Tři týdny po první vakcíně už nebude třeba test, rozhodla vláda

Nahrávám video

Jako potvrzení o bezinfekčnosti bude od pondělí 24. května stačit doba tří týdnů po první dávce očkování proti covidu-19, dosud se uznávalo jen dokončené očkování. Po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO). Lidé se doposud po první dávce museli prokazovat testem. Jejich cena má podle ministra klesnout, antigenní bude za zhruba 250 korun, PCR nejspíše za 600 korun.

„První dávka u dvoudávkových schémat neznamená, že by stačila trvale. Je tam určité omezení. Je to podobný systém jako v Rakousku a Maďarsku,“ řekl Arenberger. Podle hlavní hygieničky Pavly Svrčinové první dávka očkování jako možnost prokázání bezinfekčnosti skončí po třech měsících.

Změnu v prokazování imunity po očkování kritizoval v páteční Devadesátce člen výboru České vakcinologické společnosti a Mezioborové skupiny pro epidemické situace Daniel Dražan. „Rozhodně to neodpovídá doporučení odborníků, neodpovídá to doporučení České vakcinologické společnosti, která uznává za průkaz imunity dvě dávky vakcíny, a to až 14 dní po ní, kdy imunita nastupuje na svou nejvyšší možnou míru,“ uvedl. Doplnil, že ačkoliv tři týdny po první dávce určitý stupeň ochrany přináší, nejedná se o kompletní imunitu.

Krok vlády nicméně chápe jako motivaci, která má mít za důsledek vyšší proočkovanost.  „Ve chvílích, kdy epidemie bude slabá, tak to může mít pozitivní vliv, ale vláda musí také získat záruky, že člověk přijde i na druhou dávku,“ upozornil.

Nahrávám video

Negativní test

Další možností, jak bezinfekčnost prokázat, je také negativní antigenní nebo PCR test. O hrazení testů proti covidu-19 bude vláda jednat v pondělí. Zvažuje dva PCR testy proplacené z veřejného zdravotního pojištění měsíčně a v červnu ještě čtyři antigenní testy, v dalších měsících dva. Od 1. července mají platit zhruba 614 korun za testy i zdravotní pojišťovny. 

„Nemůžeme vyčerpat zbytečně moc prostředků ze zdravotního pojištění na toto testování, které někdy bylo každé tři dny. Určitě je potřeba to nějakým způsobem rozumně regulovat,“ dodal ministr.

Nahrávám video

Pravidelné testování ve firmách, ve školách a obecně preventivně pro veřejnost prosazovala Meziresortní skupina pro epidemické situace (MeSES) nebo vědci z iniciativy Sníh. Podle nich jsou preventivní testy levnější než léčba nakažených lidí.

V současné době má každý nárok na antigenní test jednou za tři dny. Lidé mladší 40 let se zatím očkovat nemohou, a budou si proto muset častější testování zřejmě hradit, pokud budou chtít jít například do kadeřnictví nebo na koncert.

„Vycházíme z toho, že dojde k průsečíku. Na jedné straně možnosti otevření všech skupin, které jsou registrovány pro aplikaci očkovacích látek, a na druhé straně rozumného nabídnutí testů zdarma,“ konstatoval ministr. PCR test platí negativní sedm dní, antigenní podle typu služby 48 nebo 72 hodin.

Bezinfekčnost po prodělání covidu bude nově 180 dní

Poslední možností, jak potvrdit bezinfekčnost, je uplynutí určité doby po prodělání covidu-19, po které je podle odborníků dostatečná hladina protilátek. Nově bude tato doba 180 dní, dosud to bylo 90. Nechat se očkovat je možné už 90 dní po prodělání nemoci.

Důvodem, proč se lhůta prodlužuje až nyní, je podle Dražana fakt, že údaje o epidemii přicházejí postupně. „Je potřeba celá řada studií. A dnes se ví, že většina lidí po půlroce imunitní odpověď má,“ vysvětlil.  Doplnil ale, že tato imunita není stoprocentní a jedná se do jisté míry o statistickou pravděpodobnost.

Prokazovat bezinfekčnost musí lidé například pro účast na hromadných kulturních či sportovních akcích, využívání různých služeb nebo návštěvy v nemocnicích či na restauračních zahrádkách. Od pondělí budou také podmínkou pro ubytování.

Na podobné lhůtě 22 dní po první dávce očkování se Česko dohodlo také s okolními zeměmi pro umožnění cestování bez nutnosti testu a karantén. Od minulé soboty je uznávají Rakousko, Německo, Polsko a Slovinsko, příští týden se má připojit Slovensko.

Ministerstvo připravilo změnu zákonů o covid pasech

Změnou projde i zákon o ochraně veřejného zdraví a pandemický zákon, které umožní vydávání certifikátů o prodělané nákaze covidem-19 v nedávné době, negativním testu či očkování. Je třeba i pro zavedení covid pasů připravovaných Evropskou unií. Návrhy projednala vláda.

„Cílem návrhu zákona je stanovit právní rámec pro vydávání certifikátů fyzickým osobám osvědčujících skutečnost, že byly očkovány proti onemocnění covid-19, prodělaly onemocnění covid-19 nebo byly testované na přítomnost viru SARS‑CoV‑2 nebo jeho antigenu,“ píše se v dokumentu.

