Termín návratu dětí na první stupeň je podle Prymuly třeba dodržet

Od středy se žáci a studenti učí pouze distančně. Výjimku z mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví proti koronavirové epidemii mají pouze školy mateřské a speciální. Vláda také ve středu schválila kompenzace kvůli koronaviru. Pomůžou třeba podnikatelům, dopravcům nebo kultuře. V Česku v úterý laboratoře odhalily 8325 nových případů nemoci covid-19. Ke středečním 18:00 jich pak přibylo dalších 5679, což je zatím vůbec největší podvečerní nárůst od vypuknutí epidemie. Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) fakultní nemocnice omezí plánovanou péči a uvolněnou kapacitu připraví pro pacienty s covidem-19.

Od středy musejí být nově uzavřené také restaurace, bary a kluby, jež do úterý mohly být v provozu do 20:00. Lidé si budou moci pokrmy koupit ve výdejových okénkách. Nově se také nesmí shromažďovat více než šest osob, lidé též nesmí pít alkohol na veřejně přístupných místech.

  • 22:48

    Ve Francii se za posledních 24 hodin prokázala nákaza koronavirem u 35 641 lidí. Jedná se o pokles oproti dni předtím, kdy se infekce potvrdila u bezmála 48 tisíc osob. Počet zemřelých s covidem-19 tam vzrostl o 224 na celkových 36 788 od začátku pandemie, napsala agentura Reuters.

  • 21:40

    Ve snaze zpomalit šíření koronavirové nákazy vyhlásí Portugalsko uzávěru na většině svého území. Platit začne od středy, uvedl premiér António Costa.

  • 20:14

    Britská vláda zavede kvůli koronaviru v Anglii měsíční plošnou uzávěru. Fungovat budou jen nezbytné služby, omezeny budou i společenské kontakty.

Všechny školy od základních po vysoké přešly na distanční výuku, výjimku mají třídy pro děti se speciálními potřebami. Vzdělávací zařízení mají být zatím zavřená do 1. listopadu.

„Na prvním místě ze všech různých jak profesí, tak rizikových skupin jsou žáci, studenti,“ popsal v rozhovoru pro ČT24 ministr zdravotnictví, proč kabinet rozhodl o zavření škol. „Vidíme, že ta expozice je u nich skutečně vysoká,“ dodal.

Podobně jsou na tom i pedagogové. „Situace v jiných resortech byla poměrně stabilní,“ řekl. U učitelů podle něj statistiky od 12. září zaznamenly exponenciální nárůst čísla nakažených. „V tuto chvíli je přes 4,5 tisíce nakažených pedagogů,“ posal Prymula. 

Ministr zdravotnictví vnímá, že je třeba plánovaný termín návratu dětí z prvního stupně do základních škol dodržet. Podle něj bylo uzavření škol potřeba, protože děti nákazu přenášejí do rodin. Napsal to na Twitteru. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v úterý večer v České televizi připustil, že pokud by se situace nelepšila, děti se do škol vrátit nemusí.

Ve vysílání ČT24 ministr Prymula mluvil také o širším principu, jak kabinet rozhoduje o omezení v konkrétních odvětvích. „Pokud jsme schopni eliminovat kontakty, musíme to udělat na základě něčeho, co můžeme podchytit,“ vysvětlil šéf resortu. „Jsou to segmenty, které jsme schopní nějakým způsobem omezit, aniž bychom zbortili celou ekonomiku nebo ohrozili kritickou infrastrukturu,“ dodal. Podle něj není možné omezit ty profese, které jsou podle grafů nejvíce vystavené nebezpečí nákazy. „Nemůžeme zavřít nemocnice, jsou tady lékaři, jsou tady zdravotní sestry,“ popsal ministr.

Nahrávám video

Vládní kompenzace

Současná situace se týká rovněž podnikatelů. Ti, kteří mají kvůli opatřením zavřené nebo omezené provozy, budou moci žádat za třetí kvartál o příspěvek na komerční nájemné, schválila vláda. Umělci a podnikatelé v kultuře budou moci žádat o dotaci v pokračování programu Covid – kultura. Vyčleněno je 750 milionů korun.

Zájezdoví autobusoví dopravci dostanou na pokrytí ztrát z krize od státu až miliardu korun. Kompenzace budou vypláceny za sedačku a den. Krize v Česku zasáhla až dva tisíce zájezdových dopravců provozujících dohromady asi devět tisíc autobusů. Podle sdružení Česmad Bohemia až polovině z nich hrozí krach.

Za zrušené sportovní akce budou mít pořadatelé nárok na náhradu. Vláda schválila i pokračování programu Covid – sport. Vyčleněno je 500 milionů korun.

Šíření epidemie

Aktuálně nemocných je v česku 73 463 lidí, v nemocnicích je s covidem-19 přes 2500 pacientů. Od začátku epidemie se novým typem koronaviru v Česku infikovalo 135 425 lidí.

