Bohmte - S netradičním způsobem jak snížit dopravní zácpy a nehodovost přišla některá evropská města. Místo aby tamní radnice instalovaly více semaforů a dopravních značek na dopravou vytížená místa, dělají pravý opak. Veškerá dopravní omezení z křižovatek odstraňují.
Experiment s co nejnižším počtem značek se od roku 2004 koná na některých cestách v anglickém Ipswichi, v německém Bohmte, dánském Ejby, belgickém Ostende a nizozemském Emminu. Někteří experti tvrdí, že řidiči jsou opatrnější, když je na silnicích jen to nejzákladnější značení. „Funguje to,“ ujišťuje urbanista Ben Hamilton-Baillie, šéf britského programu Shared Space (Sdílený prostor). Projekt financovaný Evropskou unií má za cíl zjistit životaschopnost konceptu „nahých silnic“.
V Ipswichi byly tři úzké ulice v centru zbaveny většiny panelů a čar na zemi. Zbylo jen několik diskrétních varování před zákazem parkování. Mnozí místní obyvatelé přiznávají, že jsou z toho v rozpacích.
Skrz centrum německého města Bohmte projede denně až třináct tisíc aut, včetně těžkých kamionů. Vozidel stále přibývá, na rozdíl od chodců, pro které začal být prostý pohyb po městě doslova hazardem. Starosta už se na to nemohl dále dívat, a tak se rozhodl k radikálnímu kroku. Do dvou let chce z centra odstranit veškeré semafory a dopravní značky.
„Věříme, že lidé jsou mnohem opatrnější, když okolo sebe nemají žádná značení. Musejí se zorientovat sami, a tak dávají větší pozor. Naše křižovatky budou bezpečnější,“ řekl starosta města Klaus Goedejohan.
Našel inspiraci v liberálním Nizozemsku. Experiment vůbec poprvé proběhl v městečku Drachten na severu země. Nizozemci šli tak daleko, že uprostřed jedné silnice například zřídili dětské hřiště, aby přinutili řidiče k pomalejší jízdě.
Odstraňování dopravních značek v Německu podporuje i ministerstvo dopravy. Podle průzkumu je na místních silnicích značka na každých téměř osmadvaceti metrech, což řidiče spíše mate, než aby jim to usnadnilo orientaci.
V dánském Ejby odstranili značení z části centra. „Některá naše města jsou džunglí panelů, automobilisté jsou pak dezorientovaní,“ uvedl Peter Kjems Hansen z technického odboru radnice.
V Londýně se prý něco podobného osvědčilo. Z chodníku v rušné Kensington High Street zmizelo před sedmi lety 850 metrů dlouhé bezpečností hrazení, které mělo chránit chodce. Odstraněny byly též mnohé značky. Mezi rokem 2000 a 2003 se počet zraněných chodců snížil o šedesát procent a doprava je plynulejší.
„Nahé ulice“ však mají i mnoho odpůrců. Ti projektu vyčítají, že řidičům odpírá základní informace. Slepeckým organizacím se nelíbí odstraňování obrubníků a dalších bezpečnostních bariér, které usnadňují slepcům orientaci.