Poslanci zákon projednají v legislativní nouzi, což umožňuje předlohu schválit i s případnými úpravami během jediného dne. Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) v pátek na žádost premiéra Andreje Babiše (ANO) kvůli rychlejšímu projednání návrhu prodloužil dosavadní stav legislativní nouze až do konce června – skončit měl k poslednímu květnu. Vondráček také rozhodl, že se má návrhem zabývat výbor pro zdravotnictví.

Certifikátem bude možné v Česku prokázat bezinfekčnost tam, kde to bude vyžadováno, například na hromadných kulturních či sportovních akcích, pro využívání některých služeb nebo místo testu v zaměstnání. Ministerstvo v mimořádném opatřením stanoví, kde bude využíván.

„Platí, že je možné tento certifikát získat na jedné straně systémem přes stávající systém ministerstva zdravotnictví, ale postupně bude i možnost získávání certifikátu přes CzechPointy. Přechodná doba, kdy bude možno používat oba systémy, je do konce tohoto kalendářního roku, poté by to v souladu s platnými zákony přešlo na systém CzechPointů,“ vysvětlil Arenberger.

K odložení respirátorů a roušek ve školách zatím nedojde

Hlavní hygienička Pavla Svrčinová informovala o tom, že o odložení respirátorů a roušek ve školách rozhodne vláda až zhruba dva týdny po dalším rozvolnění, které přijde v pondělí 24. května.

Babiš chtěl sice původně na mimořádném jednání vlády projednat návrh na ukončení povinnosti používat ochranu dýchacích cest pro menší děti, ale Svrčinová upozornila, že je třeba vyčkat na případné dopady příchodu posledních studentů do škol.

„S rozvolňováním je potřeba postupovat pomalu, protože teprve v pondělí se do škol vrátí skupiny středoškoláků a vysokoškoláků, kteří distančně studují už od října,“ prohlásila Svrčinová.

Vláda nicméně podle Arenbergera uvolnila používání šaten ve školách. Pro převlékání na tělocvik se dosud používat nesměly. Zákaz používání sprch v nich bude ale platit dál jako ve sportovních zařízeních, vyplývá z informací, které ministerstvo školství rozeslalo do škol. „Pro střediska volného času nadále platí zvláštní pravidla, která zakazují, stejně jako v případě volnočasových aktivit mládeže, používání jiných vnitřních prostor, než ve kterých probíhá zájmové vzdělávání, včetně šaten,“ uvedl úřad.

Ministerstvo školství také informovalo o tom, že od 31. května by kromě škol v přírodě měly být povoleny i školní výlety s přespáním. Jednodenní vzdělávací exkurze jsou možné už nyní, doplnil úřad.

V případě letních táborů budou podle Svrčinové platit stejná pravidla jako loni. Děti však budou muset mít navíc test nebo doklad o prodělané nemoci. O frekvenci testů, které mají hradit zdravotní pojišťovny v létě, bude vláda rozhodovat v pondělí. Jednat se bude také o zrušení povinnosti nosit roušky a respirátory během prázdnin.

Pětadvacet případů na 100 tisíc obyvatel koncem prázdnin?

Do konce prázdnin bude podle Svrčinové zhruba 25 případů nemoci na 100 000 obyvatel týdně. Plán protiepidemických opatření se připravuje až do října, v pondělí ho projedná rada vlády, poté hejtmani a vláda. Aktuálně je incidence 53 případů na 100 tisíc obyvatel za poslední týden.

„Máme zpracovaný návrh toho, jak to bude vypadat až do října. Tento návrh chceme projednat v pondělí na radě vlády pro zdravotní rizika, potom představit hejtmanům, široké společnosti a vládě,“ komentovala hygienička. 

Dovolená není důvodem k odložení druhého termínu očkování

Svrčinová dále zdůraznila, že dovolená nebo jiné soukromé záležitosti nejsou důvodem k odložení druhého termínu očkování. „Vždy lze domluvit nějaký náhradní termín očkování. Jediné, proč by člověk neměl přijít, je nemoc.“

Rezervy na očkovacích místech nejsou velké. „Za chvíli se nám začnou překrývat první a druhé dávky ve větším množství,“ dodala hygienička. 

Firmy, které vakcíny vyrábějí, dle Svrčinové zatím neoznámily, kolik dávek dodají v červenci a dalších měsících. Z dosud podaných 4,5 milionu dávek tvoří 75 procent vakcína od firmy Pfizer/BioNTech. V květnu přišlo celkem 2,85 milionu dávek. Vakcíny Moderna má přijít v květnu a červnu kolem 450 tisíc dávek. Řádově méně přichází vakcín AstraZeneca a Johnson & Johnson.

Kubek: Odkládání roušek je zbytečný hazard

Pokud Česko rozvolňování pokazí a na podzim přijde další vlna, nebude mít podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka tak zničující dopad jako loni na podzim. „Já věřím, že jsme se poučili,“ sdělil v Událostech, komentářích. Česko podle něj ale pandemii nezvládlo, což je ostuda.

Nyní se prý musíme vracet k normálnímu životu, ale měli bychom rozvolňovat pomalu. Politici by podle Kubka měli co nejméně zasahovat do odborných doporučení. Vláda podle něj nečeká na výsledky rozvolňování a šetří se na nesprávných místech, třeba co se týče testů ve školách.

„Jestliže jeden den lockdownu stál opravdu dvě miliardy korun a testování stojí dvě miliardy za měsíc, tak je samozřejmě jasné, že se nám testování vyplatí,“ sděluje. Opatrný by byl i Kubek s odkládáním roušek, je to podle něj zbytečný hazard.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 3 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 4 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 9 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 10 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 11 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 11 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...