Tři týdny po první vakcíně už nebude třeba test, rozhodla vláda

Nahrávám video

Jako potvrzení o bezinfekčnosti bude od pondělí 24. května stačit doba tří týdnů po první dávce očkování proti covidu-19, dosud se uznávalo jen dokončené očkování. Po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO). Lidé se doposud po první dávce museli prokazovat testem. Jejich cena má podle ministra klesnout, antigenní bude za zhruba 250 korun, PCR nejspíše za 600 korun.

„První dávka u dvoudávkových schémat neznamená, že by stačila trvale. Je tam určité omezení. Je to podobný systém jako v Rakousku a Maďarsku,“ řekl Arenberger. Podle hlavní hygieničky Pavly Svrčinové první dávka očkování jako možnost prokázání bezinfekčnosti skončí po třech měsících.

Změnu v prokazování imunity po očkování kritizoval v páteční Devadesátce člen výboru České vakcinologické společnosti a Mezioborové skupiny pro epidemické situace Daniel Dražan. „Rozhodně to neodpovídá doporučení odborníků, neodpovídá to doporučení České vakcinologické společnosti, která uznává za průkaz imunity dvě dávky vakcíny, a to až 14 dní po ní, kdy imunita nastupuje na svou nejvyšší možnou míru,“ uvedl. Doplnil, že ačkoliv tři týdny po první dávce určitý stupeň ochrany přináší, nejedná se o kompletní imunitu.

Krok vlády nicméně chápe jako motivaci, která má mít za důsledek vyšší proočkovanost.  „Ve chvílích, kdy epidemie bude slabá, tak to může mít pozitivní vliv, ale vláda musí také získat záruky, že člověk přijde i na druhou dávku,“ upozornil.

Nahrávám video

Negativní test

Další možností, jak bezinfekčnost prokázat, je také negativní antigenní nebo PCR test. O hrazení testů proti covidu-19 bude vláda jednat v pondělí. Zvažuje dva PCR testy proplacené z veřejného zdravotního pojištění měsíčně a v červnu ještě čtyři antigenní testy, v dalších měsících dva. Od 1. července mají platit zhruba 614 korun za testy i zdravotní pojišťovny. 

„Nemůžeme vyčerpat zbytečně moc prostředků ze zdravotního pojištění na toto testování, které někdy bylo každé tři dny. Určitě je potřeba to nějakým způsobem rozumně regulovat,“ dodal ministr.

Nahrávám video

Pravidelné testování ve firmách, ve školách a obecně preventivně pro veřejnost prosazovala Meziresortní skupina pro epidemické situace (MeSES) nebo vědci z iniciativy Sníh. Podle nich jsou preventivní testy levnější než léčba nakažených lidí.

V současné době má každý nárok na antigenní test jednou za tři dny. Lidé mladší 40 let se zatím očkovat nemohou, a budou si proto muset častější testování zřejmě hradit, pokud budou chtít jít například do kadeřnictví nebo na koncert.

„Vycházíme z toho, že dojde k průsečíku. Na jedné straně možnosti otevření všech skupin, které jsou registrovány pro aplikaci očkovacích látek, a na druhé straně rozumného nabídnutí testů zdarma,“ konstatoval ministr. PCR test platí negativní sedm dní, antigenní podle typu služby 48 nebo 72 hodin.

Bezinfekčnost po prodělání covidu bude nově 180 dní

Poslední možností, jak potvrdit bezinfekčnost, je uplynutí určité doby po prodělání covidu-19, po které je podle odborníků dostatečná hladina protilátek. Nově bude tato doba 180 dní, dosud to bylo 90. Nechat se očkovat je možné už 90 dní po prodělání nemoci.

Důvodem, proč se lhůta prodlužuje až nyní, je podle Dražana fakt, že údaje o epidemii přicházejí postupně. „Je potřeba celá řada studií. A dnes se ví, že většina lidí po půlroce imunitní odpověď má,“ vysvětlil.  Doplnil ale, že tato imunita není stoprocentní a jedná se do jisté míry o statistickou pravděpodobnost.