Necelá polovina z nakažených se už uzdravila, naopak 1158 lidí s koronavirem zemřelo. Nejvyšší denní nárůst, o 58 zemřelých, zaznamenaly statistiky v pondělí. V úterý s covidem-19 zemřelo 42 lidí a ve středu zatím 26.

Laboratoře v Česku vyhodnotily v úterý 30 894 testů, což je také dosavadní maximum. Pozitivních na covid z nich byla víc než čtvrtina.

Dle údajů deníku The New York Times je Česká republika podle počtu úmrtí na sto tisíc obyvatel za uplynulý týden na sedmém místě ve světě. Hůře jsou na tom třeba Moldavsko, Argentina nebo Kosovo. Podle počtu případů nakažených na sto tisíc obyvatel za uplynulý týden je ČR podle stejného zdroje stále na druhém místě ve světě za Andorrou a před Belgií.

Fakultní nemocnice omezí plánovanou péči

U většiny nakažených má nemoc mírný průběh nebo jsou úplně bez příznaků. V nemocnicích je podle posledních údajů resortu zdravotnictví 2503 lidí s koronavirem. Stav 467 z nich lékaři hodnotí jako těžký. Počet hospitalizovaných od začátku měsíce stoupl o 1475 případů.

Podle Prymuly se bude muset kvůli rostoucímu počtu případů původně plánovaný počet míst pro nemocné s koronavirem zdvojnásobit. Ministr zdravotnictví ve středu večer oznámil, že se dohodl s řediteli fakultních nemocnic na omezení plánovaných operací a péče. Kapacitu a lůžka, která se jim tak uvolní, mají připravit pro pacienty s covidem-19. Fakultní nemocnice začaly péči omezovat už v minulých dnech.

„Ta opatření jsou už poměrně bolestivá, protože nad rámec té původně deklarované kapacity ji musíme prakticky zdvojnásobit. Důvod pro to je zřejmý. Blížíme se do fáze, kdy naše běžná kapacita může být ohrožena, tak jak nám kontinuálně narůstají hospitalizovaní pacienti. Dohodli jsme se s řediteli, že budou v tuto chvíli omezovat už elektivní péči, tedy péči, která je plánovaná, a připraví se uvolnění této kapacity na nápor pacientů covid pozitivních,“ řekl ministr.

„Omezíme takzvanou elektivní péči, to znamená akutní a urgentní medicína zůstanou. Vůbec nebudeme omezovat onkologickou operativu, ta je z našeho pohledu akutní. V této chvíli se to nejvíce bude týkat typicky ortopedických výkonů nebo některých lehčích chirurgických výkonů,“ vysvětlil v pořadu Události, komentáře ředitel Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík (ČSSD), jak bude vypadat omezování péče v jeho zařízení. „V této chvíli jsme v Motole připraveni na dramatické navýšení kapacit. Příští týden jsme připraveni pro covid vyčlenit dalších 350 lůžek, všechny pod kyslíkem,“ dodal.

Vyčerpání kapacity nemocnic navíc hrozí podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky i při optimistickém scénáři epidemie. Počítá s tím, že ve druhé polovině měsíce bude průměrně přibývat téměř sedm tisíc nakažených denně, v říjnu podle něj zemře s koronavirem téměř tisíc lidí. Nejkrizovější scénář pak počítá s 1755 zemřelými a 22 tisíci nakaženými za den. Vyplývá to z neveřejné predikce Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), kterou mají k dispozici Aktuálně.cz a Deník N a kterou citovala ČTK.

Stát opět sáhne do svých rezerv. Zhruba 2500 lůžek, která má k dispozici Správa státních hmotných rezerv, bude využito k navýšení kapacity nemocnic a k vytvoření rezervních kapacit. Sdělil to ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD).

Předseda rezerv Pavel Švagr uvedl, že správa čeká na rozhodnutí státu. „Jakmile o tom vláda rozhodne, tak jsme připraveni s vyskladňováním těchto lůžek okamžitě začít,“ řekl ve středu Švagr.

Nahrávám video

Hasiči a armáda také společně s hejtmany vybírají záložní objekty a příslušný personál k zajištění až deseti tisíc lůžek. Podle ministra zdravotnictví mají být lůžka vyčleněna pro pacienty s covidem-19, urgentní medicínu a neodkladnou péči.

„Ústřední krizový štáb velmi intenzivně pracuje na vytvoření záložních kapacit, abychom naplnili slib ministerstva zdravotnictví, že navýšíme počty lůžek v České republice až na deset tisíc. To je pro nás absolutní priorita,“ řekl Hamáček.

Některé nemocnice už začaly kvůli větším počtům hospitalizovaných s covidem-19 omezovat naplánovanou či odložitelnou zdravotní péči. Podle zkušeností z jara i ze zahraničí se lidé do nemocnice dostávají nejčastěji týden od pozitivního testu, je jich asi dvě až čtyři procenta ze všech testovaných. Za další týden až deset dní se asi u čtvrtiny z nich může zhoršit stav natolik, že budou potřebovat intenzivní péči.

