaných, aniž bychom přistupovali k podání druhé dávky,“ vysvětluje přínos vakcíny. Tuzemská vakcinologická společnost neomezuje, do jakého věku je přípravek vhodný, jako to dělají některé jiné země (Itálie, Francie, Švédsko, Belgie a další), zdůrazňuje ale, že ideální by bylo očkovat touto vakcínou mladší potřebné kategorie, například učitele.
„Máme málo vakcín, tak jsme rádi, že ta vakcína nebude mít limit pro používání daný věkem. A jestliže tady padne rozhodnutí například začít již nyní očkovat učitele, tak by to bylo vynikající právě pro využití této očkovací látky,“ řekla místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Cabrnochová.
V pátek testy v tuzemsku odhalily 8559 nových případů koronaviru, což je o pět stovek více než před týdnem. V nemocnicích před víkendem leželo 5756 lidí s covidem-19, což je zhruba o 180 méně než předchozí den a o 150 méně než o týden dříve. Ve vážném stavu je 1018 pacientů.
Nemocnice na hraně
Nemocnice jsou podle ministerstva zdravotnictví na hraně kapacit, právě jejich naplněnost je nyní podle vlády hlavním ukazatelem pro určování opatření proti šíření nákazy. Začátkem ledna bylo v zemi přes sedm tisíc hospitalizovaných s covidem, od té doby jejich počet klesá.
Statistiky ministerstva ale nezohledňují to, že pacient s covidem-19 v nemocnici je po deseti dnech přeložen na standardní oddělení jako negativní, nemá-li poslední tři dny příznaky. V počtech hospitalizovaných nakažených novým typem koronaviru se tak dál neobjevuje, přestože v nemocnici zůstává týdny, někdy i měsíce.
Správa státních hmotných rezerv v sobotu začala s odvážením pěti set lůžek z rušené polní nemocnice v pražských Letňanech. Odjely první tři kamiony, poslední z patnácti plánovaných vozů odveze lůžka v úterý. Už v pátek armáda odvezla drtivou většinu těžkého materiálu. Nemocnice zůstala nevyužita. Správa v současnosti propůjčuje dalších 999 lůžek jiným zdravotnickým zařízením.
Testy ve firmách by mohly proplácet pojišťovny
Protiepidemické skóre PES k sobotě stouplo o dva body na 73 a nadále odpovídá čtvrtému stupni. Ve srovnání s předchozím dnem se výrazně nezměnily čtyři základní ukazatele, z nichž se skóre počítá. Například růst podílu hospitalizací byl sice minimální, statistici ale připočetli dva body za jeho mezitýdenní nárůst.
Zaměstnavatelé a zástupci ministerstev se dohodli, že pravidelné testování zaměstnanců ve firmách by mohlo začít ještě v únoru. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje bude začátek testování záviset na tom, kdy ministerstvo zdravotnictví dokončí nastavení podmínek vyšetření.
Některé firmy své pracovníky už testují, testy si ale platí samy. Nově by antigenní testy v podnicích proplácely zdravotní pojišťovny. Dle Rafaje zatím není jasné, kolik přesně by platily. Zaměstnavatelé už loni v létě žádali o to, aby testování v podnicích podpořil stát, začátkem listopadu o tom jednala tripartita, rozhodnutí ale dosud nepadlo.
Další plošné zákazy nejsou řešením, míní opozice
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) chce kvůli zhoršování epidemické situace v pondělí probrat možné další zpřísnění zákazů. Premiér Andrej Babiš (ANO) je zatím proti. Blatný ale varuje, že stávající opatření přestala fungovat a v některých regionech se šíří nakažlivější mutace. Ve hře je tak podle něj i omezení pohybu mezi kraji.
Podle opozice i komunistů, kteří vládu tolerují, ale další plošné nařízení situaci nezlepší. „Nedůvěra ve vedení krajských hygienických stanic ze strany vlády a ministerstva zdravotnictví je nesprávná a měli bychom jim dát šanci, aby oni to upravili tak, aby to fungovalo,“ okomentoval předseda KSČM Vojtěch Filip.
Proti omezení pohybu mezi hlavním městem a Středočeským krajem se v sobotu vymezili pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN). Upozornili na to, že dohromady oba kraje tvoří jednu funkční aglomeraci, která je propojena dopravně, sociálně i ekonomicky. „Je zásadně nutné zachovat i propojení v oblasti zdravotnictví,“ napsali Hřib s Peckovou na Twitteru.
Premiér chce lidi víc motivovat k dodržování současných pravidel. S tím souhlasí i opozice. Ta žádá, aby se kabinet zaměřil na regionální ohniska nemoci radši než na celoplošná opatření. „Smysl a logiku dává to, od čeho se vláda odklonila, a to jsou ta místně příslušná opatření. Opatření v ohniscích, jako je Karlovarsko, Chebsko. Tam se zaměřme na to, že třeba i omezíme nějaký pohyb,“ uvedl předseda STAN Vít Rakušan.
„Prosazujeme, aby se vláda zaměřila na rizikové skupiny, to je ale dvacet procent populace, a většinu nechala normálně žít při základních opatřeních,“ apeloval předseda hnutí SPD Tomio Okamura.
Většina opozičních stran také navrhuje, aby stát lidi víc motivoval k dodržování současných zákazů, a to hlavně finanční podporou. „Nemyslím si, že má dojít k větší represi. Spíše k větší empatii vůči lidem, vysvětlení. A také k mnohem účinnější pomoci těm, kteří jsou těmi opatřeními postiženi,“ řekla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. S tím souhlasí také pirátská poslankyně Olga Richterová, která trvá na kompenzacích pro lidi zasažené krizí.
„Souvisí to nejenom s tou přímou motivací toho člověka, aby nepřišel o čtyřicet procent příjmů, souvisí to i se zvýšením motivace zaměstnavatelů, aby netáhli těch prvních 14 dní nemocenské jenom ze svých výdajů,“ uvedl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
S tím, že by vláda měla lidi víc motivovat k respektování zákazů, souhlasí i vládní sociální demokraté. „Nejdřív pojďme lidi motivovat, ať dodržují stávající opatření, než zpřísníme,“ navrhl ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček.