Tři týdny po první vakcíně už nebude třeba test, rozhodla vláda

Nahrávám video

Jako potvrzení o bezinfekčnosti bude od pondělí 24. května stačit doba tří týdnů po první dávce očkování proti covidu-19, dosud se uznávalo jen dokončené očkování. Po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO). Lidé se doposud po první dávce museli prokazovat testem. Jejich cena má podle ministra klesnout, antigenní bude za zhruba 250 korun, PCR nejspíše za 600 korun.

„První dávka u dvoudávkových schémat neznamená, že by stačila trvale. Je tam určité omezení. Je to podobný systém jako v Rakousku a Maďarsku,“ řekl Arenberger. Podle hlavní hygieničky Pavly Svrčinové první dávka očkování jako možnost prokázání bezinfekčnosti skončí po třech měsících.

Změnu v prokazování imunity po očkování kritizoval v páteční Devadesátce člen výboru České vakcinologické společnosti a Mezioborové skupiny pro epidemické situace Daniel Dražan. „Rozhodně to neodpovídá doporučení odborníků, neodpovídá to doporučení České vakcinologické společnosti, která uznává za průkaz imunity dvě dávky vakcíny, a to až 14 dní po ní, kdy imunita nastupuje na svou nejvyšší možnou míru,“ uvedl. Doplnil, že ačkoliv tři týdny po první dávce určitý stupeň ochrany přináší, nejedná se o kompletní imunitu.

Krok vlády nicméně chápe jako motivaci, která má mít za důsledek vyšší proočkovanost.  „Ve chvílích, kdy epidemie bude slabá, tak to může mít pozitivní vliv, ale vláda musí také získat záruky, že člověk přijde i na druhou dávku,“ upozornil.

Nahrávám video

Negativní test

Další možností, jak bezinfekčnost prokázat, je také negativní antigenní nebo PCR test. O hrazení testů proti covidu-19 bude vláda jednat v pondělí. Zvažuje dva PCR testy proplacené z veřejného zdravotního pojištění měsíčně a v červnu ještě čtyři antigenní testy, v dalších měsících dva. Od 1. července mají platit zhruba 614 korun za testy i zdravotní pojišťovny. 

„Nemůžeme vyčerpat zbytečně moc prostředků ze zdravotního pojištění na toto testování, které někdy bylo každé tři dny. Určitě je potřeba to nějakým způsobem rozumně regulovat,“ dodal ministr.

Nahrávám video

Pravidelné testování ve firmách, ve školách a obecně preventivně pro veřejnost prosazovala Meziresortní skupina pro epidemické situace (MeSES) nebo vědci z iniciativy Sníh. Podle nich jsou preventivní testy levnější než léčba nakažených lidí.

V současné době má každý nárok na antigenní test jednou za tři dny. Lidé mladší 40 let se zatím očkovat nemohou, a budou si proto muset častější testování zřejmě hradit, pokud budou chtít jít například do kadeřnictví nebo na koncert.

„Vycházíme z toho, že dojde k průsečíku. Na jedné straně možnosti otevření všech skupin, které jsou registrovány pro aplikaci očkovacích látek, a na druhé straně rozumného nabídnutí testů zdarma,“ konstatoval ministr. PCR test platí negativní sedm dní, antigenní podle typu služby 48 nebo 72 hodin.

Bezinfekčnost po prodělání covidu bude nově 180 dní

Poslední možností, jak potvrdit bezinfekčnost, je uplynutí určité doby po prodělání covidu-19, po které je podle odborníků dostatečná hladina protilátek. Nově bude tato doba 180 dní, dosud to bylo 90. Nechat se očkovat je možné už 90 dní po prodělání nemoci.

Důvodem, proč se lhůta prodlužuje až nyní, je podle Dražana fakt, že údaje o epidemii přicházejí postupně. „Je potřeba celá řada studií. A dnes se ví, že většina lidí po půlroce imunitní odpověď má,“ vysvětlil.  Doplnil ale, že tato imunita není stoprocentní a jedná se do jisté míry o statistickou pravděpodobnost.

Prokazovat bezinfekčnost musí lidé například pro účast na hromadných kulturních či sportovních akcích, využívání různých služeb nebo návštěvy v nemocnicích či na restauračních zahrádkách. Od pondělí budou také podmínkou pro ubytování.

Na podobné lhůtě 22 dní po první dávce očkování se Česko dohodlo také s okolními zeměmi pro umožnění cestování bez nutnosti testu a karantén. Od minulé soboty je uznávají Rakousko, Německo, Polsko a Slovinsko, příští týden se má připojit Slovensko.

Ministerstvo připravilo změnu zákonů o covid pasech

Změnou projde i zákon o ochraně veřejného zdraví a pandemický zákon, které umožní vydávání certifikátů o prodělané nákaze covidem-19 v nedávné době, negativním testu či očkování. Je třeba i pro zavedení covid pasů připravovaných Evropskou unií. Návrhy projednala vláda.

„Cílem návrhu zákona je stanovit právní rámec pro vydávání certifikátů fyzickým osobám osvědčujících skutečnost, že byly očkovány proti onemocnění covid-19, prodělaly onemocnění covid-19 nebo byly testované na přítomnost viru SARS‑CoV‑2 nebo jeho antigenu,“ píše se v dokumentu.