Šíření na východě Moravy

Nejrychleji se nyní nemoc šíří na Uherskohradišťsku, kde bylo za posledních sedm dní zaznamenáno přibližně 581 nově nakažených v přepočtu na sto tisíc obyvatel. Druhým nejpostiženějším okresem je Příbramsko se 488 případy a třetím Liberecko s téměř 473 případy na sto tisíc obyvatel za poslední týden.

Ministr zdravotnictví v úterním televizním projevu řekl, že počet hospitalizací, těžkých případů a úmrtí v následujících týdnech podle modelů šíření viru ještě vzroste. „Čekají nás opravdu tři složité a neveselé týdny,“ dodal. Zároveň se omluvil za to, že opatření proti druhé vlně v létě neprosazoval důrazněji.

Kvůli nepříznivému vývoji koronavirové epidemie platí v celém Česku od středy zpřísněná protiepidemická opatření. Jsou uzavřené restaurace, bary a kluby. Školy přešly na distanční výuku. Shromažďovat se lidé mohou maximálně po šesti. Většina opatření platí do 3. listopadu, tedy do konce nouzového stavu.

Zájem o eRoušku

Aplikaci eRouška si v mobilních telefonech aktivovalo do středy 861 tisíc lidí. Za poslední den, kdy operátoři rozesílali SMS, přibylo 178 tisíc nových. Na Twitteru o tom informovali zástupci projektu Chytrá karanténa. Do konce léta mělo aplikaci nainstalovanou jen asi 250 tisíc lidí, v pondělí 670 tisíc.

Podle dřívějších vyjádření ministra zdravotnictví by bylo pro její maximální využití potřeba, aby si ji do telefonu stáhlo šest milionů uživatelů.

Ministerstvo zdravotnictví v polovině září představilo novou verzi aplikace. Na rozdíl od té první už nepomáhá s trasováním kontaktů, ale slouží k anonymnímu varování uživatele, že se mohl setkat s nakaženým člověkem. Aplikace běží na pozadí a sbírá přes bluetooth anonymně kontakty na další mobily, se kterými se uživatel setkal. V případě, že je někdo pozitivní, jeho mobil opět anonymně rozešle varování všem kontaktům, které mohl nakazit.

Podle informací na Facebooku v úterý vložilo do aplikace eRouška kód pro odeslání dat 365 pozitivně testovaných lidí. Varováno tak bylo 5200 uživatelů aplikace, kteří se pohybovali v jejich blízkosti. „V okamžiku, kdy vás aplikace upozorní, že jste se setkali s osobou, u které bylo prokázané onemocnění covid-19, byste měli postupovat podle zobrazených doporučení a v případě zdravotních potíží bez prodlení kontaktovat svého praktického lékaře nebo pohotovost,“ píše se v nápovědě přímo v aplikaci.

Krizové linky hlásí víc hovorů

Více práce mají v tomto období také psychologové na krizových linkách. Lidé jim od března volají proto, že se nemohou dovolat svému lékaři či na hygienickou stanici. Trápí je i existenční starosti, které se v krizi prohlubují.

Lidé se na psychology obracejí i proto, že přišli o práci a dostali se do finančních potíží. „Když jde o to, že se někdo dostal už do akutních problémů a dostal se třeba na ulici, tak jim můžeme nabídnout ubytování v azylových domech,“ vysvětluje Jiří Wolf za pražskou organizaci RIAPS.

Sebereportovací formulář dostalo přes osm tisíc lidí

První den ostrého provozu systému sebereportování dostalo webový formulář zatím 8118 lidí s covidem-19. Údaje o sobě a svých kontaktech vyplnilo 1929 z nich. Počty k úterním 18:00 na Twitteru zveřejnil vládní zmocněnec pro digitalizaci Vladimír Dzurilla. 

Podle Dzurilly sebereportovací formulář vyplnilo 24 procent obeslaných lidí s pozitivním testem na covid-19. Ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci Marián Hajdúch zase uvedl, že za prvních 24 hodin se rozeslalo 5741 textových zpráv s odkazem na formulář a vyplnilo ho 1246 příjemců.

V pilotním provozu, který úternímu spuštění předcházel, vyplnilo formulář podle posledních dat Chytré karantény zhruba 1300 lidí. O webovém formuláři, kde by lidé potřebné informace mohli vyplnit ještě před kontaktování hygienou, mluvil premiér Andrej Babiš (ANO) 9. září. Jeho spuštění avizoval v týdnu od 21. září bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Pilotní provoz začal na začátku října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Alkohol za kormidlo nepatří. Policisté připomínají, jak se bezpečně chovat u vody

Policisté během letních prázdnin vyrážejí k přehradám, koupalištím a přírodním vodním plochám, aby v rámci preventivní akce Bezpečně u vody lidem připomněli pravidla bezpečného chování. Na Novomlýnských nádržích se zaměřují nejen na rekreanty na břehu, ale také na vůdce motorových člunů, jachet nebo paddleboardů.
před 2 hhodinami

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 2 hhodinami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 12 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 12 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 14 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.