V novém roce znovu klesnou daně z příjmu díky vyšší slevě. Už letos stát přišel o desítky miliard

Nahrávám video

S rokem 2022 znovu klesnou daně z příjmu víc než pěti milionům lidí. Nižší odvody budou od 1. ledna platit zaměstnanci i živnostníci. Základní sleva vzroste o tři tisíce korun ročně, tedy o 250 korun měsíčně. Celá tato částka zůstane všem lidem, kteří vydělávají měsíčně aspoň 17 200 korun hrubého. Kvůli snížení daní ale zároveň vypadne v příštím roce z veřejných rozpočtů víc než dvanáct miliard korun.

 „Myslím, že to je správný krok. Je to plošné, pro všechny příjmové skupiny stejná částka, takže ty námitky, že se někdy pomáhá těm movitějším, v tomto případě prostě neplatí,“ říká o poklesu daní ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

„Sleva na poplatníka je určitě něco, co zvýhodňuje a dopadá na všechny. Jak na zaměstnance, tak na OSVČ, z tohoto pohledu je to spravedlivé,“ míní exministryně Alena Schillerová (ANO).

Nová vláda v koaliční smlouvě slíbila, že bude základní slevu na poplatníka zvyšovat pravidelně. Rozhoduje se, jestli to bude o inflaci nebo o růst průměrné mzdy. Další výraznější snižování daní ale zatím nový kabinet kvůli vysokému rozpočtovému schodku nechystá.

Postupné dvouleté zvyšování daňových slev na poplatníka navrhli v horní komoře parlamentu loni v prosinci. Schválení vyšších slev bylo pro senátory podmínkou, aby hlasovali pro celý daňový balíček. A to včetně zrušení superhrubé mzdy. Vyšší daňové slevy i pro rok 2022 nakonec podpořila i velká většina poslanců.

„Máme vysokou inflaci. To jsme ani nevěděli, když jsme o tom hlasovali. Chtěli jsme jen zohlednit tu inflaci mnoho let předtím,“ podotýká Stanjura.

„Zvlášť v této době, kdy obrovsky rostou spotřebitelské ceny, kdy rostou ceny energií, tak je potřeba lidem pomoci, takže podle nás je správné, že rostou slevy na poplatníka,“ říká místopředseda SPD Radim Fiala.

Vliv na veřejné finance

Kvůli nižším daním ale zároveň přijdou veřejné finance o dvanáct miliard korun, samotný státní rozpočet pak o téměř osm miliard. „Toto všechno má potom dopady do rozpočtu a nejde to ruku v ruce s těmi drastickými heroickými škrty, které pětikoalice plánuje,“ tvrdí Schillerová.

Pět stran v koaliční smlouvě slíbilo, že budou zvyšovat slevu na poplatníka pravidelně. Stejný závazek bude podle informací ČT i v programovém prohlášení vlády. Jak konkrétně by měl další růst daňové slevy vypadat, ale zatím koalice nerozhodla.

„Rozhodně to musí být ukazatel, který automaticky znamená to navýšení, pokud roste. My jsme navrhovali ukazatel podle průměrné mzdy,“ říká místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).

Třeba lidovci ale argumentují tím, že vláda může znovu snížit daně až ve chvíli, kdy dá do pořádku veřejné finance. „Pokud se nám podaří veřejné rozpočty a státní rozpočet stabilizovat, konsolidovat, tak potom se můžeme bavit, zda valorizační mechanismus u slevy na poplatníka a v jaké výši,“ argumentuje předseda poslaneckého klubu lidovců Marek Výborný.

Poslanci ve sněmovně definitivně schválili daňový balíček včetně vyšších slev na poplatníka loni 22. prosince. Prezident zákon nepodepsal, ale ani nevetoval. Ve Sbírce zákonů vyšel balíček loni na Silvestra.

Státní rozpočet

I kvůli nižším daním z příjmu se státní rozpočet letos už propadl víc než 400 miliard korun do minusu. Celkové příjmy sice vzrostly do konce listopadu na bilion a 328 miliard. Útraty ale stoupají ještě vyšším tempem.

Na DPH vybral stát za jedenáct měsíců přes 270 miliard – o osm víc než loni. Navzdory dočasnému odpuštění těchto odvodů u energií nebo u respirátorů. Obojí ale s novým rokem skončí. Nová vláda prominutí DPH u těchto položek už neprodlouží.

Výrazně víc na daních letos zaplatily firmy. Inkaso vzrostlo meziročně o 23 miliard. Naopak daň z příjmu fyzických osob vynesla za jedenáct měsíců jen 95 miliard. Před rokem zaplatili zaměstnanci o 41 miliard víc. Projevilo se právě zmíněné zrušení superhrubé mzdy a související snížení odvodů. Celkem kvůli tomuto kroku přijde letos státní rozpočet o víc než devětačtyřicet miliard korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V půjčovnách zbývají poslední karavany. Lidé si připlácí za pohodlí

Půjčovny obytných aut a karavanů zažívají před začátkem prázdnin velký nápor zákazníků. Lidé, kteří plánovali vyrazit na rodinnou dovolenou v červenci a teprve nyní začínají hledat vůz, už u řady firem neuspějí. Oslovení provozovatelé hlásí na první prázdninový měsíc téměř stoprocentní obsazenost, termíny podle nich zmizely už během zimy. Půjčovny navíc sledují, že si Češi připlácejí za luxus a prostor.
před 1 hhodinou

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Koalici jde jen o zrušení poplatků, říká Okamura. Podle Talíře chce vláda na ČT a ČRo páku

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.
před 2 hhodinami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 7 hhodinami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 8 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 11 hhodinami
Načítání...