Prokazovat bezinfekčnost musí lidé například pro účast na hromadných kulturních či sportovních akcích, využívání různých služeb nebo návštěvy v nemocnicích či na restauračních zahrádkách. Od pondělí budou také podmínkou pro ubytování.

Na podobné lhůtě 22 dní po první dávce očkování se Česko dohodlo také s okolními zeměmi pro umožnění cestování bez nutnosti testu a karantén. Od minulé soboty je uznávají Rakousko, Německo, Polsko a Slovinsko, příští týden se má připojit Slovensko.

Ministerstvo připravilo změnu zákonů o covid pasech

Změnou projde i zákon o ochraně veřejného zdraví a pandemický zákon, které umožní vydávání certifikátů o prodělané nákaze covidem-19 v nedávné době, negativním testu či očkování. Je třeba i pro zavedení covid pasů připravovaných Evropskou unií. Návrhy projednala vláda.

„Cílem návrhu zákona je stanovit právní rámec pro vydávání certifikátů fyzickým osobám osvědčujících skutečnost, že byly očkovány proti onemocnění covid-19, prodělaly onemocnění covid-19 nebo byly testované na přítomnost viru SARS‑CoV‑2 nebo jeho antigenu,“ píše se v dokumentu.

Poslanci zákon projednají v legislativní nouzi, což umožňuje předlohu schválit i s případnými úpravami během jediného dne. Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) v pátek na žádost premiéra Andreje Babiše (ANO) kvůli rychlejšímu projednání návrhu prodloužil dosavadní stav legislativní nouze až do konce června – skončit měl k poslednímu květnu. Vondráček také rozhodl, že se má návrhem zabývat výbor pro zdravotnictví.

Certifikátem bude možné v Česku prokázat bezinfekčnost tam, kde to bude vyžadováno, například na hromadných kulturních či sportovních akcích, pro využívání některých služeb nebo místo testu v zaměstnání. Ministerstvo v mimořádném opatřením stanoví, kde bude využíván.

„Platí, že je možné tento certifikát získat na jedné straně systémem přes stávající systém ministerstva zdravotnictví, ale postupně bude i možnost získávání certifikátu přes CzechPointy. Přechodná doba, kdy bude možno používat oba systémy, je do konce tohoto kalendářního roku, poté by to v souladu s platnými zákony přešlo na systém CzechPointů,“ vysvětlil Arenberger.

K odložení respirátorů a roušek ve školách zatím nedojde

Hlavní hygienička Pavla Svrčinová informovala o tom, že o odložení respirátorů a roušek ve školách rozhodne vláda až zhruba dva týdny po dalším rozvolnění, které přijde v pondělí 24. května.

Babiš chtěl sice původně na mimořádném jednání vlády projednat návrh na ukončení povinnosti používat ochranu dýchacích cest pro menší děti, ale Svrčinová upozornila, že je třeba vyčkat na případné dopady příchodu posledních studentů do škol.

„S rozvolňováním je potřeba postupovat pomalu, protože teprve v pondělí se do škol vrátí skupiny středoškoláků a vysokoškoláků, kteří distančně studují už od října,“ prohlásila Svrčinová.

Vláda nicméně podle Arenbergera uvolnila používání šaten ve školách. Pro převlékání na tělocvik se dosud používat nesměly. Zákaz používání sprch v nich bude ale platit dál jako ve sportovních zařízeních, vyplývá z informací, které ministerstvo školství rozeslalo do škol. „Pro střediska volného času nadále platí zvláštní pravidla, která zakazují, stejně jako v případě volnočasových aktivit mládeže, používání jiných vnitřních prostor, než ve kterých probíhá zájmové vzdělávání, včetně šaten,“ uvedl úřad.

Ministerstvo školství také informovalo o tom, že od 31. května by kromě škol v přírodě měly být povoleny i školní výlety s přespáním. Jednodenní vzdělávací exkurze jsou možné už nyní, doplnil úřad.

