V novém roce znovu klesnou daně z příjmu díky vyšší slevě. Už letos stát přišel o desítky miliard

Nahrávám video

S rokem 2022 znovu klesnou daně z příjmu víc než pěti milionům lidí. Nižší odvody budou od 1. ledna platit zaměstnanci i živnostníci. Základní sleva vzroste o tři tisíce korun ročně, tedy o 250 korun měsíčně. Celá tato částka zůstane všem lidem, kteří vydělávají měsíčně aspoň 17 200 korun hrubého. Kvůli snížení daní ale zároveň vypadne v příštím roce z veřejných rozpočtů víc než dvanáct miliard korun.

 „Myslím, že to je správný krok. Je to plošné, pro všechny příjmové skupiny stejná částka, takže ty námitky, že se někdy pomáhá těm movitějším, v tomto případě prostě neplatí,“ říká o poklesu daní ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

„Sleva na poplatníka je určitě něco, co zvýhodňuje a dopadá na všechny. Jak na zaměstnance, tak na OSVČ, z tohoto pohledu je to spravedlivé,“ míní exministryně Alena Schillerová (ANO).

Nová vláda v koaliční smlouvě slíbila, že bude základní slevu na poplatníka zvyšovat pravidelně. Rozhoduje se, jestli to bude o inflaci nebo o růst průměrné mzdy. Další výraznější snižování daní ale zatím nový kabinet kvůli vysokému rozpočtovému schodku nechystá.

Postupné dvouleté zvyšování daňových slev na poplatníka navrhli v horní komoře parlamentu loni v prosinci. Schválení vyšších slev bylo pro senátory podmínkou, aby hlasovali pro celý daňový balíček. A to včetně zrušení superhrubé mzdy. Vyšší daňové slevy i pro rok 2022 nakonec podpořila i velká většina poslanců.

„Máme vysokou inflaci. To jsme ani nevěděli, když jsme o tom hlasovali. Chtěli jsme jen zohlednit tu inflaci mnoho let předtím,“ podotýká Stanjura.

„Zvlášť v této době, kdy obrovsky rostou spotřebitelské ceny, kdy rostou ceny energií, tak je potřeba lidem pomoci, takže podle nás je správné, že rostou slevy na poplatníka,“ říká místopředseda SPD Radim Fiala.

Vliv na veřejné finance

Kvůli nižším daním ale zároveň přijdou veřejné finance o dvanáct miliard korun, samotný státní rozpočet pak o téměř osm miliard. „Toto všechno má potom dopady do rozpočtu a nejde to ruku v ruce s těmi drastickými heroickými škrty, které pětikoalice plánuje,“ tvrdí Schillerová.

Pět stran v koaliční smlouvě slíbilo, že budou zvyšovat slevu na poplatníka pravidelně. Stejný závazek bude podle informací ČT i v programovém prohlášení vlády. Jak konkrétně by měl další růst daňové slevy vypadat, ale zatím koalice nerozhodla.

„Rozhodně to musí být ukazatel, který automaticky znamená to navýšení, pokud roste. My jsme navrhovali ukazatel podle průměrné mzdy,“ říká místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).

Třeba lidovci ale argumentují tím, že vláda může znovu snížit daně až ve chvíli, kdy dá do pořádku veřejné finance. „Pokud se nám podaří veřejné rozpočty a státní rozpočet stabilizovat, konsolidovat, tak potom se můžeme bavit, zda valorizační mechanismus u slevy na poplatníka a v jaké výši,“ argumentuje předseda poslaneckého klubu lidovců Marek Výborný.

Poslanci ve sněmovně definitivně schválili daňový balíček včetně vyšších slev na poplatníka loni 22. prosince. Prezident zákon nepodepsal, ale ani nevetoval. Ve Sbírce zákonů vyšel balíček loni na Silvestra.

Státní rozpočet

I kvůli nižším daním z příjmu se státní rozpočet letos už propadl víc než 400 miliard korun do minusu. Celkové příjmy sice vzrostly do konce listopadu na bilion a 328 miliard. Útraty ale stoupají ještě vyšším tempem.

