V novém roce znovu klesnou daně z příjmu díky vyšší slevě. Už letos stát přišel o desítky miliard

Nahrávám video

S rokem 2022 znovu klesnou daně z příjmu víc než pěti milionům lidí. Nižší odvody budou od 1. ledna platit zaměstnanci i živnostníci. Základní sleva vzroste o tři tisíce korun ročně, tedy o 250 korun měsíčně. Celá tato částka zůstane všem lidem, kteří vydělávají měsíčně aspoň 17 200 korun hrubého. Kvůli snížení daní ale zároveň vypadne v příštím roce z veřejných rozpočtů víc než dvanáct miliard korun.

 „Myslím, že to je správný krok. Je to plošné, pro všechny příjmové skupiny stejná částka, takže ty námitky, že se někdy pomáhá těm movitějším, v tomto případě prostě neplatí,“ říká o poklesu daní ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

„Sleva na poplatníka je určitě něco, co zvýhodňuje a dopadá na všechny. Jak na zaměstnance, tak na OSVČ, z tohoto pohledu je to spravedlivé,“ míní exministryně Alena Schillerová (ANO).

Nová vláda v koaliční smlouvě slíbila, že bude základní slevu na poplatníka zvyšovat pravidelně. Rozhoduje se, jestli to bude o inflaci nebo o růst průměrné mzdy. Další výraznější snižování daní ale zatím nový kabinet kvůli vysokému rozpočtovému schodku nechystá.

Postupné dvouleté zvyšování daňových slev na poplatníka navrhli v horní komoře parlamentu loni v prosinci. Schválení vyšších slev bylo pro senátory podmínkou, aby hlasovali pro celý daňový balíček. A to včetně zrušení superhrubé mzdy. Vyšší daňové slevy i pro rok 2022 nakonec podpořila i velká většina poslanců.

„Máme vysokou inflaci. To jsme ani nevěděli, když jsme o tom hlasovali. Chtěli jsme jen zohlednit tu inflaci mnoho let předtím,“ podotýká Stanjura.

„Zvlášť v této době, kdy obrovsky rostou spotřebitelské ceny, kdy rostou ceny energií, tak je potřeba lidem pomoci, takže podle nás je správné, že rostou slevy na poplatníka,“ říká místopředseda SPD Radim Fiala.

Vliv na veřejné finance

Kvůli nižším daním ale zároveň přijdou veřejné finance o dvanáct miliard korun, samotný státní rozpočet pak o téměř osm miliard. „Toto všechno má potom dopady do rozpočtu a nejde to ruku v ruce s těmi drastickými heroickými škrty, které pětikoalice plánuje,“ tvrdí Schillerová.

Pět stran v koaliční smlouvě slíbilo, že budou zvyšovat slevu na poplatníka pravidelně. Stejný závazek bude podle informací ČT i v programovém prohlášení vlády. Jak konkrétně by měl další růst daňové slevy vypadat, ale zatím koalice nerozhodla.

„Rozhodně to musí být ukazatel, který automaticky znamená to navýšení, pokud roste. My jsme navrhovali ukazatel podle průměrné mzdy,“ říká místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).

Třeba lidovci ale argumentují tím, že vláda může znovu snížit daně až ve chvíli, kdy dá do pořádku veřejné finance. „Pokud se nám podaří veřejné rozpočty a státní rozpočet stabilizovat, konsolidovat, tak potom se můžeme bavit, zda valorizační mechanismus u slevy na poplatníka a v jaké výši,“ argumentuje předseda poslaneckého klubu lidovců Marek Výborný.

Poslanci ve sněmovně definitivně schválili daňový balíček včetně vyšších slev na poplatníka loni 22. prosince. Prezident zákon nepodepsal, ale ani nevetoval. Ve Sbírce zákonů vyšel balíček loni na Silvestra.

Státní rozpočet

I kvůli nižším daním z příjmu se státní rozpočet letos už propadl víc než 400 miliard korun do minusu. Celkové příjmy sice vzrostly do konce listopadu na bilion a 328 miliard. Útraty ale stoupají ještě vyšším tempem.

Na DPH vybral stát za jedenáct měsíců přes 270 miliard – o osm víc než loni. Navzdory dočasnému odpuštění těchto odvodů u energií nebo u respirátorů. Obojí ale s novým rokem skončí. Nová vláda prominutí DPH u těchto položek už neprodlouží.

Výrazně víc na daních letos zaplatily firmy. Inkaso vzrostlo meziročně o 23 miliard. Naopak daň z příjmu fyzických osob vynesla za jedenáct měsíců jen 95 miliard. Před rokem zaplatili zaměstnanci o 41 miliard víc. Projevilo se právě zmíněné zrušení superhrubé mzdy a související snížení odvodů. Celkem kvůli tomuto kroku přijde letos státní rozpočet o víc než devětačtyřicet miliard korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
16:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 5 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 6 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 10 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.