V případě letních táborů budou podle Svrčinové platit stejná pravidla jako loni. Děti však budou muset mít navíc test nebo doklad o prodělané nemoci. O frekvenci testů, které mají hradit zdravotní pojišťovny v létě, bude vláda rozhodovat v pondělí. Jednat se bude také o zrušení povinnosti nosit roušky a respirátory během prázdnin.

Pětadvacet případů na 100 tisíc obyvatel koncem prázdnin?

Do konce prázdnin bude podle Svrčinové zhruba 25 případů nemoci na 100 000 obyvatel týdně. Plán protiepidemických opatření se připravuje až do října, v pondělí ho projedná rada vlády, poté hejtmani a vláda. Aktuálně je incidence 53 případů na 100 tisíc obyvatel za poslední týden.

„Máme zpracovaný návrh toho, jak to bude vypadat až do října. Tento návrh chceme projednat v pondělí na radě vlády pro zdravotní rizika, potom představit hejtmanům, široké společnosti a vládě,“ komentovala hygienička. 

Dovolená není důvodem k odložení druhého termínu očkování

Svrčinová dále zdůraznila, že dovolená nebo jiné soukromé záležitosti nejsou důvodem k odložení druhého termínu očkování. „Vždy lze domluvit nějaký náhradní termín očkování. Jediné, proč by člověk neměl přijít, je nemoc.“

Rezervy na očkovacích místech nejsou velké. „Za chvíli se nám začnou překrývat první a druhé dávky ve větším množství,“ dodala hygienička. 

Firmy, které vakcíny vyrábějí, dle Svrčinové zatím neoznámily, kolik dávek dodají v červenci a dalších měsících. Z dosud podaných 4,5 milionu dávek tvoří 75 procent vakcína od firmy Pfizer/BioNTech. V květnu přišlo celkem 2,85 milionu dávek. Vakcíny Moderna má přijít v květnu a červnu kolem 450 tisíc dávek. Řádově méně přichází vakcín AstraZeneca a Johnson & Johnson.

Kubek: Odkládání roušek je zbytečný hazard

Pokud Česko rozvolňování pokazí a na podzim přijde další vlna, nebude mít podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka tak zničující dopad jako loni na podzim. „Já věřím, že jsme se poučili,“ sdělil v Událostech, komentářích. Česko podle něj ale pandemii nezvládlo, což je ostuda.

Nyní se prý musíme vracet k normálnímu životu, ale měli bychom rozvolňovat pomalu. Politici by podle Kubka měli co nejméně zasahovat do odborných doporučení. Vláda podle něj nečeká na výsledky rozvolňování a šetří se na nesprávných místech, třeba co se týče testů ve školách.

„Jestliže jeden den lockdownu stál opravdu dvě miliardy korun a testování stojí dvě miliardy za měsíc, tak je samozřejmě jasné, že se nám testování vyplatí,“ sděluje. Opatrný by byl i Kubek s odkládáním roušek, je to podle něj zbytečný hazard.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Resort obrany zrušil zakázku na obrněná vozidla za téměř 25 miliard

Ministerstvo obrany zrušilo zakázku na 185 obrněných čtyřkolových vozidel za 24,7 miliardy korun. Vysvětlilo to mimo jiné ekonomickými důvody, vyplývá z informací v rejstříku zakázek. Na zrušení zakázky upozornily servery Aktuálně.cz a Ekonomický deník. Vozidla měla sloužit hlavně jako sanitky, ženijní, pyrotechnické nebo průzkumné vozy. Zrušení zakázky kritizují exministryně obrany Jana Černochová (ODS) i další zástupci sněmovní opozice.
07:43Aktualizovánopřed 6 mminutami

Antimonopolní úřad potrestal kartelovou dohodu výrobců kabelů téměř dvoumiliardovou pokutou

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) potrestal čtyři výrobce a prodejce kabelů pokutou v souhrnné výši 1,94 miliardy korun za kartelovou dohodu. Pátá firma, která se kartelu účastnila, vyvázla bez pokuty, šestá je v insolvenci. Pokuty 955 milionů korun pro společnost Prysmian z Velkého Meziříčí a 910 milionů korun pro firmu NKT z Kladna jsou nejvyššími sankcemi uloženými jednotlivým firmám v historii ÚOHS. Rozhodnutí úřadu je nepravomocné a účastníci řízení se proti němu mohou odvolat k předsedovi úřadu Petru Mlsnovi.
10:12Aktualizovánopřed 51 mminutami