Poslanci zákon projednají v legislativní nouzi, což umožňuje předlohu schválit i s případnými úpravami během jediného dne. Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) v pátek na žádost premiéra Andreje Babiše (ANO) kvůli rychlejšímu projednání návrhu prodloužil dosavadní stav legislativní nouze až do konce června – skončit měl k poslednímu květnu. Vondráček také rozhodl, že se má návrhem zabývat výbor pro zdravotnictví.

Certifikátem bude možné v Česku prokázat bezinfekčnost tam, kde to bude vyžadováno, například na hromadných kulturních či sportovních akcích, pro využívání některých služeb nebo místo testu v zaměstnání. Ministerstvo v mimořádném opatřením stanoví, kde bude využíván.

„Platí, že je možné tento certifikát získat na jedné straně systémem přes stávající systém ministerstva zdravotnictví, ale postupně bude i možnost získávání certifikátu přes CzechPointy. Přechodná doba, kdy bude možno používat oba systémy, je do konce tohoto kalendářního roku, poté by to v souladu s platnými zákony přešlo na systém CzechPointů,“ vysvětlil Arenberger.

K odložení respirátorů a roušek ve školách zatím nedojde

Hlavní hygienička Pavla Svrčinová informovala o tom, že o odložení respirátorů a roušek ve školách rozhodne vláda až zhruba dva týdny po dalším rozvolnění, které přijde v pondělí 24. května.

Babiš chtěl sice původně na mimořádném jednání vlády projednat návrh na ukončení povinnosti používat ochranu dýchacích cest pro menší děti, ale Svrčinová upozornila, že je třeba vyčkat na případné dopady příchodu posledních studentů do škol.

„S rozvolňováním je potřeba postupovat pomalu, protože teprve v pondělí se do škol vrátí skupiny středoškoláků a vysokoškoláků, kteří distančně studují už od října,“ prohlásila Svrčinová.

Vláda nicméně podle Arenbergera uvolnila používání šaten ve školách. Pro převlékání na tělocvik se dosud používat nesměly. Zákaz používání sprch v nich bude ale platit dál jako ve sportovních zařízeních, vyplývá z informací, které ministerstvo školství rozeslalo do škol. „Pro střediska volného času nadále platí zvláštní pravidla, která zakazují, stejně jako v případě volnočasových aktivit mládeže, používání jiných vnitřních prostor, než ve kterých probíhá zájmové vzdělávání, včetně šaten,“ uvedl úřad.

Ministerstvo školství také informovalo o tom, že od 31. května by kromě škol v přírodě měly být povoleny i školní výlety s přespáním. Jednodenní vzdělávací exkurze jsou možné už nyní, doplnil úřad.

V případě letních táborů budou podle Svrčinové platit stejná pravidla jako loni. Děti však budou muset mít navíc test nebo doklad o prodělané nemoci. O frekvenci testů, které mají hradit zdravotní pojišťovny v létě, bude vláda rozhodovat v pondělí. Jednat se bude také o zrušení povinnosti nosit roušky a respirátory během prázdnin.

Pětadvacet případů na 100 tisíc obyvatel koncem prázdnin?

Do konce prázdnin bude podle Svrčinové zhruba 25 případů nemoci na 100 000 obyvatel týdně. Plán protiepidemických opatření se připravuje až do října, v pondělí ho projedná rada vlády, poté hejtmani a vláda. Aktuálně je incidence 53 případů na 100 tisíc obyvatel za poslední týden.

„Máme zpracovaný návrh toho, jak to bude vypadat až do října. Tento návrh chceme projednat v pondělí na radě vlády pro zdravotní rizika, potom představit hejtmanům, široké společnosti a vládě,“ komentovala hygienička. 

Dovolená není důvodem k odložení druhého termínu očkování

Svrčinová dále zdůraznila, že dovolená nebo jiné soukromé záležitosti nejsou důvodem k odložení druhého termínu očkování. „Vždy lze domluvit nějaký náhradní termín očkování. Jediné, proč by člověk neměl přijít, je nemoc.“

Rezervy na očkovacích místech nejsou velké. „Za chvíli se nám začnou překrývat první a druhé dávky ve větším množství,“ dodala hygienička. 

Firmy, které vakcíny vyrábějí, dle Svrčinové zatím neoznámily, kolik dávek dodají v červenci a dalších měsících. Z dosud podaných 4,5 milionu dávek tvoří 75 procent vakcína od firmy Pfizer/BioNTech. V květnu přišlo celkem 2,85 milionu dávek. Vakcíny Moderna má přijít v květnu a červnu kolem 450 tisíc dávek. Řádově méně přichází vakcín AstraZeneca a Johnson & Johnson.

Kubek: Odkládání roušek je zbytečný hazard

Pokud Česko rozvolňování pokazí a na podzim přijde další vlna, nebude mít podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka tak zničující dopad jako loni na podzim. „Já věřím, že jsme se poučili,“ sdělil v Událostech, komentářích. Česko podle něj ale pandemii nezvládlo, což je ostuda.

Nyní se prý musíme vracet k normálnímu životu, ale měli bychom rozvolňovat pomalu. Politici by podle Kubka měli co nejméně zasahovat do odborných doporučení. Vláda podle něj nečeká na výsledky rozvolňování a šetří se na nesprávných místech, třeba co se týče testů ve školách.

„Jestliže jeden den lockdownu stál opravdu dvě miliardy korun a testování stojí dvě miliardy za měsíc, tak je samozřejmě jasné, že se nám testování vyplatí,“ sděluje. Opatrný by byl i Kubek s odkládáním roušek, je to podle něj zbytečný hazard.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 8 mminutami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 3 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 3 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 3 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 4 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 5 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.