Na DPH vybral stát za jedenáct měsíců přes 270 miliard – o osm víc než loni. Navzdory dočasnému odpuštění těchto odvodů u energií nebo u respirátorů. Obojí ale s novým rokem skončí. Nová vláda prominutí DPH u těchto položek už neprodlouží.

Výrazně víc na daních letos zaplatily firmy. Inkaso vzrostlo meziročně o 23 miliard. Naopak daň z příjmu fyzických osob vynesla za jedenáct měsíců jen 95 miliard. Před rokem zaplatili zaměstnanci o 41 miliard víc. Projevilo se právě zmíněné zrušení superhrubé mzdy a související snížení odvodů. Celkem kvůli tomuto kroku přijde letos státní rozpočet o víc než devětačtyřicet miliard korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Část pomoci v bydlení převezmou od obcí nově úřady práce, schválil Senát

Podporu v bydlení by měly začít nově vyřizovat i úřady práce. Převzít mají část úkolů kolem pomoci lidem v bytové nouzi od obcí, schválil Senát. Ten také ve středu souhlasil, že důchodci, kteří si před rokem 2023 založili penzijní spoření a rozhodnou se ho ukončit, tak budou moci učinit bez hrozby sankce. Senátoři také rozhodli, že lidé s invalidním důchodem třetího stupně, kteří pracují, by mohli mít stejně dlouhou nemocenskou jako ostatní pracovníci. V prvním čtení horní komora rovněž odmítla již čtvrtý pokus o zakotvení práva platit hotovostí v ústavě. V úvodním kole naopak podpořila návrh, že vražda by mohla být v budoucnu nepromlčitelným trestným činem.
10:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHmyzu se letos v Česku nadmíru daří, alergických reakcí přibylo

V Česku je aktuálně mimořádné množství hmyzu. Podle odborníků za to může příhodné počasí během zimy a jara. Stinnou stránkou je množství alergických reakcí, hlavně po vosím bodnutí. Třeba jihočeští záchranáři tak letos řešili trojnásobek anafylaktických šoků. Teď začíná i období, kdy si včely víc chrání svoje úly. Dráždí je prudké pohyby nebo výrazný parfém. Žihadlo by každopádně měl člověk vyndat co nejdřív. Daří se ale také živočichům, kteří se hmyzem živí. Jde třeba o mravence, pavouky nebo ptáky. Hmyz má navíc v přírodě řadu zásadních úkolů – například opylování.
před 2 hhodinami

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
15:07Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
09:01Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ústavní soud zrušil starší verdikt o vazbě Jiřikovského, ten ve vězení zůstává

Ústavní soud (ÚS) zrušil usnesení soudu nižšího stupně o vazbě Tomáše Jiřikovského z bitcoinové kauzy, bylo porušeno jeho právo. V další části ÚS stížnost odmítl. Pro Jiřikovského se ale nic nemění, za mřížemi zůstává. Jiřikovský je ve vazbě od loňského srpna. Obviněný je mimo jiné z legalizace výnosů z trestné činnosti, hrozí mu až třicet let vězení.
13:57Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Čtvrtinu Česka tvoří historická kulturní krajina. Vědci ji poprvé zmapovali

Vinohrady, rybníky, pole brambor i pšenice. To všechno jsou stopy historické krajiny, která dodnes formuje vnímání, podobu a využívání Česka. Vědci teď vytvořili mapu tohoto dědictví předků.
před 12 hhodinami

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
před 12 hhodinami

ÚS: Část zákona o platech státních zástupců byla neústavní

Část zákona o platech státních zástupců, která do délky započitatelné praxe potřebné pro postup do vyšší platové třídy nezahrnovala dobu rodičovské a mateřské, byla neústavní. Rozhodlo o tom plénum Ústavního soudu na návrh Obvodního soudu pro Prahu 1. Ustanovení platilo do konce loňského září, současný zákon už rodičovskou a mateřskou do délky praxe započítává.
před 12 hhodinami

Evropský pohled