Turkova autonehoda byla nanejvýš přestupkem, policie trestný čin nezjistila

Při červencové autonehodě poslance Filipa Turka (za Motoristy) a řidiče nemocničního vozu v centru Prahy se nestal trestný čin. Výsledek prověřování sdělila mluvčí pražských policistů Eva Kropáčová. Doplnila, že policie věc postoupila do přestupkového řízení. Zjištěné skutečnosti podle ní nasvědčují podezření, že přestupku se dopustili oba účastníci srážky. Vyjádření Turka ČTK shání. Po nehodě řekl, že pokud jej policie označí za viníka, rezignuje na funkci vládního zmocněnce pro klimatickou politiku.
12:43Aktualizovánopřed 52 mminutami

ŽivěOpozice ve sněmovně pokračuje v kritice vlády

Třetím dnem pokračuje jednání sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě. Opozice vyplnila dopoledne další kritikou kabinetu Andreje Babiše (ANO), kterému vyčítala nesplněné předvolební sliby, překrucování faktů, zpochybňování nepohodlných institucí nebo zadlužování země. Promluvil například bývalý premiér Petr Fiala (ODS). Vláda ANO, SPD a Motoristů pokusu o svržení s největší pravděpodobností odolá, stejně jako letos v únoru.
03:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud rehabilitoval kardinála Trochtu za nezákonnou internaci Státní bezpečností

Okresní soud v Litoměřicích rehabilitoval bývalého litoměřického biskupa a kardinála Štěpána Trochtu za období, kdy ho na začátku 50. let nezákonně internovala Státní bezpečnost. Za pozdější odsouzení k pětadvacetiletému vězení byl Trochta rehabilitován už v roce 1968. Období předcházející samotnému věznění se však tehdy rehabilitace netýkala.
před 1 hhodinou

Šéf příbramské nemocnice končí kvůli kauze VZP ve funkci

Někdejší manažer Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Petr Honěk, prověřovaný v souvislosti se zásahem ve VZP a farmaceutických firmách, končí v čele příbramské nemocnice. O jeho odvolání z představenstva oblastní nemocnice rozhodli středočeští radní v působnosti valné hromady, sdělila mluvčí hejtmanství Zuzana Žídková. Podle ní Honěk skončil ve funkci s okamžitou platností.
12:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Z poloprázdného Lipna se vynořily náhrobní kameny

Dlouhodobé sucho výrazně snížilo hladinu Lipenské přehrady, chybí v ní více než 124 milionů krychlových metrů vody. Nádrž je nyní naplněná pouze z 50,72 procenta své kapacity. Do přehrady momentálně přitékají necelé dva metry krychlové vody za sekundu, zatímco odtok činí šest metrů krychlových, a hladina tak každým dnem o několik centimetrů stále klesá. Na horní části přehrady se tok řeky vrátil do původního koryta a místní obyvatelé očekávají, že by se tu mohlo znovu objevit i Srdce Vltavy, původní meandr, který tu řeka tvořila. Kvůli nízkému stavu vody přestal jezdit přívoz mezi Horní Planou a Bližší Lhotou a na některých místech se objevují pozůstatky dříve zatopených objektů.
před 1 hhodinou

„Největší reforma za desítky let.“ O VZP mají nově rozhodovat i velké firmy, píše Deník N

Podle Deníku N se v tuzemsku schyluje k největší reformě zdravotnictví za desítky let. Resort pod vedením ministra Adama Vojtěcha (za ANO) totiž chystá novelu, která by výrazně oslabila vliv státu na zdravotní péči. Předloha počítá se zapojením velkých firem do rozhodování o více než šesti stech miliardách korun ve zdravotnictví. Jedním z největších zaměstnavatelů v tuzemsku je přitom holding Agrofert, který premiér Andrej Babiš (ANO) vložil do svěřenského fondu, připomněl Deník N.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.